Prostředí pro starší počítač s nedostatkem paměti

Repasovaný počítač za 2500 Kč

Je to sice jenom náhoda, ale po experimentech s Gnome-shellem a definitivním přechodu na LXDE, se mi do ruky dostal repasovaný stroj. Záměrem majitele je ho provozovat jako druhou domácí stanici s hlavním zaměřením na internet, muziku, občasné spuštění filmu a práci s jednoduchými dokumenty.

Z tohoto důvodu bude ovládání desktopu maximálně zjednodušeno a to bez ohledu na to, jaká bude nakonec zvolena distribuce a prostředí, resp. okenní manažer. Základní představa byla taková, že bude obsažen nějaký typ spouštěče aplikací (jejich sada bude omezená, protože se neplánuje, že by majitelé dělali nějakou velkou administraci), seznam spuštěných úloh a tray bar. Všechno samozřejmě pokud možno co nejlehčí. Zatím je otázka, jestli bude možné nebo nutné nastavovat klávesové zkratky. To se uvidí až podle toho, jakou majitel zvolí konkrétní klávesnici.

Sestava je poměrně slušná, ale bylo jasné, že není úplně zralá na nějaké náročnější desktopové prostředí. Proto jsem se rozhodl spojit příjemné s užitečným a udělat hlubší sondu do nabídky linuxových desktopových prostředí a okenních manažerů.

Konkrétně se jedná o stroj Fujitsu-Siemens Esprimo E5615 SFF, CPU Athlon 3800+, 1 GB RAM, grafika nVidia GeForce 6150SE s až 256 MB RAM (dáváme jenom 128 MB), 80 GB HDD a DVD-ROM mechanikou. Když jsem pátral, tak jsem zjistit, že cena takového počítače se v bazarech pohybuje někde mezi 2300 a 2500 Kč. Skutečně se tedy jedná o stroj z kategorie „levný starší počítač“.

Porovnání velkých prostředí

Před samotným zkoušením a výběrem prostředí jsem si řekl, že by nebylo špatné se pokusit o srovnání těchto lehkotonážních záležitostí se silnou čtyřkou – LXDE, XFCE, Gnome a KDE. Nechtělo se mi ale tyto molochy instalovat na repas, takže jsem udělal jenom krátký test na virtuálním stroji.

Test byl udělaný za následujících podmínek:

Byl vytvořen virtuální stroj (VirtualBox 4.1.4) s jedním procesorem a 1 GB RAM. Na něj byla instalovaná příslušná distribuce v nejnovější verzi (poslední denní build). Po instalaci byla provedena aktualizace a instalován balíček conky. Instalace byla standardní bez nějakých zvláštních nastavení, i dělení disků bylo ponecháno na instalátoru.

Pak byl proveden restart a po usazení systému byl proveden odečet obsazené paměti. Výsledkem jsou dvě čísla. První z nich je z nativního task manažeru a druhé z conky. Pro spuštění conky byl použit nativní emulátor terminálu, který byl po náběhu conky ukončen. Při spuštění task manažeru neběží conky a naopak.

Stejný odečet byl proveden znovu a to po odinstalaci balíčků magneto-loader, magneto-core, magneto-gtk a cheese (ten sebou bere i další balíčky – gnome-control-center, nm-applet a gnome-bluetooth). U Gno­me nebylo možné cheese odebrat, protože by s ním odešly i takové věci jako je gdm, gnome-core-apps, gnome a empathy.

U KDE není Cheese vůbec instalován a je zde samozřejmě magneto-kde.

LXDE – verze 0.5.5, task manažer lxtask, terminál lxterminal

XFCE – verze 4.8.0, task manažer xfce4-taskmanager, terminál terminal

Gnome – verze 3.2.0, task manažer gnome-system-monitor, terminál gnome-terminal

KDE – verze 4.7.1, task manažer ksysguard , terminál konsole

Výsledky:

Poměry:

Z výše uvedených čísel vyplývá, že rozdíly jsou poměrně velké a na slabších sestavách mohou hrát důležitou roli. Taky se zdá, že se částečně potvrzuje snižování rozdílů v náročnosti mezi XFCE a Gnome. KDE si samozřejmě udržuje svoje „vedení“.

Jenom pro srovnání jsem provedl zkoušu i na Debianu ve třech variantách:

Debian testing základní instalace bez grafického prostředí + instalace Fluxboxu – 38/35 MB

Debian testing základní instalace bez grafického prostředí + instalace LXDE – 47/47 MB

Debian testnig základní instalace s grafickým prostředím Gnome 2.30.2 – 98/102 MB

Hledání lehkého prostředí

Po krátké odbočce do „plnotučných“ prostředí bylo možné se pustit do samotného hledání a zkoušení těch odlehčených. Zde je nabídka velmi rozsáhlá a výběr je proto poměrně složitý. Nakonec jsem se rozhodl, že do konečného výběru zařadím následující nástroje:

• Awesome
• Enlightenment (E17)
• FVWM-Crystal
• Fluxbox
• IceWM
• Openbox

Dalším krokem byl výběr distribuce. Jako první samozřejmě připadla do úvahy distribuce Sabayon. Na první problém jsem ale narazil už při snaze o instalaci Awesome. Instalační balík sice je k dispozici, ale z LXDM nejde toto prostředí spustit. Proto jsem se rozhodl, že vše vyzkouším i na nějaké další distribuci. Vzhledem k daným účelům nebyl počet vhodných distribucí nijak rozsáhlý. Přesněji řečeno připadal podle mého názoru v úvahu pouze Debian a Arch.

Arch mi připadal pro dané nasazení méně vhodný, a tak jsem nakonec volil experimenty na dvojici Debian – Sabayon. Pro instalaci jsou v obou případech k dispozici různé ISO obrazy. Pro experimenty a následnou instalaci jsem volil Debian testing netinstall a Sabayon CoreCDX (kde už je rovnou k dispozici Fluxbox).

Na obrázcích jsou vidět základní vzhledy desktopů pro obě distribuce. U některých variant je rozdíl docela zajímavý.

Sestava VM pro zkoušky byla stejná jako v případě větších prostředí. V Debianu bylo nutné k základní instalaci přidat ještě X-Server a GDM. Obě distribuce používají jádro z řady 3.0.

Jako první uvedu názvy balíčků (nebo metabalíčků), které jednotlivé DM obsahují: awesome, e17 – Debian, enlightenment – Sabayon, fvwm-crystal, fluxbox, icewm, openbox.

Celková velikost jednotlivých instalovaných včetně závislostí balíčků je následující (v MB):

                                                                                                                                                                                             

Obdobným způsobem jako v předchozím experimentu jsem provedl test obsazené paměti pomocí Conky a LXTask. Výsledky jsou zde:

                                                                                                                                                                                             

Jak ukazují čísla, jsou rozdíly mezi jednotlivými variantami poměrně veliké a ještě větší je rozdíl mezi stejnými variantami u obou distribucí. Zatím nebudu zjištěné rozdíly blíže rozebírat. Nechám to až na dobu, kdy bude jasný nějaký užší výběr.

Zajímavé je se podívat na spotřebu paměti ve srovnání s LXDE u obou distribucí. To se totiž zdá být uvedeným prostředím velmi silným konkurentem a je jasné, že ho nebude vhodné vyřadit z výběru předčasně.

Příště

Tím bych pomalu přešel k jednotlivým vybraným prostředím a probral je trochu podrobněji. Zachovám abecední řazení stejně, jako je uvedeno výše v tabulkách.