Prostor pro další platformu

O funkční determinaci

V současnosti existuje v prostoru informačního „mainstreamu“ celkem pět významných rodin operačních systémů rozlišitelných podle toho, pro jaká zařízení jsou určeny. První takovou rodinou jsou systémy vytvořené pro pracovní počítače – tedy desktopy. Druhou skupinou jsou servery, po nichž následují přenosná a mobilní zařízení, a konečně specifické a jednoúčelové přístroje.

Každý z těchto pomyslných světů má své nejvýznamnější softwarové představitele, a pak své alternativy. V oblasti desktopů je dominantní platformou Microsoft Windows s nejpoužívanější alternativou v podobě GNU/Linuxu, v oblasti přenosných zařízení pak Windows Mobile a Symbian (vs. Linux, Palm OS, nejnověji Android) a tak dále.

Pro většinu těchto světů operačních systémů platí, že vztah mezi dominantní platformou a jejími alternativami je dán mimo jiné funkční determinací. Operační systém určený pro firemní prostředí v něm je populárnější, než systém vyvinutý na míru hráčům. S ohledem na to, že různí uživatelé (a různá zařízení) vyžadují různé vlastnosti své softwarové platformy, jsou jím tyto přizpůsobovány. Dominantním systémem se pak může stát prakticky jen takový, který dokáže uspokojit největší skupinu uživatelů, aniž by došlo k výraznému znevýhodnění těch ostatních. Vyjádřeno stavem, který panuje ve světě desktopů – Windows jsou pro práci i pro zábavu, pro akademika, stejně jako pro pologramotného uživatele, a to z nich (mimo jiné) dělá dominantní systém.

Úspěch ostatních systémů, přesněji řečeno jejich potenciál nějaké úspěšnosti dosáhnout, se odvíjí od možností, které dávají v rámci své funkční determinace uživatelům. V případě Linuxu platí – čím větší skupině uživatelů se dokáže přizpůsobit, aniž by se nějaké skupině vzdálil, tím více uživatelů jej bude používat a implementovat. Naproti tomu specifický systém určený pro konkrétní skupinu uživatelů (i kdyby sama o sobě byla poměrně veliká), nemůže dosáhnout velké úspěšnosti, tím méně dominance ve své oblasti.

Prostor pro dalšího?

Zůstaneme-li v sektoru desktopů, zjistíme, že zde existuje stabilně vymezené konkurenční pole operačních systémů, mezi nimiž sice dochází k určitým posunům a změnám, ty však nemají vliv ani na celkový tvar a velikost tohoto sektoru, ani (zásadním způsobem) na jeho vnitřní vymezení. Kromě dominantních klientských verzí Microsoft Windows zde existuje Mac OS X (vázaný prozatím na konkrétní hardwarovou platformu, ta se však technicky takřka rovná majoritní platformě PC), Linux (v různých distribucích), a pak několik malých systémů víceméně nepatrného významu. Nebereme-li v úvahu specifické faktory, jako je ona již zmíněná vazba u OS X a heterogenní vývoj u Linuxu, pak poměr jednotlivých systémů na celkovém koláči trhu v daném sektoru víceméně kopíruje jejich současnou schopnost vyhovět podmínce formulované v první části tohoto textu.

Otázkou, kterou jsme nadnesli v titulku a kterou bychom se zde rádi zabývali, je, zda za těchto okolností existuje na trhu desktopových operačních systémů prostor pro zcela novou variantu, softwarovou platformu? Nemám na mysli novou distribuci Linuxu, nebo nový desktopový port BSD, ani nechci spekulovat o (nepatrných) možnostech úspěchu systému jako je SkyOs. Otázka je, zda do prostředí desktopových operačních systémů v současné podobě, jež byla výše nastíněna a jež je dlouhodobě konstantní, může (byť jen teoreticky) vstoupit další hráč, který by ho změnil. Dalším hráčem mám na mysli zcela nový systém, bez návaznosti či s minimální návazností na stávající platformy.

Současný stav faktického monopolu OS Windows na desktopových systémech je sice z mnoha různých hledisek špatný a nebezpečný, ale jak uživatelům, tak dodavatelům počítačů a softwaru vyhovuje. Windows jsou s přehledem nejuniverzálnější systém – vyhovují nejvíce uživatelů a prakticky nikoho nediskriminují. Bereme-li Linux jako jejich největšího konkurenta (OS X ne s ohledem právě na jeho vazbu na hardware), pak nám nezbývá než konstatovat, že tento konkurent má dvě možnosti rozvoje – buď do „volného prostoru“ kde je výhodnější než dominantní systém (např. na netbooky), nebo na jeho úkor. První možnost vyžaduje specializaci, druhá naopak co největší přiblížení se konkurenci po stránce technické a funkční. Pokud dojdeme k závěru, že možnosti expanze Linuxu nejsou ani zdaleka vyčerpány ani v jednom ze směrů, což bude asi názor většiny čtenářů tohoto serveru, pak lze směle říci, že totéž platí i pro libovolný jiný systém. Tedy, že prostor pro další úspěšnou platformu ve světě desktopů existuje. Otázkou je, proč by měl být využit.

Od začátku

Operační systém je velmi složitý software, řádově složitější než i velmi komplikovaná běžná aplikace. Proč by tedy měl vznikat nový desktopový systém, když již existuje celá řada stávajících, a když jeho šance by byly dány velkým množstvím práce, investic a s nejistým výsledkem? Důvod je jednoduchý. Stavba operační platformy „na zelené louce“ přináší možnost ji od počátku optimalizovat a vyvíjet s ohledem na konkrétní uživatele. Tak, jak vznikala Windows – ale ne Linux – tedy, jako univerzální systém vyhovující pravidlu co nejširší funkční determinaci a zároveň nikoho nediskriminující. I když by podobná platforma vznikala za nulové uživatelské základny, měla by možnost si ji vybudovat do značné šíře a možná i poměrně rychle.

       

Zda je předchozí teze pouhou spekulací, nebo reálnou možností se svět desktopových systémů má možnost právě nyní dozvědět z dění u sousedů, totiž v sektoru mobilních zařízení, kam po nejistém vývoji vstoupila nová platforma, Google Android. Jestliže skutečně dokáže utrhnout z koláče mobilních telefonů vybavených systémy Symbian a Windows Mobile, pak není důvod, proč by stejná šance nemohla existovat i u desktopů Android je samozřejmě založen na Linuxu, ale současně není jeho typickou distribucí, proto takové porovnání umožňuje.

S nadějemi

Těžko si představit, že by další platforma pro desktopové systémy mohla vzniknout na zelené louce bez mamutích investic velkého a významného průmyslového hráče. Je ale možné a pravděpodobné, že hráči, které bychom označili za nejvýznamnější možnost jejího podpoření nyní zvažují. Otázkou je, jak se rozhodnou.