No ono to mohlo vyznít z násl. věty 3. bodu článku:
<cite>Právě z těchto důvodů se Scheme využívá či využívalo jak při výuce programování, tak i v mnoha open-source projektech, například v textovém editoru Emacs či v grafickém editoru GIMP jako jeden z podporovaných skriptovacích jazyků.</cite>
Asi nikdo nezpochybňuje, že čistě funkcionální přístup sám o sobě nestačí na řešení reálných problémů, ale na rozdíl od jiných taky-funkcionálních jazyků si s tím asi nejlépe poradil právě Haskell. Nevydal se cestou míchání s imperativním přístupem, kdy funkcionální vlastnosti tak nevyniknou, ale striktně je oddělil a tu „imperativní část“ zabalil funkcionálně (monády).
Výše uvedené spolu se silným typovým systémem umožňuje eliminovat většinu chyb už při kompilaci (potřeba debugování je raritní záležitost) a zároveň umožnit kompilátoru vysoký stupeň optimalizace (kód z GHC se může rovnat výstupu kompilátorů C)
Mnoho příladů reálných opensource aplikací je k dispozici na http://hackage.haskell.org/packages/archive/pkg-list.html . Hodně lidí určitě zná i verzovací systém Darcs http://darcs.net
