Názory k článku
Programovací jazyk BASIC na herní konzoli Atari 2600

Zajímavá nostalgie. QBasic sem měl rád. Jednoduchý jazyk a uměl sem v něm udělat i jednoduché věci. Pár řádků skriptu a žádné dnešní tisíce řádků kódu. A pařili jsme ve škole Gorilla.bas.
Doma sem našel i knížku BASIC pro začátečníky za 37 Kčs. Sem jí zachránil před vyhozením do sběrny. Že by byl návod, jak si v tom něco zajímavého nakódit?

Petr Kroha a Pavel Slavík že? (btw shodou okolností na ČVUT jsou 2 Pavlové Slavíkové – jeden programátor a jeden tělocvikář ;-) kniha ma docela pekny obal i kdyz na nem neni 6ti megapixelova fotka…

Když nemyslíš, píšeš a podepisuješ, tak se nediv!

Presne tak to fungovalo :-) Porovnani s C64 neni ovsem uplne presne protoze ten je o 5 roku mladsi.
Zajimave vsak je, ze cip TIA vytvoril Jay Miner, ten je znamy i amigistum :-)

ono to není v clanku přímo řečeno, ale vzhledem k tomu že 2600 podporuje jen dva sprajty o sirce 8 bitu, není tisk textu zadna trivka, v podstate je treba zprovoznit vykonny softwarový multiplexer spritu.
atari 2600 je opravdu hodne zajimavy kus hw a zaroven jeden z nejvytezenejsich systemu vubec.
trebas tohle demo
http://www.youtube.com/watch?v=JP89YQ-n77k
je od zacatku do konce plne veci, o kterych se autorum hw designu 2600 asi ani nezdalo :)

Moc pěkný článek, díky.

Upřímně, nikdy jsem pro Atari programy nedělal, ale jak to tak čtu, musela to být s tím Keypadem, který k tomu poskytovali, docela sranda. Nebylo lepší (pokud to šlo) spíš ten program napsat na nějakém jiném počítači, potom jej přenést na Atari a tam jej (opravit a ) spustit? Já si prostě nějak nedovedu představit, že bych na tom tvořil nějaký složitější program (třeba hru)… :-)

Jen ze zvědavosti, bylo možné k Atari sehnat i prázdné moduly a nahrávat do něj vlastní soft?

PS. Pochopil jsem správně, že Quick Basic zvládal i kompilaci? O_o 

Takto vznikaly hry pro Atari 2600, ovsem jejich vyvoj byl zaplacen (v tom lepsim pripade) tim, ze se prodavaly po tisicich jako housky v kramu a to doslova (nez prisla prvni krize hernich konzoli, kterou prave Atari castecne zavinilo).
Konzole Atari 2600 byla vytvorena tak minimalisticky zejmena z toho duvodu, aby si ji mohla poridit prakticky kazda rodina v USA ci Japonsku, tj. co nejlevnejsi. Prave proto mela jen 128 bajtu RAM (navic zabudovane na multifunkcnim cipu), ROM pouze v cartridgich, samozrejme zadna klacesnice atd.
Navic pro vetsinu lidi bylo na prelomu 1979/1980 nemozne dostat se k nejakemu „skutecnemu“ pocitaci, protoze k dispozici byl pouze Apple II (pomerne drahe), Commodore PET a pak uz dlouho nic – na ZX 80 se jeste rok muselo pockat, takze spousta lidi se musela spokojit s timto primitivnim BASICem ;-)
Pozdeji, az se mikropocitace zlevnily a rozsirily, vznikl napriklad Batari – http://bataribasic.com/

Díky.
Ono mi nešlo jen o tu verzi primitivního Basicu, ale hlavně o to ovládání. Bojím se, že takový keypad by byl na mou nervovou trochu moc velký sousto. :-D Ale jak říkám – my jsme měli doma Atari jen a pouze kvůli hrám, takže jsme si bohatě vystačily s joystiky – a mě se navíc v té době o programování ani nesnilo (natož, že by mě něco takového mohlo někdy bavit) :)

Mimochodem, jak jsem tak zběžně prolítl ty stránky o Batari, všiml jsem si, že si to mohu vyzkoušet na Stelle. Určitě – čistě ze zvědavosti – testnu :)

Mimochodem, vzpomínám si, že existoval (/existuje) nějaký microcontroler řady PIC, který má v sobě interpreter QBasicu zabudovaný. Jen si teď honem nevybavím typový označení … :-(

Nemyslis nahodou BASIC Stamp (http://en.wikipedia.org/wiki/BASIC_Stamp)? O tom se jeste zminim, je to mooc zajimava vecicka, dokazou to naprogramovat i technici, kteri by assembler nedali.

jj. Batari na Stelle funguje, lidi to prave na ni casto testuji. Hodne stesti pri programovani, je to docela zabava.

QuickBasic byl kompilátor, v poslední verzi z roku 1990 označované QBX se dokonce pyšně nazýval PDS (Personal Development System), jako ochutnávka byl v MS-DOSu 5 a 6 interpret QBasic, což byla krippleware verze, která neměla všechny funkce, zejména tu kompilaci :-D Zato editor z jeho IDE využíval dosový textový editor Edit.

No to mě právě zaráží. Já měl celou dobu za to, že to je byl pouze interpreter. To byl vlastně (v té době) jeden z nejpodstatnějších důvodů proč jsem hledal nějaký kompilovaný jazyk. A nějak se to zamotalo, a já shodou náhod a okolností skončil u C++ … :-D

Ono se to pletlo s tím QBasicem (který měl v DOSu každý zdarma) a říkalo se jim oběma Quick, i když takový Turbo Basic od Borlandu byl rychlejší snad desetkrát! QuickBasic ale rozhodně zdarma nebyl, i když dnes není problém ho stáhnout z netu ;-) Zajímavé je, že ještě Visual Basic 1 běžel pod DOSem, až další verze tlačily programátory do Windowsu. Skončit od QB u C++ není špatná cesta, já jsem na Windowsu skončil u Turbo Pascalu a s Linuxem přišlo C :)

Jen mala technicka poznamka: on ani ten QBasic nebyl puvodne zdarma, akorat se dodaval ke (koupenemu :-) MS DOSu, Windows 95 a Windows NT (takze byl zdarma asi jako IE nebo Notepad :-). Dneska jiz se da QBasic a mozna Quick Basic stahnout zadarmo, i kdyz jsem licenci pravda moc necetl.

Obrazek http://i.iinfo.cz/images/366/pc119a-3.png je v clanku 2×. Asi chybi pc119a-3.png ktery se na serveru nenachazi.
Skoda ze tech obrazku neni vic, protoze kazdy kdo svedomite cte tenhle serial narazi na to, ze se nektere opakuji:
napr. dnesni http://i.iinfo.cz/images/366/pc119a-1.png
z „jednicky“ http://i.iinfo.cz/images/403/pc115-6.png
Nechci aby to vyznelo jako kritika. Je to pro me jeden z nejlepsich serialu na rootu a dekuji za nej.

heh..
*Asi chybi pc119a-2.png ktery..

http://www.mobygames.com/images/i/04/13/585113.png
http://www.mobygames.com/images/i/02/11/585111.png
http://www.mobygames.com/images/i/22/32/585082.png
http://www.mobygames.com/images/i/00/09/585109.png
http://www.mobygames.com/images/i/48/08/585108.png
http://www.mobygames.com/images/i/23/33/585083.png
..
Vse z http://www.mobygames.com/game/ultima/screenshots
Nejsem si jist, jestli i primy odkaz neni poruseni licence MobyGames™ .)

Mate pravdu, obrazky trosku musim recyklovat a to i kvuli tomu, ze ne vsechny fotky a screenshoty z netu jde tady pouzit (a ziskat prumerne 15 fotek/scre­enshotu 2× tydne je i tak docela namahave ;-). Nektere ano, ale treba Ultimu I jsem na emulatorech nerozjel a v Ultima-packu neni verze pro Apple II, jen predelavky na jine stroje, takze grafika je odlisna od puvodni Britishovy hry.

Zdravim, ten chybejici je pridan (ale jak si asi vsimnes, taky uz byl pouzit v predchazejicich castech tohoto serialu ;-)

Diky za upozorneni, nejak jsem se o nem zapomel zminit.

Zaujímavé, že v tom Atari jednoduchom programe bolo PRINT A aj keď ešte A nebolo nikdy použité, holt výhody BASIC-u. :-) A to programovanie s dvoma ovládačmi, sila, nevedel som že niečo také niekoho napadlo vyrobiť. Mimochodom, nedávno bola sprevádzkovaná stránka http://www.getdevious.com/atari7800/ a radšej dám medzeru a bodku až tu. :-)

hehe, v BASICu se prece kazda nepouzita promenna pred prvnim pouzitim inicializuje na 0 :-)

aneb skoda prikazu LET A=0, to jsou zbytecne bajty obsazene pameti navic…

Ja viem, zvlášť keď v článku sa spomína že premenné boli iba číselné. Ale napríklad v číslovaní polí BASICy jednotné neboli, niektoré mali DIM od nuly, niektoré od jednotky.

To je pravda, nektere novejsi BASICy na to dokonce mely nejaky OPTION pro prepinani (a kdovi co se stalo, kdyz se to ve velkem projektu zkusilo prepnout :-)
Nejlepsi bylo kdyz napriklad nekdo spatne zapsal namisto A(1) vyraz B(1), potom si nektere interpretry BASICu automaticky vytvorily napriklad dvourozmerne pole DIM B(10,10), coz bylo cca 0.5 kB alokovane pameti kvuli jedne chybe.

Zdá se mi to, nebo stejný design krabice (kopii Atari 2600) měly čínské videohry, které zaplavily tržnice na začátku 90. let? :-)

Nezdá se ti to ani trochu, a dokonce baští originální kartridže, aspoň ta „TV Game Compatible“ co mám já :)

mal som taku konzolu kedysi davno pozicanu a je mozne ze ten klon mal zabudovane hry? mam stale pocit ze to slo bez kartridze

Her v těch kopiích byly desítky až stovky, podle výrobce, ale pořád měly slot na kartridž. A uvnitř se obvykle najde čip s označením 2600B :)

(Asi) čínská kopie Atari 2600 byla mou první videoherní konzolí. K nám se to poprvé dostalo někdy kolem roku 1990 spolu s otevřením hranic, kdy se všude vyrojily tržnice.
No a od Atari 2600 byl už jen krůček ke perfektní 2D grafice na konzoli SEGA Megadrive II, první „wow“ nad 3D grafikou SEGA Saturn a po letech na PC návrat k dávno mrtvé labutí písni – SEGA Dreamcast. Dreamcast je v mých očích nejlepší konzole jaká kdy vznikla. Koupil jsem ho z druhé ruky až x let po tom, co se přestal vyrábět a grafika PC her byla dávno jinde a přesto mě bavily hry z DC daleko víc (za všechny Shenmue, Soul Calibur, Rez, Space Channel 5, Jet set radio, Crazy taxi…).
Asi jsem nějak zestárl, protože ty dnešní hry na PC i X360 jsou tak nějak nudné.

To ani nevim ze se u nas prodavalo, ale treba primo firma Atari svoji 2600ku dodavala primo v joysticku s nekolika desitkami her – stacilo jen pripojit napajeni a televizi :-)

Tady je jedna z těch napodobenin: Rambo TV Game.

tak hru Outlaw jsem hral na automatu v maringotce v Havířově (snad v roce 1982). A dobře jsem se bavil, když jsem zabil figurku bratrance, který se schovával za pomalu projíždějící vůz. Stačilo střelit 3×(?) do stejného místa a kulka pak už proletěla skrz.

Pro Atari 2600 vyvinula firma Spectravideo klávesnici CompuMate SV010, kterou se z něj dal udělat „skutečný“ počítač. Byla připojená kabelem na kartridž, která obsahovala 2 KiB RAM a 16 KiB ROM s Microsoft BASICem, hudebním syntetizérem a malovacím programem, který uměl dokonce animace! V Německu se prodávala pod značkou Universum, na původní model se dala nasadit přímo, u novějšího 2600jr ležela na stole. Je to dost vzácná věc, lidé si radši hráli než programovali, takže se jich moc neprodalo…

Původně jsem si myslel, že jde o stejnou věc jako Basic programming od Atari, ale jde opravdu o dvě různé věci.
CompuMate narozdíl od Basic programming nemá dva tlačítkové ovladače, ale „normální“ klávesnici (fóliovou, ale ne plochou jako u ZX-81, nýbrž s vypouklinami na místě jednotlivých kláves podobně jako u Basic programming), s kódy pro deset barev, s větším množstvím basicových příkazů, ovládání je poněkud lidštější (i když se klíčová slova vkládají stiskem jediného tlačítka).
Je zajímavé, že nejde o celočíselný Basic, ale opravdu o Microsoft Basic s plovoucí desetinnou tečkou.
Kreslicí program umožňuje tvorbu jednoduchých animací do 6 políček. Hudební proggram je omezen zvukovými schopnostmi VCS (2 kanály 2 oktávy).
Cartridge má výstup na magnetofon, takže je možné programy, ale i hudby nebo obrázky a animace ukládat na kazetu.
Za její hlavní nevýhodu považuju to, že vytvořené hudby ani grafiku nelze v Basicovém programu využívat. Basic se tak omezuje na práci v textové konzoli. To hlavní, co by si od něj hráč, který chce přejít k programování, sliboval (tedy vytvořit si sám nějaké to šmejdění příšerek po obrazovce), prostě uskutečnit nelze.

Jo, na atari existovali zajimave hry http://il.youtube.com/watch?v=HN_lV8f1XY4 :))

Uz je to opraveno, diky za upozorneni, nejak se mi pomichaly odkazy pri zadavani do RedSysu.

Kde je zase problem? Ten BASIC pro VGS (Atari 2600) skutecne existoval, zkousel jsem ho ve Stelle (protoze puvodni ovladace a cartridge se asi neda sehnat).

Ty už jsi tu zase? Minule ti to nestačilo? Tak si nastuduj tohle a předveď nám jaký jsi odborník, místo frků bez diakritiky napiš kvalitní článek který bude zajímat aspoň tolik lidí jako tenhle o BASICu.

Já asi podle tvých dalších příspěvků (hlavně pod jinými články) tuším, kde je tvůj problém – máš oblíbený jeden programovací styl, tipuji to na nějaký Lisp-like jazyk, a všechno ostatní je fujtajbl že?
Nojo život není černobílý, taky jsem měl Lisp v oblibě, ale dneska jsme už o kousek dál, oblíbené jsou spíše jazyky, které mají alespoň nějakou syntaxi :-), i když se nám to nemusí vždycky líbit.

Popsaný postup generování obrazu bez použití frambeufferu používá například „konzole“ postavené na jednočipu uzebox ( http://belogic.com/uzebox/ ) nebo ještě úchylnější rbox ( http://rossum.posterous.com/20131601 ). Ten druhý jmenovaný ještě udivuje tím, že barvovou složku generuje jediným signálem.
Mimo to takto on the fly uměl generovat obraz i Atari Jaguar pomocí jeho object processoru.

Diky za odkazy, to jsem vubec neznal, pekne hracicky. Docela jsem dostal chut si zase neco po dlouhem case postavit :-)