Oceňuji snahu autora používat české názvosloví. Občas to ale nedopadá dobře. Například pro výraz "slew rate" se již mnoho desetiletí používá český výraz "rychlost přeběhu". Sklon signálu zní opravdu divně.
Také mne to praštilo do očí :o) Kromně toho rychlosti přeběhu jsou omezené i kvůly odrazům, ne jen EMI. Ono pokud se mění 3-5 V v řádu nS (občas i jen jednotek), tak už je to slušná rychlost, přepočítaná na sekundu...
Tak to samozřejmě neplatí. Je za tím ale dost složitá teorie. Pro začátek stačí nastudovat třeba něco o vedení z teorie obvodů. Pro hlubší studium zaměřené na praktické využití pak doporučuji třeba knihu "High-Speed Digital Design: A Handbook of Black Magic" od Howarda Johnsona a Martina Grahama z vydavatelství Prentice Hall.
To jste mu teda odpovedel. Zkusim to ja. Je pravda ze pokud mate jakekoliv vedeni terminovane impedanci odpovidajici vedeni, nenastavaji zadne odrazy. Problem je v tom, ze ten terminacni rezistor ma impedanci komplexni a zavislou na frekvenci. Totez plati pro vedeni (idealni vedeni neexistuje). Potreboval byste tedy zaridit aby v celem rozsahu frekvenci generovanych vasim signalem bylo zajisteno aby Rl (=zatezujici impedance) = Z0 (impedance vedeni). Pokud poustite po vedeni obdelnikovy signal, jeho spektrum je idealne nekonecne. V praxi se vetsinou pocita sirka pasma kterou zabere obdelnikovy signal jako sirka ve ktere je obsazeno 95% az 99% energie tohoto signalu. Pokud ma obdelnikovy signal strme hrany, sirka pasma potrebna pro preneseni toho signalu se zvetsuje z duvodu toho, ze strme hrany predstavuji ve
spektralni oblasti energii vyskytujici se na vysokych frekvencich. Vy musite zajistit aby zatez mela i v tomto frekvencnim pasmu impedanci shodnou s vlastni impedanci toho vedeni - pokud chcete zajistit prenos signalu bez zkresleni. Pokud zmensite slew-rate, zmensite sirku pasma potrebnou pro preneseni signalu bez zkresleni (zjednodusene receno protoze spektralni slozky na vysokych frekvencich obsazene v signalu se strmymi hranami zmizi)
Cela ta zalezitost s impedanci zateze se navic jeste komplikuje tim, ze prenosove vedeni ma obvykle nejake ztraty a chova se jako nelinearni dolni propust. Kompenzace techto faktoru by samozrejme musela byt zahrnuta do vypoctu.
Takze aby se to cele zjednodusilo, vezmete si koaxialni kabel, zjistite si na jake frekvenci ma utlum
priblizne 3db na 100m a pak jej pouzivate do frekvenci rekneme dvakrat az petkrat mensich. Omezite sirku pasma potrebneho pro prenos signalu bud dolni propusti, nebo snizenim slewrate v zavislosti na tom co je jednodussi. Mezi sirkou pasma a strmosti hran existuje vztah. Uz si jej nepamatuju, je to davno co jsem s tim delal, ale bylo to neco jako fT [MHz] = 0.35 / rise_time [ns]. Jiste me nekdo opravi.
Samozrejme tu knihu vrele doporucuji precist pokud se tomu hodlate aktivne venovat. Je asi tak nejlepsi co je na trhu.
V praxi jsem meril na digitalnim osciloskopu Philips 250MHz, koaxialy jsem mel terminovane, ale spojene pres elektrikarske svorkovnice. Svorkovnice samozrejme nema dokonalou impedanci ale v praxi to melo krasne strme hrany 3 nanosekundy a zadne deformace se nekonaly. Buzene to bylo HC hradly pres odporovy delic. Resit neco takoveho na RS4xy sbernici podle me nema smysl, ty budice jsou rady ze jdou do 10 MHz.
Spis jde o to aby clovek terminoval na obou koncich kdyz si tam nadela nejake svinstvo, o to lip se na koncich kabelu stopi.
'to melo krasne strme hrany 3 nanosekundy a zadne deformace se nekonaly' -- to snad take zalezi
na delce toho kabelu. za prve se takove veci meri zasadne u zdroje a ne u zateze. za druhe pokud mate kabel rekneme 10 metru, pak se signal dostane od zdroje k zatezi rekneme za 400ns, tudiz pokud chcete na osciloskopu videt ty deformace, musite se divat co se stane se signalem u zdroje cca 800ns od nabezne hrany toho signalu. Pokud zdroj neni impedancne prizpusobeny, dochazi k dalsimu odrazu smerem k zatezi, tedy nejblizsi deformace se bude nachazet 1.2ms od nabezne hrany, nicmene bude moc mala na to abyste ji nameril (protoze je to uz dvojnasobny odraz). doufam ze jsem se vyjadril pochopitelne. navic merit 3ns hranu 250MHz osciloskopem a ocekavat ze na tom neco uvidite je dost blahove. Zkuste merit tu samou vec napr. digitalnim osciloskopem s analogovou sirkou pasma rekneme 600MHz a samplovanim 10GSPS. Pak uvidite jak se veci maji.
Rychlost prebehu 30/s je uplna blbe, jelikoz rozdil napeti u RS232 je 6 az 30 V, tj. pouzitelna rychlost by byla cca 0.1 bitu/sec.
Limitujicim faktorem u RS232 je kapacita vedeni. Vice zde: http://hw.cz/rs-232#datovy_prenos
Řekl bych, že zrovna ta rychlost přeběhu zde není nejlepší. Přikláněl bych se spíš ke strmosti hrany (slope), kterážto veličina se udává buď v procentech periody nebo v čase. Rychlost přeběhu je příliš absolutní veličinou, zvláště kvůli tolerancím v úrovních signálu.
To my zapojovali Ronju u kamarada. Ronja byla zemnena na strese vedlejsiho domu ktery mel nejak spatne zapojenou elektriku a bylo na tom asi 90 voltu. Vzdycky kdyz jsme ronju zapojovali, mezi DB konektorem a sitovkou se zablejsklo. Ronja neodesla. Holt to zalezi na tom, jak clovek to elektricke rozhrani navrhne ;-)
A proc jste to jako zapojovali pres stineny STP kabel? Mate pouzivat obycejny krouceny, pak to nema kvuli cemu jiskrit, protoze v sitovem rozhrani je oddelovaci trafo..
Pane Tisnovsky, mel bych zvydavy dotaz jeste k minulemu dilu. Tam mate nakreslene propojeni pro poloduplexni prenos, kde jste jednim dratem spojil vsechny TxD a RxD na obou koncich. To muze nejak fungovat?
Není to sice typické zapojení, ale funguje (když se opravdu musí šetřit, je například k dispozici jenom nějaká stará dvojlinka ve zdi apod.). Princip je ten, že vstupy by u RS-232 měly mít odpor cca 4 kiloohmy, takže i když se "zapisuje" jedním TxD do druhého TxD, tak se nepřekročí maximální dovolený proud, nezávisle na tom, jaký je rozdíl mezi oběma potenciály (on ostatně RS-232C vydrží i zkrat a další chuťovky, i když na novějších chipsetech bych to asi nezkoušel :-). Pozor - paralelní port je více náchylný!
Druhá věc samozřejmě je, že komunikace opravdu musí probíhat poloduplexně, tj. vysílače by se neměly pokoušet "vysílat" ve stejný okamžik. Sice by se nemělo nic stát (viz vstupní odpory), ale samozřejmě by se přečetla náhodná data (asi by nastal logický součin).
Stejne me to po elektricke strance neni jasne. Jedno TxD se snazi poslat do dratu -9 voltu, druhe TxD tam chce poslat +9 voltu. Nedokazu si prestavit, jake napeti z toho vznikne a jestli bude odpovidat nejake norme pro logickou nulu nebo jednicku. :)