Hlavní navigace

Seriál pro začátečníky – shrnutí

24. 8. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Tak dnes bych chtěl trochu bilancovat. Je to již více než půl roku, co každou neděli najdete na Rootu nový díl začátečnického seriálu. Dostali jsme se do fáze, kdy zahájíme přechod k tématům spíše úkolovým a je záhodno si vše shrnout.

Seriál začal vycházet na konci února 2008 a vznikl z podnětu šéfredaktora, který mne kontaktoval s tím, zda bych se do něčeho takového nepustil, a já jsem mu na to kývnul. Z reakcí vím, že si jej rádi přečtete a hlasitě se ozýváte, pokud se dle vás objeví nějaká nepravost či mylná informace. Téma je relativně obsáhlé a i když se snažím využívat co největší množství zdrojů, někdy k chybám dochází.

Chtěl bych tedy spíše shrnout, co by vám již mělo být jasné a o čem jsme se již zmiňovali. Hodně velkou diskuzi vzbudil už druhý díl, ve kterém jsme se bavili o tom, jak je Linux mezi běžnými uživateli vnímán. Hlavním tématem byly ustálené mýty o tom, jak Linux vypadá a co v něm funguje či nefunguje. V diskuzi se strhla bouře názorů k tomu, které mýty jsou „pravdivé“ a které ne a perfektně jste tak prokázali, že toto téma diskuze je prakticky bezbřehé a každá strana má dostatek důkazů o tom, proč to tak je.Čtvrtým a pátým dílem jsme se dotkli licencí a nejznámějších kauz, které s licencemi souvisí. Byla řeč o velkých firmách, které se rozhodly, že použijí svobodný software pro své podnikání, ale buď nepochopily nebo záměrně porušily licenci projektu, který se rozhodly využít. V podstatě to ukázalo to, že s licencemi (a právě i s těmi svobodnými) může být problém jako s jakoukoliv jinou smlouvou či ujednáním a že jsou často složité a právnicky „zaobalené“. Existují prostě firmy, které je porušují nebo dokáží „žít“ na samé hraně jejich výkladu.

Následující tři díly se věnovaly linuxovým distribucím. Nejdříve jsme se pokusili definovat tzv. „začátečnické“ distribuce, přičemž se v diskuzi objevily názory na to, že vhodné jsou v podstatě všechny distribuce, pokud se na to podíváme jako na výtečnou možnost se něco naučit. Samostudiem totiž získáte mnoho zkušeností a podnětů, které se mohou kdykoliv hodit pro váš profesní růst. V díle o živých distribucích jsme si vysvětlili, k čemu vlastně tyto distribuce slouží a popsali jsme ty nejpoužívanější. Trojici článků doplnil i ten, popisující tzv. speciální distribuce, které slouží jako záchranné, multimediální nebo herní distribuce.

A pak přišel článek, který v diskuzi rozpoutal hotové peklo (v podobě více než 300 příspěvků). Přiznám se, že téma bylo docela kontroverzní. Popisoval jsem v něm „problémy“, které současný Linux má a zároveň popsal, kde se s Linuxem můžeme setkat v reálném životě. Jsou to třeba pošty či obecní úřady a magistráty. Diskuze pod článkem se pak zmiňovala o problémech, které mají jednotliví uživatelé a pak se zde také mluvilo o tom, proč používat či nepoužívat Linux, když tu máme Microsoft. Docela často přicházím do styku s lidmi, kteří mají velmi malé nebo téměř nulové znalosti týkající se počítačů a mnoho témat v článku uvedených prostě nijak neřeší a jsou pro ně na míle vzdáleny realitě. Z toho je vidět, že vnímání těchto věcí může být hodně subjektivní.

Vedle obecných článků o tom, jak Linux získat a nainstalovat , se objevil i díl, který popisoval specifické vlastnosti Linuxu. V podstatě jste si mohli odnést ponaučení v tom, že Linux nemusí být šířen zadarmo a přesto zdarma. Zároveň se ukázalo, že zakoupením instalačního média můžete tvůrce své oblíbené distribuce i podpořit v jejich úsilí. Celkem 8 dílů jsem věnoval popisu desktopových prostředí. Samozřejmě jsme neminuli nejpoužívanější KDE a GNOME, dostalo se i na 3D prostředí a méně známá či používaná. U těchto článků se také v diskuzi projevovali uživatelé/odpůrci toho kterého konkrétního. Jinak se i v této kategorii potvrdilo pravidlo o tom, že je z čeho vybírat (což samozřejmě nic neříká o kvalitě).

Ve třech dílech jsme se také věnovali tomu, jak vlastně do Linuxu nainstalovat nové programy a jaká je struktura repozitářů, případně jak se pokusit bez balíčků obejít úplně. V podstatě však můžeme říci, že instalace programů je v konkrétních distribucích dotažená k celkové spokojenosti uživatelů, spíše zamrzí to, že neexistuje nějaký široce podporovaný „univerzální“ formát balíčků, i když binární formy balíčků se k tomu skoro blíží, ale zatím se moc masově nevyužívají. To, co začátečníci Linuxu často vyčítají tvůrcům, je to, že neexistuje něco jako spustitelný instalátor, podobně jako v MS Windows. Musíte prostě přesně vědět, jaký balíček použít nebo se plně spolehnout na autory vámi používané distribuce, což někdy může znamenat, že aplikace nemusí být nutně nejnovější a nejaktuálnější.

Zatím dva poslední díly pojednávaly o tom, jak se Linux dokáže vyrovnat s programy, které pro něj nebyly původně napsány. Popisoval jsem možnost běhu programů z MS Windows v Linuxu a také to, že nejlepší možností je psát programy tak, aby byly tzv. portovatelné, tudíž aby bylo možno celkem bez problémů vytvářet z jednoho kódu příslušné verze pro příslušné operační systémy. Nepodstatný také není ani projekt virtualizace počítače, kdy softwarově vytváříte prostředí simulující procesor či jiný hardware. O tom, jak se toho dá využít, si můžete přečíst v předposledním zatím zveřejněném díle.

root_podpora

Krátký pohled do budoucnosti. Seriál by se měl věnovat jednotlivým úlohám, které uživatelé na svých počítačích provádějí a jaké programy jsou k těmto činnostem na Linuxu k dispozici. Pod pojmem „úloha“ mám na mysli takové věci jako je surfování na internetu, psaní e-mailů, IM programy, kancelářská práce, digitální fotografie či vektorová grafika. Podle mých zkušeností to takto začínající uživatelé vnímají a v dané chvíli není podstatné, jaký operační systém používají, protože aplikace pomáhající jim s jejich „úlohou“ jsou samozřejmě logicky dostupné ve všech rozšířených operačních systémech. Obvykle se také setkávám s tím, že při patřičném zaškolení nemá nikdo problém ani s Linuxem a je to vhodná alternativa či spíše plnohodnotná možnost.

Všeobecně se mi pohledem do diskuzí zdá, že někteří čtenáři zapomínají na to, že na relativně malém prostoru nelze zmínit vše a naopak je také nutné spíše zjednodušovat a rozebírat spíše masově používané aplikace. Jedna z výhod Linuxu je v tom, že máte svobodu ve výběru a na jednu činnost mnohdy desítky či stovky možností, ze kterých lze vybírat. Logicky se poté, co si vyberete, mezi vámi a vaší aplikací vytvoří pouto a někdy neste špatně fakt, že autor vámi používanou a skvělou aplikaci nezmínil, což je prostě neomluvitelné. Není to záměr. Buď danou aplikaci nepoužívám či neznám nebo se do výčtu nevešla. Pokud chcete do diskuze vypustit jedovatou slinu, zamyslete se nad tím.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pracuje na pozici IT architekta pro firmu zabývající se zpracováním ropy a výrobou produktů z ní. Navrhuje rozličná řešení a jejich integraci do firemní infrastruktury na základě firemních standardů bezpečnosti nebo plánů obnovy.