Názory k článku
Procesory RISC v pracovních stanicích a serverech - architektura SPARC

Diky za clanek, SPARC jsem nikdy nestudoval, takovyhle strucny uvod je vyborna vec.

Jen mi neni jasne toto: Opravdu se v tabulce pred obrazkem vlozi bublina D jeste pred tim nez se provede IF nasledujici instrukce? Jak by pak CPU poznal ze kdyz dalsi instrukce neni zavisla na loadu, ze tam bublinu nema vlkadat?

Chapal bych, kdyby obrazek vypadal takto


1 IF --
2 EX IF
3 MA D
4 WB EX
5 -- MA
6 -- WB


Nebo mozna by bylo prehlednejsi kreslit kterou instrukci se ta-ktera jednotka zabyva


----- cas --->
IF 1 2 - - - -
EX - 1 D 2 - -
MA - - 1 D 2 -
WB - - - 1 D 2


Je to tak, procesor se rozhoduje az po dekodovani instrukce, ten obrazek je spise ilustrativni, ze se tam skutecne jakoby vklada cekani o jeden strojovy cyklus (i kdyz pokud by CPU dokazaly tyto veci dopredu odhadovat, tak by nam odpadla tak polovina problemu v RISC i CISC :-)))

Takto kvalitne som si uz dlho nepocital. Pripravujem sa na skusku z predmetu kde sa preberaju presne tieto veci a tento clanok mi vyplnil par medzier.

diky a preji hodne uspechu u zkousky ;-)

Zahlédl jsem, že se klony SPRACu hodně používají v Rusku ve zbraňových systémech. Neví někdo něco víc ?

Nic přesně, ale jejich cesta z místa výroby do místa užití je spojena s obchody, o nichž se nemluví, protože by to zcela demaskovalo zbytek iluzí o obchodu nezávislém na politice...

Ono to spis nez o nejake "mezinarodni politice" je o licencni politice Sunu. U vetsiny jinych procesoru si muzete vybrat jestli od nejakeho omezeneho mnozstvi dodavatelu (typicky 1) licencujete IP core za relativne draho nebo si to navrhnete cele sami (a pak na vas obcas nekdo nabehne, ze stejne chce zaplatit za licenci). Zato u toho Sparcu jsou dostupna IP core od mnoha vyrobcu (vcetne Sunu samotneho) ktere jsou k mnoha uzitecnym aplikacim k dispozici zdarma a povetsinou open source. Prvotni pricina je jasne zrejma v tom, ze od zacatku Sparc vyrabelo neuveritelne mnostvi ruznych vyrobcu. Dusledek je pak obecna obliba Spracu pro "specialni" aplikace (napr. ESA ma svoji vlastni variantu Sparcu od ktere je spousta jinych embedded variant odvozena).

Nejjednodušší je instrukce skoku, v níž je použita 30bitová konstanta, která je posunuta o dva bity doleva, takže výsledkem tohoto výpočtu je 32 bitová adresa se zarovnáním na čtyři bajty

Toto je format instrukce CALL, ne skoku. AFAIK ke skokum se pouziva bud BA (branch always) nebo JMPL, ktera ma format jako bezne aritmeticke operace a adresa se pocita z hodnotu registru. Dobry ulet je pak jeste operace BN (branch never), ktera nikdy skok neprovede.

Tak hezky vstan z te zeme... FYI, je vcelku zasadni rozdil mezi skokem (operace JMP) a volanim podprogramu (operace CALL).

Mate pravdu, ma byt instrukce skoku do subrutiny. Mimochodem BN resp. podobne oznacovana instrukce se pouziva(la) na nekterych Motorolach, kde doplnovala sadu podminenych skoku na celkove sestnact instrukci - 14 skoku s podminkou, jeden skok provedeny vzdy (BRA) a skok "provedeny nikdy" (BRN) - v podstate se tam jednalo o dvoubajtovy ci tribajtovy NOP, kdezto u RISCu s 32bitovymi instrukcemi je to proste jeden z x-zpusobu implementace NOPu :-)

Netreba zabudat na to ze UltraSparc T1 (dost mizerny vykon vo float operaciach) a UltraSparc T2 boli vydane pod otvorenou licenciou, takze si kazdy moze vyrobit vlastny procesor, ak by majoritni vyrobcovia zacali "blbnut" (napriklad implementovali nevypinatelnu hardwarovu podporu DRM) :-)
http://en.wikipedia.org/wiki/OpenSparc

Ci skor ze by zadrbalo novemu majitelovy SUN-u ;-) (v cese uvolnenia uz bolo jasne ze SUN bude potrebovat pomoc)

vsetci vieme ako to skoncilo u openoffice

u openoffice to dle mého názoru dopadlo dobře...

z pohledu uzivatele nebo vyvojaru, kteri forkovali? :-)

To je skoro tak dobré, jako Zdroj:Internet.

Ten text je tam pro uvedeni zdroje podle pozadavku Wikipedie (resp. licence, kterou pro obrazky nekdy pouziva), na tom nevidim nic spatneho. Obecne pokud jsem si jisty originalnim zdrojem, tak se ho snazim uvadet, ale nekdy to nejde (treba u fotek starych mainframu, ktere nekdo oskenoval).