Názory k článku
Programujeme v jazyce Assembler v Linuxu: Trochu praxe

ahoj v serialu jiste pokracuj :) alespon se clovek dozvi neco o unixu jinym zpusobem :)

ale mam pocit, ze v kodu:
----
_beginning: ;už to vše začíná
mov eax, 4 ;číslo systémového voání /write/
mov ebx, 1 ;STDOUT se značí
mov ecx, pozdrav ;doplnění adresy řetězce
mov edx, 014 ;počet znaků našeho pozdravu
int 0x80 ;kernel může přijít ;)
mov eax, 1 ;zde se nám prográmek ukončí
mov ebx, 0
int 0x80

SECTION .data ;sekce s uloženými daty
pozdrav db "Hello, ROOT.cz", 0xa ;řetězec + konec řádku (LF)
len equ $ - pozdrav ;přiřazení délky řetězce symbolu
----

je nedostatek (nezkousel jsem to)

nedostatek:
mov edx, 014 ;počet znaků našeho pozdravu
bych nahradil
mov edx, len ;počet znaků našeho pozdravu

pokud se pletu, tak mi pls vysvetli proc :) thx
caf

Ta delka 014 asi byla spravne, kdyz tam byl text "Hello world". Redakcni zasahy se holt musi delat citlive.

V tom jsem problem nevidel, retezec Hello, ROOT.cz ma 14 znaku, ale myslel jsem, ze kdyz se nekde inicializuje promena len, tak by se taky mohla vyuzit :)

Tak,tak... :-) Pritom v kodu, odkud autor bezesporu cerpal, ta promenna uzita je! (http://asm.sourceforge.net/intro/hello.html).
Autor clanku mohl jeste zacatecnikum vysvetlit, co znamena ten "tajemny" dolar "$" a uvest jeste jiny priklad, jak se vypocita delka retezce, napr:

zprava_start
db "Hello, Sourceforge.net", 0xa
zprava_end
delka equ zprava_end - zprava_start

jeste dvojtecky... :-)

A co testy, exit code atd. ? A taky pametova efektivita ;o) No nic, omlouvam se za lehce off-topic...

.section .text

msg:
.ascii "Hello world!\n"
msglen = .-msg

.globl _start
_start:
xorl %ebx, %ebx
incl %ebx
movl $msg, %ecx
movl $4, %eax
movl $msglen, %edx
int $0x80
xorl %ebx, %ebx
cmpl $msglen, %eax
sets %bl
xorl %eax, %eax
incl %eax
int $0x80

xorl %eax, %eax
incl %eax

casy 386 uz sou pryc
"movl $1, %eax" je podle me rychlejsi

Tady slo o pamet, ne o rychlost ;)

... jinak jeste jedna pripominka k clanku - to, ze je cislo kladne, neznamena, ze syscall byl uspesny. Lepsi je testovat, zda ret >= (unsigned)-1024. Kernel vraci mj. i pointery, ktere zabiraji cely rozsah size_t a v takovem pripade k chybe doslo kdyz viz vyse. Mmch, presneji vraci defakto -errno, ktere se pak v libc uklada a konverti na -1/NULL/...

> Tady slo o pamet, ne o rychlost ;)

Tyyy brďo, dva usporene bajty ;-)

Jsou situace, kdy i ten pitomej bajt muze rozhodovat o Vasem byti i nebyti (coz je mimochodem otazka jednoho bitu:->)
Co se tyce techto uspor, mozna Vas to prekvapi, ale treba toto byl problem posledniho funkcne pristaleho vozitka na Marsu...
A rozdelovani zateze mezi pametovy radic (bomba! uz mame 2 kanaly po desetiletich:-()a ALU neni rozhodne k zahozeni...

Clanek je dobry napad. Prospelo by mu jenom trochu ucesat.
-> Mozna se trochu mene opajet schopnosti psat a delat legracky. Prvni odstavec o navratovem kodu je katastrofalne necitelny. Chybi tam poznamka o doplnkovem kodu (zacatecnik v asembleru muze mit trochu problemy s tim, jak zapsat treba -1).
-> Kdyz se odkazuju na manualove stranky, napisu na jake (uvedu prikaz "man xxx"). Zacatecnik houby vi, kde to ma hledat.

Snad to priste bude lepsi.

Ja bych nerad videl tema rozmelnene vsuvkami o assembleru jako takovem, o x86 architekture apod. Tyto znalosti chapu jako prerekvizitu k tomuto clanku.

Nevim jestli autor nasel cisla syscallu a chybovych kodu v manualovych strankach, ale pocitam, ze se mu to nepodarilo.

Pro presnost:
V /usr/include/asm/unistd.h se clovek dozvi, jake ze cislo ma rekneme syscall exit():
#define __NR_exit 1
Ono je vybec lepsi tenhle header includnout a pouzivat misto "magickych konstant" tyto symbolicke konstanty.

V /usr/include/asm/errno.h se zase clovek dozvi, ze treba navratovy kod -1 je ve skutecnosti -EPERM, tedy "Operation not permitted".

Ale budiz, alespon tu nebylo tolik chyb jako v prvnim dilu ;-)

Pro linejsi: par uzitecnych konstant jsem si uz z include souboru vysekal:

http://adela.karlin.mff.cuni.cz/~hkmaly/nasm/

A pro ještě línější - stačí se kouknout na fórum o mikrořadičích a mikroprocesorech a je jasno.

Ten příspěvek kousek nademnou používá takový zvláštní zápis "movl %xxx, kam" místo "mov kam, xxx". Co tam dělá to "l". Vím, že takový kod generuje třeba gcc ale nějak mi to vrtá hlavou.

movl = mov long = move 32bits

alespon v tomto presvedceni ziji

Kod toho prispevku byl napsan v AT&T syntaxi, ktera je na Unixech standard (na rozdil od syntaxe Intel pouzivane v NASM, ktera je importovana ze sveta DOSu).

Rozdilu je celkem hodne - nejvyraznejsi je zmena poradi operandu, pouzivani postfixu pro urceni velikosti operandu, pouzivani ruznych prefixu pred ruznymi typy operandu, adresovani pomoci offsetu, atd.

Napr. ulozeni hodnoty "1" do registru "EAX" je v
Inteli syntaxi:
mov eax, 1

V AT&T syntaxi:
movl $1, %eax

Postfixy jsou ruzne, napr:
8 bitu: movb $1,%al
16 bitu: movw $2,%ax
32 bitu: movl $3,%eax
64 bitu: movq $4,%rax

pokud je z operandu zrejme, jaka ma byt velikost (napr. je to registr), je mozne postfix vynechat.

Uz jste si asi vsimnul, ze konstanty maji prefix '$' zatimco registry '%'.

Rozdilu je samozrejme vic, ale tyhle jsou nejvic videt :-)

Dobrý! Jako za starých osmibitových a mainframových časů. Chválím ten článek i všechny budoucí v této sérii.

Moc dekuji za prispevky!

S pozdravem Martin Podhola


//btw ta promenna je trochu nadbytecna :)

Souhlasim ale jeste dnes si nedovedu predstavit programovat jednocipy jinak nez v assembleru.

S jednochipama je to tezke - nejlepsi je, programovat je v assembleru. Ale jak clovek starne, stava se linejsi a linejsi, tak uz se mu nechce programovat v rodnem assembleru (jeste dnes znam spoustu Z80 instrukcnich kodu zpameti :-)). Ale musim rict, ze od te doby, co pouzivam SDCC (pozor, skryta reklama :-))), tak moje produktivita vzrostla neuveritelne. Program pro (omezenou) emulaci VT100 jsem mel vicemene hotovy za odpoledne. Samozrejme s pouzitim knihoven pro display, keyboard a serialku, ktere jsem uz mel pro tento hardware pripravene. Ovsem vetsina techto knihovnich funkci je v assembleru :-).