Tady se mozna jedna o male nepochopeni jadra sporu. Ono ani tak nejde o nejaka pismenka (jestli se nejaka konstrukce zapise pomoci 1 nebo 5 znaku, to je jen prachobycejna syntaxe, tedy bud pekny nebo mene pekny „povrch“, o to ani tak moc nejde), ale o pomerne odlisnou semantiku a celkovy pristup k tvorbe programu, ktery muze v NEKTERYCH pripadech vest k mnohem efektivnejsimu programovani.
Stejne jako predpokladam, ze si v praxi nevystacite pouze s Javou, ale pouzivate i dalsi jazyky (treba PL-SQL, regularni vyrazy, EL, nejake XML-like nastroje ktere jsou mnohdy Turingovsky kompletni, dynamicke jazyky vytvorene nad JVM atd.), tak se proste v nekterych pripadech vyplati pouzit zcela odlisny (ne-algolsky) jazyk, protoze „vysledek je to, co se pocita“ (a v pripade J je to vyhoda snadneho vytvareni a soubezneho testovani programu, jejich rychla zmena atd.)
