ad 1. Já naprosto souhlasím a říkám to pořád, že na každou práci (nejen kolem počítačů) existují nástroje vhodnější a méně vhodné – tak proč nepoužívat ty k té které věci určené a lámat to přes koleno jinak. Ale právě kvůli tomu mi vadí, že někdo odsoudí jazyk, který ani nechápe, právě jen protože ho nechápe a neumí použít. Přece nebudu tvrdit, že širočina je sekera nanic jen kvůli tomu, že jsem nepochopil, k čemu byla vymyšlena a i když jsem to nakrásně pochopil, tak mám olšový ruce a stejně se mi s ní dělá nešikovně. Chyba není na straně té sekyry – to jen já jsem nemehlo a tudíž se dá říci, že byla vymyšlena pro někoho zručnějšího, než jsem já. A přesně totéž jsem měl na mysli u těch programovacích jazyků.
ad 2. Však já také netvrdím, že to člověk nezbytně musí vědět. Jen jsem tvrdil, že lambda kalkulus, jakožto matematická teorie, se nedá trivializovat tak, jak to ukázal předřečník. Programátor o tom nemusí vědět skoro nic a také se obvykle dozví akorát to, že „ta a ta konstrukce vychází z teorie lambda kalkulu a takto se používá“. Ale z toho přece neplyne, že (lambda (x y) (+ x y)) je lambda kalkulus. To je pouze anonymní funkce a nic víc, ale ta funkce obecně může mít různé parametry a lokální proměnné a jejich prostřednictvím různý efekt na své okolí a hovoříme o čemsi jako je lexikální uzávěr, rozsah platnosti a viditelnosti proměnných atp. A nakonec se do toho, co vypadalo na první pohled jednoduché a jasné jak facka, pak může člověk pěkně zašmodrchat – zvlášť když to spláchne ve stylu „lambda kalkulus? Pche, vždyť to je jen nějaká nepojmenovaná funkce…“ Ostatně třeba za relačními databázemi stojí taky ucelená matematická teorie a kdo z lidí, co se zabývají databázemi, ji opravdu ovládá? To nakonec není zapotřebí, ale z té teorie plynou nějaké závěry a ty je dobré znát, tedy pokud si člověk nechce přidělávat zbytečnou práci.
