Recenze Mandrake 9.2 (2)

Základní instalace s grafikou naostro

Už žádné experimenty! Implicitní instalace. To přece nemůže skončit špatně… Spouštěcí obrazovka je tentokrát krásně grafická s možností stisknout F1 a získat nápovědu pro expertní režim (ale jen v angličtině a bez možnosti přepnutí jazyka), nebo spustit instalaci Enterem.

Rozhodl jsem se ponechat výběr balíčků na továrním nastavení: Kancelářská stanice, Internetová stanice, Nastavení, Konzolová stanice, Dokumentace, Pracovní stanice s KDE. Aspoň jsem přidal Další grafické desktopy. Celkový objem instalovaného softwaru je 1GB. Po výběru balíčků se objevilo upozornění, že se instaluje Webmin a že z hlediska bezpečnosti není vhodné instalovat něco, co nebudete používat. Chvályhodný krok. Ano Redmonde, mluvím k tobě.

Aby instalace příjemněji ubíhala, nalévám si kapku Fernetu. Po několika minutách instalátor vysunuje CD a žádá CD číslo 2. Po vložení mechanika CD-RW bliká… bliká… a bliká. CD je nečitelné. Nebudu vás napínat. Prakticky okamžitě je zřejmé, že vypalovačka HP 8100 je příliš, příliš stará relikvie pro 700 MB médium… Je čas koupit novou vypalovačku. Protože jsem požil, nezbývá než absolvovat čtyři kilometry do nejbližší otevřené prodejny na kole. Majitelé některých CD-ROM od firmy LG rovněž musejí kupovat nový hardware, protože Mandrake 9.2 tyto mechaniky během instalace ničí. Nemám mu to za zlé; hardware, který lze zničit softwarově, si nezaslouží žít.

Po instalaci nové vypalovačky TEAC 52× vše pokračuje rozumně. Ovšem Bonus CD takto instalovat nelze. Mám za to, že v podstatě z licenčních důvodů. Kdyby firma QCM pozměnila instalátor tak, že by obsahoval i nabídku softwaru z Bonus CD, už by se nejednalo o originální „Mandrake 9.2 GPL Set“. Technicky by to jistě šlo. A bylo by to fajn hlavně pro uživatele karet NVidia, protože Bonus CD obsahuje komerční driver, bez něhož nefunguje 3D akcelerace v hrách.

Instalátor se velmi dobře vyrovnává s přítomností jiných operačních systémů na disku. Rozpoznává instalaci Mandrake 9.0 a nabízí její upgrade. Později, při opakované instalaci, rozpoznává i předchozí instalaci Mandrake 9.2 a zobrazuje výběr mezi upgradem oddílů s verzí 9.0, verzí 9.2 a čistou instalací. Konfigurace zavaděče nenabízí doplnění ostatních OS na disku do nabídky, nicménědoplní aspoň nalezená Windows. Bez ptaní. Škoda, že nenabízí upgrade Windows na Mandrake… Chtělo by to jistě odvahu, ale programátoři MandrakeSoftu, ruku na srdce a položte si otázku: What would Jesus do?

Před zapnutím PC jsem prozřetelně zapnul tiskárnu Canon S600. Rozpoznána, drivery nainstalovány bez dotazu, zda raději GimpPrint, nebo ghostscript (na rozdíl od Mandrake 9.0). Bravo!

A už je tu rekapitulace nastavení. Zajímavá je položka Služby: aktivováno 15 z 18 regis­trovaných. Tušíte správně: zde se lidsky nastavuje adresář /etc/rc.d/rc?.d. Po klepnutí na Nastavit je zřejmé, že lokalizace je opět neúplná: nepřeložen zůstal popis pro služby cups, dm, mtink, partmon atmdns. Až nějaký úsporně naladěný, ale angličtinou nevládnoucí uživatel zakáže služby cups a dm, čeká ho po restartu šok. V Nastavení síťového zařízení říká Nápověda „Klepněte na OK pro zachování nastavení“, ale jsou tam jen tlačítka „Další“ nebo „Zpět“. Nebuďme puntičkáři, čekají nás mnohem horší časy.

Grafické rozhraní totiž hlásí nenastaveno. To mi přijde podivné. Vybral jsem přece, že chci KDE! Proč mě instalátor neprotáhl za uši instalací X Window? To bude nějaké nedorozumění. Rozhoduji se neklepat na tlačítkoNastavit u Grafického rozhraní. Po klepnutí na tlačítko Další se objeví varování „Nemáte nastaveno X. Opravdu je potřebujete?“¹ … co asi začátečník pomyslí o tom, co je X? Nápověda žádná. Přirozeně vím, že X Window potřebuji, takže klepám na Ano. Šok! Po klepnutí na Ano je naprosto nečekaně přeskočeno nastavení X Window. Pak už následuje výzva k restartu a po něm se objeví standardní textový login. Kde jsi, KDE? Nejsi.

Tož šup do bashe a spustíme vim /etc/inittab. Implicitní runlevel je 3. Takže dejme implicitní runlevel 5 a uložíme a bude to, ne? Ale kdepak. Nelze uložit /etc/inittab. Jenže výpis adresáře ukazuje, že oprávnění k souboru /etc/inittab jsou pro uložení dostačující: rw-r–r–. Tak to bude souborový systém nastaven jen ke čtení. Zjistíme příkazem mount. Ouvej, souborový systém je nastaven na rw, tedy zápis je povolen. Jsou snad využity málo známé atributy souborového systému etx2? Asi těžko, protože souborový systém je ReiserFS…

Začíná to nabývat surrealistických rozměrů. Nevěřím už ničemu a zadávám mount -o remount,rw /. A najednou zápis funguje. Takže přece jen byl souborový systém read only. Příkaz mount lhal. Stejně ani po změně runlevelu v /etc/inittab neběží systém v X Window. Mohl bych to opravit doinstalací programem urpmi, ale o to mi v recenzi nejde. Jde mi o instalaci bez dodělávek. Takže rm -rf a znovu. 

Základní instalace s více balíčky

Do dalšího kola nastupuji lehce otřesen, ale odhodlán. Buď já, nebo Mandrake. Vybírám skupiny balíčků jako v předchozí instalaci plus Hry, Multimediální stanice, Síťový počítač, a LSB. Vyúčtování zní na 1266MB. Jak vidět, při dnešních velikostech disků nemá smysl vynechávat softwarové balíčky, aspoň tedy pokud jde o desktopový software.

Grafické rozhraní zůstalo tradičně nenastaveno. Po klepnutí na Nastavit následuje automatická instalace několika balíčků a pak instalátor navrhne správnou videokartu (NVidia TNT2) a přibližně správný monitor (1024×768, 70Hz). Ručně vybírám výrobce Belinea, můj monitor je uveden a test X Window skutečně běží na 85Hz. Cíl je na dohled.

Jediný problém je zvuková karta. Instalátor neumí zprovoznit Gravis Ultrasound PnP, protože je to karta na sběrnici ISA. Doporučuje mi spustit po startu program sndconfig.

Po restartu Mandrake běží, jak má. Zkouším sndconfig, zastaralý krám od Red Hat, který nikdy Ultrasound nedokázal nakonfigurovat. Ani tentokrát nezklamal. Takže postupuji jako v Mandrake 9.0 – přímou úpravou modules.conf nastavím potřebné parametry. A výsledek se dostavil: přestala fungovat myš. Příkaz cat /etc/interrupts odhalil, že Gravis se usadil na přerušení 12, které potřebuje můj PS/2 hlodavec. Přitom mám v souboru modules.conf nastaveno, že isapnp se nesmí tohoto přerušení dotknout. Zdá se, že to, co fungovalo v Mandrake 9.0, už v Mandrake 9.2 nefunguje. Pokrok nezastavíš. Vzdávám to.

Zkusme ale ještě aspoň

Instalaci s výběrem jednotlivých balíčků

Lze vybírat nejen jednotlivé balíčky, ale i jejich skupiny a podskupiny. V nápovědě je uvedeno, že existuje volba „Ošetři automaticky závisloti (sic!)“, jenže tato volba neexistuje, takže automatické ošetření nelze vypnout. A to je myslím dobře.

Výběr balíčků se provádí pomocí příjemného grafického ovládání. Balíčky lze zobrazit roztříděné do skupin, nebo všechny najednou setříděné podle abecedy. Popisy balíčků jsou naneštěstí v angličtině. Vadí to? Každopádně začátečník stejně z podrobného výběru hned uteče (ano, tady je výjimečně možnost provést krok Zpět), protože balíčků je opravdu moc.

Zajímavé a velice přínosné je to, že u popisů balíčků se zobrazuje česky hlavička „Důležitost“, s hodnotami jako „musíte mít“ nebo „nejméně důležitá“. Užitečné. Prima je i možnostuložit výběr balíčků na disketu a naopak nahrát z diskety. I když výzva „Vložte naformátovanou disketu do fd0“ by měla raději znít „Vložte naformátovanou disketu do disketové jednotky (fd0)“. Nu, z kontextu snad každý pochopí, že ji nemá vložit do květináče.

Tentokrát jsem cvičně nepovolil KDE. Takže se nainstaloval WindowMaker a IceWM. Přihlášení proběhlo přes XDM. Ale po startu WindowMakeru se objevila chyba The applications menu could not be loaded. Smutné je, že stejná chyba byla v Mandrake 9.0 ! Naštěstí lze spustit aspon emulátor terminálu rxvt nebo xterm a chybu se pokusit opravit. Nic pro zelenáče…

Protože ale nemáme KDM ani GDM, nemůžeme vybrat nic jiného než WindowMaker. Opravit to jde. Například spustit xterm, pak mcc (Mandrake Control Center), Systém, Výběr správce displeje a nastavit KDM nebo GDM (předtím ale nainstalovat).

Ve srovnání s tímto průšvihem je už jen muška, že ve WindowMakeru se po spuštění neobjevuje okno „Vítá Vás Mandrake Linux“, které se objevuje v KDE.

Rekapitulace

Instalace Mandrake 9.2 není bezchybná, ale není zas tak zlá, jak by se mohlo z této recenze zdát. Snažil jsem se instalátor vyprovokovat a povedlo se mi několikrát dostat do situace, ze které by se nováček nevzpamatoval. Zjištěné chyby nejsou fatální: uživatel si určitě nejpozději při druhém pokusu o instalaci všimne, že Grafické rozhraní není nastaveno, pochopí, že fd0 je nejspíš disketová jednotka a že místo Backspace musí používat Delete. Mandrake rozpozná a podporuje moderní hardware. Že neumí automaticky nainstalovat zvukovku Gravis? Windows ji od verze 2000 vůbec nepodporuje a už nikdy nebude – výrobce karty totiž skončil s její výrobou a podporou.Nepře­ložené popisy softwarových balíčků vás potrápí, jen když se rozhodnete pro výběr jednotlivých balíčků – a také když budete software dodatečně doplňovat. A to budete, protože předvolené skupiny balíčků obsahují skoro vždy jen jeden program z každého žánru. Takže nedotažené počeštění je hlavní problém instalace. Navzdory povinné solidární účasti programátorů firmy MandrakeSoft na všech francouzských stávkách je instalátor solidní a umí vytvořit spolehlivou instalaci operačního systému.

V příštím dílu provedeme instalaci záplat (260MB) a podíváme se, jak dobře se nový Mandrake používá.

1Později jsem zjistil, že tato věta v angličtině zněla „You have not configured X. Are you sure you really want this?“, tedy „Nenastavil jste X. Opravdu to tak chcete?“ Takže mizerným překladem se povedlo obrátit smysl této otázky.