Názory k článku
Programujeme OS: hello world

Díky za článek,těším se na další díly seriálu.

wow, vyzera to pekne, i ked az tak velmi vsetkemu tam nerozumiem. Ten OS sa bude na co pouzivat? ma neake vyssie ambicie? alebo to je skor iba „na hranie“ ?

Ale inac pekna praca :-)

PS: A mne sa serial paci, nikdy nebudem pisat vlastne jadro ani OS, ale vzdy som bol zvedavy ako sa to robi ;) Vdaka za pekny clanok.

Uvažuje se o portu na AVR32?

grub moc do hlbky nepoznam tak mam dotaz. Grub pozna elf a je schopny prepnut automaticky pri boote do protect modu ? Tak som prehrabal zdrojaky grubu a vie loadnut elf aj prepnut do protect modu.Akurat neviem ci toto je zrovna dobry „start“ do uvodu o nejakom os a bootovani.Celkom podstatna cast bola preskocena a nebolo by odveci ju aspon napisat.Obcas trochu teorie na zaciatok nezaskodi, ak je teda toto serial pre „zaciatocnikov“ ktory mozno ani netusia ze nejaky real a protect mod existuje len si chcu napisat dalsi os :-)

První článek byl jenom úvod a chtěl jsem aby to hned „něco dělalo“ – takhle si s tím člověk může trochu hrát. To co jste zmiňoval (chráněný režím, ..) jsem nepřeskočil, bootování se budeme věnovat v dalším díle – jednoduše budeme připisovat kód do stávajícího. Myslím, že tato metoda je pro ty, kteří se z toho něco chtějí naučit a především pochopit celek nejjednoduší.

Je to Vas pristup a ja Vam ho neberiem.Zamladi som tiez preferoval rovno napisat nieco funkcne, ale myslim si ze pisat o niecom ako OS bez vysvetlenia teoretickych zakladov bude dost tazke.Drzim palce s dalsimi pokracovaniami a som zvedavy kam to bude smerovat.

Trošku mi to připomíná přístup použitý tady k vytvoření kompilátoru. Myslím, že k oběma tématům (napsání OS a napsání kompilátoru) lze přistupovat jak způsobem „nejdřív vystudovat školu, napsat tři monografie a pak metodou big bang dospět k výsledku“, tak i způsobem „začneme s hello world a postupně vylepšujeme“. Autor tohoto článku i autor odkazovaného paperu evidentně preferují ten druhý způsob. :-)

Negeneralizujte.

Nehodilo by se to spíš do seriálu „Programujeme zavaděč“? :)

Inu příklad jsem stáhl, qemu nainstaloval, make qemu spustil, ale i dkyž se vše vytvoří a qemu pustí, tak hello wrld nikde. co dělám špatně?

Je nutné aby se jádro přeložilo správně – především vám nesmí chybět žádný ze zmíněných balíčků. Při „make“ byste měl viďet přůběh kompilace, aby vše fungovalo, bez chyby. Poté co se vytvoří binárka „kernel.bin“ se musí vytvořit iso obraz („make image“), který potřebuje balík cdrtools, jmenovitě utilita mkisofs. Vytvoří se iso MujOS.iso a pomocí „make qemu“ se pouze spustí.

Zajímavé téma, těším se na pokračování. Snad se autor později dostane i k architektuře ARM. Už si jdu vyhledat nějaký ARM procesor se kterým si zbastlím malý embedded stroj:)

Taky by mne to zajímalo, doufám že bude.

Treba takovy freerunner (www.freerunner.cz http://wiki.o­penmoko.org/wi­ki/Main_Page) by na takove hrani nebyl spatny.. Pokud si to poridis jako dalsi stroj k telefonu..

Díky za pěkný článek.

Článek je super. Jenom bych autora poprosil, aby zalamoval komentáře na šířku toho zobrazovadla zdrojáků. Skrolování do strany je dost nešikovné, navíc na notebooku (1280×800) mám skrolovátko až na další straně.

Diky za clanek, jen bych chtel poprosil autora, zda by se nemohl rozepsat vice o designu OS (monoliticka, mikrojadra, CPU rings, schedulers, VM, IPC, apod.).

Určitě se dočkáte – s každým dílem se budeme věnovat určitému segmentu, o kterém si povykládáme něco víc. S teorií ale bez praktické ukázky to nemá takový smysl, proto, když se budeme bavit o plánovačích, přijdou na řadu i vlákna, apod.

Teorie operačních systémů je třeba v tomto seriálu: http://www.root.cz/…nux-freebsd/

Preco pouzivate NASM a nie gnu as ? Predsalen nasm je obmedzene na x86 a bolo by lepsie od zaciatku pouzivat as. tu je osekany kod strart.s pre as:

.text .globl start, _start

start:
_start:

jmp multiboot_entry

/* Align 32 bits boundary. */
.align 4

/* Multiboot header. / multiboot_header: / magic / .long 0×1BADB002 / flags / .long 0×00000003 / checksum */ .long -(0×1BADB002 + 0×00000003)

multiboot_entry:
jmp main

loop: hlt jmp loop

inak dik za super clanok :)

Protože syntaxe, kterou používá nasm je známější a u složitějších situací je pro začínající srozumitelnější. Pokud se vrhneme na ARM, samozřejme to s nasm psát nemůžeme, bát se ale, že bychom museli něco psát vícekrát u obou nemusíme, protože obě architektury jsou odlišné. Děkuji za připomínku

Ide o navyky. Ja sam som zacinal s borlandovskym asm s intel syntaxou a potom som mal problem prejst na A&T syntax.

Ze intel syntax je znamejsia je diskutabilne. Podla mna clovek co este nepisal v asm by sa mal rovno naucit a&t syntax ktoru pouziva GNU AS. Predsalen definicia sekcii, premennych, registrov, konstant, volanie cckovych procedur… je rovnaka na kazdom cpu. rozdielne su len instrukcie…

Takze myslim ze pouzitie as by bolo lepsie.

Take se primlovam za as. Sam sice pouzivam prevazne NASM, ale „portabilnejsi“ AT&T syntaxe by tomu serialu, vzhledem k zamereni, slusela vice. Jinak super a tesim se na dalsi dily.

AT&T syntax je stejně nutné používat v inline assembleru (*). Když bude programátor používat oba typy syntaxe, tak se mu to bude plést a najít banální chyby typu „MOV EAX,ECX vs. MOV ECX,EAX“ trvá celkem dlouho. Takže bych byl taky pro jeden typ syntaxe (AT&T) od začátku. Sám jsem dělal dost chyb, když jsem mezi těmito syntaxemi přecházel.

(*) vím, že gcc má switch -mintel-syntax, ale s tím dost programů nejde zkompilovat vůbec, protože v include souborech se assember s inline AT&T syntaxí vyskytuje. Pokud si svoje include soubory přepíšeš sám v Intel assembleru, tak tam zase nerozchodíš běžné open source programy, které kusy AT&T assembleru v sobě mají. AT&T syntax je prostě běžnější.

Protože syntaxe, kterou používá nasm je známější

U čtenářů roota nejspíš ne :-)

Taky hlasuju pro AT&T syntaxi, myslím že zdejší publikum je čitelnější.

Asi by se to hodilo, navíc když Gas už umí i inteláckou syntaxi. Případně yasm, ale ten má podporu pro jiné architektury teprve ve vývoji..

http://www.osdever.net/…getables.php

http://www.ualberta.ca/…ers/mem.html

http://linuxgazette.net/…0/ghosh.html

http://www.freeos.com/printer.php?…

http://www.makelinux.net/kernel_map

Plácám (Tleskám) autorovi za tu odvahu pustit se do takového psaní, navíc celkem čtivého. Vypadá to, že root.cz se opět posouvá do jiných odborných sfér.

Proceduuura opravdu trha oci, ale jinak vynikajici clanek ( snad jen vic teorie by bodlo ).

Je to tak, oči to trhá, ale za sebe mohu říci, že čím zajímavější a „ojedinělejší“ téma, tím moje citlivost na gramatiku klesá. V tomhle případě se jedná o extrémně zajímavou věc, aspoň pro mě. Předpokládám, že je nás spousta takových, kteří se sice na psaní vlastního OS nevrhnou, ale přečíst si takové „how to“ určitě stojí za to!

Nechci moc rypat. Je to urcite uzitecny pocin, spousta lidi si alespon neco vyzkousi, ale misto takovehoto serialu by myslim bylo lepsi dat odkaz na knizky od Tanenbauma (autor Minixu).

Ono je to sice prima udelat hello world, ale bez znalosti dalsich veci (algoritmy na prepinani tasku, mutexy, alokaci pameti, …) to moc pouzitelne nebude. A v tom je ta sila OS, treba napsat dobry alokator pameti je velky problem.

Na ARM7 jsem splacal taskswitcher (nebudeme tomu rikat OS) asi za den. Nejvetsi problem byl s ladenim s obnovou stavu threadu, jinak to je pochopitelne snadne.

Dobre jsou taky odkazy na historicke unixy v jednom mem clanku: http://martin.hinner.info/…les/unix.pdf (na konci „The Unix Heritage Society“ vede k archivu vseho mozneho…).

Ale tohle je přeci první díl, není možné do něho zahrnout vše – seriál je o tom, že se postupně probírají všechny maličkosti. Mimochodem prohození tasku na ARM je záležitost přibližně 3 řádků. Knihu od Tanenbauma si kupovat bude jen málokdo, třeba jen z toho důvodu, že všichni anglicky neumí.

Ano, pokud tech nekolik desitek instrukci nacpeme do jednoho radku, tak i na jeden.

Jinak ale tvrdim, ze do 3 ARM instrukci se to dostat NEDA. Prehodit task tedy ano (promenne s contextem), ale uz ne obnovit plnohodnotne jeho stav.

Minix bych třeba nepovažoval za dobře navržený systém:

Příklad: nabootujte to LIVE-CD (na fyzickém počítači, nikoli virtuálním), nalogujte se na na dvě konzole, na jedné konzoli zadejte ls -laR / a na druhé pouze pište znaky do shellu. Znaky se na obrazovce neobjevují. Minix totiž při čekání na I/O neprovádí žádné jiné syscally.

Další problém Minuxu 3 je synchronní posílání zpráv, když dva procesy proti sobě pošlou zprávu, tak dostanou chybu -EDEADLOCK a musí se z toho nějak vzpamatovat bez ztráty funkčnosti.

Jestli chce někdo nějaký OS na zkoumání, ať si vezme Linux 1.0 nebo 2.0, ten je ještě dost jednoduchý bez přílišných abstrakcí. A 2.0 ti na součaných počítačích možná i poběží.

Minix je podle mě krásnou ukázkou toho, do jakých problémů se člověk může dostat s mikrojádrem. Nicméně i tak si myslím, že Minix za pozornost rozhodně stojí.

Pokud by zájemci nevadilo to, že se nejedná o unixoid, doporučil bych ke zkoumání systém XINU a poněkud starší a místy dost tendenční, nicméně pro začátečníka stále jednu z nejlepších českých knih na dané téma – O. Čada: Operační systémy. Na tom, co tato kniha probírá, se dá už stavět a člověk získá ucelenou představu o základních mechanismech. Navíc XINU, který je v této knize popisován včetně fragmentů kódu v C, tvořících jeho rozhodující část, bych označil za nejjednodušší funkční model plnohodnotného operačního systému, jaký si asi lze vymyslet. Obsahuje jednoduchou správu procesů včetně preemptivního multitaskingu, velmi jednoduché IPC (zprávy, semafory), vlastní systém ovladačů, jednoduchovou blokovou správu paměti, postrádá jakékoliv ochrany, čímž se jeho kód stává mimořádně čitelný, prostý všeho „rušivého“. Řekl bych, že jako úvod do problematiky tento učebnicový OS převyšuje Minix o řád.

Pro zájemce o Unix bych doporučoval od M. J. Bacha „Principy operačního systému Unix“ – skvělá knížka odhalující vnitřní mechanismy, vazby a algoritmy v klasickém Unixu. Stejně jako u předchozí knížky i tady schopnější čtenář dokáže po jejím přečtení celý systém implementovat svými silami.

Ovšem jednoznačně nejlepší jsou dle mého názoru ke studiu Tanenbaumovy knihy „Operating Systems: Design and Implementation“ nebo „Modern Operating Systems“ (v mnoha částech se vzájemně překrývají, první je zaměřena více prakticky – součástí je i výpis Minixu, na němž se v průběhu výkladu demonstruje praktická realizace a odlišnosti od teorie). Pro ty, kdo by se problematikou OS chtěli vážně zabývat, bych je označil za povinnou literaturu. :-)

Už se těším na další pokračování. Jistě nemůže nikdo čekat, že zde vznikne v pár článcích použitelný operační systém, ale jako praktická ukázka jak OS pracuje má tento seriál – pokud bude kompletní – velký význam.

Případným zájemcům o prostudování minimalistického OS doporučuji http://www.jbox.dk/sanos

Rootu přeji vícero odborných článků jako je tento.

Sice taky mám ten názor, že jste toto téma nakousl trochu odprostřed, ale jinak se mi ten článek líbí. Těším se na další díly.

A co třeba v 64bit době místo zabýváním se 32bit režimu ukázat, jak nahodit 64bit režim a jak to udělat v něm … takovýchle návodů na x86 je kýbl.

64bit režim se liší pouze tím, že se musí udělat při startu jádra o jeden krok na víc, pak už ty rozdíly jsou minimální. Samozřejme není vyloučeno, že bychom si ukázali jak na to.

No ale z duvodu „nedostatku casu“ a take mozna nedostatku nadseni radsi budu sledovat jen z povzdali… :) Ale dobry, vedet jak a co se v OS deje alespon z vysky 3km :)

Skvělé – potřebuju spáchat něco, co by na stařičkém notebooku bylo schopné jakž takž v reálném čase řídit nějakou periferii, a tohle mi možná dost pomůže. Díky!

Neškodilo by trochu popsat ten linkovací script.
Co přesně znamenají tyto řádky:

code = .; _code = .; __code = .;
bss = .; _bss = .; __bss = .;

atd…Pochopitelně vím co to je code, data, bss, ale ta syntaxe s podtržítky atd. mě mate.

Intuitivně tuším o co jde, ale šlo by to nějak upřesnit?

Seriál bude asi zajímavý i když na to jde odprostřed – spíš než teorii OS objasní nástroje, pomocí kterých se takový OS dá také začít psát, což není málo a díky za to. Já třeba teorii znám, ale v nástrojích zde používaných mám mezery – viz. ten můj dotaz k linkovacímu scriptu…

Ty slova code, bss a data jsou tam jen ke zmatení nepřítele (Medvěda). Nemají žádný význam, kromě toho, že jsou to identifikátory.

Konkrétně

code = .; _code = .; __code = .;

vytvoří tři symboly (jména uhodnete), každý z nich bude na adrese „aktuálního místa“ ve výstupu, konkrétně tady na začátku kódu. K čemu se pak budou tyhle symboly používat nechci domýšlet, ale např. „end“ je značka konce jádra, takže pamět od „end“ do konce fyzické paměti je volná, což je rozhodně zajímavá informace pro správu paměti.

zacal jsem s tim pred rokem, neni to nic moc cool, ale pro zacatecniky kazdopadne dobry nakop :)

http://www.shutdown.cz/index.php?…

Pridavam link na jednu pracu, jedna sa o vytvorenie minimalistickeho kernelu, kde vlastne nic nie je – ide o to,ze je dopodrobna vysvetlene multiboot, praca s grubom a vlastne vsetko,co sa v tejto casti spominalo,ale nikde nebolo vysvetlene + ukazky samozrejme.

 http://altair.sk/…l-kernel.pdf

Akorát nějak nechápu ten název. Jádro se nazývá jádrem právě proto, že je jádrem nějakého operačního systému. Ne vše, co startuje nikoli z příkazového řádku či kliknutím myši, ale nabootováním do „čistého“ PC, se dá nazvat jádrem OS nebo dokonce OS. Když napíšu jednoduchý file manager s textovým editorem, který bootuje do prázdného PC, neznamená to ještě, že jsem napsal OS nebo jádro OS.

Pokud se ale seriál jmenuje „Programujeme OS“ s cílem napsat jednoduchý kernel a k tomu user-space software, pak už mluvíme o operačním systému. Pravděpodobně vám ušel nějaký z řádku, pokud jste dneštní díl četl.

To nebyla reakce na název seriálu, ale na komentář o „minimalistic kernel“. ;-)

Ok. Spravil som maly update titulnej stranky, aby bolo explicitne jasne, ze nejde v danom pripade o naprogramovanie plne funkcneho kernelu.

skutecne me velmi prekvapilo, ze autor dokaze ‚polopaticky‘ popsat takove veci. Je to prijemne prakticke, nejvetsi prinos vidim v tom, ze se trochu sirsi technicka verejnost dozvi, ze delat operacni systemy neni zadna alchymie.

Prakticky pristup autora pripisuji jeho pusobeni na VSB, tam si urcite nehraji na neco vic jak MU nebo Matfyz.

Prakticky pristup autora pripisuji jeho pusobeni na VSB, tam si urcite nehraji na neco vic jak MU nebo Matfyz.

A na co si hraje treba takovy Matfyz?

Hm, a co ses v tomto dílu dozvěděl o operačních systémech? Vůbec nic. Mám docela rád texty, kde autor dokáže polopaticky vysvětlit _základy_ komplikovaných věcí, ale znamená to do problematiky hodně dobře vidět. Tak jsem na to zvědavý (už proto, že jsem si podobně hrál když mi bylo 16 a v současnosti se technologiemi operačních systémů dost zabývám). V každém případě na hodnocení je ještě příliš brzo. A k té poslední větě – napsat operační systém opravdu dokáže 16ti letý kluk, když na to příjde, ale to ještě neznamená, že tomu rozumí. Dát si do kupy auto svede taky, ale asi taky snad na základě toho neřekneš, že strojaři si na něco hrajou.

autor bloguje na abclinuxu uz leta, takze je mozno lehce zjistit, jestli te problematice rozumi. Na rozdil od tech blogu (ktere jsou takove release notes) je ale tento clanek podan v tom polopatickem tonu. Podle me se to lisi na hony od bezneho zdejsiho prumeru.

Druha vec je, ze v tomto tonu by musel mit ten serial 50 pokracovani. Ale protoze nikde neni napsano, ze to tak nebude, tak musime halt pockat, az na ty taje operacniho systemy dojde. Myslim, ze na to v diskuzi i autor upozornuje.

Praktický přístup autora připisuji jeho vřelému vztahu k vynikajícímu webu osdev.org, kde lze na wiki najít celou řadu návodů ve velmi podobném duchu a s velmi podobným obsahem. Jako metlu proti matfyzu bych to fakt nepoužívala, ostatně tuším, že na matfyzáckém cvičení z operačních systémů tento web také doporučují.
Jinak článek se mi líbil a těším se na pokračování.

Skoda… prosel jsem to, ale kupodivu je tam fakt neco jako „Ahoj svete“, cekal jsem spis neco jako „kernel panic“. Mozna by bylo zajimavejsi obecne ty dve hlasky zamenit a ucit studenty psat nejprve hlasky typu „kernel panic“ a az jim to pujde teprve „hello world“.

Na čem to vlastně teď Root jede?

Přidával jsem předchozí příspěvek, už před tím mi nešlo zobrazit diskuzi, (jen názvy) a po odeslání příspěvku mi to hodilo zpátky na stránku do Firefoxu tohle:

DibiDriverException Object ( [sql:private] ⇒ [message:protected] ⇒ [string:private] ⇒ [code:protected] ⇒ 0 [file:protected] ⇒ /var/www/virtu­al/root/php-libs/dibi/dri­vers/mysql.php [line:protected] ⇒ 110 [trace:private] ⇒ Array ( [0] ⇒ Array ( [file] ⇒ /var/www/virtu­al/root/php-libs/dibi/lib­s/DibiConnecti­on.php [line] ⇒ 130 [function] ⇒ connect [class] ⇒ DibiMySqlDriver [type] ⇒ → [args] ⇒ Array ( [0] ⇒ Array ( [driver] ⇒ mysql [host] ⇒ db-local [username] ⇒ usys [password] ⇒ Tiapwatufij3 [database] ⇒ usersys [charset] ⇒ utf8 [lazy] ⇒ 1 [name] ⇒ [options] ⇒ ) ) ) [1] ⇒ Array ( [file] ⇒ /var/www/virtu­al/root/php-libs/dibi/lib­s/DibiConnecti­on.php [line] ⇒ 231 [function] ⇒ connect [class] ⇒ DibiConnection [type] ⇒ → [args] ⇒ Array ( ) ) [2] ⇒ Array ( [file] ⇒ /var/www/virtu­al/root/php-libs/UserSys.php

STS Chvojkovice-Brod? Holt asi nějakej dobrej framework… (parafrázuju Jáchyme, hoď ho do stroje)

Takže mi sám root.cz prozradil, že heslo k nim do db článků je Tiapwa*****3 ? Díky, ale já k vám nic přímo přidávat nehodlám.

nešly by k tomu přikompilovat základní C/C++ knihovny (iostream, time.h atd..) aby se nemusely ty funkce psát odznovu?

Nepleteš si tak trochu knihovny s hlavičkovými soubory?

A ako spraviť lepšiu funkciu print ? Napr. aby si poradila s \\n a tak. A ešte scan. Študujem nejaké zdrojáky ale nedarí sa mi.

uz sa mi to podarilo ale ako na scan neviem. a este tie farby aky je format a tak… je tam: … | 0×0f << 8; 0×Of je aj aj ?takže niečo o tých farbách ste mohli napísať.