Redukce šumu ve fotografii

Barevný šum, který přirozeně vytvářejí snímače digitálních fotoaparátů, může nepříjemně poznamenat vaši fotografii. V dnešním článku o úpravách digitálních fotografií v editoru Gimp si povíme, jak a kdy šum vzniká a především se naučíme zredukovat škody, které ve snímku může napáchat.

Co je šum?

Každá fotografie pořízená digitálním CCD snímačem vašeho fotoaparátu bude už z principu obsahovat nějaký ten šum. Často je ho ale tak málo, že jej ani nevnímáte a výsledek nijak neovlivní. Může se ovšem stát, že je šumu příliš a způsobí nepříjemný problém.

Množství šumu můžeme ovlivnit především správně zvolenou hodnotou citlivosti snímače, označovanou jako ISO. Samozřejmě velmi záleží na konkrétním přístroji a jeho elektronice, obecně ale platí, že čím nižší jsou hodnoty ISO, tím je i méně šumu.

Fotografie pořizované s hodnotou ISO do 200 většinou ještě šum příliš nepoznamená. Hodnoty v rozmezí 400 až 800 pak už nabízejí poměrně zašumělý výsledek. Vyšší čísla už bývají velmi problematická a pokud váš přístroj nabízí například ISO 3200, můžete si být jisti, že kvalita takto pořízených snímků už bude dost mizerná.

GIMP opět pomůže

Jsou ovšem situace, kdy je potřeba hledět především na ostrý snímek a není čas se zabývat šumem. Pokud už takovou fotografii získáte, může vám i zde částečně pomoci editor GIMP. S trochou šikovnosti totiž dokážete šum v rozumné míře zredukovat.

Fotografie, kterou jsem zvolil pro demonstraci, byla vyfotografována s ISO nastaveným na 1600. Jak vidíte, ve tmavých částech se již šum výrazně projevuje. Ve výřezu je to samozřejmě patrnější.

K samotné úpravě použijeme nástroj Vyčištění, který nalezneme v podmenu Filtry → Vylepšení → Vyčistit. Jeho dialogové okno vypadá následovně.

Jako obvykle si necháme zapnutou volbu Náhled, která umožní sledovat prováděné změny v reálném čase. Nastavíme medián na adaptivní i rekurzivní a budeme pohybovat s jednotlivými ukazately. Zde je potřeba experimentovat s ideálním výsledkem. Mě se osvědčily následující hodnoty: Poloměr 1, Úroveň černé –1 a Úroveň bílé na 256. Je ale možné, že vám budou vyhovovat jiné hodnoty.

Náhled je zobrazován 1:1, takže doporučuji narolovat nad stíny, kde je šum obvykle nejzřetelnější, a začít měnit hodnoty. Snažte se udržet Poloměr na co nejnižší hodnotě, jinak dojde ke ztrátě detailů, o které samozřejmě chceme přijít co nejméně.

Samozřejmě není možné šum odstranit zcela, ale můžete jej částečně eliminovat. Cílem je, aby byl šum neostrý a zbytečně nekazil dojem z fotografie. Zašumělé plochy by se tedy měly „slít” a jaksi „rozmlžit”.

Samozřejmě i s rozumnými hodnotami dojde k rozostření obrázku. Pokud je náš originál zašumělý více, budeme muset přistoupit k razantnějším hodnotám a přijdeme tak o více detailů. Částečně můžeme výsledku pomoci díky softwarovému zaostření. Tady ovšem doporučuji zacházet s ostřením opatrně, protože opět zvýrazňuje šum.

Výsledek ve výřezu tedy může vypadat například takto

Šum v barevných kanálech

Pro lepší výsledek můžeme odstranit šum jen v některých barevných kanálech. Velmi často se totiž šum objevuje jen v některých barevných složkách a tak nemá smysl zbytečně ovlivňovat i ty ostatní. Výsledkem nám bude ostřejší snímek.

Nejprve musíme zjistit, ve kterém kanále máme nejvíce šumu. Použijeme proto nástroj Obrázek → Režim → Dekomponovat. Náš otevřený obrázek se nám duplikuje a ve vrstvách (Ctrl + L) si pak můžeme zapínat a vypínat jednotlivé složky.

Až zjistíme, jak na tom jsme, můžeme dekomponovaný obrázek zavřít. Nyní si zobrazíme jednotlivé kanály. Položku nalezneme v menu Dialogy → Kanály. Zde můžeme povypínat barvy, které úprava nemá ovlivnit.

Velmi často se šum objevuje především v jednom kanále a nejčastěji to bývá kanál modrý nebo červený. Poté provedeme vylepšení jako dříve. Nakonec zobrazíme opět všechny barvy a můžeme zhodnotit výsledek. Měl by být ostřejší, protože ztracené detaily jednoho kanálu nám nahradí ty ostatní.