Red Hat na vykopávce

O Linuxu se říká, že má nízké požadavky na hardware. Snadno je možné jej použít k "recyklování" starých počítačů 386 a 486. Obvykle se používají speciálně upravené jednoúčelové distribuce a počítač lze pak použít jako router, firewall nebo terminál. Jsou ale tyto počítače schopně zvládnout některou současnou univerzální distribuci?

Podělím se s vámi o zkušenosti s instalací Red Hat Linuxu 7.0 na dva muzeální počítače. Prvním strojem byl notebook TI Travelmate 4000M, vybavený procesorem DX4/75 MHz, 8MB RAM a 500MB diskem. Druhým kandidátem byl Intel 400E s procesorem 486DX/33, 8MB RAM a 340MB HD.

V této souvislosti je vhodné zmínit se o minimálních hardwarových požadavcích. Absolutní linuxovou nutností je procesor minimálně i386SX. Existují operační systémy s Linuxem spřízněné, které mohou mít požadavky jiné, ale bez procesoru 386 vám prostě Linux nepoběží. Také počítejte s tím, že procesory 486 jsou výrazně rychlejší než 386DX nebo dokonce 386SX. Další bariérou, už nikoliv tak ostrou, je operační paměť. Zde je nutné rozlišit požadavky vlastního jádra a požadavky provozovaných programů. Udává se, že jádru stačí 1.5MB RAM. Chcete-li používat kteroukoliv distribuci založenou na glibc, považujte za absolutní minimum 8MB. Pokud máte paměti méně, využijte služeb nějaké speciální mini-distribuce. Velikost pevného disku musí být přiměřená provozovaným programům, za minimum považujme 200 MB. Při menší kapacitě, je lepší provést instalaci jinde, provést úsporné škrty a vhodným způsobem ji pak přenést zpátky. Dovedu si představit, že bych se tímhle způsobem dokázal dostat i na řekněme 60 MB. Nezapomeňte však na swap partition, která by měla být alespoň 16 MB.

Instalaci nebylo možné provést běžným způsobem ani na jeden z testovaných strojů. Je to kvůli paměťově náročnému instalačnímu programu Anaconda, který potřebuje swapowat i při 32MB. Proto jsem instalaci musel provést na silnějším stroji a disk jsem pak přenést zpátky do původního počítače. Situace se trošku zkomplikovala u notebooku, který používá 2.5" disk, takže bylo nutné použít redukci 2.5"->3.5".

Po takto provedené instalaci je nutné dát pozor na několik důležitých věcí. Předně je třeba změnit jádro. Pokud provedete instalaci na Pentiu počítejte, že Anaconda nainstaluje optimalizované jádro, které na 486 neběží. Proto je potřeba buď přeinstalovat verzí pro 386 a nebo, což je ještě lepší, zkompilovat si jádro vlastní. Sestavte minimalistickou konfiguraci bez zbytečného kódu ovladačů zařízení, která nepoužíváte (PCI sběrnice, PnP, NFS, APM). Také doporučuji bohatě využívat modulů pro zřídka užívané vlastnosti (floppy, cdrom, porty, souborové systémy, …). Jádro tak bude menší a rychlejší. Podobný problém jako u jádra může nastat i u jiných balíčků, zejména glibc a v budoucnu možná i dalších, které se v RH instalují s optimalizací pro 586/686.

Hned po instalaci jsem provedl úpravy, které umožnily Red Hatu přežít i na takto paměťově poddimenzovaných počítačích. Omezil jsem počet virtuálních konzolí v souboru /etc/inittab (řádky s příkazem mingetty) ze 6 na 2. Pomocí utility ntsysv (chkconfig) lze zrušit startování některých nepotřebných démonů. Doporučuji zakázat všechno a povolit jen to, co opravdu nezbytně potřebujete. To se týká všech služeb, včetně třeba syslogu, cronu nebo gpm. Čím více paměti ušetříte, tím více vám ji zůstane pro ostatní programy a diskovou cache.

Ušetřit se dá i na shellu. Dokážete-li se obejít bez historie příkazů a dalších vymožeností, můžete místo bashe použít ash, jenž si vystačí s poloviční porcí operační paměti.

Jestliže vám počítač nabíhá jen velmi pomalu, zaměřte se na skripty /etc/rc.d/rc.*, kde se dá odstranit spoustu zbytečností, například inicializaci USB rozhraní, vytváření seznamu závislostí mezi moduly (depmod) nebo sestavování RAID svazků.

Pokud budete mít štěstí, může se vám podařit optimalizovat výkon pevného disku pomocí příkazu hdparm. Vyplatí se zaměřit se na přepínače -u, -c, -W, -X, -d a -m. Staré počítače ale obvykle nemívají EIDE rozhraní podporující novější PIO/DMA režimy a jen zřídka kdy reagují na hdparm. Na obou testovaných počítačích jsem se přes vstupní hodnotu ~1.5MB/s nedostal.

Jestli se vám nedostává místa na disku, můžete smazat celou řadu balastu, kterého je v RH až moc. Nejprve si nechte zobrazit seznam nainstalovaných balíčků (rpm -qa). Odstraňte všechny nepoužívané (rpm -e jmeno). Mnoho se dá ušetřit například čistkou v /usr/share/locale a /usr/share/zoneinfo. Můžete odstranit dokumentaci (/usr/share/doc, resp. /usr/doc) a manuálové stránky (/usr/man, /usr/share/man). Pokud jste kompilovali vlastní jádro, můžete dát sbohem tomu redhatímu (rpm -e kernel-verze –nodeps), nezapomeňte však upravit lilo.conf.

Jak tedy celý test dopadl. Notebook TI je možné použít například na psaní textů (vim), čtení elektronické pošty (pine, mutt), surfování po Internetu pomocí externího modemu (pppd, links, lynx), jako textový terminál ke vzdálenému počítači (telnet, ssh), k jednoduchým hrátkám s překladačem gcc a vůbec k provozování většiny programů ve znakovém režimu. Po zavedení SCSI modulů můžu integrovanou CDROM jednotku použít alespoň k přehrávání AudioCD, protože procesor není dost výkonný na přehrávání MP3. Spouštění X aplikací ale nepřichází v úvahu. Počítač je pomalý, má neustálou tendenci vyměňovat si pozdravy se swapem. Hodně by pomohlo rozšíření paměti na 20 MB, ale cena takového upgradu (cca 8000 Kč, viz http://www.ram.cz/) by efektivně zdvojnásobila zůstatkovou cenu notebooku.

Druhý počítač jsem ještě během testování obšťastnil rozšířením paměti na 16MB a výměnou procesoru za Intel 486DX2/66. Dalo sice práci sehnat dva paritní PS/2 moduly a 5V procesor, ale výsledek stál za to. Počítači to vdechlo nový život. Přidal jsem i EISA síťovku 3Com a z počítače se stal slušně rychlý X terminál schopný ze serveru spouštět i takové aplikace jako Mozilla, Star Office 5.2 nebo dokonce Windows 98 pod VMware. Samostatná X běží také, nicméně je třeba vybírat minimalistický window manager a méně náročné aplikace. Vadilo mi jen pomalejší překreslování grafiky, protože integrovaná VGA WD Paradise není a ani nebyla žádný rychlostní šampion. Pokud by se někomu válela v zásuvce slušně rychlá EISA videokarta, dejte vědět ;-)

Co říci závěrem. I moderní Red Hat je skutečně možné provozovat na starších strojích. Důležité ovšem je přiměřené množství operační paměti a nemít přehnané nároky.

Odkazy:

Ecology-HOWTO
Laptop-HOWTO
Small-Memory-miniHOWTO
4mb-Laptops-HOWTO

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.