Musím říct, že (aspoň pro Čecha, nevím, jak pro Maďary či Hotentoty) je čtení tohoto článku utrpením. Uvědomil jsem si to, když jsem narazil na úryvek
se začaly objevovat různé zajímavé použití.
Aby to lépe vyznělo, představte si třeba text
„se začaly objevovat různé zajímavé telata“. ;-)
Ale i když odhlédnu od této, podle některých zastánců údajně „moravské“ chyby („hezké děvčata“), působí článek dojmem, že to autor opravdu přehnal s práškem do pečiva. Asi je placen od řádek. O (ne)potřebnosti věčného opisování posloupnosti – stažení zdrojáků – rozbalení zdrojáků – configure – make – make install – lze polemizovat. Ale zvlášť pokud je článek určen těm, pro které to může mít smysl, jistě smysl nemá opakované tvrzení o nesložitosti zdrojového kódu:
Začátek úvodu: Zdrojový kód není nějak složitý a má kolem 2500 řádek.
Začátek následujícího odstavce „Instalace“: Jelikož zdrojový kód není nějak komplikovaný, není potřeba ani moc závislostí, …
Mimochodem, může mi někdo vysvětlit, jak souvisí množství závislostí se složitostí (či „komplikovaností“) zdrojového kódu?
A proč jsem napsal do titulku „schizofrenie“? Čtěte se mnou:
První věta odstavce Instalace: …se budeme muset pustit…
Druhá věta téhož odstavce: …pokud máte v počítači…
Dále se celkem pravidelně střídá první a druhá osoba, a to i několikrát v jednom odstavci. Následují vybrané ukázky:
Na kompilaci nepotřebujete práva roota a postačí vám k tomu váš uživatel. Nejprve si vytvoříme nějaké místo pro zdrojové kódy a pak je sem stáhneme a rozbalíme:
(text z obrazovky)
V rozbaleném adresáři najdete vše, co budete potřebovat.
V opačném případě si vytvořte nějaký adresář, já mám nejraději ~/bin, a do něj binárku nakopírujte:
(text z obrazovky)
Nakonec ještě upravíme proměnnou PATH v ~/.bashrc:
Pro otestování si vytvoříme testovací adresář, v něm vytvoříme prázdný archiv a připojíme ho:
(text z obrazovky)
Archiv je připojený v adresáři ~/test/point a můžete s nim normálně pracovat, jako by to byl jakýkoli jiný adresář.
Myslím, že by článek měl být buď celý v první osobě, nebo celý ve druhé osobě. A hlavně by jeho délka při podobném obsahu mohla být asi tak poloviční. Ve skutečnosti na toto téma dobře stačila včerejší „zprávička“ (od stejného autora).
