Vlákno názorů k článku
Přístup k internetu jako základní lidské právo?

Mám pocit, že autor ne úplně pochopil, proč se podobná anketa vůbec realizovala? Není to proto, že by právo na přístup k Internetu neexistovalo, je to proto, že toto pro autora „přirozené“ právo někdo napadá (HADOPI zákony apod.). Jde o to, že když se řekne, že přístup k Internetu je základním lidským právem, tak Vám ho nikdo nemůže odepřít. Pokud autor nepochopil tento kontext, tak veškeré další vývody v článku uvedené stojí na vodě. Skutečně se nejedná o nárok na Internet, ale o to redefinovat právo na přístup k Internetu jako základní lidské. Mimochodem , existuje nemalá skupina právních názorů, které tvrdí, že toto právo již implicitně obsaženo v Listině je, nicméně, jak vidíme na snahách Francie, Británie a EK, zřejmě ne dosti zřetelně.

Jinak některé podklady k této problematice lze nalézt na Pirátopedii
http://www.ceskapiratskastrana.cz/wiki/kci:start
http://www.ceskapiratskastrana.cz/wiki/kci:listinaint

A ještě jednou, nezaměňovat právo a nárok. To o čem hovoříme, je právo.

ale pod právem se dnes skoro vždy rozumí nárok. obecně jsem proti myšlence základních lidských práv, je nesmyslná, pokud nastoupí nějaký totalitní režim (jakože nejspíš plíživě nastupuje), veškerá práva se stávají cárem papíru

Ale ono je to výborná pojistka i v tzv. demokraciích. Vzhledem k tomu, jak poslanecká sněmovna chrlí zákony, které stejně z poslanců celé přečtou tak leda předkladatelé, je výborné, že máme Listinu s vyšší právní silou, která nás chrání před důsledky těch nejhorších legislativních zmetků.

Listina je zákon ako každý iný. Až sa to bude hodiť, tak sa proste listina zruší/upraví. Dôvod sa vždy nájde – ideálne bezpečnosť štátu alebo trebárs ochrana detí. Proti týmto dôvodom totiž nikto nebude nič namietať.

Kodifikovani prava (ne naroku) na Internet se niceho nedosahne.
Proc? Priklad:
- Mate pravo na informace.
⇒ pozadate o informaci nejaky urad
⇒ urad vam vrati informaci v takove podobe, ze je vam k nicemu

– Mate pravo na Internet
⇒ budete vyzadovat Internet (treba kdyz vas bude chtit nekdo omezit)
⇒ oni vam reklnou ze mate Internet (jen vam ho hezky ocesaji)
Myslim, ze urednikum by takove pravo vlastne pomohlo. Dnes se totiz museji vyporadavat s ruznymi aplikacemi jinych zakonu, ktere souviseji s pristupem/vy­uzivanim Internetu. Kdyby meli jeden zakon, ktery by to kodifikoval, udelali by si „svuj“ vyklad a podle toho by vas omezovali. Nyni maji hafo zakonu a pro kazdy by museli mit „svuj“ vyklad.

Definujte co je „Internet“ a zjistite, ze byste takove pravo jen tezko vymahali.

Dnes vetsina pristupu k „Internetu“ je jen velmi malou podmnozinout toho co internetova technologie umoznuje. I touto cestou by se pak manipulujici urednik mohl vydat.

Nihilismus a zase jen nihilismus. Takhle se da shodit jakykoli zakon. Pointa je nekde jinde.

Napr. zakony na pravo na informace jsou dalsi prekazkou nekomu, kdo hodla zakon porusit. Pokud vam rekneme urednik pri existenci zakona na pravo na informace informaci neda, muzete se s nim soudit, a patrne vyhrajete. Pokud pravo na informace nemate, soudit se nemuzete a konec.

Proste, pointou techto zakonu je formalizovat nejakou proceduru tech, kterym davate moc (treba urednikum); dokud neni formalizovana, muze si urednik tu moc zneuzivat jak chce. Pokud je formalizovana, je snazsi pro soud rozhodnout, zda ta moc byla zneuzita nebo ne.

Áno, až budeš mať o dva roky v rukách rozsudok, že úrad pochybil, tak ti to určite veľmi pomôže. Nehovoriac o tom, že nikto z úradníkov nezplatí ani korunu ako pokutu, nikto nepôjde do väzenia, nebude vyhodení z úradu a pod. Proste sa pôjde ďalej, bude dochádzať k ďalším nič neriešiacim súdom, ale hlavne že máme právo na informácie.

Ano, mit prava je dulezite. Je ovsem take dulezite mit pravni stat. To ze se v nasem state pravo prosazuje obtizne prece neznamena, ze bychom se meli jen tak vzdat svych prav.