Rekviem za operační systém SkyOS

Původ

Pokud operační systém SkyOS neznáte, nebo jste se s ním nikdy nesetkali, pak vězte, že se jedná (přesněji asi jednalo, ale k tomu se dostaneme) o desktopový operační systém unixového typu. Na rozdíl od GNU/Linuxu, různých variant BSD a dokonce komerčních Unixů, které se dnes vydávají cestou kombinace vlastního jádra s externě vyvíjeným grafickým serverem a desktopovým prostředím, byl SkyOS ukázkou směru, jímž svůj systém vyvíjí například společnost Apple.

SkyOS je založen na koncepci „vše v jednom“. Jádro, ovladače, grafická základna, desktop, i jeho nástroje. To vše pocházelo z jednoho zdroje – hlavním vývojářem, tvůrcem a duchovním guru SkyOS je programátor Robert Szeleney. Společně s ním na systému pracuje, respektive pracovalo mnoho dobrovolníků.

SkyOS na rozdíl od většiny „alternativních“ operačních systémů, k nimž můžeme dokonce částečně řadit i vzpomínaný Mac OS X, nebyl ani částečně softwarem s otevřeným zdrojovým kódem. Byl vyvíjen pod proprietární licencí (byť existovala i epizoda open source, ale ta je již dávnou a úplnou minulostí), jeho autor se vývojem operačního systému snažil uživit. Protože SkyOS nikdy nedospěl do fáze hotového produktu, fungoval autorův obchodní model na bázi v podstatě placeného betatestování. Uživatelé, kteří chtěli SkyOS používat (přesněji testovat) si za to museli zaplatit s perspektivou, že hotovou verzi dostanou zadarmo.

Funkce

SkyOS byl vyvíjen od roku 1996 oficiálně do ledna 2009 (s aktuální resurekcí, která je ale reálně koncem). Během této doby se autorovi podařilo vytvořit poměrně stabilní systém, který by byl použitelný pro většinu desktopových aplikací – za předpokladu, že by na něj byly portovány. Malá a navíc (licenčními podmínkami) uzavřená uživatelská komunita ale nepředstavovala pro vývojáře otevřených, a tím méně proprietárních, aplikací dostatečně veliký „trh“. V důsledku toho na SkyOS funguje jen velmi málo softwaru.

Jinak si ale SkyOS nezadal s podstatně rozšířenějšími Unixy. Měl vlastní souborový systém (oficiálně byl deklarován jako nespolehlivý, reálně se dal používat), monolitické jádro, grafické rozhraní, uživatelský shell. Měl řadu frameworků, které umožňovaly tvorbu aplikací (včetně portace balíku Mono) – pracovalo to na podobném principu, jako u OS X. A nejenom to.

Szeleney postupně, kromě již zmíněného „originálního“ řešení placeného betatestování vymyslel další netradiční modely pro svůj OS. Jedním z nich byla filozofie „dotování“ portů aplikací, kdy si uživatelé mohou vybrat, která aplikace má být na systém portována, a pak na provedení portu přispět penězi (portována je ta, která dosáhne určitého limitu, takže v podstatě se finanční podpora uskutečňuje prostřednictvím hlasování, přičemž vybrané peníze jdou vývojářům portu). Uvědomíme-li si, že toto všechno fungovalo v prostředí plně proprietárního systému, pak nezbývá než prohlásit: klobouk dolů.

Problémy

SkyOS se za dobu svého vývoje potýkal s problémy, které ho nakonec zabily. Nevhodná open-source licence byla vystřídána možná vhodným, ale nedostatečně motivujícím closed-source systémem. V důsledku toho systému chyběli jak vývojáři, tak uživatelé (a vice versa). Jádro a ovladače tvořil jediný člověk, což se nakonec ukázalo být důvodem pro ukončení vývoje v lednu tohoto roku. Szeleney totiž z kapacitních důvodů nestíhal vytvářet potřebnou podporu pro nová zařízení a další tvůrci mu vzhledem k modelu vývoje nebyli schopni efektivně pomoci.

SkyOS, přesněji jeho tvůrci byli několikrát osočeni z neautorizovaného používání cizích kódů, hlavně z open-source projektů. Nic takového se nikdy nepodařilo dokázat a osobně pochybuji, že by k „vykrádání“ takovým způsobem docházelo, ovšem samotná podezření na SkyOS vrhala světlo dále zhoršující jeho image.

Systém, který nikdy neopustil testovací stádium nebyl použitelný prakticky pro nikoho. Neexistovaly pro něj aplikace, nebyl dostatečně stabilní, chyběl dokončený FS, ovšem velmi mnoho komponent bylo ve značném stádiu dokončení. Přesto asi všechny výše popsané potíže nakonec Szeleného udolaly a přiměly k ukončení vývoje.

Konec?

Ačkoliv od oficiálního zastavení vývoje SkyOS uplynulo již půl roku, autor zřejmě stále doufá ve znovuobnovení. V současnosti probíhá experiment, mající za cíl nahradit původní monolitické jádro SkyOS buďto jádrem Linux s minimálními nástroji, nebo NetBSD. SkyOS by se tak definitivně stal pouhou nástavbou těchto systémů, byť potíže s ovladači by se tím patrně vyřešily. Ať už k implementaci kteréhokoli jádra dojde nebo ne, cesta SkyOS jako samostatného operačního systému je tímto podle mého názoru u konce. A jediné co zbývá je se z ní poučit.

       

Poučení

Myšlenka proprietárního desktopového systému na bázi Unixu podle mého soudu má smysl i opodstatnění. Mnoho z postupů vyvinutých solitérním programátorem má potenciál, pokud bude časem přeneseno do životnějšího prostředí. Solitérní programátor, jakkoliv zajímavé postupy vymyslí, ale není schopen vytvořit nic, co bude v konečném důsledku životaschopné. Jádro, ovladače, frameworky, API a desktop, zkrátka komplexní operační systém pro pracovní stanice je příliš obtížný oříšek má-li zůstat s dobou.

Robertu Szeleneymu se podařilo od roku 1996 urazit dlouhý kus cesty. Ať už se jeho dílo rozplyne v NetBSD, nebo zanikne se svou podstatou, vývojáři ostatních systémů by si z něj měli odnést ponaučení. A sice, že plnohodnotný desktop na PC nemusí být pouze od Microsoftu, přičemž cílová uživatelská skupina jejich děl by měla být tatáž, jako hypotetická skupina uživatelů SkyOS – tedy ne odborníci, ale obyčejní lidé.