Quo vadis, Linux?

Jaromír Mrázek 4. 12. 2009

Můžeme být rádi, že jsme při tom, jak se intenzivně mění svět díky počítačům, abychom o tom mohli jednou vyprávět našim vnukům. Cílem této úvahy není ani srovnávat svět před PC ani věštit budoucnost, ale podívat se z perspektivy na vývoj Linuxu a snažit se porozumět jeho současnému směřování.

V roce 1983 založil Richard Stallman projekt GNU, který měl poskytnout lidem unixový OS složený výhradně ze svobodného software. V roce 1991 finský student Linus Torvalds napsal první jednoduché jádro po vzoru licencovaného Minixu a brzy vznikl (POSIX compliant) systém, který se nazývá GNU/Linux.

V dnešní době je GNU/Linux tím co máme na mysli, když řekneme Linux, a Linux, tím co máme na mysli, když řekneme jádro. Samotné jádro v tomto případě není podstatou věci, stále se např. vyvíjí jádro Hurd, se kterým je částečně připraven běžet Debian a jádro Mac OS X vychází ze stejných kořenů jako Hurd (unixovský mikrokernel Mach). Podstatou je otevřenost projektu a jeho unixovské kořeny.

Anketa

Jak dlouho používáte Linux?

Perspektiva mého pohledu na GNU/Linux je spojená se společností Red Hat a později v projektu Fedora, který byl stvořen a sponzorován Red Hatem a jejíž misí bylo a je být v čele nových technologií vnášených do svobodného softwaru a dnes je druhou nejrozšířenější distribucí.

Můj první systém byl RH 6.2 a v té době jsem byl po příchodu z Windows nejvíce ze všeho zahlcen spoustou možností, které „nový systém“ dával. Jeho administrace byla částečně magií, kompilace programů záhadologií a schopnost kompilace kernelu nejvyšší metou. U různých zařízení měl člověk v podstatě jistotu, že to fungovat nebude, naopak zařízení, která se držela standardu (PCL5, SCSI), byla obsluhována naprosto skvěle a na internetu to byl král (telnet, ssh, ftp, http).

Od té doby přišlo několik zásadních změn. Objevil se například GRUB, SELinux, dbus, udev, NetworkManager, PulseAudio. Tyto změny bylo někdy těžké zpočátku akceptovat, ale je jisté, že přinesly velký užitek. Podíváme-li se dnes, každá druhá verze něco zásadního mění a doba podpory je u Fedory dva roky. Běží-li vám někde systém, po dvou letech máte před sebou v podstatě jedinou volbu – přijmout současné změny a nějak se přizpůsobit. Vzpomínám, jak jsem si konfiguroval domácí server a nebyl jsem s to spojit se s WiFi sítí. Hledal jsem chybu ve starém hardware a až později jsem zjistil, že nejprve musím vypnout NetworkManager.

Anketa

Jakou koncepci preferujete?

Nová volba

Dnes, při vydání Fedory 12 zase stojím před volbou. Tentokrát se mi ji už nepodařilo v rozumném čase rozumně spustit na PC s 380 MB pamětí a kvalitní starou nvidií. Vím, že na notebooku bude zase lepší než předchozí verze, čekám, že podpora webkamer i Bluetooth bude ještě lepší než dřív a že vývojáři i lidi z Fedory udělali velký kus práce. Ale právě teď se dostávám k té smutnější části příběhu. Ano, to, že jste na špičce a máte každých půl roku technologický skok, je skvělé, ale jaká je jeho cena a kde jsou hranice?

Chtěl bych dokumentovat (víceméně banální) příklad (ale o kterém se dvakrát referovalo na slashdotu), který se udál u Fedory 12 (zveřejněna 17. listopadu) od 18. do 20. listopadu. Tento příklad dokumentuje, jak rychle lze ve světě Linuxu vyřešit poměrně složitou situaci, ale i to, jak mnoho závisí na jednom člověku.

Následuje je dramatizace výběru komentářů z Bugzilly.

Dramatizace:

NRName: blbne mi dialog v PackageKitu.
(PackageKit je aplikace, která po zalogování hledá updaty, hlásí je na liště v gnome a dovoluje updatovat a instalovat.)

R.Hughes: Zkus prosím tenhle build (link). Dík.
(Richard Hughes je developerem zmíněného balíku)

NRName: Zdá se to dobrý, ale proč se to neptá na root heslo?

R.Hughes: Podepsaný balíky se teď dělají bez hesla.

NRName: Dá se to zase vrátit? Tohle je velká změna, která jde přesně proti logice *NIXu.
(+ několik podobných komentářů)

TK009: Davám Severity High, změňte to.
(flag na bugzzile)

R.Hughes: Není to nebezpečné a tohle je desktop spin, ne server spin.
Já se nijak zvlášť nestarám, jak unix vždycky pracoval, vycházím z toho, jak je to nejlepší pro uživatele. Navíc to admin může snadno změnit.

(Následují komentáře – my se staráme – to můžeme používat Windows – jak se to tedy dá změnit – mělo se to oddiskutovat a dát do F13)

D. Zeuthen: Tady není co diskutovat. To, že se user musí prokázat při instalaci z ověřeného zdroje root heslem a zvýší se tím bezpečnost, je jen dogma. Nehodlám to dál komentovat. Je to totéž, jako když si user může připojit paměťové zařízení.
(odpovědný v projektu za řízení security policy)

R.Hughes: Samozřejmě. Zavírám diskuzi.

NRName: Reopen. Musíš nejdřív poskytnout dokumentaci, jak to vrátit.

Následuje řada postů, některé navrhují řešení, jiné si jen stěžují, jiné předkládají různé fatální scénáře, někteří jsou zděšeni srovnáním s mount.

R.Hughes víceméně oponuje, dokazuje, že nelze udělat reinstall, root musí nově nainstalované služby spouštět atd.

Celkově se to táhne asi 200 postů…

Rahul Sundaram: Engineering steering committee z Fedora projektu to projedná zítra.

Nate: S pány Hughesem a Zeuthenem mám zkušenost z F9. Stejný problém, trvalý root práv pro usera přes křížek, který je tam defaultně zapnutý. Nešlo to změnit, dokud nepřišel někdo třetí. Jistě jsou oba velmi talentovaní a jsou velkým příspěvkem pro komunitu, ale když jednají proti komunitě, tak je to problém.

Jeff Garzik: Citace z jednání – "Probrali jsme ty věci, a došli ke shodě, že je třeba nastavit konzervativnější kurz pro Fedoru 12. Udělat to, co je bezpečné řešení pro skoro všechny uživatele Fedory, i když snad trochu méně příjemné.

[…]

Bude vydán update k F12 PackageKit, tak, aby bylo vyžadováno root heslo pro instalaci balíčků.

Konec dramatizace

Nejde to o to zaujímat stanovisko, bylo-li něco správné nebo ne. Chtěl bych vytknout před závorku tři věci, které se na tomto příběhu projevují:

  1. Stavba nového spinu je z důvodu efektivity zjevně maximálně decentralizovaná.
  2. Důležitou roli hraje existence steering commitee, která má autoritu řešit sporné případy.
  3. To, jakým směrem se bude ubírat další spin, je z podstatné části dáno filozofií jednotlivých autorů jednotlivých balíčků a tím, jak a jestli vůbec zareagují na připomínky uživatelů.

Dnes asi málokdo používá ruční mountování disků, ruční nastavování sítě a i terminál vězí (v menu gnome) ve složce system, takže se zdá, že v mainstreamu získává stejnou pozici, jako má command.com ve Windows.

To, že se velké distribuce vydávají směrem v Windows má velmi kladné dopady v podobě lepší dostupnosti ovladačů a podpory hardware – snížený vstupní práh znamená zvýšení počtu uživatelů a to znamená větší pozornost firem. Zároveň nelze opomenout, že zjednodušení ovládání znamená podanou ruku mnoha lidem, kteří by jinak na Linux nedosáhli ať z časových důvodů nebo pro jejich limitované schopnosti (babička se například nebude muset zabývat bashem).

Tento postup přináší i svá rizika. Ne v nevoli starších uživatelů, kteří se nemohou smířit s novinkami. Ti se mohou rozhodnout pro nějakou menší distribuci, která bude lépe vyhovovat jejich filozofii. Spíš by mohlo jednou dojít k situaci, kdy nebude vidět rozdíl mezi Windows a hlavními distribucemi. Oba budou mít k dispozici otevřené varianty programů, oba budou mít podobná bezpečnostně slabá místa plynoucí z jejich architektury.

widgety

Výsledkem pak může být snížení kreditu Linuxu i důvodů, proč jej vlastně používat.a důvod proč jej používat se může redukovat na finanční otázku. Pak by mohly vedle sebe existovat víceméně tři systémy, budeme-li uživatele velkých dister považovat za novou skupinu.

Myslím, že každý si na tyto otázky umí odpovědět sám a čekám, že v diskuzi (pokud zůstane v klidnějším emocionálním rámci) mohou vzniknout velmi zajímavé postřehy.

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: WorldDAB: jak si stojí klíčové trhy?

WorldDAB: jak si stojí klíčové trhy?

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

120na80.cz: 3 preventivní vyšetření na odhalení rakoviny

3 preventivní vyšetření na odhalení rakoviny

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Podnikatel.cz: Znáte už 5 novinek k #EET

Znáte už 5 novinek k #EET

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

DigiZone.cz: Technisat připravuje trojici DAB

Technisat připravuje trojici DAB

Vitalia.cz: 5 důvodů, proč jet na výlov rybníka

5 důvodů, proč jet na výlov rybníka