Názor k článku
Programujeme v jazyce Assembler v Linuxu: Úvod

tento clanek je dosti mystifikacni a nicnerikajici blabol.

jenom malickost
pokud chcete pouzivat intervalove oznaceni tak je to takto:

env[x] x = <0; n-1> ne x = (0; n). zacinate od 0 vcetne. tedy alespon pokud pod linuxem nejni jina konvence env[].

pane ludwiku, jelikoz je autor viditelne nekompetentni, rada bych se zeptala Vas, pokud dovolite :-)

jak vypada adresovy prostor pod linuxem? kolik pameti je vyhrazeno jadru, kolik zustava programu? napriklad ve srovnani s NTckama:

dve minus neco giga pro program (pokud /3GB tak 3 minus neco), zbytek je jadro. dve (nebo tri) giga zacinaji od nuly, cili 0 - 0x80000000 patri procesu. (pripadne vic pro /3GB). dale se tam nachazi peb, kde jsou informace o nahranych modulech a podobne. take kazdy thread ma v process address space teb, kam se treba ukladaji per thread promenne. je tam jeste jedna stranka mapovana do jadra (pouze pro cteni) obsahujici treba aktualni timestamp - aby ku prikladu kvuli cteni casu nebylo potreba volat jadro (existuje neco takoveho na linuxu?). navic je treba mit minimalne ntdll.dll v adresovem prostoru (pro nativni programy) takze to bude o neco mene nez dve ci tri giga. mohl byste mi, prosim, osvetlit, jak to vypada na linuxu?

dekuji
ip