Názory k článku
Proč Linux, když jej nikdo nepoužívá?

Oprevdu pekny prehled vyuziti Linuxu v praxi. Na praktickych zkusenostech je videt, ze uz davno neni treba platit jiste mamuti firme povinny desatek za proprietarni SW. :-)

ICQ je proprietární ale taky tam FT blbne.

A jaký dvacetiletý kluk? Novell podpora nebo Redhat network se s microsoftí nedá snad ani srovnat.
A pokud se nemýlím, tak v MS EULA je taky nějaká klauzule, že MS za nic nenese odpovědnost, nebo se pletu?

A ve smlouvě při nákupu RHES je nějaká klauzule, že mají odpovědnost za vaše data, HW nebo nastavení? "Sem si nevšim" ... RH podpora pro česko vypadá tak, že po jejím zaplacení máte nárok na tlf podporu a záplaty. Nějak nevidím rozdíl mezi MS a RH podporou. Nebo opravdu žijete v naději, že k vám do firmy někdo z USA přiletí?

pokud mas u MS zaplaceny premier support tak ti i priletej.. ale zaplatis hotel a letenku. Prileti specialista. Jen ne z USA. Evropa patri pod EMEA, tak prileti z EMEA.

pane hearthcore, vidite to moc extremne

>ale to už mi příjde schůdnější používat MS produkty, které za 5 minut pochopí i méně zainteresovaný člověk, Sharepoint, Exchange, všechno funguje jak má.

znam nekolik prikladu, kdy i vice zainteresovany clovek myslel ze pochopil, ale stejne nepochopil (jak se ukazalo casem) a byte se snazil sebe vic, tak k se Exchange jednou za cas rozhodne a sesysepe se tak, ze az reboot stroje vyresi problem. Z logu nikdo nic nevycte, mozna nekde nejake lidske jsou, ale to zainteresovany clovek nevi kde :-( M$ hotline neporadi taky nic.

a ten mene zainteresovany si myslel ze pochopil, ovsem vysledny neskutecny bordel, ktery tim vznikl, naopak nikdo nechapal :-)

jinak musim rict, ze s tou jistou zakladni myslenkou predchoziho komentare se trochu ztotoznuju. nejsem zaryty Linuxak, mam nad veci trochu nadhled a pravda je, ze sprava nekterych soucasti instalace nekterych distribuci mi prijde na hlavu padla :-) nejdele mi vzdy trva zjistit, kde ma ktery software ve ktere distribuci schovany ktery konfiguracni soubor :-) to si vzdy pripadam jako Holmes :-)

Pokud se někomu -bez ohledu na platformu- jen tak z ničehonic rozsype server, měl by se jít věnovat zemědělství.

To teď jako propagujete jablíčka? ;-)

Az vam spadne Windows server, muzet Microsoft pranyrovat, tim ale skoncite. Prectete si EULA. Pisi tam, ze za vase penize Microsoft za nic neruci. A pranyrovat muzete leda tak na nejakem foru, o Billu Gatesovi privazanem u kulu na Staromestskem namesti si muzete nechat zdat.

Tak tohle je vtip dne. Z vámi zmíněných placených SW řešení je absolutně bez záruky jediné. To od Microsoftu! Přečtěte si licenci vašeho oblíbeného produktu, a on vás ten optimismus přejde!

Jenže platit za systém bez podpory nebo jej získat zdarma? Raději zvolím tu druhou možnost :-)

Nějak jsem se nesetkal s tím, že by Jabber byl v jedné aplikaci implementovaný jinak, než v jiné. Respektive protokol je specifikován, a tak je také implementován. Co se týká těch file server proxy, také jsem se nesetkal s nějakými problémy. Můžete udat nějaké příklady?

Co se týká zodpovědnosti za SW, myslím, že už zde bylo několikrát řečeno, že ani u placeného SW vám nikdo za nic neručí. U OSS máte aspoň tu výhodu, že si kód můžete sám prověřit, nebo nechat auditovat, než danou aplikaci nasadíte. Také v případě nalezené chyby je její odstranění podstatně snazší a rychlejší.

A prosím, nemluvte mi o Exchange a SharePointu, z těchto slov se mi doslova ježí vlasy na hlavě. Exchange si funguje asi podle počasí a když se u nás ve firmě připravoval globální server pro dokumentaci, všichni jsme volali po Wiki a dostali jsme ten MS SharePoint bastl, který je totálně nepoužitelný a nepřehledný, nehledě na to, že funguje tak maximálně pod IE.

Nastesti u nas ve firme se pro dokumentaci po nekolika mesicnim boji na teoreticke urovni. Nasledne i po testech na prakticke urovni vybralo reseni jednoznacne lepsi pro lidi - tedy wiki. A to i presto, ze jsme hodne pro MS orientovani.

Jabber filetransfer vůbec nezáleží na serveru. A pokud používáte rozumného klienta s nastavenou filetransfer proxy (ty rozumnější si ji zjišťují samy), tak s tím není žádný problém ani mezi různými klienty.

Nevím, nevím, ale je mi jedno, jestli na serveru poběží linux, nebo windows, ale když se mi o to bude starat jedna firma, která ponese odpovědnost za to, že to funguje, tak je to pro mě vyhovující řešení. Jestli je admin blbec a neumí nastavit exchange a bude se vymlouvat na MS, tak ho vyhodím, protože najdu někoho jiného. Jestli se bude admin vymlouvat na to, že komunita něco nedodělala nebo změnila tak, že tomu admin nerozumí, tak mu řeknu, ať to vráti do stavu v němž to fungovalo.
Jestli se o to nechci starat vůbec, najdu firmu, která mi toto zajistí. A v tom bude asi háček.

Kolik je firem u nás, které nabízí údržbu windows serveru a kolik je u nás firem, které nabízí údržbu linuxového nebo BSD serveru... A je to jen díky politice MS, jinak podejte mi důkaz, že MS server je spolehlivější a méně náročný na údržbu než linuxový server.

Osobně si myslím, že nainstalovat si linuxový server je pro mě jednodušší, ale co je hlavní, přesně vím, co se v systému děje, narozdíl od toho MS.

a nějaká fotka nebo screensht by taky nebyl na škodu ;)

Řada námi zvolených zástupců na magistrátech a radnicích (například v Domažlicích, Děčíně nebo obvodu Ostrava-Jih) také používá Linux (obvykle v serverovém nasazení, na počítačích úředníků jich moc nenajdete).

Nic ve zlém. Vím že to myslíte dobře, ale tenhle blábol vám nakukal kdo? Na Ostravě-Jih pracují s linuxem VÝHRADNĚ úředníci a to PŘEDEVŠÍM NA DESKTOPECH. Zastupitelé si vymínili notebooky s MS Win XP a podle požadavků ze strany rady ÚMOb Ostrava-Jih z poslední doby máme vtíravý pocit, že by někdo nejraději viděl MS i na těch úřednických desktopech, přestože by to znamenalo nárůst meziročních nákladů na IT o víc jak 100%!

No, nic jineho jim nezbylo. Na noteboocich s Linuxem by meli problemy se hrami. :-) Predpokladam, ze vetsina z nich je nevyuziva na nic jineho, nez hry + nejake to lezeni po webu, ktere obvykle nesouvisi s jejich praci.

Neskodilo by uvest v cem ze je MS lepsi - po letech zkusenosti s obojim to u me vyzniva spis naopak...

... FreeBSD + PostgreSQL :-), terminaly (klientske stanice) Linux.

Já na svých počítačích nemám Windows už víc než 2 roky a za tu dobu se údržba Linuxu zredukovala na občasné spuštění pár jednoduchých skriptů. Během 8 let používání Windows jsem měl s údržbou podstatně těžší práci.

Asi tak. Linux a reinstalace? Ani nahodou :) Pochybuju, ze by windows vydrzely bez reinstalace cca od roku 2002, ja od te doby provozuju prubezne updatovany debian testing.

Bohuzel nedavno jsem musel debiana reinstalovat, protoze primy update z jedne architektury (i386) na jinou (amd64) jaksi neni podporovan ...

Ale i tak to je pak vyrazne jednodussi, apt-get install `cat seznam_nainstalovanych_balicku_ve_starem_systemu`, zkopirovat cely /home, zkopirovat vetsinu /etc a je vymalovano :)

Á, noční směna z MS dorazila.

BTW, manažement základní školy lze řešit například serverovou aplikací a přístupem klientů přes webové rozhraní. Vzhledem k tomu, že jde jen o celkem jednoduchou databázi, nevím, v čem by měl být problém. (A to včetně tisku vysvědčení.)

ano, vime, ze nekteri z tebe maji problem s cimkoli, co neni MS ...
A protoze nejsem neci zamestnanec, ale vydelavam si na sebe sam, tak se neminim zdrzovat se systemem, ktery mi porad klade prekazky v praci a nenecha me udelat to, co je potreba. Protoze takto ztraceny cas mi nikdo neplati. Takze pouzivam Linux a mam po problemech.

Grafickou kartu i WiFi jsem na svém Gentoo rozchodil během chvilky podle jednoduchého návodu v instalačním manuálu. Skener i tiskárna mi fungují mnohem lépe než na Windows (ovladač HP DeskJet 710C na Win9x padá a na WinXP je nejčernější odstín černé viditelně šedo-zelený, o ovladačích skeneru už jsem toho napsal také dost). Webovou aplikaci pro malou restauraci s kuchyní a skladem vám dneska dokáže udělat za pár šupů každý druhý student informatiky na střední škole.

Mimochodem, na téma Linuxové účto jsem se nedávno bavil se známými z české pobočky Novellu a nativní Linuxové účto od české firmy až do nedávna používali. Kdyby nějaký kravaťák nerozhodl, že se jejich účetnictví přestěhuje do zahraničí, používali by ho dodnes.

Super. Když jste tak chytrej, nechtěl by jste vzít instalačku Widlí (rád bych XP Profi) a rozchodit moji zvukovku (VIA AC 97)? Těžko totiž pochopit jak to, když je taková perfektní podpora, že jsem ji nerozběhal a na rady nebo pomoc od MS a výrobce jsem se nedočkal? Nefungovaly ani aktuální ovladače stažený z webu.

A pak mi můžete vysvětlit jak je možné, že pod Alsou v Linuxu jsem neměl vůbec žádný problém?

Ač nerad, musím s Vámi v něčem souhlasit - i podle mých zkušeností jsou zvukovky této řady velmi problematické. A to ať ve Widlích, nebo Linuxu. Mě ovšem přijde, že problémy s těmito kompenentami a jejich spolehlivost je různá kus od kusu.

Může jít o různý HW prodávaný pod stejným označením (například různé revize "stejných" WiFi routerů, zvukových karet nebo herních konzolí mají odlišný HW), věc implementace (ten samý čip v různých zařízeních může mít různé vlastnosti), a nebo opravdu problém dané série HW.

No, možná je cokoliv od Via levný šmejd, problémem je to, že je docela rozšířená, tedy by měla být i docela dobře podporována. Opravdu, musel jsem to řešit jejím zablokováním v BIOSu a instalací jiné karty - tedy krok č.5. Takže dle mého názoru celá podpora jaksi selhala.

Jinak taky moc nemusím integrovaný hardware (tím myslím zvukovky, grafiky, síťovky apod..). Želbohu, začínají se hodně rozmáhat.

"Stejně jako pro velikou spoustu HW neexistují drivery pro Linux, pro pár kousků HW neexistují drivery pro Windows XP." Tak to mám štěstí. Na to, na kolika různých počítačích jsem Linux rozběhal, jsem se setkal pouze se dvěma takovými kousky (oboje zvukovky), je to však asi tři roky zpět a od té doby nic.

Za to můžou dvě věci. Jednak se neshodneme na klasifikaci problému. Úplná blbost může být nějaká věc pro vás, ale ne pro ostatní. No a za druhé ve Windows bývá často problém v driverech. Podle dat sesbíraných v rámci Windows Data Reporting jsou drivery odpovědné za 70% BSOD. V případě Windows vina za problémy driverů typicky padá na výrobce HW. V případě Linuxu jsou drivery dílem autorů kernelu či distra, a tedy je vina na nich.

S mojí orientací na Windows máte pravdu. Neviděl bych to jako nějaké "ale". Je to celkem dobře podložený názor. Každeý máme své názory, a své důvody pro ně.

Pravidlo č.1: Keď niečo nefunguje, môže za to niekto iný! Tentokrát výrobca HW, a inokedy používateľ. Produkty Micro$oftu sú dokonalé. Svatá reinstalace.

Peto_MiG nikdy nezklame, a vždy přijde s kvalitním argumentem. Ale k věci: viz http://www.root.cz/clanky/proc-linux-kdyz-jej-nikdo-nepouziva/nazory/198742/

Já teda nevím. Distribuce jako Ubuntu, openSUSE nebo Mandriva vá grafickou kartu zprovozní samy, stačí kliknout na ANO. Nemusíte vědět, jakou máte grafikou kartu. Nemusíte vědět, kde se nachází ovladač. Nemusíte vědět, jaké volby máte při instalaci zadat. Prostě kliknete na ANO, a systém udělá vše za vás. Tohle zprovozní i moje babička, pokud umí číst. Driver do Widlí by nedostala ani s podporou na telefonu :)

No třeba ve věci driverů to funguje tak, že driver má definované rozhraní, pospané v Driver Development Kitu, a takový driver potom může používat kdokoliv. Nemáme grafické drivery pro GDI, grafické drivery pro X11 apod.

Ten zbytek zkusím nekomentovat. Střetů mezi námi už ostatní četli až dost, a nikdo nemá zájem o další excesy na tomto poli.

Vzhledem k tomu, že používám Gentoo, vyřeší mi první 4 kroky instalace ovladačů grafické karty balíčkovací systém a poslední krok utilita aticonfig dodaná s ovladačem. U instalace WiFi žádné zkoušení nebylo, stačilo napsat autentizační klíče do /etc/conf.d/net, nainstalovat balíček ipw3945, udělat modprobe a připojit se k access pointu. Po dalším restartu už se modul samozřejmě natahuje automaticky.

Dnešní student střední školy má často podstatně větší praxi, než bývalo obvyklé u absolventů vysokých škol za vašich mladých let. A pro menší restauraci ta webová aplikace bohatě stačí. Pokud ta restaurace nebude mít pobočky v několika různých městech, nebude v databázi víc než 5 tabulek. A větší restaurace už si může dovolit nechat si udělat systém na míru od profesionála.

Ano, také jsem zkoušel autentizační klíče napsat do GUI utility v Ubuntu, a nakonec skončil editací konfiguráku... Ovšem ještě před tím bylo třeba nainstalovat madwifi (u některých dister), nebo upgradovat madwifi (u jiných dister). Výsledkem bylo zamrzání počítače (u některých dister), jeho sekání se na dobu kdy se připojuje k WiFi (u jiných dister) apod. Prostě máme každý jiné zkušenosti.

Chcete mi tvdrit, že v menší restauraci budete mít objednávkový systém, pokladnu, kuchyni, sklad a reporting (a vazbu na účetnictví a mzdy) ve formě webové aplikace? Viděl jste někdy takovou aplikaci? Všiml jste si třeba, že nelze z hygienických důvodů používat klávesnici a myš, a místo toho se typicky používá omyvatelný touch screen? To je samozřejmě ideální základ pro webovou aplikaci :). A víte, že i v malé restauraci řešíte zadání typu "potřebujeme účet rozdělit, a tady kolegové na svou část potřebují daňový doklad"? A víte, že jídlo prodané k odnosu s sebou má jinou sazbu DPH, než jídlo servírované v restauraci? Podobných "vychytávek" jsou minimálně desítky. Třeba hotel typicky řeší požadavky typu "na ten dvojlůžkový pokoj potřebuji daňový doklad jako by byla ubytovaná jedna osoba, bez snídaně, to bude pro firmu, a zbytek, tj. bar, restauraci, snídaně, telefon a doplatek za druhou osobu a její snídaně, mi dejte na druhý účet". V maloobchodu zase potřebujete správu reklamací, tedy správné protokoly, evidenci a případně triviální workflow. No a většina provozů vyžaduje identifikaci obsluhy (často se z tržeb obsluhy počítá proměnná část mzdy), případně nějakou podporu slevových karet či kupónů. Vy (svým způsobem pochopitelně) vidíte jen ER model a pět výsledných tabulek. Jenže to je jen malá část problematiky, což vy si neuvědomujete. A proto si naivně představujete, že si najmete studenta SŠ, který těch 5 tabulek založí v SQL terminálu, a webovou aplikaci za víkend namastí v PHP. Jenže to tak nejde.
Umíte si představit, jak by student psal aplikace totoho typu? Nebo kolik byste dal za vývoj, údržbu a podporu podobného SW?
http://www.agnis.cz/programy/restaurace.html
http://www.agnis.cz/programy/kuchyne.html
http://www.mefisto.cz/new_web/clanky/Mefisto_HOTEL_plus.html

Zkuste si projít pár firem, a podívat se, jak dělají business. Uvidíte spoustu příšerností (třeba účetní, jak ručně přepisují údaje z jednoho programu do druhého, protože jsou tak zvyklé z papírů), ale také časem pochopíte, jaké jsou požadavky firem.

A z jakého důvodu by ty problémy neměly jít řešit pomocí webové aplikace? Aplikační logika uvnitř aplikace zůstává stejná. Touchscreen se v operačním systému chová jako poskakující myš a klávesnice zdaleka není pro webové aplikace nutná, klidně se dá emulovat pomocí pár tlačítek na webové stránce a JavaScriptu. Tak proč by tedy mělo být tak těžké místo do specializovaného klienta sypat grafické rozhraní do nějakého webového prohlížeče? Mimochodem, s Mefistem mám svoje vlastní zkušenosti, každý rok se s ním potkávám.

Interface budete realizovat v HTML tlačítky a Javascripem, tisk asi realizovat pro jistotu nebudete, drag and drop také ne, celý interface bude psaný "webově" - tedy akce, čekání na nahrání další stránky (byť na místní síti), další akce... Webový interface je snad nejhorší, co se dá vymyslet. Chápu, že psát cokoliv pro Linux je poměrně obtížné, ale proč nepoužít nějaký RAD a nenapsat slušný interface?

No a když se vrátíme o příspěvek zpět: kolik myslíte, že byste dal za vývoj, údržbu a podporu podobného SW? Bude to jeden student na jeden víkend? :)
http://www.agnis.cz/programy/restaurace.html
http://www.agnis.cz/programy/kuchyne.html
http://ww w.mefisto.cz/new_web/clanky/Mefisto_HOTEL_plus.html

Tisk i drag & drop se také dá napsat pomocí JavaScriptu. O tom nahrávání další stránky mluvíte, jako by mělo trvat 30 vteřin. Na místní síti je odezva typicky v řádu milisekund (tedy pokud nemáte místní síť vedenou po 300Bd modemech nebo paralelním portu). Webový interface zvládá vše, co se očekává od klikacího grafického rozhraní. Nic víc, ani nic míň. Každý aspoň trochu použitelný programátor dokáže zcela oddělit aplikační logiku od prezentační vrstvy, takže pro jeho klient-server systém bude možné použít jak nativního klienta, tak webové rozhraní.

Ne, nebude to jeden student za jeden víkend. Stejně jako vámi odkazované aplikace nenapsal jeden profesionální programátor za jeden víkend. Co se týče vývoje a údržby, bude to nejhůře srovnatelné s krabicovými systémy, pravděpodobně ale levnější a víc šité na míru konkrétnímu využití. Pokud zanedbáme možnost, že student bude mizerný programátor/návrhář (což je s přibližně stejnou pravděpodobností možné i u krabicových systémů), jediná nevýhoda bude v tom, že systém se bude nějaký ten měsíc vyvíjet a ladit, zatímco hotové krabicové systémy je možné nasadit přes víkend.

Jako drobný detail uvedu, že nově natažená stránka (třeba přepočet účtu) bude mít typicky vystavenou obrazovku na jiný řádek

http://server/webapp/stranka.php#spravny_radek Já se pravidelně setkávám se třemi systémy toho typu, o kterém se tu bavíme. Všechny 3 jsou komerční, jsou ve vývoji několik let a o všech bych si dovolil prohlásit, že jsou to polofunkční zmetky. Nedávno si navíc nějaký kravaťák usmyslel, že u dvou systémů se provede upgrade. Takže v pátek večer se vypnul jeden systém a v pondělí ráno se zapnul nový. Samozřejmě to nikdo neotestoval, takže se pak týden řešily problémy, které vůbec neměly nastat. U druhého systému to dokonce trvalo přes měsíc, protože chyběla polovina kódu. Ano, moje představy o marketingu jsou naivní. Ale na marketingu v této diskuzi zas tolik nezáleží.

Na linuxu jsem naprostý nováček, a tak jsem ještě občas nucená něco dělat ve Win7, protože jsem prostě ještě neměla čas nastavit to ve svém Kubuntu, ale i tak se mi Váš názor zdá poněkud... zaslepený :) Podpora hardwaru, konfigurace sítí a podobně? Žádný problém, automatická detekce fungovala 100% a co se týče nastavení sítě, tak je linux stejně jednoduchý, jako MS (ale pokud chcete, tak vám nabídne mnohem více možností). Jedna perlička pro vás - zatímco oficiální česká podpora Ufon Fofr internetu je extrémně mizerná, takže pro Windows sice najdete oficiální drivery, návody a podobně, ale stejně to pod Win7 pořádně nefunguje, tak ačkoli pro linux není vytvářena žádná podpora ze strany Ufona, tak tam Fofr internet funguje výtečně. Po prvním připojení modemu si Kubuntu samo přiřadilo správný ovladač, stačilo vyplnit základní informace typu vytáčené číslo a za 2 minuty jsem byla online! Zato s oficiální podporou ze strany Ufona jsem na Win7 Fofr internet zprovozňovala asi hodinu (špatné drivery).
A tiskárna? Pokud chci tisknout, tak se musím přehlásit do linuxu, protože Windows prostě není schopen komunikace s tiskárnou. V Kubuntu žádný problém, ani se scannerem.
Nezkoušel jste linux naposledy tak 3 roky dozadu? Pak bych váš názor aspoň trochu chápala, tehdy ještě ledacos bylo trochu neodladěné a občas to mohlo způsobovat problémy. Ale linux za tu dobu udělal obrovský skok dopředu a dnes je na mnoho věcí podstatně pohodlnější, než MS Windows. O bezpečnosti ani nemluvě...

Hmm,
tak o tom nic nevim, ze by prechazeli z naseho ucetnictvi na neco jineho ;-) Predpokladam, ze se jedna o dezionformaci, nebo o byvalou pobocku SUSE.

Dezinformace to není, opravdu se jedná o bývalou pobočku SUSE.

> takové ty drobnosti typu sleep/hibernaci

apt-get install s2ram. Probuzeni bez problemu :)

Tiskarna taky bez problemu (narozdil od windows, kde se HP neobtezoval s 64bitovym ovladacem, takze tam tiskarna nefunguje), grafika taky bez problemu (nvidiacky binary driver), wifi v pocitaci nemam.

Co se tyce softwaru s podporou bourani prasat, tak takovy neznam osobne ani pro windows :)

Software pro ucetnictvi/mzdy/atd.. a hry jsou momentalne asi nejvetsi slabinou linuxu. Ale i to se uz lepsi...

Škoda, že nvidia nedokáže svůj ovladač pro grafický karty přeprat tak, aby podporoval suspend to disk.

Bourání prasat je základní vlastnost každého lepšího gastronomického systému. A kdyby Sybase dále vyvíjela PowerBuilder pro linux, tak by mohl být i v Linuxu :-)

s2disk jsem nezkousel, ten by byl asi nepouzitelny (ono nez by se 4gb zapsaly na disk a pak z nej zase precetly, to uz je rychlejsi vetsinou ten pocitac proste vypnout a pak zas zapnout), s2ram funguje spolehlive (ze suspendu se to probere rychleji nez nabehne monitor, max tak 2-3 vteriny :)

Uzitecne muze byt "s2both" - stav se zapise na disk, ale pak se provede suspend to ram. Pokud se neprerusi privod proudu, nabehne se hned z pameti. Pokud jo ... tak se to holt natahne z disku. Myslim ze neco takovehleho windows ani neumi, ty maj jen suspend a hibernaci.

No, osobne nedelam v gastronomii, takze nemuzu posuzovat dostupnost gastronomickych systemu a featur typu porcovani prasat :)

**** Uzitecne muze byt "s2both" - stav se zapise na disk, ale pak se provede suspend to ram. Pokud se neprerusi privod proudu, nabehne se hned z pameti. Pokud jo ... tak se to holt natahne z disku. Myslim ze neco takovehleho windows ani neumi, ty maj jen suspend a hibernaci.


Proč si o tom nejdřív něco nezjistíte? Pochopitelně, že to Windows umí (Vista) a funguje to na většině konfigurací bez problémů. Pokud nevypadne napájení, je start prakticky okamžitý (rychlejší než naběhnutí monitoru), v případě načítání z disku záleží na situaci. Včetně POST to bývá většinou do minuty až minuty a půl, málokdy déle (4 GB RAM).

skvele, tak to bezte vysvetlit firmam jako je google, amazon nebo zminena ceska posta, ze pocitacum vubec nerozumi a meli by si poridit windows.

Bylo by dost zajimave, kdyby nekdo nacrtl studii prechodu Google na Windows. Pocitam, ze neco takoveho by bylo totalne nerealizovatelneho. I Microsoft kdysi zalostne selhal s prevedenim Hotmailu na Windows NT. Jak to maji dneska, nevim, ale slysel jsem neco o tom, ze se tam stale jeste mota nejake BSD.

Ano. Samotný Microsoft si na tyto přetížené servery nedovolí nasadit Widle :) Také jsem o tom četl. Když jim nedávno spadla páteřní síť, zachránily je jejich záložní BSD servery... ROFL

No tak prijd k nam, mame v servrovne jeden MS server, cca 4 krat Linux (kolik je ted aktualne Linuxu nevim a nechce se mi tam slapat, ale 4 jsou tam urcite) a jeden HPUX. Firma ma obrat cca 1.5 miliardy rocne, tedy zadna mala firmicka. Dalsi Linuxy jsou mimo firmu, nejvzdalnejsi dva kousky mame v Cine. Nedokazu si predstavit, ze by tam byl ne UNIX server.

tak to tvoje srovnání x11 s rdp mě dostalo. ano musí se používat něco svižnějšího na vzdálenou správu jako je vnc nebo rdp. moment, my vůbec nepotřebujeme vzdálenou správu v grafice, my se nepotřebujeme přetahovat o myš, nám stačí ssh.

Proč byste se přetahoval o myš? S případě RDP máte vlastní session. VNC je pomalý hnus.

Ano, Linux prakticky nelze administrovat z GUI. Tedy pokud nebudeme uvažovat terminál běžící v X11 session ;)

Vzdálená administrace *nix systémů je běžná v CMD line. Takže to otočíme, zkuste si na libovolně tlusté lince vzdálenou administraci Windows přes CMD line. :-)

Spousta věcí se ve Windows dá administrovat přes command line. Ale nikdo to nedělá. Máme totiž kvalitní GUI nástroje. A samozřejmě můžete provádět administraci jak v GUI session, tak pomocí lokálně spuštěných admin nástrojů, které si povídají se vzdáleným strojem (třeba Computer Management proti vzdálenému stroji, Regedit proti vzdálenému stroji, Active Directory Users and Computers, Exchange Manager, SQL Studio apod). Takového komfortu na unixech asi nedosáhnete.

On bude zřejmě podstatný rozdíl mezi tím, co ve Windows lze udělat z command line, a co vy umíte udělat z command line. Možná umíte spustit a zastavit servis, ale pochybuji, že víte třeba o možnosti konfigurovat Windows Firewall z command line. Nehledě na to, že existuje věc zvaná PowerShell, ve které lze dělat z command line věci, o kterých se vám na unixech ani nezdá. Například můžete získat objekty oken (ne parsovat text s jejich seznamem), vyfiltrovat objekty podle názvu okna, a zavolat metodu minimalizace. Unixová command line na rozdíl od PowerShellu začíná a končí generováním/parsováním textů.

Samozřejmě pokud pracujete delší dobu s unixy, můžete si myslet, že z command line uděláte všechno. Není to pravda. Okruh akcí je samozřejmě omezený. Zkuste si z command line založit mailový account pro KMail, nebo provést export souboru z OpenOffice, jeho import do Calcu, úpravy v něm, a vytisknout ho. Navíc se kvůli běžné administraci musíte naučit zpaměti velkou spoustu příkazů, plus jejich syntaxi, plus lahůdky typu ovládání vi. A to všechno kvůli pár trivialitám zvaným administrace: přidávání uživatelů, odebírání uživatelů, změny permissions apod. Jednoduché věci se dělají jednoduše. Nakonec snaha o GUI administraci v Linuxu (KDE Control Center, YaST), HP-UXu (SAM) a AIXu (SMIT) to jen potvrzuje.

Webová rozhraní jsou zápatou pro ty, kdo si nemohou dovolit opravdové GUI. Podívejte se na SQL Server Management Studio, a srovnejte ho s jakoukoliv webovou aplikací. Když jsme u toho, s MS Exchange nejsou "jen problémy".

Když jsme u rychlosti command line, tak je třeba s A říci i B. Co používáte často, to zvládnete srovnatelně rychle, jako v GUI. Ovšem kdo zná všechny možnosti command line? Když potřebujete něco, o čem pouze víte, že to existuje, nebo danou věci jen hledáte, tak v GUI máte nabídku před sebou. Na command line máte blikající kurzor, a to je vše. Zkuste si to představit jako rozdíl mezi vi a UltraEditem.

Ale ale, když nevíme kudy kam, začneme zpochybňovat znalosti diskutujícího a vypustíme spousty pěkných marketingových frází obsahující slova "Power" a "nezdá" ap. že? Takže, vybudoval jsem za svou kariéru spoustu sítí s Windows i s Linuxy, čistých i hybridních. Marketigových řečí o možnostech ovládání Windows z CMD line vzdáleně jsem slyšel velmi mnoho, ale žádnou opravdu funkční komplexní věc.
Jak přidat v CMD line account pro KMail? Není nic jednodduššího, přidat pár řádků do ~/.kde/share/config/kmailrc a pokud nám zrovna KMail daného uživatele běží, příkaz pro znovunačtení konfigurace:

dcop kmail MainApplication-Interface reparseConfiguration

Co se týká OpenOffice.org, tak i ty jdou ovládat z CMD line a také skriptovat, ale osobně bych na váš modelový příklad šel jiným postupem, protože ODF je standard postavený nad XML, není problém úpravy v souboru udělat mimo OpenOffice.org či jiné aplikaci, utilit a knihoven na to máme v Linuxu dost. A pak vytisknout pomocí "ooffice -p soubor ..." na výchozí tiskárně nebo "ooffice -pt tiskárna soubor ..." na libovolné tiskárně.

To že si myslíte vy, že existují omezení, neznamená, že ta omezení opravdu existují. *nix systémy jsou otevřené a průhledné s konfiguračními soubory, které jsou humanreadable a kreativní schopný administrátor na omezení narazí jen velmi těžko.

Takže jestli to chápu správně dle vašich slov, ti co nemají problémy s problémy s pamětí můžou bez potíží ovládat *nix systémy, ti co problémy s pamětí mají a sklerotici, klikají ve Woknech. Výborné hodnocení správců pro OS Windows, lepší by mě napadnou samotného nemohlo. Děkuji. BTW. lahůdky typu "vi" mě nechávají chladným, nikdy jsem je nepotřeboval a tento editor prakticky nepoužívám, nicméně vím o lidech, pro které je tento editor pravou rukou (občas jim závidím), v *nixech totiž máme na výběr, nikdo nám neříká co je "jediné správné a svaté", tisíc lidí, tisích chutí a proto tisíc možností.

Když říkáte A je třeba říci B, to že něco v GUI zvládnete za určitých podmínek naklikat stejně rychle jako to zvládne *nix admin v CMD line, neznamená, že to zvládnete za stejný čas na destítkách či stovkách PC. Možnost skriptování a zautomatizování stejných věcí v *nix systémech je k nezaplacení. A to se nebavím o možnostech udržování verzovacích systémů pro konfigurace a jednoduchým načtením změn jedním příkazem na libovolném počtu strojů.

Snaha o GUI nástroje pro konfiguraci a administraci potvrzuje jediné, a sice, že v *nixu to jde i takto. Shazování ovládání OS z terminálu a cmd line pro jak říkáte triviality jako je přidávání a odebírání uživatelů, změny permissions ap. a povyšování GUI na něco lepšího pro tyto operace je ubohé neboť mi GUI kromě barviček a nutnosti použít kromě klávesnice i myš či podobné udělátko "nabízí" jen omezení, která na CMD line nemám.

Poměrně slušnou úroveň tohoto vlákna diskuze jste svým poslední příspěvkem velmi shodil, pokud hodláte takovýmto způsobem pokračovat, je dle mého skromného názoru zbytečné v ní pokračovat, neboť se z toho stává "hospodské tlachání" hodící se na jiné weby než root.cz.

>Mohl byste třeba používat vzdálenou administraci v grafice. To s X11 provedete těžko >(někdy si zkuste X11 přes dial-up nebo GPRS, a srovnejte s RDP).

--> Na vzdaleny desktop se daleko lepe nez cista Xka hodi FreeNX.

Chodi to i po pomalych linkach. Ikdyz na tech pomalych linkach je prece jenom vyhodnejsi obejit se bez grafiky (ssh).
BTW. nemam potrebu se hadat, co je lepsi. Uvadim pro pripad, ze by to nekoho mohlo zajimat,
Bart

Zázraky možná ano, ale problém neřeší. X11 je totiž mizerně navržený protokol, a komprese nepomůže. Když jsme u toho, je konečně možné se odpojit od X11 session, a později se k ní zase připojit?

Tady se mluvilo o X11, nikoliv NX. Ale když jsme u NX, už je součástí běžných dister?

Ono X11 nechce zabalit pomocí NX. X11 chce zahodit, a nahradit. Unixy potřebují standardní interface pro drivery grafických karet (seznam věcí, které musí driver nabízet, a věcí které může volitelně nabízet), nad tím by mělo dojít k vytvoření knihoven pro 2D a 3D kreslení... Prostě tomu fialovému hnusu dát trochu koncept. Myslím, že na tom, že X11 je neštěstí, se shodnu se velkou spoustou příznivců unixů.

Poslouchejte, ale tohle už je opravdu jen demagogie. Přijďte se podívat na to co opravdu umí Beryl a na jakém HW ve srovnání s Windows. Nebo jinak koukněte na Youtube, videí, které to jasně dokazují je tam víc než dost, namátkou:

http://www.youtube.com/watch?v=xC5uEe5OzNQ

A co se týká vybavenosti dister na to už ani nemá snad význam odpovídat. Znovu opakuji, porovnejte co dostanete v linuxovém distru (Debian, Fedora, (Open)SUSE Ubuntu a další) za 0,- Kč a co dostanete v krabici z Windows a za peníze...

Docházejí argumenty, ale fanatismus vám zůstal co?

Nakonec dnes najít ve firemní serverovně unix je dost obtížné, a Windows jsou všude.

Pokial myslite slovkom "unix" skutocny Unix, tak s tym suhlasim. Pokial tym myslite *nix, tak mi dovolte padnut pod stol a smiechom sa posrat :)

Heh, z núdze cnosť!

V rámci starodávnych licenčných vyrovnaní ohľadom System V (áno, to je ten čo ho SCO vydávalo za jediný pravý UNIX) sa Micro$oft zmluvne zaviazal, že už nikdy nebude mať nič dočinenia s ničím, čo by sa podobalo na UNIX.

Keď potom pri Windows ME zistili, že WIN32 jadro je už ďalej nepoužiteľné, okrem NT jadra už žiadnu inú možnosť vlastne nemal.

NT jadro už takisto stráca dych, Vista je taký nový Windows Me, hoci trochu stabilnejší a najmä omnoho väčší. Popri dynamickom protivníkovi, akým je Linux, bude NT vyzerať čoraz predpotopnejšie. Veľké zmeny sa nedajú robiť v systéme, kde funkčnosť plejády aplikácií a služieb závisí od "správneho" fungovania chýb.

Takže M$ sa zaprením UNIXu sám dostal do pasce.

Už teraz sa dochádza na dizajnovú chybu NT jadra, ktoré nedokáže spracovať rýchlejší dátový tok než 60MB/s.

Hlavně MS chtěl pomocí OS/2 nahradit ve své produktové řadě Xenix. Vše ostatní je jen důsledek. NT byly uvolněny už v prnví verzi ve Workstation a Server verzi. Nemá tedy moc smysl tvrdit, že NT byly designovány pouze pro stanice.

Open source je jako způsob vývoje velmi mizerný. Nepřeje plánování, nepřeje použitelným výsledkům, má veliké problémy s financováním, a se zpětnou vazbou od uživatelů.

jo ty myslíš vms který vykradl a zahodil, stejně jako to udělal u 99% svých produktů?

Zmíněná Česká pošta nahradila přepážkový systém, psaný pro MS-DOS, pomocí Linuxu. Výsledkem je terminálová aplikace, tedy znakový režim. Nejsem si jistý, jestli je to věc ke chlubení. Nehledě na to, že Česká pošta je velkým zákazníkem Microsoftu. Má například poměrně velké instalace MS SQL Serverů, a nad nimi postavených aplikací.

nevidim v tom zadny problem. vite drive jsme s pocitaci s vykonem dvou c64 (tj. cca 0.7Mhz) dostali raketu na mesic. a dneska na formularovou aplikaci potrebujeme dve jadra o taktu 2Ghz. kazdy vidime evoluci nekde jinde. windows ma sve zakazniky, apple ma sve zakazniky a ten kumunisticky linux ma take sve zakazniky.

ano, tyhlety důležité věci opravdu na poště potřebují.:)a když se to pak sečte výkonově, tak 90% výkonu vyletí jen tak z okna. co by se stalo, kdyby se na takových místech šetřilo. a pak kdo může za nedostatek el. energie v eu...

Taky bysme se tim nechlubili, kdyby to nebyl zasadni pozadavek ze strany CP.
;)
Kdo by preskoloval tisice uzivatelu, ze? Ti vubec nemeli prechod poznat.

...přičemž nejde o produktivní aplikace, protože na přepážkách je produktivní jen ten terminálový systém, který se primárně nahrazoval...

MS SQL Servery by se daly spočítat na prstech jedné ruky? Netrpíte nějakou mnohoprstnatostí? Nebo máte na mysli prsty nějaké skupiny lidí? :)

I přesto, že pošta je pěkný moloch, by jim 30 MS SQL serverů snad mohlo stačit. Tedy se dají spočítat na prstech jedné ruky ;-)

"Linux jenom kazí trh.

Kazí? A čím přesně?

Zákazníkovi je "zadarno" nabízen produkt, jehož udržovací náklady jsou mnohonásobně vyšší než u uživatelsky a administrátorsky vyladěného business software, kupříkladu Microsoft Windows.

Pokud je to skutečně pravda, trh něco takového smete, protože vysoké TCO nikdo nechce. BTW nevšiml jsem si, že by SUSE Linux Enterprise Server a Red Hat Advanced Server byly "zadarmo", platí se za ně docela tvrdé prachy (ačkoli software, který je součástí instalace a podpory, to docela pěkně vyváží).

"Zákazník je Linuxem podveden a vzniknou mu nemalé ztráty."

Tak na tohle tvrzení byste nejprve musel mít nějaké důkazy. Třeba to, že dodavatel komerční distribuce ve svých materiálech slibuje věci, které produkt nesplňuje. V takovém případě by bylo opravdu možné hovořit o podvodu, ale něco mi říká, že nic takového nemáte. :-)

don't feed the troll :)

>Zákazník je Linuxem podveden a vzniknou mu nemalé ztráty.

Ano, chybi tam pan Sponka.

Ty seš teda vůl...
Linux je přepsanej UNIX a vznikl o 25 let dříve, než "widle". Přečti si něco o historii počítačů a OS. Navíc UNIX programovali vědci ve výpočetních laboratořích a jako další ho používali studenti na universitách. Programátorský diletanti pana B.Gatese dokážou akorát něco okopírovat - ukrást a ještě to zkurvěj.
To Ti píše BFU, který měl na prvním PC "robustní" Windows Millenium, kteráž to sračka padala jak schnilé švestky několikrát za den!
Takže mám asi 50 Linuxů, jsem tak trochu sběratel a po asi 2 letém používání Mandrakelinuxu 10.1 PP, používám nyní asi 2 roky Debian. A mám svatý klid...

Chtěl jste napsat "starší", ne? :-) Operační systém Windows je mladší než Linux, omalovánky Windows 1.x a 2.x a nadstavbu nad DOSem Windows 3.x také pomíjím.

nojo ale milenium to byl hnuj, XP SP2 stoji lepe nez s Viagrou!

Aj keď je diskutabilné či je GNU/Linux UNIX alebo nie, stále je to UNIXový systém inšpirovaný kódom, ktorý vymysleli ešte borci z Bell Labs. Je to presne typ operačného systému, ktorý mi ako vedcovi vyhovuje a vždy vyhovovať bude. Keď sledujem aké problémy riešia kolegovia s Windows, tak nad tým len krútim hlavou a začínam chápať, prečo majú tak málo publikácii...

Článok však rieši to, či je GNU/Linux operačný systém vhodný aj pre masové nasadenie. V tomto som trochu skeptický, pretože si neviem dosť dobre predstaviť ako môže bežný používateľ oceniť jeho výhody. Tak ako ľudia nekupujú deťom na hranie elektrónový mikroskop, ani na domáce PC bežne neinštalujú UNIXový systém.

Na druhej strane Mac OS X je dôkazom toho, že aj na UNIXovom jadre sa dá postaviť operačný systém pre obyčajných ľudí a dnes už nemôžem prehliadať, aký pokrok v tomto smere urobil GNU/Linux. Pre mňa osobne je OS len otázkou pracovného návyku, ale teší ma, že vďaka aktivite komunity majú v dnešnej dobe ľudia doma a vo firmách slobodu voľby, ktorú predtým nemali. Je až neuveriteľné, ako sa v priebehu posledného desaťročia stal z môjho UNIXového favorita systém vhodný aj pre obyčajných ľudí.

Pokiaľ sa na to pozeráte z pohľadu manažéra, právnika alebo programátora, tak tu skutočne nič diskutabilné nie je, pretože GNU/Linux nie je UNIX. Z pohľadu používateľa je to však stále systém, ktorý je s UNIXom kompatibilný do tej miery, že pod ním môžem používať UNIXové aplikácie, na ktoré som zvyknutý. Teda pre mňa a pre väčšinu používateľov je GNU/Linux de facto UNIX a Mac OS X tiež.

+1

Presne tak soudruhu!

Jeste bych k tomu dodal ze vyladeny byznyz soft je mnohem lepe dokumentovan, lokalizovan a jsou k dispozici i treningove materialy, prednasky a videa.

Microsoft Windows je vynikajici software, skoda jen ze nevznikl ve Svazu, to bychom meli k dispozici perfektni nastroj jak drzet ty hnusne imperialisty v sachu.

Už to nehul, kémo, PROSÍM TĚ!!!! Je už moc poznat jak jseš z toho vygumovanej....

pokud si dobre pamatuju, tak i Bata jede na linuxech

Ano, o tom se taky psalo na rootu : http://www.root.cz/clanky/bata-uzivatele-si-na-linux-zvykli/

pamatujete si dobre...

Ano, o tom se taky psalo na rootu : http://www.root.cz/clanky/bata-uzivatele-si-na-linux-zvykli/

Tak proto maji furt vlaky zpozdeni a balicky mi chodi tyden, namisto do druheho dne:)

Spíš bych se zajímal, proč například zkolaboval úžasný nový a všude vychvalovaný systém registrace SPZ. Stačí si vzpomenout na stovky nasratých řidičů na úřadech....

A hle. Na stránkách Microsoftu se dočteme, jak jejich řešení zrychlilo onen (mezitím zkolabovaný) systém... ROFL

ale to ze tam bezi MS neznamena ze ma nasvedomi pad celeho reseni... co je pod tim je prece jedno. BSOD se na windowsech az tak casto neobjevuje prece.

To byla chyba integratora. Je jedno kdo to delal. Proste to nekdo zvoral.

no ty si dobrej, kdyby pod tím běžel linux, tak je to stoprocentně jeho chyba, že? ale když to běží na windowsech a na ms sql tak je to v pohodě.

Heh, LO, Ty si zase expert na opačný extrém v štýle: "Keď má aplikácia problém, tak to URČITE nie je preto, že je od Micro$oftu".

Pokud existuje dobrý důvod tvrdit, že za problém může OS, tak je to třeba říci. Takové to hospodské tlachání stylu "no jo, byly tam Windows, proto ta apliakce neběhá" mi pravda přijde nevhodné.

Vlaky nemají zpoždění proto, že ten systém běží na Linuxu, ale možná mají zpoždění proto, že ten systém je nejspíše psaný v Javě stylem if (str=="A1B") { x1="neco"; x2="neco_jineho"; } else if (str=="A2B") { x1="neco"; x2="jeste_neco_jineho"; } else if ... - zopakovat asi tak dalších padesát nebo sedmdesát else větví za sebou. :-) (To není míněno jako vtip, mám jisté důvěrné informace. ;-))

co mam informace, tak jeden z hlavni dodavatelu softwaru pro CD je tezce ms-pozitivni... ale ti jejich programatori jsou taky dobri srandisti. treba se jich v kodu objevuji perly typu if (bool)(a == b) { }. takze i tem vnorenym ifum bych docela veril.

Panove, jste na muj vkus "nejak moc informovani". Pokud myslite system stavedla, tak tam bezi Farlab (nebo jak se to pise) a v druhe vetvi myslim win NT. Z linuxu tam neni ani radek. Na linuxu bezi napriklad diagnostika, ktera ale nema se zpozdenim nic spolecneho. Splneny grafikon bezi zase na NT nebo Win Server 2003. Nevim, kde jste tu Javu vzali, ale jestli ji nekde pouzivaji, tak maximalne v systemu pro generovani jizdnich radu a podobnych ptakovinach, a ty nemaji jak zpozdeni ovlivnit.

Vam asi java moc nerika, ze?

Ten kod je samozrejme Javovsky a ze v 99% nebude delat to, co si myslel jeho programator, je taky spravne :-)

Právěže říká. Pánové ovšem tuší kde a jak se dá v javě "taky programovat". To není nic proti javě samotné.

Tak v tomto pripade mel onen takyprogramator (pozdravuju JZ) stesti, protoze to porovnani v jeho programu skutecne zafungovalo dobre - stringy byly totiz ulozeny ve string poolu, jak se na konstanti stringy slusi, takze v poho. Druha vec je, ze to bylo opravdu pouze stesti, protoze on o string poolu nic netusi, nevi jak funguje, pouze napsal neco vzdalene podobneho porovnani hodnot primitivnich datovych typu. A pouziti sady if-else misto decision table apod. asi netreba komentovat.

CITUJI: "Řada námi zvolených zástupců na magistrátech a radnicích (například v Domažlicích, Děčíně nebo obvodu Ostrava-Jih) také používá Linux (obvykle v serverovém nasazení, na počítačích úředníků jich moc nenajdete)"

Jako Ostravák to mohu vyvrátit. Ostrava-jih používá Linux na DESKTOPECH! nejenom na serverech! Na serverech je nasazeni Linuxu nejčastější varianta všude.

Pod tou ci onou formou jej pouzivame vsichni. Skoro 100% ISP pouziva Linux. Takze kdyz surfujes na internetu, neprimo pouzivas Linux. Umi si nekdo predstavit, jak by to dopadlo, kdyby se pouzivaly Windows? Asi bychom hledeli jenom do modrych obrazovek.

linuxkecy, nam jede BGP a DNS na FreeBSD. Posta prozmenu na i5/OS.

Kdopak nám to očekává? :-)

Připomínat to může, ale analogie s dvěma fabrikami je naprosto mimo. Bez Linux/BSD by celé IT odvětví zkolabovalo během 5 minut! O nějaké neschopnosti poskytnout produkt, řešení tady nemůže být řeč.

http://www.wired.com/science/discoveries/news/1998/07/13987

Titulek je samozřejmě nadsázka. Nejedná se o "potopení" ale pouze o kolaps systému řízení amerického křižníku USS Yorktown, kde se Microsoft snažil ve spolupráci s armádou USA demonstrovat kvality svého úžasného OS, jehož poslední generací je právě Vista. Yorktown úplně zkolaboval a stal se z něj ochromený bezmocný terč na hladině....

take mam jeden postreh:

Vložil: uživatel si přál zůstat v anonymitě
Titulek: a proc asi :)

Jé, přesně o tomhle nám před časem povídal přednášející. :-)

peringer je mimon, ale cecko nauci...

Dobrý den Radku :)

Mimochodem, dobry znamy z Microsoftu mi prozradil, ze ceska pobocka Radku Hulanovi plati dost velke penize za pozitivni blogovani o MS produktech. Za prachy se da koupit vse, i rozhorceni vuci Linuxu :)

Tohle zní trochu jako urban legends (znamý mého známého), ale tomu, že několik zaměstnanců je placeno za to, aby prolézali internet a spamovali diskuse, kde se o MS jen trochu někdo otře, věřím 100 %. (Samozřejmě nejen v ČR.)

Radek Hulan a Win32? To by mu s 8 GB pameti neslo dohromady, sam rikal ze pouziva 64bitovy system. Kdepak, tohle bude asi nekdo jiny.

Navic Radek Hulan obvykle pise s diakritikou.

A co se tyce podpory HW - dokavad tu nebyla Vista, tak na tom Windows mozna byly lepe, ale po nastupu 64bitovych windows a Vist si myslim, ze lepsi podpora HW je uz v linuxu. Pro starsi hardware 64bitove ovladace nebo ovladace pro Visty nejsou, u novejsiho hardware jsou zase nekdy ovladace jenom pro Visty. Nekdy je situace takova, ze at tam vrznu na pocitac 32bitovy nebo 64bitovy windows, XP nebo Vistu, v kazdem z tech 4 pripadu tam neco nebude fungovat protoze pro to nebudou ty spravne ovladace. S linuxem jsem na tenhle problem zatim nenarazil, tam mi fungovalo vse na 32 bitech i 64 bitech.

Ano. Určitý rozpor 32bit vs. RH mě trkl hned, ale člověk nikdy neví... Byla to spíše ironie.

S podporou HW absolutně souhlasím. Bohužel, zkuste tohle vykládat na internetu a umlátí vás banda pubescentů pařících Crysis. Člověku, pro kterého je standard restart PC po každné změně driverů v systému a který musí po každé instalaci cpát ovladače do systému ručně to nikdy nevysvětlíte. To je předem marné. Zasměju se a diskuzi rovnou vzdám... :)

Na linuxu podpora Raid a AHCI funguje dost dobře, ovladače jsou v jádru jestli se nepletu. A dostat ovladače pro XP na USB? Rád si necham poradit jak, vždy to po mě chtělo akorát disketu. Prosím tedy o radu :-)

Tusim ze nejaka firma vyrabi kvuli tomuhle specialni klicenku kde se prepne nejaky prepinac a klicenka se pak tvari jako USB disketova mechanika. Ale zase kupovat kvuli tomu specialni klicenku mi prijde taky jako celkem blbost ...

Na RAID bez podpory v instalacnim kernelu jsme nainstalovali system na jinem pocitaci. Pak stacilo nabootovat nas kernel, system zkopirovat a upravit konfiguraci bootloaderu. Wokna by se z toho samozrejme po$raly.

S podporou hw ve vistach to az tak ruzove neni. Kolega ma celkem standartni PCI RAID radic a wokna ho ne a ne a nevidi.

Myslite partition tabulku, kde uzasny M$ mnoho let po vzniku UNIXu nastavil tak, aby umela 4 oddily?
Na tu dnes uz samozrejme operacni systemy kaslou a pouzivaji nejaky rozumny LVM.

A co takhle instalace na sitove disky, iSCSI targety a podobne? Muzu si uz behem instalace woken nahodit treba ipsec nebo vpn abych se k nim mohl pripojit?
Pane, Vy vubec netusite, co se dnes da udelat. Skoncil jste u disket, ktere nikdo uz 10 let nepouziva.

Ktery prvni odstavec? On drivery ve vistach ma. Jenomze nefunguji.

Tu partition tabulku jsem napsal, abyste mohl srovnat UN*X major/minor omezeni na 16 partition vs 4 partition v DOSu o mnoho let mladsim.
Jinak se samozrejme partition tabulka pouziva. Tipuju, ze na 99% disku v domacich pocitacich.

VPN nebo IPSEC. Cokoliv, aby mi po housingu nebehala nekryptovana data.

Radic vidi, RAID nevidi. Koukam, ze to neni napsane jasne. Zkousel ovladacu vic nez dost.

Chce to trosku studia. Srovnavame navrh a omezeni UN*Xu a DOSu (podstatne mladsiho):
These early partitioning tools (called FDISK; short for Fixed Disk) even for DOS versions 3.30 and later, were programmed to create only a single Primary partition.
O tom, jesli umely/neumely prvni verze DOSu adresare se chcete taky hadat? A co omezeni na pocet souboru v root adresari? DOS proste byla mizerne ukradena hracka.

S tou USB klicenkou uz jdete nekam. Instaloval jste nekdy servery vzdalene pres IP KVM? Uz vidim, jak posilate servismany, aby vam do serveru strkali USB sticky tuhle s driverem pro sitovku, tuhle pro radic. Jejich schopnosti konci u pripojeni kabelu a vlozeni CDROM. O sitovych instalacich radeji pomlcime, ne?

Cože, 16 partition na jednom disku? K čemu je to dobrý? Abych měl větší bordel na disku a pomalejší disk? No a co se týká RAID controllerů, to je mi jasný že neexistuje jenom jeden, úplně blbej taky nejsem. Mě by spíš zajímalo, jak nainstalovat WinXP na SATA s podporou AHCI když nemáte disketovku a staŽením ovladačů přímo na daný komp nezískáte jeden ovladač ale třeba 10 a nemáte žádný papír kde vyčtete jaký driver máte nainstalovat... Tím, že vypnu v biosu podporu AHCI docílím akorát toho, že jsem si rovnou moh koupit IDE harddisk...

No 16 partitions na disku to je jeste na unix dost dobry. Vrazte si tam Solaris a uvidite kolik jich umi.

Třeba k tomu, abyste oddělil databázové soubory od dočasných souborů, a tím snížil fragmentaci těch DB files. Důvodů je celá řada. Navíc na unixech je taková tradice krájení disků na malé kousky, a jejich montování po stromu tak, aby to bylo co nejméně logické. Já jen pokračuji v tradici :)

Windows Vista nainstalujete na AHCI bez problému, a můžete případně i zavést driver z USB klíčenky. V případě XP můžete: 1) použít driver z diskety, 2) vytvořit kopii instalačního CD s integrovanými drivery, 3) vypnout v BIOSu podoru AHCI, po instalaci nainstalovat AHCI driver, a poté v BIOSu podporu AHCI zase zapnout. Někdo ještě uváděl možnost použít při instalaci XP driver z USB klíčenky (zřejmě pokud na ní bude image diskety), ale mě se to nepovedlo.

"Faktem je, že Vista (včetně x64) má daleko lepší podporu HW, než kdy mělo jakákoliv distro Linuxu."

V štýle Micro$oft kampane "Get the facts"...

Už aj malí chlapci na dedine sa na autobusovej zastávke rozprávajú, čo všetko im s Vistami nejde.

Lepsi podporu HW? A ze zrovna z meho HW nepodporuje tiskarnu a sitovku, pricemz oboji dvoji v linuxu spolehlive jede? Tomu nerikam lepsi podpora HW.

Kdyz jsem naposled ve windows instaloval novejsi verzi nvidia driveru, tak restart byl potreba. Us spousty jinych driveru bohuzel taky (a i kdyz jsem nasel ty utility co si to instaluje a spustil je rucne tak mne stejne privitala hlaska stylu "driver neni zaveden, utilita nefunguje") - mozna ze to technicky jde bez rebootu, ale vetsina vyrobcu driveru tuhle "feature" nevyuziva.

Co se tyce usb klicenky - windows jsou bohuzel na tohle prilis pitome, driver akceptuji pouze na diskete (pricemz disketovou mechaniku uz vetsina lidi nema), jinak smula (pak leda vyrobit si vlastni instalaci pomoci nlite)

Na linuxu s defaultnim jadrem co se instaluje jsem nikdy nemal problemy s nejakym raid controllerem, zatim si je to dycky naslo samo aniz bych musel shanet disketovou mechaniku nebo nejake ovladace :)

Problemy typu "jaky ze tam mam raid controller" pak musim resit jen kdyz si chci zkompilovat specialni verzi kernelu ze zdrojaku (treba pokud chci docpat do kernelu vserver nebo grsecurity patch nebo neco na ten zpusob), coz asi vetsina lidi delat nemusi a asi to ani delat nebude ...

Mne osobne to nefungovalo, kdyz jsem stahl z webu vyrobce tyhle disketove ovladace, tak z toho vylezl exac, ktery po vlozeni diskety zapsal ovladace na disketu - teda asi by zapsal, kdybych nejakou disketovku mel. Takze spustit ve virtualni masine s emulovanou disketovkou a vyrabet nove image pres nlite ...

Nekdy priste to zkusim, jestli se XP opravdu chytne i u ovladacu na USB ...

Hm, a zkoušel jste barevný tisk, podavače papíru, výstupní zásobníky, fonty uploadované do tiskárny apod.? Nebo vám stačí, že máte driver typu PCL 6?

Jak jsem spal, výrobci často vyžadují restart bez dobrého důvodu.

Jak jsem psal, Vista umí driver z klíčenky, XP údajně pokud mu dáte image diskety na USB klíčenku (k tomu to asi bude ještě chtít vypnout disketovku v BIOSu).

Asi jste nikdy neinstaloval Linux na RAID :)

Z také vypadali na barevném tisku všichni jako by měli nějakou prudce nakažlivou chorobu? :) No, on color management je color management (Microsoft Windows 95 a vyšší, Apple MacOS tuším 8 a vyšší). Fonty mám na mysli ty, které obsahuje tiskárna (dají se tam naládovat, některé tiskárny mají i HDD s fonty). Když totiž fonty do tiskárny musíte zavádět před každým jobem, tisk začíná o to později.

Ano, na některé RAIDy se instalovat dá bez problému. A já se ptám, co dělat, když daný RAID nemá driver v kernelu. Odpověď byla, že mám provést boot z CD, a podívat se po inetu po nějakém howto. Mě se líbilo třeba tohle (pro SW RAID s podporou v BIOSu):
https://help.ubuntu.com/community/FakeRaidHowto

Skoro jako stisk F6 v setupu s dodáním driveru. O přikompilování do jádra nemluvě.

Aby bylo jasno, tzv. SW RAIDy jsou oproti kernelovým jen slabý čajíček, pokud chci spolehlivost a výkon, udělám si raději rovnou kernelový. Výkon a spolehlivost kernelových linuxových RAID polí je vyšší i oproti HW RAIDům. Odzkoušeno :-).

No tak linux na svuj vlastni raid1 nabootuje taky, zeano. I pri bootu na druhy disk. Na raid5 nevim, ale myslim ze sw raid5 je zbytecnost takoveho kalibru, ze se tim nema smysl zabyvat.

A samozrejme ze je to slozitejsi pokud jste nezkuseny (nebo ignorant), ale jakmile se naucite trochu pracovat s jadrem, je to potom hracka. Stejne jako spousta veci ve vasich oblibenych oknech je pro spoustu lidi utrpenim, ale vy si to neuvedomujete protoze to ovladate nebo vam to nechybi.

Jasně, dáme do serveru 4+ disků a budeme tam provozovat RAID-1, když můžeme RAID-5 nebo RAID-6 (ano i tento Linux umí), vyšší kapacitu pole a jeho vyšší výkon oželíme, vždyť ax nám řekl, že to zbytečnost, se kterou se nemá smysl zabývat :-). Nezlobte se ale tady shazujete sám sebe v dobré víře, ale bohužel poněkud z cesty.

V ktere situaci ma sw raid5 (nebo 6, ten je jeste vypocetne narocnejsi iirc) vetsi vykon nez raid10?

Porovnávali jsme RAID-5 s RAID-1 nebo s RAID-10? Když se vám to nehodí do krámu, tak změníte vstupní data? :-)

To bych mohl říct, že RAID-0 je ještě rychlejší, při stejném počtu disků, že? :-)

Ve vete "Na raid5 nevim, ale myslim ze sw raid5 je zbytecnost takoveho kalibru, ze se tim nema smysl zabyvat." vubec zadne porovnavani s raid1 nevidim.

A ano, raid0 ve Vami popisovane situaci je jeste rychlejsi. Zalezi co po tom poli pozadujete a co jste ochoten za to zaplatit, ale nenapada mne aplikace kdy je vhodna "investice" ten vypocet parity pres vsechny zapisovany data.

Výborně! V tohle se shodujeme: Typ pole je třeba vybrat podle potřeby.

Citace věty vytržené z kontextu nic nedokazuje.

Vás nenapadá aplikace pro RAID-5? No, co tahle nižší ztráta kapacity -> možnost vyrobit např. z 8x 1TB HDD 7TB RAID pole, které ustojí poškození jednoho HDD při vysokém výkonu? U RAID-10 bude kapacita pole nižší a u RAID-0 bude problém při poškození HDD. BTW. dnešní CPU se při výpočtu parity moc nezapotí. Mám odzkoušeno, že když provozujete např. kernelový RAID-5 nad 4 HDD, tak při výpadku jednoho z disků dokonce lehce stoupne výkon celého pole (při čtení), protože CPU je schopen data dopočítávat rychleji, než by mu přišly ze čtvrtého HDD po sběrnicích (2x Dual Core AMD Opteron 265).

Jak už jsem jednou někde v této diskuzi řekl, kdo nechce, hledá důvody proč to nejde. Chápu, že Windows mají problémy s RAID vyšší než 1 a s bootováním. U Linuxu si poradit umím - existuje několik možností. Asi byste měl přestat přenášet problémové situace z Windows, které neumíte vyřešit na Linux, kde tyto neexistují.

Když jsme u toho, víte, že Linux můžete například nainstalovat na RAID controller, o kterém daný kernel nikdy neslyšel, i když máte kromě instalačního média k dispozici jen připojení na síť? V Gentoo Linuxu stačí ovladač stáhnout ze sítě, všechny potřebné nástroje máte na instalačním médiu. Zní to jako sci-fi? Na Windows jistě ano. ;-)

Něco jako "vložte CD Gentoo, při bootu stiskněte F6, ze sítě vyberte driver, a pokračujte v setupu"? Nebo "zabootujte na command line, stáhněte si hromadu věcí, a pak začněte kompilovat"? :)

Něco jako "vložte CD Gentoo, při bootu stiskněte F6, ze sítě vyberte driver, a pokračujte v setupu"? Nebo "zabootujte na command line, stáhněte si hromadu věcí, a pak začněte kompilovat"? :)

Něco jako "vložte CD Gentoo, nechte naběhnout plně funkční grafické rozhraní a ovladač si klidně vygooglujte, pokud pro něj nebude dostupný balíček."

"Ze sítě" myslíte z nějakého SMB serveru v místní síti nebo Windows Update, že? Nebo už Microsoft došel tak daleko, že jde z instalátoru spustit kompletní MSIE? Omluvte mou sklerózu, Windows jsem naštěstí už dlouho nemusel instalovat.

Jak tu bylo psáno, Windows žerou ovladače z klíčenky nebo diskety. Tedy spustíte setup, stisknete F6, a vložíte ovladač. Pak setup natáhne dodaný ovladač, a pokračuje. Nemyslím, že by tomu cokoliv na Linuxu mohlo konkurovat.

Solaris tohle umi taky.

Když máte pro dané jádro driver v binární podobě, také vám v Linuxu stačí vložit do počítače disketu nebo flashku a udělat modprobe. Dokonce můžete zvolit libovolné jiné médium podporované vaším kernelem (SD kartu, CF kartu, všelijaké další magnetické a magnetooptické mechaniky...). Pokud ale ovladač nemáte ani na Windows Update, můžete z instalátoru Windows ovladač vygooglit? U Gentoo Linuxu a mnoha dalších ano.

Vložíte flashku, chytřejší instalátor jí hned objeví a připojí. Pak jednoduše spustíte insmod cesta/k/ovladači z shellu a můžete pokračovat v instalaci. S modprobe jsem se spletl, externí moduly narozdíl od insmod nahrávat neumí. Pro běžného uživatele UNIXu celá tahle procedura není o nic složitější než to samé pro uživatele Windows.

Hmm, když celý instalátor Windows běží s oprávněními administrátora, tak se není čemu divit. Drtivá většina Linuxových instalátorů spouští pod rootem jen to nejnutnější a dovoluje spouštět pomocné programy pod účtem běžného uživatele, kde bezpečnostní díra browseru představuje minimální riziko.