Však jsou jazyky, které jsou přístupné i těm cvičeným opicím. A pak jsou tu taky jazyky, které jsou pro ty náročnější. Nejsou vymyšleny schválně tak, aby je cvičené opičky nepochopily, jsou vymyšlené tak, aby umožnily těm bystřejším větší rozlet. Víš, lidé, a obzvláště ti chytří, se nesnaží jednoduché věci činit komplikovanými, ale ty komplikované co nejjednoduššími. K cvičeným opičkám se přistupuje trošku jinak – jednoduché věci se pro ně dělají ještě jednoduššími a o komplikovanějších se raději vůbec neuvažuje.
Ten druhý odstavec – to je klasický nářek zakomplexovaného nedoštudovance. Jestli tak nechceš vypadat, raději se tomu napříště vyhni. ;-)
> Je to přece tak příjemné, mluvit o esoterické „lambda kalkulusu“, místo aby se jasně řeklo, že „jednou funkcí to všechno ojedu“, že?
Můžeš tuto hlubokou myšlenku trochu více rozvést? Něco mi říká, že se o lambda kalkulu od tebe dozvím něco, co nám ve škole zapomněli vysvětlit. :-) Teda abych nebyl vůči tobě nespravedlivý – myslel jsem si přesně to samé, jako ty – asi prvních 10 minut první z mnoha přednášek, tomuto tématu věnovaných. Je to podobné, jako říct „proč mluvit o esoterickém diferenciálním počtu, když můžu jednoduše říct, že to prostě udělám strašně malinkatý a je to, že“…
Ona je produktivita a „produktivita“. S tím druhým jsem se měl možnost seznámit v jedné nejmenované významné české softwarové firmě. Ono je to podobné, jako srovnávat pracovníka závodní výdejny jídel, jehož jedinou činností je rozmrazit a ohřát polotovary a naservírovat je na talíř, s kuchařem v grand restaurantu. Oba dělají v gastronomii, ale to je asi to jediné, co mají společné. Zatímco ten druhý je mistr kuchař, ten první je jen – cvičená opička. ;-)
