Proč nikdy nebudou pro Linux velké hry? Nevyplatí se.

Z vlastní zkušenosti jsem si ověřil, že čtenáři Roota mají jisté mezery v chápání psaného textu, pokud tento obsahuje větší než malé množství nadsázky či ironie, tak rovnou na úvod napíšu, že titulek je psán s nadsázkou, což je takový jazykový obrat, kde autor úmyslně přehání, aby zvýšil emotivní účinek tvrzení, a že je mi známo, že se nikdy nemá říkat „nikdy“, protože se může objevit někdo, kdo neví, že „to nejde“, a udělá to.

Před nedávnem totiž použil Petr Krčmář podobný titulek ve svém článku a sklidil za to vlnu kritiky. Především pak za to slovo „definitivně“. Já s kritikou souhlasím – „definitivně“ nebylo příliš na místě. Spíš „s vysokou pravděpodobností“. A nejen Steam. S velmi vysokou pravděpodobností se na Linuxu nedočkáme ani jiných herních „blockbusterů“. Bavil jsem se na to téma s lidmi z herních společností, a odpověď je stále stejná: Linux pro nás není zajímavá platforma.

Není, mají pravdu. Proč? Protože hry, hlavně ty velké grafické trháky, jsou byznys, ne ideologie. A než se do mne pustíte, že Linux není ideologie, tak čtěte dál…

V diskusi pod výše odkázaným článkem od Petra Krčmáře padlo několik argumentů, proč Linux a hry nejdou dohromady. Některé pravdivé a jiné spíš z říše snů. Velmi pravdivý je argument, že pro Linux nevznikají hry, protože servery nehrají. Přiznejme si to: Linux je především serverový systém a jeho použití na desktopu je spíš ojedinělé. (Mac OS X je unixová kategorie sama pro sebe.) Linux má velké procento instalací – ale pokud se podíváme na situaci na desktopech, je to zlomek.

Argument „linuxáci pirátí“ je lichý, nesprávný a urážlivý. Druhý argument, totiž že „uživatelé Linuxu nejsou zvyklí za SW platit“ je sporný. Nevím nakolik lze tvrzení některých radikálů o tom, že „SW musí být zdarma“ vztáhnout na uživatele Linuxu jako celek. Ale věřím, že si většina uvědomuje, že každá sranda něco stojí. Tedy že ti, co si vydělávají prací, chápou, že i jiní by měli za práci dostat zaplaceno. Pochvalou komunity složenky nezaplatíš… Ale zase když vidím statistiky používání AdBlocku podle OS, tak si říkám, že to s tou ochotou platit není tak žhavé.

Úžasný argument byl ten, že lidé, co používají Linux, „už z hraní vyrostli“. V druhém plánu lze číst, že jsou dospělí, rozumní a vyzrálí jedinci, vysoce erudovaní odborníci, jejichž čas je příliš drahý na to, aby jím mrhali takovou nízkou formou, jako je hraní počítačových her. Cha, pravím vám, cha cha cha! Se stejnou mírou vulgárního zevšeobecnění napíšu, že člověk, co nemá čas na hru, je ubohá mašina bez špetky fantazie a schopnosti radovat se ze života. Je to stejný evidentní nesmysl, a ani to nemusím vztahovat na uživatele konkrétního operačního systému. Ostatně herní společnosti pochopily, že ve skupině 30+ je obrovský potenciál a velké množství lidí, co má peníze a má i čas, protože už se nemusí hnát za budováním kariéry.

Nelžete si do kapsy: Pokud uživatele Linuxu hry nezajímají a nestojí o ně, proč tedy tak intenzivně řeší, zda bude nebo nebude Steam? A proč jsou ochotni kvůli zážitku z hraní nějaké pecky instalovat Wine? Ve skutečnosti hrají linuxáci stejně jako ostatní, jen to mají o něco těžší.

Jaký je tedy ten důvod, kvůli kterému je Linux pro hry marginální platforma?

Je jich hned několik, a mají i společného jmenovatele. Zaprvé – počet desktopových instalací nějaké distribuce Linuxu je tak malý, že je pro herní giganty někde na úrovni statistické chyby. Pokud vývojářská firma pokryje konzole a Windows, zasáhla 99 % potenciálních zákazníků. Pro konzole se vyvíjí proto, že jsou dlouhodobě stálé a odpadají problémy s různými konfiguracemi. Pro Windows se vyvíjí proto, že tam je spousta zákazníků. Nic z toho Linux nenabízí – co distribuce, to jiná konfigurace, jiné knihovny, jiné závislosti, dokonce i v rámci jedné distribuce se nelze spolehnout na to, že co funguje v jedné verzi, bude fungovat i v další. Navíc jsou lidé, co si instalují Linux, většinou technické typy, co si jej poštelují, takže lze říct, že velká část desktopových instalací jsou unikáty s jedinečným složením knihoven.

Chcete nalézt toho společného jmenovatele? Ukážu vám jej – ale nebude se vám líbit. Je jím mentalita uživatelů Linuxu. A i když se vyhnu nepatřičné generalizaci a napíšu, že je nelze házet do jednoho pytle, tak pro nezanedbatelnou část linuxáků platí, že jsou svobodymilovní geekové, někdy až lehce fanatičtí v obraně svého softwaronázoru. Nade vše si cení svobody, i když si ji vykládají různě – od racionální „svobody volby“ až po radikální „svobodu software“. A právě tato povaha spoluvytváří ducha Linuxu a ten zpětně přitahuje lidi s podobnou povahou. Lidi, kteří jsou schopni vám vynadat, že jste jim dali k dispozici podklady ke svému dílu, ale ty podklady jste zhotovili sice ve freeware, ale ne v open-source! Lidi, kteří jsou schopní udílet dlouhé přednášky o tom, že stáhnout si ovladač grafiky od výrobce je špatné, protože je nesvobodný, že to podporuje zlé korporace, co chtějí světu vnutit uzavřené produkty, a měli byste místo toho zvolit jiný, který sice nemá akceleraci a padá, ale je komunitní a otevřený.

Ne, Linux sám není ideologie, ale mnozí uživatelé si to, zdá se, neuvědomují… Stačí si přečíst pár diskusí na Rootu.

Výrobce hry je ale obchodník – jeho nezajímají podobné efemérní dohady, jeho zajímá, jestli se mu investice do vytvoření engine pro Linux vyplatí. Zajímá ho, jestli se náklady na linuxovou verzi jejím prodejem zaplatí.

Můžeme se zlobit jak chceme, pravdou je, že u herních hitů s grafikou, která ždíme možnosti současných GPU až nadoraz, se nikomu nevyplatí dělat verzi grafického engine pro Linux. Ta zákaznická obec je příliš malá; navíc je schopna výrobce seřvat, že svůj engine nedal k dispozici komunitě jako open source. Stokrát si můžeme říkat, že za tím jsou temné čachry výrobců grafických karet a zákulisní dohody s Microsoftem, kvůli kterým trh stagnuje, ovšem i kdyby to byla stokrát pravda, tak to prémiové herní tituly na Linux nepřinese.

Linux je zkrátka příliš minoritní, příliš roztříštěný a jeho uživatelé příliš nonkonformní na to, aby se vyplatilo vytvářet pro něj vlastní verze graficky náročných her. Útěchou nám budiž, že by k nim stejně bylo potřeba instalovat ty akcelerované closed-source ovladače od výrobců grafických čipů. Půlka uživatelů by to přes srdce nepřenesla, a ta druhá beztak už dnes mastí co se dá ve Wine.

Pro Linux existuje mnoho her, zajímavých, hratelných a leckdy i velmi originálních, ale těch herních megabomb, o nichž se diskutuje na stránkách herních časopisů, se zkrátka jen tak nedočkáme. Určitě se dočkáme dalších her, které nejsou na grafiku náročné, dočkáme se nejrůznějších MMO her či virtuálních světů, a bezesporu i Steam pro Linux vznikne – až bude mít co nabízet. V nabídce budou ale převažovat pravděpodobně low-budgetové hry. Crysis 2 pro Linux asi hned tak nebude. Komunita nemá potřebné miliony dolarů na vytvoření takového titulu (ne, to nejsou poplatky za licence grafických knihoven, ale náklady na vývoj – na podobných hrách pracují týmy čítající desítky lidí fulltime několik let). Pro velká studia je zase nerentabilní věnovat prostředky do vývoje verze, pro kterou je velmi málo zákazníků.

A než se začnete durdit, že linuxáků je přece mnoho a podobné přehlížení je jen arogance, tak si sedněte a počítejte: Vezměte nainstalované linuxové distribuce. Odečtěte servery. Odečtěte embedded zařízení. Zůstanou vám desktopy. Odečtěte si studenty, co mají Linux proto, že je zadarmo. Odečtěte si ty, co nenávidí myšlenku kupování software z principu. Odečtěte si ty, co „už z hraní vyrostli“. Odečtěte ty, co chtějí mít od všeho, co v počítači mají, zdrojový kód. Odečtěte ty, kteří si vystačí s FreeCiv a Tetrisem. Odečtěte si ty, co mají Linux proto, že jej provozují na nějaké plečce z roku 2000. Máte?

Zůstali vám realisticky uvažující uživatelé Linuxu, pragmatičtí, kteří jsou ochotni za software zaplatit, kteří mají dostatečně silnou sestavu a kteří by si i koupili nějakou herní bombu. A pokud jste počítali poctivě, tak zjistíte, že pro těch 624 uživatelů včetně vás nemá cenu dělat extra verzi, nota bene když všichni stejně už mají Wine. (Oops, I did it again! To s tou nadsázkou… Slibuju, už to neudělám!) Pokud by se náklady na ni podělily počtem zákazníků a výsledek by určil cenu pro zákazníka, tak by bylo hraní takových her suverénně nejdražším IT koníčkem.

Můžete si o výše uvedených důvodech myslet co chcete. Můžete si i o mně myslet co chcete. Na tom, že pro Linux nejsou a nebudou vydávány herní hity, ale nic nezměníte. Můžete mi vyjmenovat několik úspěšných originálních a graficky zdařilých linuxových her, abyste mi dokázali, že se mýlím, ale stále půjde jen o výjimky. Navíc se asi nebudu mýlit, když odvážně prohlásím, že ke každé skvělé linuxové hře, na niž je komunita právem pyšná, existuje její předobraz z DOSu nebo Windows – a ten předobraz nemá možná tolik národností jako FreeCiv ani tolik možností nastavení jako OpenTTD, ale je hratelnější, protože jej navrhovali herní návrháři, ne programátoři.

       

Nastartujte Wine. Prý funguje i MassEffect 2…

(Perexový obrázek pochází ze hry Tux Racer.)