Rozhovor s Patrickem Volkerdingem

Distribuce Slackware Patricka Volkerdinga byla jednou z prvních distribucí Linuxu vůbec. Slack byl nástupcem starší distribuce SLS (SoftLanding System Linux) a měl řešit mnoho problémů a neřestí SLS, které v té době již nebylo dále vyvíjeno, Slack je nejstarší distribucí, která je i nadále vyvíjena. Kdysi bývala jednou z nejúspěšnějších, ale vinou chybějící podpory komfortních balíčků pomalu upadla v zapomnění – nahradily ji distribuce s balíčky typu RPM nebo DEB. Ovšem Slackware se vrací zpět – od verze 7 konečně změnil GNU libc na verzi 2.

Můžeš nám upřesnit počátky distribuce Slackware? Kdy se vlastně Slackware zrodil?

Release Slackware 1.0.0 bylo 11. června 1993. První beta byla uvolněna někdy v dubnu toho roku pár lidem, kteří to pomáhali testovat.

Jaká byla tvoje motivace, žes začal vytvářet jednu z prvních linuxových distribucí?

Moje hlavní motivace byla ta, že jsem chtěl UNIX-like OS na mém stroji a nebylo zde nic, co by dosahovalo mnou stanovených kvalit. Stáhnul jsem si SLS, což byla sice skutečně první linuxová distribuce, ale jinak velmi chybová. To byl ten startovací bod.

Co vlastně znamená „slackware“, je to něco speciálního?

Citoval jsem to už v databázi fortune (vlastně ne, já jsem to tam nedával):

Ostatně, myslím si, že „slackware“ zní líp než „Microsoft“, nebo ne?
 – Patrick Volkerding

Myslím, že to bylo v interview v Linux Journal #2, kde se mě ptali na tu samou otázku. Bylo to někdy v 1994, takže si skutečně nevzpomínám přesný původ toho jména.

Kolik spolupracovníků nebo přispěvatelů momentálně máš?

Teď jsem to jen já. Není to z důvodu nedostatku lidí, kteří by se rádi přidali, ale kvůli mým zkušenostem, že s přidáním lidí neroste kvalita ani rychlost vývoje, nýbrž to pouze vede k několika problémům. Je to jako z přísloví, že levá ruka neví, co dělá pravá – a tomu bych se chtěl vyhnout. Zatím můj největší problém je v tom, že uživatelé jsou nedočkaví, a nedočkaví lidé působí jako banda manažerů, kteří si myslí, že přidání více lidí automaticky znamená rychlejší a lepší vývoj – spíše to pak vede ke zvýšení množství vyloženě zahozeného času.

opět budu citovat z fortune:

Pokud chceš, aby bylo něco dokončeno, nesmí se komise skládat z více než tří lidí – a dva z nich musí chybět.

Jsem ji jistý, že mě budete vinit z mého velkého ega. ;) Mí přátelé vědí, že jsem jen skromný coder. Svou práci dělám s citem a odpovědností k Slackware a lidem, kteří ho používají.

Používám Slackware raději než víceméně komerční RedHat nebo ostatní distribuce – právě kvůli možnosti změnit všechno, a tak si vyladit systém podle svých potřeb. Kdy můžeme očekávat další verzi Slackware?

Snažím se, aby to bylo počátkem příštího roku. Co se týče číslování, bude to asi 8.1. Číslování od verze 9.x si schovávám na verze s novým, přepsaným instalátorem (zatím to hotové nemám). Rád bych také viděl instalátor na bázi modulů (pro 9.x), protože hodně lidí neví, které jádro nebo bootdisk použít.

Co správa balíčků – nepošilhával jsi někdy po něčem podobném, jako má Debian nebo RedHat? Z různých zdrojů slýchávám, že zrovna tohle je ta slabina Slacku (osobně jsem ale spokojen).

Myslím, že spousta toho je marketing RedHatu. Už od počátku vyzdvihovali RPM, že je to ta nejlepší věc na světě, a tvrdili, že oni vynalezli správu balíčků na Linuxu – a to i přes to, že Slackware to měl již před verzí 1.0. Ale ano, hodně lidí vypadá, že má rádo RPM, a já se opakovaně vracím ke zvažování, zda RPM používat pro správu balíčků na Slacku, a opakovaně to zamítám po pár testováních. Moje hlavní výtka je ta, že RPM nemá žádné prostředky pro umožnění překrývání balíčků, což výrazně zpomaluje celý proces tvorby balíčků – kde bych mohl vyrobit balíček dvakrát (nebo možná jednou) vytvořením .tgz, tam dá vytváření .spec pro RPM spoustu práce. Není také možné .rpm otevřít, změnit několik věcí, a poté jej zase zabalit zpět.

Nejsem také příznivcem závislostí, přestože oceňuji, jak to zazálohuje staré konfigurační soubory při upgradu. Plánuji přidat tuhle věc do upgradepkg, možná to bude v příští verzi Slackware.

Slackware udělal velký skok – nabízí nové X-Window, GNOME 1.4, KDE 2.2.2 atd. Jaké budou další kroky, např. jádro 2.4.14/2.2.20, myslíš, že se ve Slacku objeví i patchované jádra (jako volba)?

Budu nabízet nejnovější jádra, jaká budu moci, ale pouze v opravdu výjimečných případech opatchovaná – politika Slackware je jádra nepatchovat, ale dodávat je tak, jak je dal Linus. Osobně si myslím, že není dobré uvolňovat jádro, které obsahuje spousty neotestovaných patchů pro získání podpory hardware nebo jiných možností. Lidé budou tato jádra používat na produkčních serverech, takže je lepší čekat, než patche někdo povolí do standardního jádra.

Co přidání Ximian Desktopu?

Ximian je mimo – rozhodli se nepodporovat Slackware, takže je velmi nepravděpodobné, že někdy zařadím jejich build. Jedinou výhodou (pokud to chceš tak nazývat) proti našemu GNOME je to, že jejich GNOME build obsahuje spousty věcí, které ještě nebyly ustanoveny jako stabilní. A to není přístup Slackware.

Jsem schopen trikem Ximian na Slackware nainstalovat – vložením redhat-release z RH6.2 do /etc a uděláním rpm wrapperu na způsob (zpaměti, takže mi odpusť, pokud to nebude chodit)

rpm.bin -i --force --nodeps $*

Máš něco, co bys chtěl našim čtenářům vzkázat?

AAA, přišel čas mluvit bláboly ;)

Především bych tady chtěl poděkovat všem lidem, kteří už roky podporují můj projekt. Byli to tihle „beta testeři“, kteří mě povzbuzovali a dodali mi sebedůvěru k tomu, abych Slack pustil na veřejnost. A potom, myslel jsem, že bych mohl několika lidem pomoci rozběhat Linux.

Je to teď spousta lidí, ale myslím si, že duše projektu se zas tak moc nezměnila.

Mějte se! ;)

S Patrickem „hovořil“ T. Z. Meinlschmidt.

---

fortune database – databáze čehokoli, co se dá použít např. jako signatura nebo motd (message of the day). Ovládací program se jmenuje fortune.