Hlavní navigace

Rosegarden: od inspirace hudbou k realizaci v Linuxu

3. 1. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Rosegarden je MIDI a audio sekvencer, který je určen výhradně pro Linux. Pod Windows jej nehledejte. Jde o jeden z nejlepších nástrojů pro komponování pomocí notového zápisu. V článku popíšeme různé kroky, jak snadno začít komponovat hudbu v Rosegardenu a jaké další nástroje nám v tom mohou pomoci.

Na Windows platformě ho nehledejte a je to tím pádem, dovedu si tvrdit, nejúžasnější nástroj pro tvorbu hudby podle not v Linuxu. Jeho součástí je notový editor LilyPond, který ač není grafickým programem, je programovacím jazykem pro sazbu not. Rosegarden tohoto programovacího jazyka využívá natolik, že pro snadnější kompozici not je právě on tím grafickým prostředím, kam umisťujete notový zápis bez toho, aniž byste jazyk znali. Něco pro seznámení se s LilyPond najdete v českém jazyce na stránkách LilyPond.org.

Rosegarden je tedy MIDI sekvencérem, tudíž se pro jeho chod potřebuje připojit k MIDI zařízení, tzv. syntetizátoru. Syntetizátor je hudební nástroj běžně klaviaturní, kde jeho výsledný zvuk vzniká syntézou, slučováním jiných zvuků. Syntetizátor může být analogový nebo digitální. Digitální je pak buď hardwarový nebo softwarový tak, jak jej běžně známe. Za zmínku stojí, že největší rozvoj v elektronický syntetizátorech nezpůsobila přímo společnost Yamaha se svými elektronickými klávesami, ale Stanfordská univerzita, která se angažovala v tomto vývoji a nadále i v mnoha jiných oblastech open source a Linuxu.

Hardwarová zařízení se v Linuxu dají připojit pomocí rozhraní Jack, ta softwarová pak pomocí TiMidity. Obojí najdete většinou v repozitářích systému. Jejich rozdíl je v tom jaký používají zvukový font a jaký mají vliv na výslednou kvalitu zvuku. Jack(JACK audio connection kit) je nízkolatenční server pro realtimovou práci s audiem. Pomocí něj propojíte vstupy a výstupy na grafických kartách. Jeho grafická nadstavba se jmenuje QjackCTL. Pro bezproblémový chod zvukového serveru je potřeba zavést jádro s moduly pro nízkou latenci. Na toto se delší dobu zaměřuje distribuce OpenSuse s jejími označeními kernel-rt a kernel-rtpae pro realtimová jádra s podporou více jak 64b paměti i na 32b systémech. Tímto návodem ale není cílem uvádět hlubší problematiku harwarových sytetizátorů, ale zasvětit vás do kompozice hudby na Linuxu. Úplně nám pro začátek bude stačit softwarový systetizátor TiMidity bez potřeby nízkolatenčního jádra. Důležitá je zde kvalitní banka zvuků. Ta je dostupná ke stažení z internetu.

Tato banka je základní a volně dostupná. I když je základní, obsahuje 128 různých nástrojů a přes 30 bicích. Existují však i placené, které již obsahují různé emulace speciálních nástrojů.

Nastavení TiMidity se nachází v /etc/timidity.conf  ale u většiny distribucí jen odkazuje parametr source na /usr/share/timidity/timidity.cfg a tam je pak hlavní konfigurace a zde se i nastavuje přístup ke zvukovému fontu. Zvukový font PC51f.sf2 si rozbalíme z gzipu, zkopírujeme do adresáře /usr/share/timidit y a v timidity.conf  pak doplníme tyto parametry:

source
/usr/share/timidity #podle použitého configu
dir /usr/share/timidity
soundfont "PC51f.sf2"
opt EFreseamp=l
opt EFreseamp=g,32

Dir je adresář, kde se bude zvukový font nacházet, Soundfont je přesný název zvukového fontu a poslední dva řádky jsou pro lepší výkon počítače. Nyní spustíme příkaz v konzoli.

$ timidity -iA -B9,8 -Os -q 50/100 -s 41000 -Aa -j & sleep 15

Výstupem by mělo být otevření čtyřech portů softwarového sekvencéru TiMidity. Nyní můžeme spustit Rosegarden. Přejdeme na menu „Studio“ a „Správa zařízení MIDI“ a vybereme kliknutím dostupný výstup 128:0 TiMidity a vstup necháme 14:0. Kliknutím na „Banky“ se nám zobrazí přehled všech 128 nástrojů, které zvukový font PC51f.sf2 obsahuje. Nastavení zavřete.

Na internetu je ke stažení hromada různých MIDů, a tak si pro začátek stáhněte některý podle svého oblíbeného žánru. Po každém otevření MIDu v programu Rosegarden je potřeba znovu označit TiMidity výstupy ve správě zařízení. Každé MIDI se otevírají do několika zvukových stop pod sebou v hlavní části programu. Označení u tlačítek pro ztlumení a nahrávání stop jsou popisky, kam si můžete pro přehlednost zapisovat, jaké nástroje jsou použity. Je důležité zkontrolovat, zdali je správně zaškrtnutá vybraná banka po levé straně v části parametrů nástroje u každého nástroje. Její použití musí být zaškrtnuto a pokud budete pracovat s obyčejnou bankou nástrojů, tak postačí mít vybráno „Obecné MIDI“. Program pak znamená konkrétní vybraný nástroj. Po zaškrtnutí okýnka Bicích se banka přepne na bicí nástroje.

Po rozkliknutí zvukové stopy se nám zobrazí notový editor, který je grafickou nadstavbou programovacího jazyka LilyPond, jak už jsem se na začátku zmínil. Je možné v něm upravovat celou notovou osnovu pro určitý nástroj. Po výběru celé osnovy bych zde vyzdvihl nástroje skrývající se v menu pod „Přizpůsobení“, neboť zde se dá převádět osnova do jiných pozic vhodných i pro jiné nástroje. Jak vidíte z náhledu, meze se tu nekladou. Výborné jsou také různé popisky, které můžete do zápisu vkládat. Změnu si můžete okamžitě přehrát z řádku v menu. Jen je dobré si před úpravami a následným přehráním povypínat všechny ostatní stopy, aby se vám úpravy nepletly. Vypnutí-zapnutí všech stop provedete v hlavním okně kliknutím na tlačítko dvou světýlek nad sebou, které buď svítí nebo ne.

Jakmile máte projekt vytvořený, uzavřete všechna editační okna notových zápisů a přejděte v menu na „Soubor“ a pak na „Vyvést“ a „Vyvést jako soubor MIDI“. Projekt tak vyexportujete do MIDI. Je potřeba mít pozapínané alespoň ty stopy, které v projektu mít chceme.

Nyní spustíme konzoli a přejdeme do složky s uloženým MID souborem. Pomocí TiMidity ho převedeme do Wav příkazem.

root_podpora

$ timidity projekt.mid -Ow

Po malé chvíli v závislosti na délce skladby a počtu stop nám zvukový soubor ve formátu wav timidity zpracuje přesně podle použitých nástrojů. Pro jistotu timidity příkaz před převodem vypíše všechny pojmenované stopy, které jste si v Rosegardenu pojmenovali. Pro závěrečné úpravy a následně i pro export do formátů mp3 a ogg jsem si oblíbil nástroj Audacity. Vyberte v něm celou stopu a v menu „Efekty“ vyberte volbu „Zesílit“ a zesilte křivky o tolik decibelů k horní hranici tak, aby se křivky nedeformovaly. Podrobnější náhled získáte po kliknutí na tlačítko s lupou. Nakonec můžete ještě dodatečně zvuk upravit pomocí různých efektů. Těch tu je více jak 300. Při exportu do formátu mp3 budete vyzváni ještě k doplnění tagů audia a tímto cesta k výsledné skladbě končí.

Nakonec malá ukázka českých klasiků na elektrickou kytaru, vše je vytvořené pomocí Rosegardenu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Milan Piller pracuje jako administrátor a CEO ve společnosti Monte CZ s.r.o. Baví ho programování, fotografie a sport. Provozuje také VoIP operátora MySIP.cz.