Silvestrovské historky ze života ajťákova

Je tu poslední den roku 2011 a s ním i slibovaná dávka historek ze života adminů, vývojářů a dalších, kteří se denně musejí potýkat se všemi těmi neschopnými uživateli. Poslali jste nám jich celkem dvacet a my jsme vybrali devět nejzajímavějších.

Protože by mohlo zveřejnění jmen odesílatele kompromitovat (bývalá „neschopná holka ze třetího“ je teď třeba už ředitelkou), záměrně je neuvádíme. Historky jsme upravovali jen minimálně, opravili jsme případné překlepy nebo doplnili diakritiku.

Vašim úkolem je teď si vše přečíst a pobavit se. Na konci článku najdete anketu, ve které pak můžete vybrat tu historku, která se vám líbila nejvíc. Na hlasování vám dáme týden a v neděli 8. ledna 2012 vyhlásíme vítěze, který dostane slíbenou mikinu. Pokud si to bude přát, zveřejníme jeho jméno.

1. Ikony na ploše

Kamaráda správce zavolala jedna učitelka, že se jí na ploše ztrácí ikony. To, co uloží, tam není. Kolega tam přišel a zjistil, že paní má plnou plochu ikon a už je tam má ve více vrstvách, tak to prostě nemůže najít. Tak jí tedy vysvětlil, co je to adresář a jak to tam má přesouvat.

Baba začala přesouvat, on šel řešit jiné věci po škole a za chvíli mu volala, že jak to tam přesouvá, tak jí to z té plochy mizí. Tak ji začal učit pracovat s adresáři a to už milá paní učitelka nedala a pronesla něco ve stylu: To je moc složité, to já si zajdu za ředitelkou, že potřebuji nový větší monitor. Tam se mi toho vejde víc!

2. Zdvojené ikony

Sedíme v kanceláři tři a vzájemně si děláme různé vylomeniny. Jednou jsme kolegovi Víťovi udělali printscreen pracovní plochy Windows, uložili jsme ho jako obrázek, který jsme mu pak dali na plochu jako wallpaper. A vedle statických ikonek, co byly na pozadí, jsme dali ikonky aktivní.

Přišel, promnul bradu, řekl si, proč tady mám dvoje ikonky. Hodil po nás okem, dal je všechny do bloku a smazal je.

3. Počítač na psaní

Do predajne prišiel pán, ktorý mal niečo cez 50, aby si kúpil prenosný počítač. Na tom by nebolo nič zvláštne, ale…

• „Chcel by som kúpiť počítač, ale už dobrý.“
• „Máte nejaké extra požiadavky?“
• „Na internet a aby sa tam dalo aj písať. Na starom sa nedá.“
• „Navrhujem tento, má dostatočný výkon na písanie a na internet, a veľa to nestojí.“

Prišiel po dvoch dňoch s tým, že tam nič nejde. Na lístku mal názvy asi 15 hier a že nejde dobre ani jedna.

• „Ale toto nie je počítač na hry, toto je netbook. Je to iba na internet a na písanie.“
• „To ste už hovorili, ale synovi som urobil vlastný účet na Windows a aj tak to nejde.“

4. Babička s internetem

Moje mamka (50 let) si pořídila notebook, když se s ním trochu seznámila, rozhodla se, že ho ukáže mojí babičce, která má také počítač-desktop-ubuntu-nezničitelný uživatel. Že se pochlubí a ukáže nějaké fotky z webových alb Picasa. A tak babičce zavolala a zeptala se jí, jestli má doma internet – bezdrátovej, jestli se s tím jejím notebookem připojí. Babička že jo, že mají bezdrátovej net. Tak mamča přijela a dvě hodiny se snažily připojit na net a furt to nešlo… No a nakonec z babičky vylezlo, že si to spletla, že mají bezdrátovej zvonek.

5. Spadl mi Linux

Ještě jako technik jsem v roce 2003 řešil technický incident. Zavolal náš klient a oznámil: „Spadl mi Linux a nenastartuje.“ Jednalo se o  hlavní firewall. Domníval jsem se, že vypadlo napájení a po obnovení výpadku zůstal proces bootování stát na kontrole disků a vyžadoval zásah z konzoly. Tak jsem klientovi řekl, ať připojí monitor a klávesnici a že ho navedu na dálku. On však odvětil: „Vy to nechápete, spadl mi Linux a neběží.“ Trpělivě jsem zopakoval radu a pomyslel si něco o „pacientech“. Potřetí mi klient zvýšeným hlasem řekl celou pravdu: „Spadl mi Linux, měl jsem to na kraji stolu a jak jsem se otočil, zadkem jsme ho srazil na zem. Nejedou ani disky.“

6. Školní projektor

Tenkrát, to ještě mamka každou středu večer lektorovala aerobik v tělocvičně základní školy v nejmenovaném sudetském městečku. Na poslední kurz před Vánoci pozvala výživovou poradkyni, aby jim udělala prezentaci, jak a co správně jíst.

Paní poradkyně potřebovala, aby měla připravený počítač a projektor. Počítač jsem měl obstarat já a projektor měla zařídit škola. Onen večer paní poradkyně přijela, já uchystal svůj notebook a projektor nikde. Mamka volala na vedení školy, kde ten projektor najdeme a odpověděli jí: „Meotar je na svém místě a jiný projektor škola nevlastní.“ Takže se ten adventní večer účastnice kurzu musely spokojit s obrazovkou mého notebooku, pro jejich štěstí měl 17".

7. Nefunkční WiFi

Nedávno jsme potřebovali zkonfigurovat access point pro jednoho klienta. Nic jednoduššího – natáhli jsme do něj předpřipravenou konfiguraci se správným SSID a správným kanálem (konkrétně kanál 1). Tuto konfiguraci používáme pro většinu klikentů, vždycky fungovala. Pro jistotu jsme udělali test, jestli se na to Android spojí. Nespojil se. Zkoušeli jsme všechno možné, od jiného Androida přes jiný access point a já nevím co ještě dalšího – nic nechtělo fungovat. Po celém dni marných pokusů jsme zkusili jiný kanál (přestože na kanále 1 nebyl nikdo jiný) a ono to začalo fungovat.

Koupili jsme spektrální analyzátor. Není to levná hračka, nový stojí kolem 30 000 dolarů, ale použitý se nám podařilo koupit řádově za desetinu, no levné to není ani tak. Během chvilky jsme zjistili, že těsně pod kanálem 1 je velmi silné rušení. Vzali jsme směrovou anténu a běhali jsme s ní po okolí, abychom zjistili, na koho máme zavolat telekomunikač­ní úřad.

Zkrátím to – byl to jeden z našich sensorů poplašného zařízení. Ony totiž jedou v pásmu 2,4 GHz. někde kolem 7. kanálu (to jsme předtím taky nevěděli) a tenhle konkrétní byl ujetý a vysílal blízko prvního kanálu. Kromě toho se jeho frekvence měnila s tím, jak se k němu něco přiblížilo a možná i s teplotou. Pravděpodobně kvůli tomu se to předtím neprojevovalo. Už je vyhozený, dali jsme sem sensory v pásmu 10 GHz.

Poučení z krizového vývoje – jestli jsou nevysvětlitelné problémy s WiFi, je potřeba zkontrolovat sensory zabezpečovacího zařízení.

8. Úroky u termínovaných vkladů

Kdysi jsem jako mladý dvacetiletý kluk začínal jako analytic a hotline podpora pro jeden nejmenovaný bankovní software. Mimo jiné jsem měl za povinnost monitorovat chyby a konkrétně jsem měl na starost běžné účty a termínované účty.

Jednou mi volal vedoucí jedné pobočky banky. A hned mi zostra oznamoval, že u termínovaných vkladů se nepočítají úroky. Pro ty co neví jak fungují termínované vklady, jen připomenu, že to je účet, kde po vypršení období dojde k připsání úroků a nastartování nového termínovaného vkladu.

I jal jsem se testovat a hledat chybu, zkoumal jsem konfiguraci na pobočce, vytvořil jsem si i přesnou kopii jejich termínovaného vkladu a nic. U mě na lokále vše chodilo a u nich nic. Když už jsem byl v koncích a týden jsem zkoušel a hledal, volal mi pan vedoucí z pobočky a třesoucím se ostýchavým hlasem mě informoval, že ta paní, která má na starost termínované vklady, vždy před vypršením termínovaného vkladu ručně zrušila termínovaný vklad a znovu ho zadala. No bodejť by se vypočítávaly úroky.

Myslíte si, že se mi někdy někdo omluvil? Ne, kdepak, zato jsem se dozvěděl, že jsem neschopný jako „dodavatel software“ řešit problémy v bance, ještě že mají na pobočkách tak kvalitní vedoucí.

9. Rozbitá elektrárna

Jednoho krásného odpoledne dělám na systému pro správu solárních elektráren. Všechno jde hladce, až najednou, všechny kolonky zobrazující stav elektrárny jsou červené, nefunkční. Zhrozeně na to koukám a rychle přecházím ke starším verzím z Gitu, kde se stala chyba. Když už jsem skoro u prvního commitu, kouknu z okna a najednou zjistím, že už je tma. Načež mi to dojde a pomalu si říkám, že nic se nemá přehánět a jdu odpočívat…

Soutěž byla uzavřena

Vítěz soutěže je znám, je jím Daniel Robenek, který získal 45 % všech hlasů a vyhrál mikinu Root.cz. Gratulujeme!