Recenze Mandrake 9.2 (5)

Hry

Her je v předvolené sadě balíčků jen pár: Chromium, Frozen Bubble, Lbreakout, hratelné demo TuxRacer a simulátor stolního tenisu Cannon Smash. Až na posledně jmenované neštěstí jsou to všechno velké hity, které vás připraví o mnoho hodin života. Ze standardního GPL Setu lze doplnit dalších asi deset her, což není mnoho, ale vynahradíte si to na Bonus CD.

Mandrake jako server

V této recenzi jsem se zaměřil na prostředí desktopu, takže o serveru jen krátce. Mandrake lze použít jako server a mnoho lidí a firem to skutečně dělá. Nástroje drak* fungují i v textovém režimu a výrobce Mandrake podporuje promptně vydávanými bezpečnostními záplatami. Nezanedbatelná je i podpora pro administraci v grafickém režimu. Nemalé procento správců bude klidně provozovat X WindowS i na serveru, zvlášť když Mandrake Control Center obsahuje nástroje dříve v grafice nedostupné. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat.

Puristé řeknou, že na server se má dávat jen Debian nebo Gentoo, aby byly vzápětí umláceni čepicemi zastánců OpenBSD s jeho bezpečnostním auditem. Tento spor je nekonečný a neřešitelný. V konkrétní situaci, kdy je správce podrobně seznámen s Mandrakem a investoval do svých znalostí značný čas, bych neváhal s doporučením Mandraku pro serverové nasazení.

Bonus CD a příručka

Bonus CD obsahuje vítané doplňky: kvalitní textový editor pro pomalejší počítače Abiword, zvukové editory Ardour, Audacity,

Protux a Rezound, editor not Rosegarden, masově oblíbený renderer Blender, FilmGimp, několik méně známých her včetně hry Boson (strategie ve stylu Command&Conquer) a jednu velice známou hru Quake II, civilní letecký simulátor FlightGear, betaverzi Gimpu pro dobrodružné povahy, KmyFirewall

pro líné administrátory, Nessus pro všechny administrátory, Kino pro úpravu videa, Kmplayer a Ogle pro jeho sledování, souborový manažer rox, betaverzi Samba3 (Mandrake standardně obsahuje Sambu 2.2.8), nový program pro DTP Scribus a vybrané lahůdky pro programátory (např. PyQt, PyGnome a

wxGTK), klienty pro sítě Napster, Direct Connect, Gnutella, ED2K a SoulSeek, prohlížeč Opera 7.11 včetně lokalizace do češtiny, příslib českého účetnictví pro Linux zvaného HoneyCalc,

Java Runtime Environment 1.4.2 a komerční ovladače pro karty ATI a NVidia. Známý Krusader („mc pro KDE“) je sice v dokumentaci k CD avizován, ale bohužel se nevešel. K tomu navíc třetí české vydání knihy Linux Documentation Project, výběr nejlepších materiálů ze serveru abclinuxu.cz, PDF verzi tištěné příručky pro Mandrake 9.2 od firmy QCZ a obsáhlý materiál o grafice v Unixu.

Zkrátka Bonus CD je báječná věc a bohatě ospravedlňuje cenu za celý balíček. Navíc firma QCM dodává tištěnou příručku od Ivana Bíbra. Něco vám řeknu. Lepší knížku pro nováčky neseženete. Obsahuje podrobného průvodce instalací, úvod do práce v prostředí KDE a přehled Mandrake Control Center. Text je přehledný, srozumitelný a čtivý. Nejcennější je ale kapitola Často kladené dotazy; při jejím čtení je zřejmé, že pan Bíbr těží z bohatých zkušeností, získaných během podpory nových uživatelů Mandrake Linuxu, a přesně rozpoznává a bravurně řeší jejich typické problémy a nedorozumění. Vtipnost některých poznámek je odzbrojující: zkuste třeba v následujícím tipu číst mezi řádky: „Uživatelé přecházející z Windows občas trpí tím, že v Linuxu je volitelné a nastavitelné téměř všechno. Většina z nich toho po čase začne využívat.“

Test použitelnosti

Toužil jsem zjistit, jak si s nainstalovaným Mandrakem poradí uživatel bez linuxových zkušeností. Opatřil jsem si tedy jedince mužského pohlaví, průměrného vzrůstu, bílé rasy, s téměř dokončeným vysokoškolským vzděláním ekonomického směru a zdravou skepsí k technickým hračkám. Tento uživatel zná jen Windows ME, MS Office a AC/DC.

Pro uživatele jsem připravil typické desktopové úlohy:

• napsat, formátovat a vytisknout dopis
• vytvořit adresář, zkopírovat soubor
• upravit fotografii a vložit do dopisu
• pustit si film
• a poslat e-mail s přílohou

Věděl jsem, že uživatel tyto úlohy ve Windows umí provést. Než jsem mu prozradil, jaké úlohy ho čekají, posadil jsem ho před nainstalovaný Mandrake (se záplatami, ale bez jakýchkoliv úprav), dal jsem mu 30 minut na seznámení se systémem a zamkl jsem dveře.

Po 15 minutách mě přivolaly zoufalé výkřiky o pomoc. Uživatel nějakým způsobem přiměl systém k restartu. Tvrdil, že zkoušel různé kombinace pro přepnutí na českou klávesnici, až ho napadlo zkusitCtrl-Alt-F1¹. Systém zobrazil zcela černou obrazovku a uživatel nevěděl, jak se vrátit zpět. K restartu údajně došlo po opakovaném stisku Ctrl-Alt-F1, což je nesmysl; předpokládám, že uživatel nevědomky zkoušel různé kombinace, až v zoufalství zmáčkl Ctrl-Alt-Del. Prozradil jsem mu tedy, jak přepnout na českou klávesnici. Další incidenty nenastaly.

Po uplynutí časového limitu dostal uživatel seznam úloh a 30 minut na jejich splnění. A teď překvapení: nejenže všechny úlohy splnil, ale do protokolu uvedl, že to bylo velmi snadné.

Jediné zaškobrtnutí jsem zaznamenal u vkládání obrázku do dokumentu. Obrázek byl umístěn na Ploše. Uživatel už předtím bez pomoci zjistil, že Plocha se v Linuxu jmenuje Desktop, a postupoval jako ve Wordu: Vložit/Vložit obrázek; octl se ve zcela neznámém adresáři (usr/lib/openof­fice/share/ga­llery), a snažil se klepat na ikonu O adresář výš.. a klepal a klepal, i když už byl v kořenovém adresáři. Proč? Přece aby se dostal na plochu… ve Windows se takto na plochu dostanete. Nenapadlo ho zkusit ostatní ikony, z nichž jedna by ho zavedla do jeho Home s adresářem Desktop. Asi po 10 minutách (!) si nakonec vzpomněl, že viděl Desktop, když klepl na ikonu Domácí adresář… a získanou informaci použil pro navigaci v OpenOffice. Když jsem mu ukázal, že obrázek mohl z plochy jednoduše přetáhnout do OpenOffice tahem myši, ohromilo ho to.

Na závěr uživatel dostal dva dotazy:

1. Pracoval byste s tímto operačním systémem ve firmě, kde je takový systém povinný, pokud by vám vyhovovaly ostatní pracovní podmínky, nebo byste raději hledal jiné zaměstnání?

Odpověď zněla „pracoval bych s tímto systémem“. Nůž na krk neboli revoluce shora evidentně funguje.

2. Pracoval byste s tímto operačním systémem raději než s vaším současným operačním systémem (Windows Me)?

Odpověď byla Nikoliv. Uživatel uvedl, že na první pohled nevidí žádný velký rozdíl mezi Linuxem a Windows, a nemohl to ani ze zadaných úloh posoudit. Není si ale jist kompatibilitou s Windows. Na dotaz upřesnil, že kompatibilitou myslí možnost výměny souborů s uživateli Windows.

Tato odpověď je podle mého názoru pro Linux velmi nadějná. Znamená to, že uživatel nelpěl na svých vyzkoušených programech, a protože souborová kompatibilita je dnes skoro bezvadná, klidně by na Linux přešel, pokud by věděl o jeho výhodách. Chtělo by to ale skutečný statistický vzorek. Stáhněte si můj dotazník, zkuste jej aplikovat na lidi ve svém okolí a pošlete mi výsledky. Zjistíte, že je to zábavný a poučný zážitek.

Diskuse

Děkuji všem, kdo přispěli svým názorem do diskuse k předchozím dílům recenze. K jednotlivým výtkám:

k3b

Několik pisatelů správně poukazuje na to, že multisession lze zapnout ve vypalovacím dialogu. A mají pravdu. Za toto trapné opomenutí se omlouvám a stydím. Bez problémů jsem zapsal multisession disk rychlostí 4×. Importovat tuto session bohužel nebylo možné. Chyba byla stejná jako u čtvrtého dílu tohoto seriálu. Další problém nastal u vysokorychlos­tního CD-RW média, určeného pro rychlosti 16–24×. Program k3b nabídl pro toto médium pouze rychlosti 1×, 2× a 4× a nedokázal bohužel vypalovat ani na rychlosti 1×. Po zobrazení ladicích informací jsem se dozvěděl, že problém je buffer underrun způsobený vysokorychlostním médiem. Podotýkám, že cdrecord na toto médium vypaluje rychlostí 24× bez problémů.

Chyby nezaviněné dodavatelem

Řada čtenářů si stěžuje, že některé chyby nebo nářky uvedené v recenzi nezpůsobila firma MandrakeSoft. Je to tak, výjimečně jsem poukázal na nedostatky, které výrobce distribuce nemůže příliš ovlivnit. Udělal jsem to jen u nejvýraznějších problémů. Běžný uživatel (něco jako běžný prací prášek) se bohužel nezajímá, kde chyba vznikla, protože hodnotí produkt jako celek. Toto hledisko jsem chtěl reprezentovat a nechal jsem se tím unést. Omlouvám se.

Padavost

Mandrake 9.2 v dlouhodobém testu skutečně nepadá. První den byl kritický a nechtěl jsem to zatajit. Nelze vyloučit, že padavost byla způsobena hardwarem, i když na stejném hardwaru nebyly s Mandrake 9.0 žádné podobné problémy. Pokud uvažujete o nasazení Mandrake 9.2 na server, určitě budete dělat své vlastní zahořování na konkrétním hardwaru po dobu minimálně 14 dní. Jedině tak můžete podle mého získat konkrétní odpověď na otázku spolehlivosti.

Závěrem

„Kdybych to posuzovala z neustálé kritiky, kterou mě zásobuje, nikdy bych nevěřila, že mě má rád. Jediný důkaz je to, že se mnou zůstává a že má se mnou dítě,“ vzkazuje čtenářům moje přítelkyně. Linux používám od roku 1999 a jako svůj jediný systém na desktopu od roku 2001. Nikdy jsem toho nelitoval. Kritikou chci dosáhnout jeho zlepšení, nikoliv likvidace.

Mandrake 9.2 přináší množství příjemných vlastností pro začátečníky, ale zároveň je to plnokrevný Linux. Vyniká výborným výběrem softwaru a výbornými nástroji pro administraci. K dalším výhodám patří esteticky propracované prostředí, vynikající česká příručka, perfektně vyřešená nabídka pro začátečníky a vyšší rychlost (ve srovnání s Mandrake 9.0). Bonus CD od firmy QCM je k nezaplacení. Hlavními problémy Mandrake 9.2 jsou množství záplat a nedokončená lokalizace – kromě už zmíněných chyb jsem našel i jiné drobnosti, například nepřeložená položka Actions v kontextové nabídce KDE.

Ve srovnání s jinými distribucemi se Mandrake 9.2 nemá za co stydět, ba naopak. Mandrake ocení linuxoví nováčci s rozsáhlými zkušenostmi z jiných operačních systémů, stejně jako pokročilí linuxáci, kteří zatouží po „něčem luxusnějším“. Naopak lidé, kteří hledají cestu nejmenšího odporu pro opuštění Windows, by se měli poohlédnout spíše po distribucích jako např. Lindows nebo Xandros Desktop.

Tuto recenzi jsem psal z pohledu začátečníka, jímž nejsem. Z příspěvků v české konferenci o Mandrake vyplývá, že Mandrake přitahuje právě linuxové nováčky jako magnet. Po instalaci systému ne vše funguje správně, ale Mandrake lze ručně doladit tak, že bude tím nejlepším možným Linuxem se snadným použitím a s bohatou softwarovou výbavou. Toto doladění ale začátečník mnohdy nezvládne. Nezbývá mu, než někoho požádat, nebo se učit, se učit, se učit. A to je asi jádro The Mandrake Experience.

Jsem připraven; kamenujte.

1Tato kombinace se skutečně používávala pro přepnutí na českou klávesnici v MS-DOS.