Sekretářka nerozumí Linuxu. A Windows snad rozumí?

V samotném článku nehledejte důvod rozepře, to podstatné se totiž odehrálo v ohlasech pod ním. A zaznělo zde několik věcí, které je dle mého názoru třeba uvést na pravou míru.

Soustředil bych se na jeden argument ‚windowsáků‘, který zaznívá téměř vždy, když dojde k výměně názorů těchto dvou ‚nepřátelských‘ skupin. Ta kouzelná věta zní: ‚Až si s Linuxem poradí i blbá sekretářka, budeme ho brát na vědomí‘ (omlouvám se všem chytrým sekretářkám :)). Hned vzápětí někdo kontroval otázkou ‚A poradí si sekretářka s Windows?‘. A já si dovolím hned odpovědět – samozřejmě, že neporadí.

Budeme tedy brát za model sekretářku, která přijde ráno do práce, zapne počítač, naťuká heslo k přihlášení do sítě, klikne na ikonu ‚DOPISY‘ a začne psát ‚na stroji‘. Chtějí mi obhájci Windows namluvit, že to samé nezvládne v Linuxu nebo na Applu? Když jí program na něčem zkolabuje, bude bezradná na jakékoliv platformě, bude muset zavolat odborníka a je jí asi srdečně jedno, co je uvnitř počítače – prostě ‚to‘ nefunguje.
Středně velká firma jistě zaměstnává někoho, kdo se stará o chod počítačů a tento člověk je klíčový, ne ta sekretářka. Jestliže tento technik (admin, správce nebo jak mu chcete říkat) má Linux v malíčku, nevidím nejmenší důvod, proč by firma nemohla fungovat k plné spokojenosti na Linuxu.

Další argument, který hovoří jasně pro Linux, a který zastánci M$ vůbec neberou v úvahu, je cena (na to by měli slyšet i ekonomičtí šéfové firem).
Představme si dvě stejně velké firmy, jednu s počítači na Linuxu, druhou s M$ technologií a počítejme.
1 licence Windows 98 vás přijde na 4.590.-* a to asi k práci nestačí, takže připočtěte 13.900,–* za MS Office 97 CZ (samozřejmě vím, že deset licencí nestojí 10 x jedna licence, ale pro představu vystačíme s těmito cenami, nepočítáme totiž vůbec s žádným dalším softwarem a jen s Officem asi nevystačíme, takže nula od nuly pojde). K tomu všemu přidejme plat technika starajícího se o chod počítačů ve firmě – 25.000,– měsíčně. A nezapomeňte také na to, že za chyby, které udělal v softwaru Micro$oft, zaplatíte vy – zapomeňte na opravy zdarma. A to, že cca každé dva roky budete přinuceni upgradovat OS za další nemalé peníze, už snad připomínat ani nemusím.
Naproti tomu stejná firma používající Linux zaplatí čas za stažení instalace z Internetu (případně jedno CD, pokud jí nechce tahat přímo z webu) a plat technika, který ‚to‘ rozchodí a bude udržovat v provozu. Bude-li firma hodně rozhazovačná zakoupí i některé komerční aplikace. Nic jí k tomu však nenutí.

A když se sekretářky těchto dvou firem sejdou někde na kafíčku, budou si nejspíš OBĚ vyprávět, že přijdou ráno do práce, zapnou počítač, naťukají heslo k přihlášení do sítě, kliknou na ikonu ‚DOPISY‘ a začnou psát ‚na stroji‘. Zajímá některou z nich co se děje uvnitř počítače? Těžko.
Ale majitel jedné z firem ušetřil slušné peníze a může třeba zvýšit plat té sekretářce…

Žádný soudný člověk asi nebude tvrdit, že Linux je bez chyb, a že s ním jde všechno hravě. Jistě chyby má, např. často bývá problémem lokalizace aplikací. Výhodou těch Open Source ale je, že lze podobný problém snadno napravit (nemyslím teď, že by si to měl každý dodělat sám, jak se občas někdo snaží tvrdit – toho už se ujme někdo z odborníku – v ČR je jich dost). Jsou však jiné platformy bez chyb? Která jich má víc?

Závěrem bych vzkázal všem rádoby odborníkům – přestaňte Linux démonizovat, přestaňte vynášet Micro$oft do nebe, přestaňte papouškovat jejich marketingové slogany a zkuste si nejprve Linux na vlastní kůži. Jsem si téměř jistý, že 90% z vás ho nevidělo ani z rychlíku. A i kdyby tento článek přiměl jednoho jediného člověka k jeho vyzkoušení, splnil svůj účel.

* Uváděné ceny produktů firmy Micro$oft jsou brány z ceníků náhodných prodejců, drobné odlišnosti nejsou vyloučeny.