Názory k článku
Proč se má vyplatit vývoj pro Linux?

Na zaklade vlastnych skusenosti s vyvojom desktopovych aplikacii v QT a GTK si myslim, ze najviac vyvojarom chyba kompletny framework pre vyvoj aplikacii. Celkom sa mi pacili QT, ale skor by som dal prednost niecomu cistejsiemu z hladiska jazyka. Asi najviac by ma potesilo, keby Gnome a XFCE zjednotili Xfce Foundation Classes pre vyvoj desktopovych aplikacii. Vyvyjat desktopove plikacie v C je dost zdlhave.

Na programování desktopových i serverových aplikací je třeba mít dneska co nejúčinnější nástroje a frameworky. Životní cyklus aplikací je stále kratší a psát něco v C se už nevyplatí (až na některé výjimky).
Taková efektivita jako s .NET 3.5 není na linuxu zatím k dispozici.
Není tedy divu, že se vyplatí tam vyvinout spíš serverové věci napsané v C a optimalizované na výkon, kde není tak silná vazba na API konkrétního OS.
Linux je ale ideální právě na specializované hw jako třeba mobilní zařízení nebo superpočítače a gridy.
Navíc koncept sdílených knihoven už je taky přežitý - dneska už nemusíme na disku šetřit místo v řádech megabajtů - je lepší se vyhnout nekompatibilitě a knihovny prostě nakopírovat přímo s aplikací, byť redundantně.

"Navíc koncept sdílených knihoven už je taky přežitý - dneska už nemusíme na disku šetřit místo v řádech megabajtů - je lepší se vyhnout nekompatibilitě a knihovny prostě nakopírovat přímo s aplikací, byť redundantně." Jde i o šetření místa v paměti v řádu stovek megabajtů, nebo i gigabajtů. Podívejte se do výpisu paměti, a počet aplikací používající danou knihovnu vynásobte velikostí té knihovny a všech jejích závislostí. Schválně jsem si spočítal, kolik paměti by potřeboval můj desktop po opuštění „přežitého konceptu“ sdílených knihoven. Z 1GB jsem se dostal na 6GB.

To je jasné. Ale u několika aplikací by to ještě překousnout šlo, hovoříme-li o takových věcech, jako je třeba Maple, Mathematica, střihový SW a podobně. Tam se dá čekat, že člověk s nějakými konkrétními nároky může počítat. Pod tvrzení, že by sdílené knihovny byly přežitek, se samozřejmě podepisovat nebudu. :-) U celého desktopu by po bylo asi peklo.

Mimochodem, čím to zjišťuješ? Pmapem? :-)

Sečetl jsem položky virtuální paměti pro všechny procesy. Možná jsem trochu přestřelil, protože do této hodnoty je zahrnutá i naalokovaná, ale nenamapovaná paměť. Nicméně 115× naalokovaná glibc, 60× nalinkované X a libgnome, to už něco zabere.

Myslím že jste se trochu spletli. I když aplikace používají sdílené knihovny stejně si každá alokuje paměť na dané vytvářené objekty znovu. V .NET jde spíše o strukturu dědění tříd která umožňuje programátorovi používat už předvytvořené třídy ve svém programu. Je škoda že takovéto promáklé množství tříd na Linuxu není. Tedy nevím o tom.

Ehm, jasným soupeřem .NETu je Java.

No zhlediska desktopu spis Python. Java je prece jen se svym interpretovanym GUI dost neohrabana.

Java + SWT .. ? to uz by snad i slo ne? :)

Jaká banka přechází z C++ na Haskell? Proč? Kde lze najít podrobnosti?

Banky nepoužívají C++ kvůli efektivitě programování (ta je mizerná :-), ale kvůli rychlosti. Nemluvím samozřejmě pouze o desktopu, ale především o serverových systémech.

Tohle se čte moc pěkně, tak doufám, že jim to tak vychází. :-)

Hmm, možná jsem to formuloval špatně - věc se má tak, že původně měli VBA + C++ a teď přecházejí na Haskell a C++. Protože Haskell je (aspoň skrzevá GHC) pravděpodobně mnohem výkonnější než VBA, asi se dá čekat, že kódu v C++ nemusejí mít tolik (ostatně i podle Language Shootoutu na tom Haskell není až tak špatně ;-)). Myslím, že jsem našel k tomuhle našel vyjádření ještě někde, ale teď ho nemůžu najit. ;/ Kouknu po tom ještě.

"Taková efektivita jako s .NET 3.5 není na linuxu zatím k dispozici."

S tímto dost silným (a ve vašem příspěvku ničím nepodloženým) argumentem bych si dovolil nesouhlasit. Co Java? Je potřeba si uvědomit, že .NET je "alternativou" k Javě, a ne naopak. Také co se týká přenositelnosti (a o té tento článek také je), má Java velmi kvalitní a výkonné běhové prostředí pro široké spektrum platforem, což se u .NET říct nedá. Ano, je zde Mono a podobné portace, ale s běhovým prostředím Javy se to nedá srovnávat.

"Není tedy divu, že se vyplatí tam vyvinout spíš serverové věci napsané v C a optimalizované na výkon, kde není tak silná vazba na API konkrétního OS."

Především, chtělo by rozlišovat mezi C a C++. Je jasné, že vývoj v C/C++ je pomalejší než pomocí Javy nebo .NET (s využitím pro ně určených RAD IDE), ale malinko se zapomíná na existenci multiplatformních knihoven zapouzdřujících kompletní funkcionalitu OS napsaných v C++, které do značné míry vývoj zjednodušují. Navíc takto vytvořené aplikace mohou být optimalizovány na efektivní využití paměťi, či na rychlost. V některých případech (např. u wxWidgets) takto vytvořené aplikace používají nativní API hostujících OS, takže jsou na dané platformně k nerozeznání od aplikací, vytvořených přímo daný OS (na Win se využívá Win32API, na Linuxu GTK, apod...).

Je pravda, že současná doba přeje více "lepičům" programového kódu než programátorům, ale to je holt dáno tím, že se tlačí na co nejkratší dobu vývoje a ne na kvalitu vytvářené aplikace. Píšete, že díky tomu, že máme k dispozici kvanta operační paměti není třeba dbát na to, aby se aplikace chovaly hospodárdě. Ano, pokud budete mít takové aplikace v systému 2 - 3, možná si toho ani nevšimnete. Pokud ale bude takovým balastem zaneřáděný celý systém, bude to velký problém. Budiž nám výstrahou to, jak vypadá a jak se chová "nový", tvrdě protlačovaný OS jedné nejmenované SW společnosti z Redmondu. A navíc i tam už pochopili, že postavit vše na .NET by byla cesta do pekel a vrátili se k podpoře MFC a jazyka C++ (nehledě na to, že některé věci jinak než pomocí C/C++ prostě nenapíšete - např. programový kód spolupracující s HW).

jj na .NET je sice pekne, ze se v tom da slepit "fungujici" vec za par minut, ale ty naroky jsou casto takove, ze neexistuje HW, ktery by to utahl.

Pro porovnani, mam tu aplikaci lepenou v NET, ktera nedela nic jineho nez ze vezme XML data a vlozi je do SQL databaze nebo naopak. Kdyz zrovna nic nedela, tak si schroupne cca 250MB v RAM. Kdyz neco dela, tak klidne 10x vic a jeste pri tom zatizi na 80+% 3GHz CPU.

Pokud se totez napipse v C/C++ tak to v pameti nezabira temer nic (kolem 5M + do 50M pri praci) a CPU ani nezaregistruje ze neco bezi.

Alternativne, mame tu IS jehoz nova verze je v .NET. Jen rolovani seznamem dokladu v klidu zatizi na 100% libovolne CPU na kterem jsem to testoval. Uzasna vec, jiste to slepili rychle, ale pouzivat se to neda.

"Pro porovnani, mam tu aplikaci lepenou v NET, ktera nedela nic jineho nez ze vezme XML data a vlozi je do SQL databaze nebo naopak. Kdyz zrovna nic nedela, tak si schroupne cca 250MB v RAM. Kdyz neco dela, tak klidne 10x vic a jeste pri tom zatizi na 80+% 3GHz CPU."

Tak ta aplikacia je proste zle napisana. Osobne mi nerobi problem aplikacia, ktora zerie 100MB, ak ma na to dovod a ak mam 2GB ram...

Jenže problém je, že k programování v .NETu se dneska dostanou lidi, co jsou schopný zplodit takovýhle věci. ;/ Kamarád se mi svěřil před pár dny s téměř totožným problémem. Některé zdánlivě "velké profi firmy" by radši svoje interní aplikace měly před světem tajit, aby si neutržily ostudu... ;/

jo, ale kdyz clovek neco pise v C/C++ a nema hotove ani ň, nemuze pouzit vecicky, ktere sou pod GNU GPL, musi si to cele napsat znova - a to uz je pak rozdil jestli napsat program za den nebo za mesic...

s HW naroky - myslim, ze Java je na tom podstatne hure. o tom co pisete sem v .NETu nikdy nenarazil (naroky na pamet a CPU)... jinak samozrejme optimalni pro vykon je C/C++ ale - viz prvni odstavec...

U Javy to nejaky ten patek taky neplati, zvlast v novejsich verzich, ktere standardne zapinaji platformni 2D akcelerace (byly tam i drive, ale z obavy z kompatibility byly vypnute).


Jinak samozrejme ta nepouzitelnost .NETu ci Javy je naprosty nesmysl, kdyby to bylo skutecne tak, tak jaktoze je v techto jazycich napsano tolik pouzivanych programu :-) A jestli dana aplikace je o par procent pomalejsi, bere o par MB vic v pameti, to uz dneska opravdu vetsinu vyvojaru trapit nemusi (neco jineho je samozrejme vyvoj embedded zarizeni atd., bavim se zde o klasickych desktopovych/serverovych aplikaci) :-)

Ale samozrejme, spatna aplikace se da slepit v .NET stejne dobre jako v C/C++.. Holt je treba si uvedomit, ze efektivita a rychlost aplikace v tkvi primarne v algoritmech, ne v tom, jestli se patlate s kodem v C nebo Jave :-)

:) uznavam, ze to hodnoceni javy sem trosku prehnal - je to samozrejme lepsi ;) ale stale kdyz porovnam .NETi aplikaci s Javi, tak vidim rozdil.

navic sem toho nazoru, je .NET ma proti Jave velkou vyhodu - MS uz mel pred sebou neco, co proslo nejakym vyvojem, mohl to postavit tak, aby se vyvaroval "chyb". v Jave je nyni spousta deprecated balastu, spoustu veci se resi zbytecne slozite a podobne...

8) ale jinak souhlasim se vsim...

Vidím, že o .NETu a zvlášť o verzi 3.5 toho předřečníci moc neví.
Hibernate a podobné ORM nástroje jsou sice fajn, ale LINQ je integrovaný na úrovni jazyka.
Tlusté UI v Javě - hrůza, měl jsem tu čest a to bylo naposled.
U webu je to sice lepší, ale ne o moc. Motání zdrojových kódů do xml markupu, to je zvěrstvo, které ztěžuje ladění a testování.

QT je asi o něco lepší než MFC, ale opět WCF je už daleko jinde.

A tady někdo asi moc neví o Javě.
Předně nevím, co je podle vás tlusté UI. Jestli myslíte tlustého klienta... pak by mě zajímalo v čem máte problém.

Hibernate tu byl o pár let dříve než nějaký LINQ, takže se jeho funkce daly používat již v době, kdy se o něčem takovém .NETU nejspíš ani nesnilo. To že není uvnitř jazyka považuji skoro za výhodu. Už vidím ty prasečárny kde se míchá práce s DB a business logika. Nějaké dělení aplikace na vrstvy to ale .NET programátor asi řešit nebude :) (ale ne, všichni nejsou takový, já vím). Ale když jste tak chytrý, vyzdvihněte mi konkrétně 5 výhod LINQ proti Hibernate. Mě bohatě stačí integrace Hibernate pluginem do vývojového prostředí, kterou si zkontroluji dotazy a mapování na DB.

No a to poslední o webu a míchání zdrojáků do xml? Co jste to proboha viděl? Asi jste v nějaké jiné dimenzi než já.

Vono od MS je všechno dál než cokoliv ostatní, viďte. Ono i to Visual Studio předběhlo celou konkurenci, že? Někdy se u komentářu opravdu bavím. Tohle je ten případ.

A business logika nepracuje s databází? ;-) No LINQ se hlavně moc nesnaží si hrát na ORM vrstvu. Já osobně tyhle objektizační pokusy moc nechápu, buď používám relační algebru, nebo graf z objektů, ale smíchat to dohromady znamená v podstatě uříznout dobré vlastnosti obojího. Další dort pejska a kočičky... To už třeba ten LINQ, HaskellDB nebo CL-SQL/LOOP syntaxe, než si hrát na něco, co neexistuje. Nebo použít pořádnou objektovou databázi, jako AllegroCache.

S databází pracuje ve třívrstvém modelu datová vrstva (řekněme DAO). Takže v podstatě mohu říct: ne business logika nepracuje s databází. Pracuje s datovou vrstvou (která vůbec nemusí mířit jen do databáze). Proč zvolit třívrstvý model si najděte už sám.

Ani se pak nedivím, že nechápete důvody pro vznik ORM.
Při zběžném pohledu na AllegroCache - kdopak s tím asi bude umět pracovat? Kolik vývojářů a správců databáze. Navíc je to úplně zadarmo, že :)

Ono totiž když mě naštve jeden databázový server, mohu s Hibernate snadno přejít na jiný. Nabídnout zákazníkům verzi na komerční databázi nebo nějaké otevřené variantě. Nikdo mi taky nebrání použít stále SQL a využít tak plně relační databázi. V čem podle vás spočívá to uříznutí dobrých vlastností obojího?

LINQ v .NET není pejsek a kočička?

LINQ a Hibernate je obrovský rozdíl. Jsou to zcela jiné koncepty. LINQ není ORM. Navíc LINQ umí pracovat nejenom s SQL, ale také s XML, a řadou jiných zdrojů.

Jinak ale souhlasím s tím, že nemíchání db vrstev do syntaxe jazyka je lepší. Mě osobně se zahušťování syntaxe jazyka způsobem ála C# nelíbí. Na druhé straně strohost Javy, která v syntaxi nemá skoro nic je druhý extrém, který se mi líbí ještě méně.

Uvidíme co přinese z hlediska syntase Java do budoucna. Já bych naopak nerad, aby toho přinesla tolik co .NET (například closures). Generiky by chtěly asi ještě dokopat.

LINQ pro mě (ještě jsem ho moc nestudoval) toho moc nepřináší. Jak znám MS dobroty, tak to bude vhodné pro téměř školní příklady a na reálném projektu se to ukáže jako betonová zeď.

"Hibernate a podobné ORM nástroje jsou sice fajn, ale LINQ je integrovaný na úrovni jazyka."

A Common Lisp umožňuje napsat si LINQ za víkend, ostatně právě proto některé lispové knihovny pro přístup k databázím měly něco podobného už před lety. A co má být?

A moc to MS nezvládl. Místo toho, aby věci co jsou dobré a zažité převzal (třeba slovo deprecated když už jste ho použil, vymyslí si vždy něco "zajímavého" vlastního - slovo obsolete). Balíky navržené v Javě mi vyhovují. Namespaces v .NET jsou běs. Partial class, metody označené jako virtual a override, neexistující povinnost odchycení výjimky a řada dalších problémů s data bindingem na které denně narážím mi jen cuchají nervy. O Visual Studiu 2008 a Team Foundation Server ani nemluvím. Je to zralé na kompletní přepis. Java má své problémy a opravdu některá api jsou zastaralá, ale celkově je pro mě použitelnější.

Javě mohu navíc přičíst obrovské množství otevřených knihoven a velikost celé komunity. Ono si stačí porovnat výsledky hledání v googlu při řešení konkrétního problému. U .NETu často najdu MSDN, které je mnohdy opravdu nepoužitelné a pak pár žbleptů.

Kdyby byl MS chytřejší, tak se poučí spíš ze Smalltalku než z Javy a pak nemusí řešit věci typu "exntension methods", což mi přijde jako šílený hack. Nakonec je z pěkného a čistého jazyka dort pejska a kočičky. ;/ Ale javoidní jazyky se líp prodávají managorům, to je ten problém. ;/

Jasně cítím u Vás tendenci "pojavovat" celý svět. Nezlobte se, ale on svět mimo Javy je trochu jiný.

Slovo obsolete jsem dávno četl ve výpisech kompilátorů ještě před Microsoftem dvacet let nazpátek. Asi nejvíc to používaly staré kompilátory firmy Borland, ale slyšel jsem to daleko dříve. Slovo deprecated se objevilo o mnoho let později.

V Javě neexsitují pravé namespaces, je tam tak silná vazba mezi class a namespaces, že Javista ani přirozený namespace v jazycích nikterak nesvázaný s třídami neocení a dostane panický strach z volnosti.

Neexistující povinnost odchycení výjimky je v pořádku - je to tak správné a je to tak ve všech jazycích co znám, ovšem s výjimkou Javy. Tam mě to značně omezuje.

Jinak z Vašeho příspěvku je cítit značná subjektivita. Jinak MSDN vůbec není špatné, a až něco podobného bude v Linuxu, bude hodně fajn a bude to pádný důvod firem zvětšit podporu Linuxu.

Je v pořádku mít něco rád, ale pokud to vede k nesnášenlivosti k čemukoli jinému, asi to není správné.

Se slovem obsoleted a deprecated v podstatě už nevíte, co byste za mouchy našel.

Já za nápad svázat namespace s adresářem a třídu se souborem opravdu za dobrý nepovažuji, nelíbí se mi, a jsem rád, že Java v tomto zůstalo osamocena. Asi není náhoda, že toto nepřevzal žádný jiný programovací jazyk - a i to o něčem svědčí - co si o tom myslí "nejavovský svět".

Panický strach z volnosti jste získal na projektu 20 lidí - jenže projekt 20 lidí musí mít pravidla, zatímco projekt jednoho dvou lidí zase může být volnější. Nepřipadá mi správné začít projekt 20 lidí nadměrnou volností bez pravidel, a zase není správné projekt jednoho člověka začít nadměrnou sešněrovaností. Pokud jste to takto dělal, pak Váš strach chápu.

Ohledně chytání výjimek - to mě na Javě strašně štvalo. Ano, přesně k tomu jsem došel, vše jsem odvozoval od RuntimeException, a jenom proto, abych obešel byrokracii Javy - tudíž jsem se dostal do stavu, kdy vlastně nebylo potřeba nic. Vlk se nažral, ale pravidlo Javy bylo obejiti = závěr: je úplně zbytečné a k ničemu kromě otravování v Javě neslouží.

Výjimky se ignorovat nedají, když jí neošetříte, probublá a ukončí program. To udělají i ty RuntimeException výjimky v Javě. A nevylovíte ze zdrojáku nic stejně jako v tom .NETu. Takže tak moc 100%ní to není, tak přestaňte spílat do lajdáků. Já jsem jenom praktický člověk a mám rád funkční věci, ne zbytečnou byrokracii, která je na pendrek.

Od toho jak funguje metoda je DOKUMENTACE. Znovu pro Vás opakuji pro Vás neznámé slovo: DOKUMENTACE. Bez dokumentace se nedozvíte řadu jiných pro Vás podstattných věcí, třeba co ta metoda dělá, a co zaručuje, že bude dělat v budoucnu, jaké vstupní parametry jsou přípustné, za jakých podmínek metoda funguje (například je thread safe, jak moc rychlá je, atd. atd.). Takže Vaše dojemná snaha vše vyčíst z prototypu metoda je sice hezká, ale neskončí úspěchem. Znovu připomínám to tajemné slovo, které byste měl brát na zřetel: DOKUMENTACE.

Já za nápad svázat namespace s adresářem a třídu se souborem opravdu za dobrý nepovažuji, nelíbí se mi, a jsem rád, že Java v tomto zůstalo osamocena. Asi není náhoda, že toto nepřevzal žádný jiný programovací jazyk - a i to o něčem svědčí - co si o tom myslí "nejavovský svět".

Velmi podobné principy (i když trochu volnější) má i např. Python a spousta programátorů je dodržuje i pokud to není nucené jazykem (např. Qt a na něm postavené KDE, Gtk+ a GNOME a tak dále a tak dále). Java v tomhle rozhodně není sama, i když je trochu extrémní. Navíc takové řešení velmi usnadňuje hledání problému: pokud potřebujete najít definici nějaké třídy, ať už kvůli dokumentaci (slušný programátor napíše u definice Doxygen nebo podobnou dokumentaci) nebo importu (includování), víte přesně, kde se nachází a nemusíte mít kvůli tomu spuštěné žádné IDE nebo spouštět hledání.

A co ti na tom proboha vadi? Vzdyt je to naprosto postacujici "vyjadrovani schopnost" - typicky mas namespace typu treba "com.firma.projekt.major-verze.trida", coz staci pro 99.9% vsech projektu ;-)

Vše ostatní co píšete je jenom z nouze ctnost - obhajoba něčeho, co jinde nikdy neobstálo.

Netvrdil bych o systému, který ač není vyžadován jazykem, se přesto běžně používá, že neobstál.

Píšete osekané možnosti. Jaké jsou tedy možnosti Pythonu při práci s namespaces a jaké je praktické využití? Zatím to vídím tak, že Java má pravidla, která mi neubírají možnosti. Jestli vidím v Javě v něčem problém, tak je to hierarchie (nebo spíš neexistence hierarchie) v balících. Ale to není o svázání balíku s adresářem.

Nesnášenlivost? Tu máte asi vy proti Javě. Jediné po čem tu já střílím je .NET (resp. C#) což je něco velmi podobného Javě, jen z mého pohledu nepovedené (na to, že to vznikalo se zkušenostmi s fungováním Javy). Neříkám že nepoužitelné, ale s tím co jsem napsal v závorce je to nepovedené.

Uznávám, že slovo obsolete jsem skutečně moc netrefil. ale za zbytkem si docela stojím.

I to Visual Studio vám vloží třídu do namespace podle adresáře. To že potom při refactoringu, kdy se třída přesune mezi adresáři nezmění namespace já považuji za nehorázné a nekonzistentní. Ať tedy žádný namespace při vytváření třídy nedává vůbec.

Sám si odporujete - volnost a pravidla. Tvůrci Javy pochopili, že je potřeba stanovit pravidla tak, aby už samotný jazyk pomáhal udržovat pořádek v projektu. Nechápu co vám může vadit na svázání package a adresáře. Když mi někdo řekne, že je to v balíku org.hlupák.trouba tak okamžitě vím, kam mám jít a kde třída bude. Nechápu v čem to někoho omezuje. Také jste napadal, že Java nemá pravé namespaces. A já stále čekám v čem to tedy spočívá. Oproti tomu, když v ostatních jazycích může třída ležet kde chce a mnohdy (.NET je opět černou ovcí) i ve více souborech (návrat k C++ ? ) tak opravdu děkuji, ale nechci. Nejdřív vám vadí pravidlo Javy, ale pak říkáte, že na projektu s 20 lidmi je potřeba stanovit pravidla. Java v některých směrech myslela na vývoj velkých projektů, ale podle vás je to špatně.

Totéž platí o výjímkách. Sám říkáte, že je zpracování výjimek důležité. Java se k tomu postavila čelem a proto nutí člověka nad výjimkou přemýšlet. A protože existují výjimky, na které nelze vhodným způsobem reagovat, zavedla RuntimeException. Tím způsobem si můžete při tvorbě vlastní knihovny vybrat, jestli se budete chovat jako ostatní jazyky a nebudete vyžadovat odchycení výjimky nebo budete kapku přemýšlet a budete vyhazovat na vhodných místech výjimky, na které je potřeba reagovat.

Asi se však zbytečně námáhám, protože vskutku budete lenoch. Java API na většině míst nevyhazuje RuntimeException (Tu jsem doporučil pouze vám jako lenochovi, který nehodlá k výjimkám přistupovat zodpovědně. Sám bych jí ve své knihovně používal pouze na místech k tomu určených) a proto se mi totéž co v .NETu nestane.

Já slovo dokumentace znám, ale vy asi nežijete v reálném světě. Ony všechny knihovny mají ty dokumentace ve skvělém stavu. Java byla navrhována jako bezpečný jazyk (nesoudím na kolik se to povedlo), tak to prosím zkuste pochopit. Zpracování výjimky není pouze o dokumentaci. Já si to mohu v ní přečíst, ale to mě vůbec nenutí na ni reagovat. Java udělala krok dál, výjimku považuje za tak důležitou situaci v programu (což považují i ostatní jazyky, které výjimky mají - proto je zpracovávají jiným způsobem než běh celého programu), že nenechá programátora spoléhat na nějakou DOKUMENTACI DOKUMENTACI DOKUMENTACI.

Navíc koncept sdílených knihoven už je taky přežitý - dneska už nemusíme na disku šetřit místo v řádech megabajtů - je lepší se vyhnout nekompatibilitě a knihovny prostě nakopírovat přímo s aplikací, byť redundantně.
Vtip?
Co zapomínáte že tak knihovna se načítá také do paměti a kuli tomu DLL vlastně vznikly. Ona se totiš zdílená knihovna načítá do paměti jen jednou a muže jí vižívat více aplikací...

Co platí pro disk, platí i pro paměť. Navíc se sdílené knihovny a linky na ně uvádí jako bezpečnostní riziko.

Navíc se sdílené knihovny a linky na ně uvádí jako bezpečnostní riziko.

Fakt? Kde?

Pokud máte na mysli, že chyba v jedné sdílené knihovně ohrozí všechny aplikace, tak naopak statická knihovna sice ohrožuje jen tu aplikaci, která ji používá, ale na druhou stranu má mnohem menší šanci, že bude opravena. A v reálném světě se už mnohokrát prokázalo, že první riziko je daleko nižší než riziko druhé; ve světě OSS je to dokonce několikanásobně více, než u Windows.

Pokud máte na mysli, že sdílené knihovny poskytují bezpečnostní problémy kvůli preloudu a podobným vymoženostem, tak to je falešné riziko. Žádná taková díra nelze použít, pokud se nepoužila jiná díra, která ale musí být tak velká, že je už potom zbytečné takhle obcházet nějaké knihovny.

Co platí pro disk, platí i pro paměť.

To si už asi fakt děláte černej humor.
A nebo že by začínalo pomalu šplouchat na maják. Co?

Heleď Vojto, možná bys měl psát články o něčem čemu rozumíš, embedded linux má v jednoúčelových zařízeních jasnou převahu už delší dobu.

Jestliže se Linux šíří na serverech, pak jako systém snad je atraktivní pro komerční sféru - nebo ne? (Ta je dnes na serverech závislá více, než na čemkoliv jiném).

Mluvit ovšem o nějakém programování komerčních aplikací výlučně pro Linux je nesmysl. Rozumnou cestou jsou portabilní aplikace a nikoliv aplikace tvrdě závislé na jediném sytému, ať už jakémkoliv. Portabilních jazyků a knihoven už je v podstatě dostatek a Linux ani jeho nadšenci se portabilitě nebrání a nikdy nebránili. Největší brzdou je však silná setrvačnost většiny softwarových firem. Ti lidé investovali spoustu času a úsilí do získání nějakých znalostí a zuby nehty se brání změnám. A budou se bránit, dokud to jen půjde - protože tolik let úsilí přece nezahodí... A z existujících aplikací je také nutno vytěžit, co se dá a prodlužovat jejich životnost, jak je to jen možné. (Mnohé DOSové komerční aplikace se nabízejí dodnes). No a pak tu jsou ještě menežeři. Ti ovšem mají na mysli výlučně vlastní prospěch, takže jimi se zabývat nehodlám.

Jedinou cestu vidím u nově zakládaných softwarových firem a programátorů, kteří jsou schopni si včas uvědomit, že při dnešní rychlosti vývoje je závislost na jediném systému sebevražedná a životnost znalostí jepičí - a takovou práci budou v zájmu své budoucnosti odmítat.

>> Rozumnou cestou jsou portabilní aplikace a nikoliv aplikace tvrdě závislé na jediném sytému, ať už jakémkoliv. <<
Souhlasím a dodádávám, že pro ovladače a monstrózní projekty typu databáze, CAD, CAM, výpočty... ty už asi bude problém napsat jako multiplatformní.

Pokud můžou Mathematica, Maple a Matlab bý mulitplaformní, proč by nemohl být multiplatformní i další "výpočetní software"? Když může být multiplatformní MySQL, PostgreSQL a Firebird, proč ne databáze? Když může být multiplatformní Pro/ENGINEER, proč ne CAD? Stačí mít dostatek prozíravosti, nic většího v tom nevidím.

Myslel jsem FEM vypočty...
Pravděpodobně jsme si zcela nerozuměli. To o čem mluvíte jsou jistě multiplatformní aplikace, ale to jen díky tomu, že je součástí jejich zdrojových kódů API na danou platformu/OS. Pokud by na to pamatováno nebylo, multiplatformní daná aplikace není. Další kód = více práce, nutnost testování, náklady na distribuci... A to je to, do čeho výrobci jít moc nechtějí. Nemluvme ale o tom, jestli je napsání kusu kódu pro danou platformu až takový problém nebo ne. Já zde pouze vysvětluji, proč si myslím, že velké aplikace se jako multiplatformní špatně realizují. Také se mi to nelibí.
Naopak jsem měl v souvislost s multiplatformními aplikacemi na mysli treba programy psane v Javě, kde je přenostitelnost prakticky 100% na úkor výkonu ovšem.

Program pro výpočet konečných prvků (pokud pod FEM myslíme oba totéž) je dokonce i v repozitech SUSE. S fyzikálními a matematickými výpočty by neměl být žádný problém. Drtivá většina je psána buď v C nebo ve Fortranu (a případně konvertovaná do C), takže portabilní jsou. Když mohou využívat takové knihovny (i s požitím Pythonu coby lepidla) v CERNu nebo v NASA, pak asi použitelné budou. Jinou věcí je ovšem napojení na 3D modelovací programy či různé vizualizace - to už je problém jiného řádu.

Multiplatformní aplikace se samozřejmě nevyplatí vytvářet tam, kde není k mání přenositelné vývojové prostředí. Případné API pro danou platformu je pak jeho součástí (a starostí jeho vývojářů) a od tvůrce koncové aplikace v podstatě žádnou práci navíc nevyžaduje. Faktem je, že největší mezery v přenositelnosti jsou zatím na straně grafiky, což je dáno jednak novostí, jednak bouřlivým vývojem. Ale i v tomto směru se situace rychle zlepšuje.

Pokud jsou portabilní vývojové prostředky k mání a tvůrci aplikací je přesto nevyužijí, pak tvrdím, že trpí krátkozrakostí a zbytečně si zadělávají na budoucí problémy, nehledě na pravděpodobně kratší životnost jejich výtvoru.

Ještě krátký doplněk.

Vlastností přenositelných programů je nejen možnost běhu na více platformách, ale také mnohem snadnější přechod na nové verze systémů či dokonce novou architekturu procesorů. A to je solidní zárukou delšího života, což by mělo zajímat nejen autory, ale i uživatele. (Zvláště u programů, které jsou psané na míru a tudíž mnohem dražší). Je otázkou, jak dlouho bude uživatelům trvat, než jim to dojde ...

Jojo, ještě teď provozuju Maximu. ;-) Kde je jinému softwaru z té doby konec?

Dobrý den, možná mám jen naivní ekonomické uvažování, ale jsem přesvědčený, že i programátor v linuxové komunitě musí přijímat potravu. Ta stojí peníze. Kde se ty peníze berou? Od lidí, kteří peníze mají. A kde ti je vzali? ....atd.

Existence nekomerční aktivity není dost dobře možná bez existence té komerční.

JP

Odpovídám si sám sobě, že jsem umístil svůj příspěvek o thread výše, než jsem měl v úmyslu. Ignorujte jej zde a přečtěte níže. Děkuji.

Diletant slepý.

"Rozumnou cestou jsou portabilní aplikace a nikoliv aplikace tvrdě závislé na jediném sytému, ať už jakémkoliv."

Problém portabilitu je ekonomický. Je vždy levnější naprogramovat neportabilní aplikaci, než portabilní, s tím nic nenaděláte. A pokud zisky firmy jsou převážně z jedné platformy, a není v dohledu situace zajímavé ziskovosti na více platformách, pak je levnější udělat aplikaci nemultiplatformní a neportabilní.

Jednak můžete do mrtě využít možnosti konkrétní platformy, což u portabilní aplikace udělat nemůžete. Jednak programátoři mající nadhled a jsou tedy schopní psát kód pro více platform je málo - a jsou dražší. Klikači a lepiči knihoven jsou levnější, ale i lepením multiplatformních kniheven snadno dostanete neportabilní kód, když nepřemýšlíte. Není třeba vůbec žádný problém udělat program v Javě, který poběží jen na jedné konkrétní platformě - a to přesto, že Java se o multiplatfromovost důsledně snaží.

Multiplatfromní programy začnou pstá firmy až tehdy, až se jim výrazně vyplatí mít program alespoň na dvou rozdílných platfromách - a to dnes moc většinově nehrozí.

Pro firmu je levnější to nechat slepit, ale výsledek pak odpovídá tomu lepení. Mnohdy je lepší nechat si to naprogramovat od lidí kteří mají o programování trochu přehled a na přenositelnost nekašlou. Firma nikdy neví, kdy bude přecházet na jinou platformu (mohou to být klidně i nové Windows).

Využívat zdroje konkrétní platformy do mrtě potřebujete málokdy. Existují také přenostilné knihovny (například na podporu více vláken), které podle platformy použijí podporu daného operačního systému.

V Javě není problém udělat aplikaci, která bude závislá na platformě a je to dobře - volání nativních knihoven a podobně. Ale vy jste to myslel asi trochu jinak. Moc mě však nenapadá jak přesně.

"Firma nikdy neví, kdy bude přecházet na jinou platformu (mohou to být klidně i nové Windows)."

Ano a proto pro jistotu firma udělá několikrát víc práce, zvětší si náklady, jenom proto, aby "kdyby někdy náhodou" to bylo potřeba. :-) Zkuste takto řídit firmu a moc dlouho asi nevydržíte.

Firma počítá s věcmi, které jsou reálné, a "kdyby náhodou se stalo něco s 0,01% pravděpodobností" se neřeší, protože takovéto úvahy těžko ospravedlní vyšší náklady.

"Mnohdy je lepší nechat si to naprogramovat od lidí kteří mají o programování trochu přehled a na přenositelnost nekašlou."

Opravdu si myslíte, že dobrý programátor automaticky píše přenostitelný kód? A pročpak by to dělal? K čemu by to bylo? Já myslím, že dobrý programátor volí nejlepší prostředky k cíli, a to nemusí být zdaleka vždy přenostitelný kód.

"Využívat zdroje konkrétní platformy do mrtě potřebujete málokdy. Existují také přenostilné knihovny (například na podporu více vláken), které podle platformy použijí podporu daného operačního systému."

Akorát je otázka ceny programu, který využívá speciality platformy, a ceny programu 100% přenositelného využívající jen přenositelné knihovny. To druhé je ve většině případů tak výrazně dražší, že se to prostě nedělá, není-li důvod předpokládat, že to bude potřeba.

Trochu jste moje slova překroutil nebo špatně pochopil. Pokud vynecháme jednočipy a další jednoúčelová zařízení, použít nějakou přenositelnou knihovnu vůbec nemusí být pracnější než použít tu nepřenositelnou. Při programování té přenositelné musel tvůrce poněkud více přemýšlet a není tak nepravděpodobné, že bude i kvalitnější.

Dobrý programátor si je vědom alespoň důsledků své práce. Například jestli jeho kód poběží na 64 bitovém procesoru a podobně.

Co je podle vás cílem práce programátora? Zplácaný program, který na WIN98 pojede bez problémů a na WIN2000 si neškrtne? I tohle je totiž otázka přenositelnosti.

Škoda, že taky někdy neodpovíte na co se vás člověk ptá - třeba ten nepřenositelný program v Javě, nebo ve starších reakcích jak vypadá ten "pravý" namespace, pravidla x volnost v projektu. Rýpat umí každý, z odpovědi na výše uvedené otázky bych si třeba mohl alespoň něco odnést.

Pokud je obtížnější tu knihovnu napsat a je potřeba více přemýšlet, dá se čekat lepší návrh té knihovny. Prostor pro chyby je samozřejmě větší.

S knihovnami s vámi jinak souhlasím.

K té Javě - JNDI nebo také JNA (které ale asi znáte). Jinak s tou nepřenositelností taky tápu :)

"Pokud vynecháme jednočipy a další jednoúčelová zařízení, použít nějakou přenositelnou knihovnu vůbec nemusí být pracnější než použít tu nepřenositelnou."

Nemusí - pokud je přenositelná knihovna dobře napsána tak, aby si programátor nepřipadal, že se nedrbe pravou rukou za levým uchem a tím mu práce trvá déle, než pokud danou knihovnu nepoužije (tento problém má odhadem tak 95% všech knihoven). Dále pokud přenositelná knihovna obsahuje vše co je potřeba, aby to dokázalo pokrýt vše, k čemu by programátor musel sahat přímo na pltfromu (problém v této oblasti má naprostá většina knihoven, bohužel optimistický odhad mé skromné osoby by se pohyboval někde mezi 98-99% knihoven).

Další problém je licence - řada knihoven má třeba GPL licenci, tudíž je pro komerční programy de facto nepoužitelná, takže nepadají v úvahu.

Mohl bych uvádět dál a dál - ale lakování na růžovo s tím, že přenositelné knihovny vyřeší všechny problémy lidstva velmi rychle vezmou za své, pokud získáte programátorské zkušenosti v drsném komerčním prostředí, kde je kladem důraz na výsledky, náklady, funkčnost a termíny.

"Dobrý programátor si je vědom alespoň důsledků své práce. Například jestli jeho kód poběží na 64 bitovém procesoru a podobně."

K čemuž naprosto nepotřebuje psát přenositelně. Přenositelnost mezi procesory je relativně sranda. Proč? Protože prostě stále jste na stejné platformě operačního systému s celým okolím. Například Windows existují pro 32 i 64 bitů, Linux rovněž, BSD rovněž, atd. atd. Dáte-li si trochu pozor, přenositelnost na 64 bitů není nic složitého.

"Co je podle vás cílem práce programátora? Zplácaný program, který na WIN98 pojede bez problémů a na WIN2000 si neškrtne? I tohle je totiž otázka přenositelnosti."

Cílem práce programátora je vyřešit daný problém efektivním způsobem. A cíle jsou velmi různorodé a abstraktně a virtuální bez dalšího upřesnění se nemá smysl bavit. Protože programátorská práce i cíle jsou velmi různorodé.

"Škoda, že taky někdy neodpovíte na co se vás člověk ptá - třeba ten nepřenositelný program v Javě, nebo ve starších reakcích jak vypadá ten "pravý" namespace, pravidla x volnost v projektu. Rýpat umí každý, z odpovědi na výše uvedené otázky bych si třeba mohl alespoň něco odnést."

Někdo se na nic neptal - pouze napsal, že takhle je to nejlepší. Namespace je v Javě řešen asi takto - představte si, že jste ve vile o sedmi místnostech. A v pondělí byste mohl být pouze v místnosti první a nikde jinde, v úterý můžete pobývat jen ve druhé místnosti a tak dále. To je zhruba svázanost javovského namespace v Javě. Zatímco v jiných jazycích namespace fungují tak, že můžete pobývat v libovolné místnosti kderýkoli den v týdnu. Javisté pak říkají, že jejich namespace je jediná správná, protože přílišná volnost škodí, a že je škodlivé být ve více, než jedné místnosti jeden den - a že to tak zavádí správný řád. Že je naprosto nepřípustné být ve stejný den část dne v koupelně a pak v obýváku, protože to zavádí chaos. Je to analogie, ale takto se to nějak má vyjádřeno lidským jazykem.

Řada knihoven má take LGPL licenci. 32 a 64 - Dáte-li si trochu pozor. Aha... a to není programování přenositelně?

Někdo se na nic neptal - pouze napsal, že takhle je to nejlepší

Nikdo se na nic neptal?

V Javě neexistují pravé namespaces? Třída že je silně svázána s namespace? To příliš nechápu. Obdobou namespaces jsou v javě packages. Vazba třídy a namespace a třídy a package mi přijde naprosto identická. Pouze Java měla ten rozumný nápad, že balíku bude odpovídat adresář a třídě soubor a já jsem za to rád. Co je podle vás "pravý" namespace?

Trocha demagogie neškodí. Vidím tři otazníky a ten poslední výskyt opravdu není řečnická otázka. Kde v těch větách vidíte, že tvrdím že balíky v Javě jsou nejlepším možným způsobem přístupu k něčemu jako je namespace? (opět otazník)

Zatímco v jiných jazycích namespace fungují tak, že můžete pobývat v libovolné místnosti kderýkoli den v týdnu.

Přiznám se, že vubec nevím jak to myslíte. Ve kterých jazycích a pobývat v libovolné místnosti kterýkoliv den v týdnu? Jestli si dobře pamatuji takové C++, tak má také každá třída plně kvalifikované jméno určené umístěním ve jmenném prostoru. O nějakých přesunech mezi místnostmi v C++ nevím. Ale rovnou také přiznávám, že C++ jsem nikdy neuměl do hloubky a je tomu už pár let, co jsem v něm nenapsal ani řádku. Takže jak to tedy myslíte? (otazník)

Nechápu..
díky používání Linuxu mám k dispozici nepřeberné množství software, které naprosto dostatečně pokrývá veškeré mé potřeby. Mám ho zadarmo a od ověřeného zdroje, tudíž bez virů reklam a podobných hovadin.

Proč bych proboha potřeboval aby do této idylky vtrhli nějací komerční vývojáři se svými demoverzemi a sharewary a adwary a podobně a já nevím jakými ještě wary a dalšímy manýry z Microsft worldu??

Cílem snad není zaplavit svět tučňákama, ale mít na svém počítači funkční, kvalitní a použitelný systém. A to se v případě linuxu daří skvěle.

A ked narazis na problem tak si v milosti autora/komunity ze to fixne, pripadne ti povedia, ze tu su zdrojaky oprav si to sam.

A nebo si muzes, jako u komercniho software, nekoho zaplatit, aby to fixnul. Tohle k cemu jsme dospeli je ovsem trivialni tvrzeni, protoze ja opravdu uz nevidim zadnou dalsi alternativu, kdo by to jeste mohl spravit. :)

Dovolim si jenu opravu:

...zes, NAROZDIL OD komercniho software, nekoho zapl...

Neznam totiz zadny komercni SW, u ktereho bych si mohl zaplatit treti osobu aby mi v nem neco opravila.

No když člověk za Linux zaplatí jako za Windows, tak dostane u Linuxu support jako u Windows. :-) Rozdíl je jen v tom, že když za něj nezaplatí, tak ho nezavřou (zatím :-)).

Nerozumím, jak bod 1 a 2 souvisí s Windows. Měl jsem za to, že je kvalita a cena podpory se odvíjí od toho, kdo support dělá.
Ad 3) Problémy s drivery (ovšem mnohem menší míře) má i MS. Ostatně proto dodavatelé koplexních řešení certifikují HW pro daný OS.

Ad poznámka dole) To záleží na tom, které ty aplikace tak nutně k práci uživatel potřebuje. Někdo najde alternativy v open source, někdo si zaplatí komerční verzi pro Linux a někomu nevyhovuje nic a pořídí si třeba Apple MAC.

Jenze ono nejde si ''zaplatit komercni verzi pro Linux'' protoze neexistuje.

Když si zaplatíš podporu na linux, tak musí být dražší než na windows, protože cena vývoje linuxu se započte právě do podpory. Myslíš, ře linux a další velké OS projekty někdo řídí a vyvíjí zadarmo?

Pokud vím, tak cena se odvíjí především od poptávky. Kam poté peníze tečou je věc druhá. Opakuji: Cena za support primárně nesouvisí s operačním systémem. Sekundárně pak na na použitém operačním systému závisí podle toho, jak snadná je správa takového systému.

Myslíš, ře linux a další velké OS projekty někdo řídí a vyvíjí zadarmo?

Ano, řídí a vyvíjí. Tak taky vznikly.

Existuje spousta komerčního SW pro Linux. Nevidím na tom nic zvláštního. Nebo mluvíme každý o něčem jiném?

Teď tady borec psal, že všechen software, který používá na linuxu běží. Já se profesionálně živím webem a UI designem a až na jednu nahraditelnou aplikaci používám samé Open Source software. Pro grafiku gimp a inkscape (ano, jsou to profi aplikace, photoshop využije možná tak high level grafik), vývoj v Eclipse, testování ve všech browserech (některé přes wine). Ten jediný soft, který miluju a který mi na L chybí je PSPad, který i pod wine neběží spolehlivě.

Co na PSPadu běží špatně?

Ja mam spise otazkou a cim je PSPad tak nenahraditelny? Co do moznosti je daleko slabsi nez VIM, nebo Emacs. Jako ze se nechcete ucit jine ovladani? No tak se da pouzit spoust ajinych editoru, a tech neni malo.

Ten jediný soft, který miluju a který mi na L chybí je PSPad, který i pod wine neběží spolehlivě.

PSPad jsem celkem rychle vyměnil za Kate. Umí v podstatě to samé, ale je daleko flexibilnější a nemá problémy s Unicode.

Ja jsem pred lety objevil jEdit a od te doby na nej nedam dopustit. Je napsan v Jave, takze je multiplatformi a pomoci obrovskeho mnozstvi pluginu si do nej muzete doplnit celou radu jiz zminenych funkci z PSPadu. Zkuste www.jedit.org

"Krom toho na linuxu nespustite aplikace ktere nutne potrebujete k praci, takze neni o cem diskutovat."

Jak víte, v jakém oboru pracuju a co potřebuju? :-0 Asi mě znáte lépe, než já sám. :-D

Krom toho na linuxu nespustite aplikace ktere nutne potrebujete k praci, takze neni o cem diskutovat.

Jsem programátor pro Linux. Ano, nástroje potřebné k mé práci tam spustím :-D

co pouzivate za nastroje?

S timhle si dovolim nesouhlasit, kuprikladu nasel jeste nekdy v napovede integrovane ve win neco, co by vam skutecne nejak pomohlo? Me se to prisaham nikdy nestalo. V linuxovych manualech vzdy pekne vsechno najdu. To ze podpora linuxu je drazsi, mno presne nevim, ale linux je pouzivan bezne na serverech, kde zastavaji daleko dulezitejsi funkce nez spousteni beznych aplikaci, pak je podpora samozrejme slozitejsi, potrebuje vice kvalifikovane lidi a tim se logicky stava drazsi...

Ano, našel. Jak nastavit softwarový RAID nad NTFS. Co tam však chybělo, bylo, že Windows XP to nepodporují (ale v menu Správce disků tu položku mají, akorát zůstává nepřístupná).

Zatím jsem na žádný takový problém, který by se mi nepodařilo vyřešit trochou googlení a pročítání dokumentace nenarazil... (Linux používám střídavě různé distra cca od roku 1998)

+1

Krasny den,

To je to pravda, pokud nepotrebujete nejaky specializovany software. Ja osobne potrebuji Astrologicky software bohuzel to co pro linux existuje nesaha softum pod Win ci Dos ani po kotniky. Naprogramovat srovnatelny soft za kterym je dvacet let vyvoje bude trvat hodne dlouho... Takze nezbejva nez tyto programy poustet v emulaci.

Samozrejme firma vyrabejici Astrologicky soft nebude programovat verzi pro linux protoze pocet astrologu pouzivajici linux a touzici zrovna po jejich software se bude snadno pocitat na prstech.

A to je presne ten duvod proc prechod na linux je tak problematickej ve zkutecnosti vam muze chybet jeden jediny program a kvuli nemu neprejdete.

Honza Vrana

A Vás překvapuje, že vývojáři Linuxu neprogramují astrologický software? :]

Prave ze neprekvapuje,
je to moje namitka na tom, ze v linuxu je vsechnen potrebny software k dispozici.
O tomto softwaru vym ze neexistuje. Ale jiste se najdou programi treba pro zavodni jezce, potapece, zahradni kutily ktere jsou natolik specificke a proto jejich port neexistuje.

Honza Vrana

A proto je tu wine...

Kez by :))

bude emulace natolik dobra ze ji od nativni aplikace nepoznate ?
vetsinou zkoncite spise u virtualizace vmware a podobne.

Ano muzu konstatovat ze problem s jendou jedinou aplikaci jsem vyresil. Samozrejme nenily tato aplikace napsana natolik prasacky ze ji nerozjedete ani tak.

Nicmene ja si kladu otazku stoji mi to za to ?
Ja si na ni odpovim rad ano. Protoze s linuxem delam dlouho a vim co dostanu.

Ale muj nazor je aby se lide okolo linuxu zacaly na linux divat trosku realisticky.
Preci jen ten system je velmi casto delanej programatorama pro sebe. Takze pro jistou
skupinu lidi je opravdu plnohodnou a casto mnohem lepsi alternativou, ale je uz opravdu vhodny treba pro profi grafika ?

Bude muset byt jeste nainvestovano mnoho clovekohodin prace aby jsme se nekterych programu ci pokrocilych funci dockaly.

Pokud nebudou komercni firmy zainteresovany na vyvoji specifickeho software, musime
pockat nez se najde programator ktery zaroven vykonava onu specifickou cinost a bude mit energii na to tento program stvorit.

Protoze bezne programator nebude ochoten zdarma vyvyjet nic co sam nepotrebuje. Motivace prestizi, moralkou muze byt silna ale nejde do nekonecna.

Honza Vrana

1. Wine Is Not an Emulator
2. "A Vás překvapuje, že vývojáři Linuxu neprogramují astrologický software? :]"
   bylo podle mne myšleno jako: "Mezi vývojáři Linuxu je příliš nízká koncentrace jedinců, co se vážně zabývají něčím, jako je astrologie. (tj. jedinců se vzděláním na tak nízké úrovni nebo jedinců, kteří takto oškubávají jedince se vzděláním na tak nízké úrovni)"

Ha, touché! Pochopil. :-) Znám několik desítek linuxovývh vývojářů, a zajímají se o takové věci, jako je literatura, filosofie, jazyky a jazykověda (velmi častý úkaz mezi nimi!), matematika (půlka z nich jsou matfyzáci), hudba, tanec, astronomie/astrofyzika, mikroelektronika...ale ani jeden nedělá dojem, že by valně smýšlel o astrologii. :] Jestli těch několik desítek lidí je reprezentativní vzorek, pak procento astrologofilů bude mezi linuxovými vývojáři děsivě nízké. Ale snad panu Vránovi udělá radost aspoň těch několik desítek linuxových nástrojů pro zobrazování a analýzu astronomických obrázků a multispektrálních datasetů ve formátech FITS a dalších. ;)

Ano techto nastroju existuje docela dost, dokonce nejlepsi Efemeridni knihovna je pod otevrenou licenci. Vypocetni program Astrolog od W. D. Pullena byl multiplatformne napsan jiz v roce 1994 take pod otevrenou licenci.

Nicmene vase argumentace je vcelku problematicka. Nemuzete srovnavat vedni obor Astronomii a umeleckou disciplinu vykladu horoskopu.

To je jako by jste tvrdil ze znate spoustu lidi co studuji optiku ale nikdo z nich se nazabýva malirstvím. A kazdeho malire jiste potesi kdyz mu doporucite software na analizu optickych soustav.

S pozdravem Jan Vrana

Jo tak ono je to "umění". :-) Tak to je dobrá výmluva. O tom zauvažuju. Ale ještě jsem neslyšel o tom, že by někomu věštili budoucí osud z Mony Lisy, kdežto u astrologie se o to někteří pokoušejí. :] Možná by měli varování povinně připisovat na horoskopy, jako se lepí cedulky na cigarety.

Vidite to moc radikalne. Nevim, jak dalece astrologie funguje, staistiky jsem nedelal. Nicmene astrolog pomaha lidem prekonavat strach z budoucnosti. Je to jakasi socialni instituce, nahrazujici psychologa lidem, kteri k nemu nechodi a asi i za mene penez.

Sledoval jsem kdysi televizi v Torine, maji tam jeden kanal, kde se to hemzi jenom samymi astrology a jinymi vestci, s kristalovymi koulemi, kavovou sedlinou a nevim jakym jeste haraburdim (ovci streva jsem tam tusim nevidel). 99% byla totalni bezcena paka, nicmene jeden clovek byl zajimavy. Mluvil spise jako psycholog a myslim si, ze rade lidi, kteri se na nej obratili, pomohl, i kdyz jim mozna nepredpovedel budoucnost.

Kazdy, at se obrati na takoveho odbornika, jaky mu vyhovuje. Lide, kteri se obraci na astrology mohou byt s psychology nekompatibilni. Nejsou treba schopni s psychologem komunikovat, byl by to monolog dvou lidi v jedne mistnosti. Astrolog je pak clovek, ktery je schopen jim sdelit to, co potrebuji slyset. Dokaze propasirovat sdeleni vrstvou vaty, kterou maji v usich.

Je to podobne, jako s psychologem pro psy. K smichu? Nikoliv, psycholog pro psy vlastne dela psychologa panickovi, ktery obvykle svym nemoznym chovanim je puvodcem psich problemu.

BTW, astrologii se nekdy zabyvaji i znacne inteligentni a docela vzdelani lide. :-) Dokonce i TGM. Byl TGM jedinec se vzdelanim na nizke urovni? BTW, znal jsem pani, ktera se ucila vestit podle knih z Masarykovy knihovny. To se ve skole ale nevyklada, tam se rika, ze astrologie je blbost a taticek Masaryk by neco takoveho prece nedelal.

Ostatne, astrologa ma dnes i drive mel kdejaky potentat, vcetne treba americkych prezidentu. Mel ho pry i Stalin. To je ale blby priklad, protoze Stalin inteligenci nevynikal, byl to jen takovy zamindrakovany vychcanek.

Cili nevidim duvodu, proc by nemohl linuxovy vyvojar mit astrologii jako konicka, kdyz uz ne jako hlavni povolani. Nikomu to vadit nemusi, hlavne kdyz je to dobry programator a pise i jine veci, ktere se hodi treba vam. Pokud pise dobre veci pro ostatni lidi, at je to treba zoofilni nekrofil vkradajici se do skladu mistni kafilerie. Co dela ve svem volnem case je jeho vec.

Diky za podporu :))

O nejake statistiky pokusy byly, dokonce nejaci francouzci manzele ve snaze vyvratit astrologii stanovily teorii ze pokud funguje genetika a dedeni vlastnosti po rodicich, v pripade ze astrologie funguje pak se musi dedit postaveni planet v okamziku narozeni.
Jejich vyzkum bohuzel dokazal ze tato teorie a plati a postaveni planet se statistiky vyznamne opravdu dedi.

Nicmene protoze Astrologie je hlavne umelecka disciplina bohuzel statisticke dokazovani umeni je docela velky problem. To je jako pokus statisticky dokazat jak vypada obraz ktery se lidem liby.

Vas priklad s vestecky tv kanalem je krasny v tom ze presne postihuje podstatu problemu.
V malirstvy bude nejvice patlalu, hodne remeslniku, par umelcu, a parkrad za stoleni nejakej ten picaso..

Kdyz uz mluvite o tech vyznamnych osobnostech tak v historickych dobach bylo studium Astrologie naprosto bezne, takze lide jak Kepler, Kopernik, Newton, z tech mladsich Einstein,Freud, Jung. a mnoho dalsich astrologii znaly a pouzivaly. Ale o to v zasade nejde, clovek z prumernou inteligenci nez neco odsoudi neco si o problematice zjisti.
Nevytvari si zamitavi nazor na zaklade novinovych clanku apod. Pokud nema dostatek informaci pak dle meho nazoru nema pravo neco odsuzovat.

S pozdravem Jan Vrana

re 2) Kolik let jste stravil studiem astrologie ze toto muzete tvrdit ? Ja osobne deset let takze se domnivam ze mam pravo mit nazor naprosto opacny.

Ale hlavne pominemeli astrologii, verim ze situace s aplikacemi je velmi podobna i v jinych specifickych oborech.

Předpokládám správně, že Wikipedii jste již konzultoval a nic vhodného nenašel?

Pokud ten soft funguje v emulaci a funguje správně tak je to snad v pohodě, ne? Taky si občas mám chuť zahrát Dungeon Mastera (hru mého mládí :) tak si ho pustím v DosBoxu a nebrečím, že ho nikdo nepřepsal pro Linux.

Jeste je tady DM napsany v Jave, docela zajimavy pocin. Samozrejme na original to nema...

http://astrologix.de/astrolinx/Astrologie/Software/Linux/

Dobrý den, možná mám jen naivní ekonomické uvažování, ale jsem přesvědčený, že i programátor v linuxové komunitě musí přijímat potravu. Ta stojí peníze. Kde se ty peníze berou? Od lidí, kteří peníze mají. A kde ti je vzali? ....atd.

Existence nekomerční aktivity není dost dobře možná bez existence té komerční.

JP

Takovy programator treba ve sve pracovni dobe dela na komercnim softwaru pro zamestnavatele a pote co prijde domu si dela na svych projektech. Nechapu co je na tom k diveni a co je na tom spatneho.
Jiny se treba ani programovanim nezivi a je placen za neco uplne jineho. Ve volnem case ale pise kod.
Dalsiho zamestnava firma, vydelavajici na sluzbach v oblasti IT, ktera zaroven vyviji i podobne aplikace, protoze ty ji pritahnou klienty.
Dale mame treba zamestnance firem jako je dejme tomu Sun, kteri jsou placeni za vyvoj napr. otevreneho MySQL. I to si normalne muzete s otevrenym kodem poridit zdarma a Sun vi dobre proc to dela...
Pochopitelne, ze nekde musi byt vzdy nejaka komercni aktivita. Ale neni to nic pozoruhodneho. Pozoruhodne by to bylo snad jen v pripade, kdy takovy OSS programator vyuziva pracovni dobu u zamestnavatele, ktery OSS nijak nepreje a u nejz to neni napln jeho prace.

V podstate potvrzujete to, co jsem uz napsal. Programator, diky tomu, ze muze vytvaret komercni software, vyuzivat techniku, skoleni, zkusenost, kterou mu dava zamestnavatel a pravdepodobne tvurce komerniho software, pracuje po vecerech na free projektech. Tj. jeho free prace by nemohla existovat bez te druhe komercni strany. Pokud je normalni, urcite chce uzivit svou rodinu, sve deti atd.

I firma jako SUN, ktera financuje spoustu free projektu, ziskava penize z ryze komercnich aktivit, at uz softwarovych nebo hardwarovych.

Shrnuto> jako Greenpeace nemuze existovat bez milionarskych mecenasu (ziskavajich penize i nezelenym zpusobem), nemuze bez nic existovat ani Linux. Vazme si proto teto rovnovahy a nevysmivejme se komercnich snaham nekterych softwarovych firem. Hodne odvazne lze rici, ze i bez MS a jeho Windows by dnes nebyl Linux tam, kde je. A naopak. Detaily probirat nechci. Staci se zamyslet.

Programator, diky tomu, ze muze vytvaret komercni software, vyuzivat techniku, skoleni, zkusenost, kterou mu dava zamestnavatel a pravdepodobne tvurce komerniho software, pracuje po vecerech na free projektech.

Programovat mohou i lidé, kteří mají počítač vlastní a naučili se programovat sami. Nebo nám chcete namluvit, že Conu Kolivasovi poskytl počítač a školení kernelového vývojáře jeho dodavatel sevofluranu? Koneckonců drtivá většina dobrých programátorů začala v raném věku a sama.

...nemuze bez nic existovat ani Linux.

Z části skutečně nemůže (i když i bez intervence SW firem se kdysi dávno dostal pozoruhodně daleko), proto můžeme být rádi, že je dnes GNU/Linux komerční software a docela významný hráč přinejmenším na serverovém trhu a dokáže na sebe vydělat. :-) A já se aktivitám svých chlebodárců skutečně nevysmívám.

Hodne odvazne lze rici, ze i bez MS a jeho Windows by dnes nebyl Linux tam, kde je.

Ano, s největší pravděpodobností by byl dál, protože nebýt kvalitního marketingu Microsoftu, exisotvala by na trhu větší konkurence a Linux by měl více vývojářů, relativně vůči tomu, kolik jich má dnes.

Ja s vami v podstate souhlasim, ale puvodne jsem reagoval na lehce arogantni nazor na zacatku tohoto threadu a chtel jsem jen poukazat na to, ze na komercnich aktivitach nejen ze neni nic spatneho, ale ze jsou dokonce zivotne dulezite pro fungovani tech nekomercnich. Neb tak funguje dnesni svet a komunismus to teda neni. Neni to osobne vas pripad, ale nekdy mi lide z komunity (do ktere se obcas take radim) prijdou jako komunisti :-). Snad me pochopite, uz nemam silu na to to vysvetlovat. Ale ten, kdo je schopen castecne sebereflexe...

Free / Opensource software neznamená nekomerční software nebo freeware (jenom pro úplnost).

Je placen z polatků za podporu. A jelikož si tu podporu koupí jen firmy, tak vlastě všem uživatelům oss dotují jejich sw.

Dobrý den, možná mám jen naivní ekonomické uvažování, ale jsem přesvědčený, že i programátor v linuxové komunitě musí přijímat potravu. Ta stojí peníze. Kde se ty peníze berou? Od lidí, kteří peníze mají. A kde ti je vzali? ....atd.

Ano, většina jich potravu přijímat musí :) Peníze se berou z různých míst: prodejem suvenýrů, z dobrovolných darů (tak třeba funguje MediaWiki) nebo darů milionářů, kteří vydělali v jiném oboru (třeba Ubuntu - Mike Shuttleworth vydělal prodejem firmy Thawte specializující se na digitální zabezpečení), z reklam (např. via Google Summer of Code) a nebo se nechají zaměstnat na univerzitách (tak třeba vzniklo BSD) nebo v nějaké firmě, kde nějaký projekt nasazují a při tom se nechávají platit za jeho vývoj (tak to třeba dělám já :) ). Peníze pro open source komunitu vůbec nemusí pocházet a často ani nepochází z komerčního software a placení podpory

Anebo - pokud jses vyvojar nejakeho ROZUMNEHO SW pro Linux, tak s dosti hodne velkou pravdepodobnosti te zamestna RedHat/SuSE/IBM (i kdyz ne treba na full-time na ten tvuj projekt, tak porad budes mit moznost pracovat i na nem).

A pokud vyvijis neco pro uzsi cilovou skupinu, tak stejne dneska se uz moc lidi nezivi prodejem "maloserioveho balikoveho SW", ale jeho customizaci presne na miru zakaznikovi a prodejem supportu/konzultaci apod.

Ale co nám to tu tvrdíte :)

http://www.root.cz/clanky/proc-se-ma-vyplatit-vyvoj-pro-linux/nazory/213919/

Jako vyvojar opensource sw muzu rict ze vyvoj pro nekomercni platformy boli. Napriklad Mono , myslenka je skvela. Ti kluci delaji spoustu prace. Ale nestaci to. Kvalita WinForms implementace byla jeste donedavna katastroficka. Neni linuxove IDE ktere by se dalo jen nainstalovat a melo debugger. Mono nema certifikovanou bezpecnost spousteni ciziho kodu.

Totez donedavna platilo pro Javu (GNU classpath). AWT je tam proste divne. Pokazde jsem zkoncil na nejakem defektu. Ja vim ze muzu jit a opravit to, submitnout patch a rok pockat az si to vsichni mi uzivatele upgradnou....

Takze kdyz uz vyvijim otevreny software zadarmo, chci mit duveryhodne knihovny nebo frameworky. To o tech ktere jsou vyvijene komunitou to neplati. Ani ja nejsem ochoten travit svuj cas na opravovani bugu, protoze to neni zabava ale drina. Neni se tedy cemu divit, ze kvalita je slaba.

Takze vyvijim pro ty frameworky ktere jsou komercne podporovane. Ano, rad bych aby muj soft bezel i na linuxu, ale nejsem ochoten pro to stravit vyvojem o 50% casu navic. Limit je tak 5%, pokud je reseni snadne.

Takze Atramente, kdyz pro tebe nekdo vyviji software pro linux, docela se nadre. Ten clanek nahore se snazi ukazat na problem ktery jako komunita linux ma. To co rikas ty je ze tu neni problem.

- - - -
Abych vas trosku obohatil nazorem z opacne strany spektra, pripojuju link na zabavny ale informovany blog z opacneho tabora nez je Atrament. Berte s humorem a nadhledem prosim.

http://linuxhaters.blogspot.com/2008/06/at-least-we-dont-have-any-viruses.html
http://linuxhaters.blogspot.com/2008/06/tada.html
http://linuxhaters.blogspot.com/2008/06/how-to-write-gnome-application.html

Hezky den
Pavel

Nejsem si jistý, zda jsem si vyložil vaší reakci správně, získal jsem z ní pocit, že zlehčuji a bagatalizuji práci programátorů kteří vyvíjejí software pro Linux. Není tomu tak - já si ji velice vážím a je mi jasné, že je to dřina. Nicméně šli do té dřiny dobrovolně. A taky není pravda že oni ty aplikace píší pro mne. Píší je snad taky pro sebe, i oni snad přece chtějí mít doma na svém počítači legální kvalitní software za který nebudou muset platit. Proto to snad celé taky vzniklo ne? Vytvořit operační systém použitelný pro lidi, které neuspokojuje klikat na tlačítko Start. A shánět po internetu nějaký crack na Nero aby si mohli vypálit dvd. A dívat se každou chvíli na bublinku s oznámením, že na ploše jsou zbytečné ikony...

Co se stane když do tvorby aplikací pro Linux vstoupí komerční firmy, takříkajíc naplno? Tedy kromě toho, že si budu za software platit. Aplikace a potažmo celý systém se začne opět přiohýbat potřebám většinového uživatele - BFU všichni tu zkratku zajisté dobře znáte. Budou vznikat obrovské pomalé a nepřehledné klikací balasty na správu systému a /etc e svými konfiguráky půjde samozřejmě pryč - jakápak konfigurace úpravou konfiguráků, to by bylo moc složité... Výběr window manageru se zruší, zavedeme jednotné, aby se pro to líp vyvíjel např. astrologický software :) A co tady dole v pravo tady zbyl kousek místa co tam - tam by třeba mohla vyskakovat nějaká informativní bublinka aby pan Blbý Franta Uživatel věděl, že má na ploše nepotřebné ikonky... A jsme tam kde jsme byli...

Na závěr bych rád podotkl, že on ten Linux tak úplně zadarmo není. Nikdo učený z nebe nespadl a to že si tu podle Vás zřejmě zlehčujícím tónem, můžu s klidem prohlásit že mně všechno šlape jako hodinky a žádný software nepostrádám, je vykoupen hromadou času který jsem do toho investoval. A můj čas není levný, je to totiž jediný čas co tak nějak mám. Ale šel jsem do toho dobrovolně. A byla to dřina. Ale taky to byla hromada zábavy... A stále je protože vždycky se najde něco co by se dalo upravit či vylepšit :))

Blah blah blah blah blah blah blahblah blah blah blah blahblahblah blah blah blahblah...

Úplně mi mluvíš z duše.

mě taky. :-|

Hele linuxák, to se hned pozná ten projev :-D

Ne, takle krici windowsak po te, co preinstaloje Windows XP, 15x je restaruje kvuli Windows update, nainstaluje vsechen potrebny software... Nekdy to byva i horsi. Nekteri treba behaji nazi po ulici a krici veci jako "HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet..., FC, E5, 15, A0, B4, 16,{11269241-F241-11CF-BD9A-00AA00575603}.....Net, Net, Net,....Error Code: "0x0000008E...."

Dle mého názoru je vše o standardizaci. OS by měl poskytovat nějaké standardizované funkce (HW je většinou poskytuje) a aplikace by pak neměli mít problém. Co se vyšších jazyků týká, je to také otázka kompilátorů a to ne v tom smyslu, abych psal IF pro každý možný i nemožný systém.
Emulátory jsou jenom berličkou, která přemapovává funkce jednoho OS na druhý OS. Je to něco jako redukce
"americké zástrčky" na "evropskou". Proč nemít normu? Norma není buzerací výrobce, ale zjednodušuje život všem.

A proč mají v americe své zástrčky a v anglii jezdí vlevo? Tak už to prostě je a miliony dalších věcí se tomu přizpůsobili.
Zkus si uvědomit, co všechno by se muselo změnit, aby v anglii začali jezdit vlevo. Ten přechod na "standard" by se jim určitě nevyplatil. Stejné je to i se sw.

Ja bych rek ze zrovna v Anglii by nemusely menit vubec nic :))

Honza Vrana

V prvé řadě musí být standardizované (fuj) formáty a prokoly. Zde dělá léta bordel právě Microsoft a nikdy jsem nepochopil, jak mu neustálé a záměrné mršení nejen ISO ale dokonce i ANSI norem může procházet. Škody, které tím způsobil uživatelům i vývojářům jsou nedozírné. Rovněž nechápu, proč je možno i protokoly a datové formáty patentovat.(Je to jako patentovat rozchod kolejí nebo televizní normu). Některými zastánci tolik vychvalovaná homogenita v rámci jednoho monopolu by jinak vůbec nemohla nastat.

OS by měl poskytovat nějaké standardizované funkce

Myslíte třeba POSIX, X API, STL, Boost, ICU nebo Qt?

abych psal IF pro každý možný i nemožný systém.

To samozřejmě záleží na tom, jaké všechny funkce chcete využít. I ve Win32 API dochází ke změnám, převážně v těch nižších vrstvách kvůli bezpečnosti. Nicméně pokud nepíšete ovladače, ale jen běžné aplikace, které se nezajímají o hardware a nižší služby systému, pak žádné IFy nepotřebujete.

Norma není buzerací výrobce, ale zjednodušuje život všem.

Ovšem pouze za předpokladu, že je otevřená a že vyhovuje požadavkům.

To chcete říct že např. Qt je standart jen z toho důvodu že na něj narazíte skoro v káždé distribuci?, co když používám např. GTK a žádnou Qt knihovnu nemám?. To mi potom program napsany pro Qt nepoběží a bude to linux jako linux. Myslím že standartizovaná funkce je ta kterou obsahuje každý OS linuxu (tedy každá distribuce Linuxu). Takový standart by se musel vytvořit aby měla veřejnost o linux jako o plnohodnotný systém větší zájem. Pohodlného uživatele zajíma výsledek nikoliv proč to nejde, že si musí doinstalovat "nějakou" knihovnu která se jmenuje Qt. Nemám tím namysli jen Qt, že by se mi nelíbil nebo něco ... sám ho nyní používám

To chcete říct že např. Qt je standart jen z toho důvodu že na něj narazíte skoro v káždé distribuci?

Tak z tohoto hlediska kromě POSIX není standardizované nic, ani to X API, protože třeba na mém domácím HTPC používám SDL ve framebufferu, takže tam žádná Xka nemám (a jsem rád, že tam nejsou). Ale vzhledem k tomu, že Qt, GTK i X11 libs jsou dostupné téměř v každé distribuci, tak jde de facto o standardy.

Je tu mnoho firem jenž se vývojem v nebo pro Linux zabývají profesionálně mnoho roků. Zde však vidím selhání těchto firem a naprostou zbabělost. O čem mluvím? O tom, že mnohé firmy přímo tutlají, že používají Linux, aby se náhodou "neztrapnili" před managery jiných firem a někdo se jim nevysmál: "blbci, používají ten ubohý 2% Linux, my používáme PROFESIONÁLNÍ WIN, chudáci nemůžou si ani WIN dovolit" (ano sám takové řeči velmi často slyším ).

Je tu mnoho firem jako je RH, SuSe ... kteří sice nabízí Linux, ale kromě řečí na Internetu nedokázali žádnou reklamní kampaní oslovit veřejnost. V tom je jejich selhání.

Co je vyhodnejsi, prodavat SW milionum BFUcek a investovat miliardy do supportu, protoze BFUcka si neumi zapnout PC nebo prodavat tisicum firem, ktere maji sve ITky => support je minimalizovan na dotazy jiz peclive prefiltrovane.

Kdyz udela RH 10 kseftu za miliardu je to pro nej daleko vyhodnejsi nez miliarda kseftu za 10$.

Je tu mnoho firem jenž se vývojem v nebo pro Linux zabývají profesionálně mnoho roků. Zde však vidím selhání těchto firem a naprostou zbabělost. O čem mluvím? O tom, že mnohé firmy přímo tutlají, že používají Linux, aby se náhodou "neztrapnili" před managery jiných firem a někdo se jim nevysmál: "blbci, používají ten ubohý 2% Linux, my používáme PROFESIONÁLNÍ WIN, chudáci nemůžou si ani WIN dovolit" (ano sám takové řeči velmi často slyším ).

Tak to jsme minimálně dva.

to že Bednář není znalý situace ještě neznamená, že pro Linux komerční aplikace neexistují. Existují a je jich dost.

ANSYS
CFX
ProE
UGS NX
Autodesk Discreet
Maya
Houdini
Piranha HD

a stovky dalších, které existují, včetně podpory

Stovky aplikací? Hm, to je zajímavé. Pro Windows existují stovky tisíc aplikací. Včetně SW pro kadeřnické salóny, tetovací salóny, hotely, restaurace, základní školy, potápěče, astrology atd. Podívejte se jen na http://www.windowsmarketplace.com/ kde najdete nějaký ten komerční SW.

Propletení dojmů a pojmů... autor nejspíš netuší o čem píše.

Ja sa vam to skusim popisat zo svojho pohladu, ako vyrobca a dodavatel software pre Linux a MacOSX platformu v oblasti strednych a velkych podnikov.
Do teraz som sa pri jednani so zakaznikmi nestretol s negativnou reakciou, ze by im vadil Linux. Kazdy si dokaze rychlo spocitat, kolko stoja caste update a licencie za rozne programy na Windows a za kazdym upgrade Windows verzie nutny upgrade HW atd. atd. proste nekonecny kolotoc.
Skor je tam problem s osvetou a so skreslenou predstavou o tom, co vsetko Linux prinasa a pokytuje. Samozrejme, je vseobecne zname, ze v spolocnostiach sa prevazna vacsina PC pouziva ako pisaci stroj (+mail, web, ekonmicky software). (Samozrejme najdu sa aj specialne aplikacie robene na mieru alebo jednoucelove programiky ale to teraz nebudem rozoberat). Preto sa po kazde stretnem s rovnakou reakciou u zakaznika, skor ako zacneme preberat dalsie moznosti sa opyta .. "A pojde mi na tom vsetko tak ako do teraz na Windows? Co si budem musiet zase kupovat ?" .. a priznam sa vam, ze vacsinu casu zaberie vysvetlovanie a objasnovanie situacie ohladne Linuxu a jeho moznosti ako presviedcanie zakaznika na nakup mojho software. Preto treba skor vychadzat z toho faktu, ze firmy alebo zastupcovia komercnej sfery nebudu chodit len tak na rozne zrazy Linux fanusikov a pytat sa, co vsetko linux poskytuje. Treba tu logiku postavit uplne inac. Lenze otazka je "Ako to zmenit a oboznamit siroku verejnost ?". Nie je to samozrejme jednoduche, nezvladne to jednotlivec, nezvladne to ani mala skupina nadsencov, ale musi sa to dostat do stavu, kedy povedomie o Linuxe bude samozrejmostou vsedneho dna. Potom sa podari odburat aj take veci ako casty "strach z niecoho noveho/neznameho" a tak isto to donuti vyrobcov software neignorovat platformu Linux a v zapati to donuti vyrobcov HW neignorovat tuto platformu. Tak ako som to uz napisal, nemam presny recept, ako to cele zmenit, ale je tu mnozstvo inych modelov, ako oslovit verejnost a skusit si z tychto modelov nieco vybrat.
Prosim vas, neberte tu vsetko uplne doslovne a nechytajte ma za rozne slovicka pretoze samotne vysvetlenie celej problematiky a prebratie kazdej moznej situacie nie je mozno riesit na urovni fora :)
Tolko z mojich skusenosti.

Pozri as ako dopadol projekt Fronca so Szigetim "Linux do skol v SR"

04.05.2006

Ihr Interesse gilt dabei vor allem dem Comenius-Schulprojekt, das über 20 Schüler und Lehrer am Stand des Linux-Verbandes präsentieren. Im Rahmen dieses von der EU geförderten Projektes, an dem Schulen aus Deutschland, Polen, Portugal, Spanien und der Slowakei beteiligt sind, wurden mit Hilfe von Open-Source-Software wie OpenOffice und Mathexer Unterrichtsmaterialen erstellt, die die Schüler in die verschiedenen Sprachen übersetzt haben
http://www.heise.de/newsticker/meldung/72720

7. 8. 2006
Minister školstva Ján Mikolaj zrušil verejné obstarávanie 400 multimediálnych súprav pre internetizáciu škôl, ktoré vyhlásil rezort pod predošlým vedením. Oficiálnym dôvodom je nesprávne nastavenie kritérií hodnotenia súťažných ponúk.

Obstarávanie súprav vo forme verejnej súťaže vyhlásilo ministerstvo pod vedením exministra Lászlóa Szigetiho v máji(kveten) tohto roku. Súpravy mali slúžiť na internetizáciu vybraných základných a stredných škôl v rámci vládneho programu Infovek. Každá sada mala obsahovať Tablet PC, dátový videoprojektor, prenosnú interaktívnu počítačovú tabuľu, sieťové prepojenie, WiFi router a zaškolenie troch učiteľov v celkovej cene 80 miliónov Sk bez DPH

Najlepšia ponuka bola podľa ministerstva skreslená nesprávnym nastavením hodnotiacich kritérií, ktoré príliš preferovali vyškolenie učiteľov na úkor koncovej ceny

Otázna je celková cena obstarania súprav. Najlacnejšia ponuka zúčastnených firiem predstavovala 60,9 milióna korún, najdrahší záujemca bol ochotný obstarať súpravy za 78,8 milióna Sk bez DPH. Bežný kupca by za podobnú zostavu zaplatil podľa cien dostupných na internete zhruba 160 tisíc korún. Štyristo kusov by tak vyšlo na bezmála 55 miliónov korún aj s DPH. Nákup súprav má byť financovaný z eurofondov, z kapitoly ministerstva školstva pôjdu financie len na vyškolenie učiteľov v práci s multimediálnou sadou
http://www.sme.sk/c/2840662/mikolaj-zrusil-verejne-obstaravanie-vyhlasene-byvalym-vedenim-ms.html

to iste Miklaj dal vyhlasit ale bez OSS

21. 12. 2006
Ministerstvo školstva (MŠ) sa rozhodlo obstarať 400 multimediálnych súprav, aby sa vylepšila internetizácia základných a stredných škôl. Plánuje ich nakúpiť za 80 miliónov korún v užšej súťaži.

Ministerstvo školstva (MŠ) sa rozhodlo obstarať 400 multimediálnych súprav, aby sa vylepšila internetizácia základných a stredných škôl. Plánuje ich nakúpiť za 80 miliónov korún v užšej súťaži.
http://www.zive.sk/default.aspx?article=270588

12. 7. 2007

Ministerstvo školstva (MŠ) nakúpi 400 multimediálnych súprav pre vybrané základné a stredné školy od firmy Datalan. Účet by mal dosiahnuť vyše 71 miliónov korún bez DPH

Peniaze pôjdu z eurofondov a ministerského rozpočtu. Rezort hľadal dodávateľa techniky v užšej súťaži, do ktorej predložili ponuky štyri firmy.

Multimédiá majú zlepšiť internetizáciu škôl. Súčasťou každej súpravy by mali byť Tablet PC, datavideoprojektor, prenosná interaktívna počítačová tabuľa, zariadenie na Ethernet cez silové rozvody, WiFi Router.
http://www.sme.sk/c/3391336/Mikolaj-obdaruje-vybrane-skoly-multimediami.html

jsou problém.
Nemožnost se v nich orientovat, velký strašák sankcí brzdí rozšiřování systému a software.
Raději koupím soft a je to jasné, než se hrabat v licencích.
A to hodně na Linuxu přímo programuji, respektivě, dnes už udržuji realtime komunikace ve výrobních technologiích.

Nemoznost se orientovat v licencich? Porovnejte delku MS EULA s upravenou BSD, nebo s novou BSD licenci, kterou ted pouziva NetBSD. Ta licence obsahuje DVA body. GPL jich ma o neco malo vic, ale porad je neskutecne jednoducha. Krome toho existuje neco jako OSI approved licence list, ktery Vam v orientaci taky docela pomuze.

A strasak sankci? Sankci za co? Patenty? Ale ty v EU neplati a v USA vam ani sebelepsi zaplacena licence nepomuze.

GPLv3 je dlhšia ako EULA

Když si nějaký software koupíte, tak tam je taky licence. Často je pro každý produkt jiná a často obsahují dost zajímavé špeky (třeba MS EULA pro Windows Vista: nesmíte zveřejňovat benchmarky .NET Frameworku a u většiny verzí Vist navíc nesmíte virtualizovat). GPL licence jsou naproti tomu jen čtyři a každá má maximálně čtyři verze, přičemž běžně se používají celkem čtyři verze.

V lincenci by měly stačit tato slova:
This software is Free for All and Free for All the applications

- roztristenost distribuci: Linux jako takovy prakticky neexistuje, uz vidim jak vvyojari resi verzi pro Ubuntu, Suse, Slack ...

Vývojářům proprietárního softwaru nic nebrání řešit to na Linuxu stejným způsobem, jakým to v současnosti řeší ve Windows a na Macu (metodou "českého turisty v Chorvatsku"... :-)).

- uzivatelska neprivetivost: V oblasti instalace software a zprovoznovani HW je Linux stale daleko za WIN/MAC

Případ od případu. :-) Někdy je to i naopak.

. uzivatel Linuxu: neurazte se, ale typicky uzivatel linuxu nema trzni potencial. Ajtak, co furt neco bastli a nastavuje, nez by si koupil soft tak se radeji bude skrabat pravou rukou za levym uchem ....

Takže "ajťáci" nemají tržní potenciál? To asi fakt umírají hlady... :-)

Ale každopádně si zasloužíte pěkný obrázek: :-)

                            ___________________________
                   /|  /|  |                          |
                   ||__||  |       Please don't       |
                  /   O O\__           feed           |
                 /          \       the trolls        |
                /      \     \                        |
               /   _    \     \ ---------------------- 
              /    |\____\     \     ||                
             /     | | | |\____/     ||                
            /       \|_|_|/   |    __||                
           /  /  \            |____| ||                
          /   |   | /|        |      --|               
          |   |   |//         |____  --|               
   * _    |  |_|_|_|          |     \-/                
*-- _--\ _ \     //           |                        
  /  _     \\ _ //   |        /                        
*  /   \_ /- | -     |       |                         
  *      ___ c_c_c_C/ \C_c_c_c____________             

No vidite, ja mam ten isty nazor ibaze na win. Pre plnohodnotnu pracu v pouzivam Linux.

LSB bohužel řadu věcí neřeší. V důsledku je Linux platformou pro 1% uživatelů, pro kterou když píšete plugin do browseru, tak musíte zasahovat i do zdrojáků C/C++ kompilátoru. Viz http://www.root.cz/clanky/proc-trva-vyvoj-flash-9-pro-linux-tak-dlouho/

Tak nevim kde si. Uzivatelska privetivost intsalace a odinstalace softu, je daleko vetsi nez na windowsu. Proste napsiu app-get, youm, nebo emerge (atd.) a jmeno softu, vse je nainstalovano, odinstaluju podobne. Resp. kdo chce pouzije graficke nadstavby danych instalatoru. Druha moznost je vytvorit instalacni balicek, napr. IzPack nebo jinym softem, a si tam kde s windows. To ze mas zkusenost s instalaci Alfa verze softu pro Geaky, ktery se musi kompilovat, je specifika prave tohoto softu a navic Open Source. To komercni firma neresi, ta ti doda zbuildovane binarky.

Linux na desktopu stale vice prorazi a do budoucna (pokud nebude Win a Mac zadarma) i vyhraje. To je nevyhnutelne vzhledem k tomu, ze nove moderni aplikace se jiz tvori na Webove platforme at jiz s pouzitim jenom AJAXu nebo Flashe. Do budoucna bude spise podstatne schopnosti web browseru nez systemu jako takoveho. A pak bude ostazka jestli ten bude multiplatformni a ktery nakonec vyhraje.

Proste napsiu app-get, youm, nebo emerge (atd.) a jmeno softu, vse je nainstalovano, odinstaluju podobne.
Už jste někdy v životě viděl použití počítače u lidí, kteří se o ně nezajímají? Ti mají monitor oblepený papírky s postupy, kdy a kam kliknout myší. A vy si představujete, jak píší příkazy do konzole! Vžyť tito lidé si běžně pletou i levý a pravý ALT.
O síťovém počítači slyším již dlouhé roky, ale moc to nefunguje. Jak třeba vyřešíte práci s RAW soubory o stovkách MB? Dnešní sítě již kolabují jen díky vieo a aoudio přenosům. Přihoďte k tomu aplikace a uvidíme, kam rychlost spadne.
Jediné, co Linux potřebuje je to, aby se GPL fanatici stáhnuli do pozadí a neobsazovali přední místa na celém internetu. Lidé vykřikující, jak si něco nenaistalují jen z důvodu, že to nemá otevřený kód (je otázkou, zda by mu vůbec rozumněli), dokáží odradit nezanedbatelný počet firem od vyvíjení programů pro tento OS.

V tom případě by BFU nejvíce vyhovovala prázdná plocha, terminálové okno a papírový seznam příkazů spouštějících potřebné programy. Kupodivu se ale tento návrat někam do osmdesátých let moc nedaří.

existuje nějaký rozumný důvod, proč by měli mít takovýto uživatelé nainstalovaný Linux????

Prikaz: Klikni na tlacitko K, tam vyber tlacitko kozole, otevre se ti okno. V tom okne napis "emerge" a za neho napis jmeno programu.

Stokrat jednodussi, nez, nekde na netu neco najdi, stahni, proskenuj antivirem, dvojklikem otevri, projdi celym instalatorem (to stejne 99% lidi neudela a misto toho si mne na to zavola). No a pokud se ti to nerozbehne, tak mas nekde pokazene DLL a preinstaluj cely windows.

Ti lide si pletou tlacitka na monitoru. Kdyz maji napsano F9 - F3 a pak cislo faktury, F4 - vyplnit polozky a nakonec F2 ulozit. Tak se v praxi daleko mene spletou, nez kdyz maji popis kam kliknout mysi.

Klinku K, potom Systém a potom Adept Manager, případně Kynaptic, případně Konzole a zadám aptitude a už jen vybírám. Ve srovnání s Windows tak vhodnou aplikaci nainstaluji daleko rychleji a jednodušeji a bez rizika, že s sebou přinese nějaký spyware nebo že se jedná o trojského koně.

Proste napsiu app-get, youm, nebo emerge (atd.) a jmeno softu, vse je nainstalovano, odinstaluju podobne.

Už jste někdy v životě viděl použití počítače u lidí, kteří se o ně nezajímají? Ti mají monitor oblepený papírky s postupy, kdy a kam kliknout myší. A vy si představujete, jak píší příkazy do konzole! Vžyť tito lidé si běžně pletou i levý a pravý ALT.

Jestli je v tomhle problém, tak lze i na linuxu řešit instalaci softwaru podobně - platí alespoň pro ubuntu, freespire / linspire, mint a opensuse. Vyhledáš software pomocí prohlížeče na jedné webové stránce (nebo přímo z vyhledávače pro software v prohlížeči), a pak instaluješ velmi podobným způsobem (objevují se okna s next apod.). Rozdíl je v tom, že ještě musíš doplnit heslo. A odinstalace softwaru se taky nemusí moc lišit, pokud je člověk zvyklý odinstalovávat přes přidat / odebrat programy :-).

Fakt instalujete aplikace, jak popisujete? Asi ano, ale jen ty, které jsou součástí daného distra. Kde nemáte připravený balíáček pro vaší verzi vaší distribuce, máte smůlu. Takže pro to 1% uživatelů ještě musíte aplikaci zabalit do pár desítek balíčků. Kupodivu balíčky s českým účtem, SW pro základní školy nebo SW pro masážní salóny nějak nejsou. On takový SW pro linux totíž moc není. A když je, tak dostanete buď polotovar ve formě zdrojáku, nebo balíček pro dvě tři konkrétní distra (a konkrétní verzi každého z nich).

"Linux na desktopu stale vice prorazi a do budoucna (pokud nebude Win a Mac zadarma) i vyhraje"

nesmysl tydne :-) toto se rika uz 10 let, tehdejsi predikce rikaly ze dnes budeme na 10-20% penetraci .. jsme na 1% :-)

Microsoft explicitně přiznává, že FLOSS je pro ně hrozba, takže toto není třeba řešit.

Tady se ale nejedna o soubor desktopu, tak jak je znas dnes, ale o souboj webovych terminalu. Tam budou mobil a PC v podstate srovnatelni souperi.

V dobe salovych pocitacu, by se ti s koncepci Windows vysmaly. Jenze prislo PC. Dnes je tu mobil a velmi kvalitni web. PC jiz jenom doziva.

Haha. Salove pocitace jsou mrtve? Dnes se ji rika servery. Desktopove pocitace jsou mrtve? Vy asi rad pisete dokumenty na prtave klavesnici mobilu a obrazovce 5x10 cm, ze? Proste, mobily nikdy nenahradi desktop, ani jako desktop nenahradil salove pocitace.

Ne salovym pocitacum se nerika servery. Opravdu ne. Salove pocitace opravdu jeste exsistuji. Maji mnoho terminlau pripojenych k nim. Takove serverove reseni (alespon pro platformu Windows) v podstate neexistuje (teda ne ze by nebolo, ale je temer dvakrat tak drahe nez koupit PC vcetne HW a kompletniho SW).

Na mobilu si dnes nic moc nenapisu. Ale vetsina mobilu jiz dnes ma bluetooth a take mivaji USB. Takze pripojeni klavesnice je velmi snadne. Monitor pres USB se take da pripojit. Opravdu mobil beznou praci bezneho cloveka utahne. Ano dnes jeste doba nedozrala, dejte tomu par let.

:) Ja moc dobre vim, ze existuji, pro mainframy totiz programuji. Ale o to nejde, jde o to, ze stejne jako nezemrely salove pocitace nebo servery v dusledku existence desktopu, tak nezemrou ani desktopy v dusledku existence mobilu. Protoze existuji aplikace, ktere proste nejdou prenest na to dalsi prostredi. V pripade salovych pocitacu jsou to tzv. serverove aplikace, a proto rikam, ze salove pocitace dneska == servery. Stejne tak, existuji desktopove aplikace, jako graficke editory, CADy, textove procesory a podobne, ktere nikdo nikdy nebude provozovat z mobilu pripojeneho s klavesnici a monitorem pres USB. Jak by asi graficka karta toho mobilu utahla nejakych 1920x1200 toho monitoru a jeste ve 3D grafice? Myslite ze ano? A myslite, ze bezne desktop PC nahradi 32-procesorovy server nebo mainframe? Mozna budete mit na mobilu stejny kalendar jako na desktopu, ale to bude tak vsechno.

V cestě vývoji aplikací pro Linux stojí hlavně GPL a nejednotné API pro grafické prostředí (nepočítaje čisté X API).

GPL brání vytvořit uzavřený ovladač pro Linux - musí se vytvořit jakási mezivrstva, která musí být pod GPL - tak jsou řešeny např. ovladač nvidia a ATI. Pak má ještě komunita keci, že ten ovladač je uzavřený a že to může být bezpečnostní problém - to jsou ale jenom keci, výmluvy, aby to otevřeli. We Win jsou uzavřené ovladače roky a nikdo si nestěžuje. Prostě GPL fašismus a posedlost GPL.
Nemožnost založit aplikace na GPL knihovně atd...

V čistém X API naprogramujete jednoduchou aplikaci s jedním textboxem a tlačítkem s extrémní složitostí minimálně za několik hodin (jestli né dnů) a stovek napsaných řádků kódu. S použitím WinAPI to trvá maximálně 5 minut a je to otázka 20 řádků kódu. Právě kvůli tomu je na Linuxu kýbl knihoven pro programování v X a každá má úplně odlišné API a pak mají i aplikace odlišná chování a vzhled, nezapadají do "vašeho" prostředí. To WinAPI je jednotné a pokud si vývojář neusmyslí, že jeho aplikace bude vypadat jinak, tak mají všechny jednotný vzhled i chování. Na Linuxu je kvůli třem aplikacím mít nainstalovány 3 GUI knihovny - a nevymlouvejte se, že může použít alternativu pro to "své" prostředí, protože ta kolikrát nedosahuje kvalit té druhé. Prostě samotné X by mělo obsahovat kvalitní a né tak složité API pro programování GUI aplikací. Už jste někdy zkoušeli pracovat se schránkou v X bez použití nějaké další knihovny? Ve Windows API otázka zavolání 2 fcí (třech při registrování "vlastního" formátu dat ve schránce), v X to obnáší mít data neustále v paměti aplikace, neustále se starat o asynchronní předávání dat aplikaci, co si je vyžádá, k tomu operovat s mnoha XAtomy, data opět tahat asynchronně z jiné aplikace, starat se o zrušení dat, když schránku "dostane" jiná aplikace, atd ...

Qt, jediná kvalitní a rychlá GUI knihovna pro Linux má tak blbou licenci, že pro uzavřené (i otevřené ale komerční) projekty si musíte zaplatit několik stovek dolarů (jestli ne víc) za to, aby jste ji mohli použít. To je nepřijatelné, když kvalitní WinAPI můžete použít zcela zdarma bez omezení.

Nesir FUDy o Qt - otevreny komercni projekt nemusi zaplatit ani zbla.

GPL - je to jen a pouze o tom, ze "chces-li vyuzit toho, co jsme napsali A (!) svoje upravy dale sirit, tak musis pouzit stejnou licenci. jinak ti nikdo nebrani si to napsat sam".

Jenže já třeba pro svůj kód stejnou licenci použít nechci, a kvůli tomu, že použiju pitomou gui knihovnu pod GPL musím šířit aplikaci pod GPL.

Tak pouzij jinou :-) Nuti te nekdo? Je jich pro (nejen) Linux malo?

To je ono. Je jich kýbl. Použitím jiné se bude program chováním i vzhledem lišit od zbytku desktopu. Také ti "jiné" dosahují hodně malých kvalit. A programovat vlastní GUI knihovnu prodlouží vývoj aplikace o roky.

Vsak to neni skoda, nikdo o ten tvuj pitomej program nestoji ;-)

Typický přístup GPL fašistů. Zamyslete se nad sebou.

Dost dobre nechapu Tve narky ;)

To je jednoduché, ještě musí dospět.

Licencování Qt je nehorázně drahé, pokud aplikace neuvolníte pod GPL. A nemám dojem, že by pracovníci TrollTechu psali Qt zdarma v době svého volna. Každopádně pro Windows můžete vyvíjet jak chcete - stačí mít licenci Windows, a kompilátor (který je zdarma). Nikdo vám neříká "zaplaťte hromadu peněz za možnost psát SW pro naší platformu". Takový přístup patří do sedmdesátých let.

Tak vy chcete prodávat svoji ve srovnání s Qt velice jednoduchou aplikaci a nechcete dovolit ostatním, aby ji volně šířili, protože chcete dostat pořádně zaplaceno za svou práci, ale nechcete zaplatit za práci někoho jiného, díky komu tu aplikaci vůbec můžete vyvíjet? Tohle trochu nechápu.

Jeste k tvemu FUDu srovnavani X11 a WIN32 API - podivej se sem:

http://www.codepedia.com/1/Win32APIHelloWorld

a

http://www.geocities.com/Jeff_Louie/x11/helloworld.htm

Mne to teda prijde hodne srovnatelne (a v podstate srovnatelne nepouzitelne bez nejakeho wrapperu typu Qt/GTK/wx)

Mně to teda stejné nepřijde, ten ve WinAPI je o dost kratší a dal by se ještě o dost zkrátit.

A teď zkuste najít příklad, kde se v X vytvoří textedit se všemi vlastnostmi jako je ve WinAPI (podpora pro UNICODE - jedno jestli utf-8, ucs-2 včetně podpory psaní zprava doleva, musí obsahovat "caret", možnost označení textu, operace vyjmout, vložit, kopírovat (samozřejmě do/ze schránky (či selection v X))) a jedno tlačítko reagující na klik (= mouse-down následovaný mouse-up). Tohle než uděláte v čistém X API, tak vám to zabere den. Ve WinAPI 5 minut.

No hlavně je pitomost srovnávat tak rozdílné věci jako X API a WinAPI. Co třeba QT a WinAPI ? 5 minut versus 5 minut asi tak .

To by bylo jaksi nefér. To byste zase musel srovnávat Qt na linuxu a Qt na Windows, což ztrácí smysl. X API a WinAPI je fér, jsou to stejné věci, pokud z WinAPI nepoužijete jiné než GUI fce.

X API a WinAPI je také dost nefér. X API je velice low level (a chce být velice low level) a dělá svou práci daleko lépe, než ekvivalentní část WinAPI (třeba jsem ještě nepřišel na jedinou možnost, jak tunelovat jen jedno GUI okno přes síť a jak jej takto propojit s ostatními včetně třeba práce se schránkou).

To, že X11 dělá svou práci lépe, je dost pochybné. Zkuste se připojit k X11 serveru po pomalejší lince (dial-up, EPRS/EDGE), a porovnejte s RDP. U X11 to zvdáte před dokončením přihlášení, u RDP budete schopen pracovat. No a pak se zkuste od X11 session odpojit, a znovu připojit. Nejde? Hmmm.

jéhe, jarda bloguje :) ani se ti nedivím že tady nadáváš na api Xek, bodejť by si nenadával, že, když jsi chtěl jen tak bez dodržení licence použít nějaký ten guitoolkit a ještě na tom chtít vidělávat peníze. ve woknech ti ten tvůj program možná nějaký blboun koupí, ale takový bastl prodávat pro linux a ještě při tom podvádět? jardo, jardo...

Cože jsem chtěl? Na to si přišel jak? Já na ten bastl používal toolkit šířený pod BSD licencí a "podvádět" jsem nechtěl, takže klid a neprojevujte se.

PS: Stydíte se podepsat?

nestidím se podepsat, všude se podepisuju stejně a nemám potřebu se registrovat na takovém bulvárním portálu jako je root.cz. nicméně to už neodkecáš, ti kdo ví ti ví, kdo neví ty to ani nezajímá. a netroluj tady.

No teď se ale stydím za to "i".

Já si tu můžu trolovat jak chci. Není to tvůj server, tak mi nazakazuj, co tady smím dělat a co ne. Založ si svůj vlastní server a tam si nakazuj jak chceš.

Já si tu můžu zakazovat jak chci. Není to tvůj server, tak mi nezakazuj, co tady smím dělat a co ne. Založ si svůj vlastní server a tam si nakazuj jak chceš.

Proč mi zase něco nakazuješ? Není to tvůj server, tak mi nenakazuj, co tady smím dělat a co ne. Založ si svůj vlastní server a tam si nakazuj jak chceš.

Neumíš si vymyslet něco sám?

Programovat aplikace v X11 je dnes totéž, jako psát je v assembleru. A porovnávat X11 s Win32 je stejná blbost, jako porovnávat kompletní auto s podvozkem jiného. X11 je spodní vrstva, nikoliv protějšek Win32. Tím je Qt nebo Gtk+.

Je pravda, že aplikace v Qt či Gtk nevypadají v jiných systémech nativně. Ale o to méně jsou na nich závislé a v komerčních programech je důležitější, aby byly ve všech systémech shodné než to, aby přebíraly dyzajn systému. Kolik znáte např. účetních programů, které vypadají nativně? A vadí to někomu?

Komerční aplikace na LGPL knihovnách založit můžete.

Je srandovní, když komerční firma není ochotna investovat pár set dolarů do svého výrobního nástroje ale přitom sama nutí koncového uživatele, aby si zakoupil Oracle.

Zdá se mi, že snem mnohých podnikatelů je nechat si platit za každý prd a přitom mít výrobní nástroje zdarma, náklady hrazené státem a zisky do vlastní kapsy, pokud možno nezdaněné. Přitom mít patent na každou čárku - ovšem s možností přivlastnit si a patentovat práce ostatních. Jó, to by se to podnikalo! To by ten kapitalizmus byl vážně zlatej.

Srovnávat Qt s WinAPI je blbost. Stejně jako je Qt "nadstavba" X, tak existuje Qt jako "nadstavba" WinAPI. Stejně jako X API je spodní vrstva, WinAPI také.
BTW tým GTK dodnes nepředstavil 64bit verzi pro Windows (a ani se mi ji nepodařilo zkompilovat - ani MSVC, ani 64bit gcc pro win), což naznačuje něco o jejich prasáckém způsobu programování.

"Srovnávat Qt s WinAPI je blbost. Stejně jako je Qt "nadstavba" X, tak existuje Qt jako "nadstavba" WinAPI. Stejně jako X API je spodní vrstva, WinAPI také."

No vtip je v tom, že Xka jsou ještě o něco níž než Win32. Přímý ekvivalent Win32 prostě v Xkách není. Možná winelib? ;-)

"BTW tým GTK dodnes nepředstavil 64bit verzi pro Windows (a ani se mi ji nepodařilo zkompilovat - ani MSVC, ani 64bit gcc pro win), což naznačuje něco o jejich prasáckém způsobu programování."

Tak v tom případě by se totéž by se dalo říct i o Sunu a Adobe. :-)))