Názory k článku
Software a odpovědnost za škodu

"Adam Vincúr je právník technického zaměření."
to mi doslo uz po 2. odstavci... cely ten clanok je napisany takym divnym jazykom ze sa na to vobec neda sustredit a strasne tazko sa to cele cita

Jazyk právníků je jistě specifický, ale pokud má být článek věcně přesný (což tady být musí), je ho potřeba. Nedá se to moc napsat jinak a autor navíc z pochopitelných důvodů vyžaduje doslovné vydání článků. Výklad práva je citlivá věc plná slovíčkaření.

podla mna to je profesionalna deformacia - komplikovat veci.
hned prva veta ma 58 slov a 5 ciarok. ku tomu asi nie je co dodat :-)

manzelka je vedkyna a ked pise nejaky clanok a da mi ho precitat, tak este pred precitanim jej automaticky poviem nech kazdu vetu rozsekne na polovicu

Podla mna je to uplne v pohode citatelne - ziadne extra pravnicke terminy bez vysvetlenia a podobne.

Delenie viet po napisani je len umely sposob ako skratit myslienky, cim sa straca plynulost vyjadrovania a spolu s nou niekedy aj cast pochopitelnosti.

Teda celkovo dakujem za clanok.

Dobrý den,

díky za reakci, já samozřejmě vím, že se to asi špatně čte a upřímně se za to omlouvám:-) O právnickém jazyku, způsobu myšlení, nelogičnosti, nesmyslnosti a nepochopitelnosti právnického vyjadřování a o realitě, v jáké se právník pohybuje, jsem psal v úvodu tohoto článku.

http://www.root.cz/clanky/gnu-gpl-v-ceskem-pravu-cim-se-ridi-a-jak-ji-vymahat/

Adam Vincúr

Mně to tedy přijde dobře čitelné, a to právník nejsem. Každý, kdo umí používat identifikátory a nějaký počítačový jazyk, by to měl pochopit :-).

S jakým vynaložením energie?

Kéž by zákony formulovali lidé s přírodovědným/technic­kým vzděláním, ta právničina je utrpení.

Zákony popsané množinovými operacemi by byly sice zajímavé, ale domnívám se, že většina lidí by už vůbec netušila, o co jde. Navíc česká právničtina je jenom nějakých sto let stará a sleduje vývoj českého jazyka, takže je dost snadno srozumitelná, taková britská právničtina je oproti tomu lingvistova radost :-)

Hlavně množinové operace fungují pouze ve světě matematiky za jasně definovaných pravidel. Opravdový svět je mnohem složitější a nemůžeme si ho nadefinovat jak by se nám hodilo.

Troška logiky a češtiny by právníkům prospěla. Aspoň základní logické operace a stavba české věty.

Například doteď je v silničním zákoně povinnost umístit do vozu dětskou sedačku s dítětem, a to vždy (paragraf 6, odstavec 1d, tady http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361), bezdětní si asi musí dítě půjčit. Jenom kvůli tomu, že právníci ten odstavec vnímají úplně jinak, se (ten odstavec) nevyžaduje takto doslovně.

Podobnych zhuverilosti jsou v zakonech tisice, proc myslite ze se pravnici tak dobre uzivi ... oni si to tam vkladaji schvalne. V principu by se dost pravdepodobne dal nalezt naprosto zakonny postup ja zapichnout (ze zakona) tchyni.

Ale vždyť je to normální česká věta, která sice porušuje pravidla striktní logiky, ale tak se prostě český jazyk běžně používá („choďte po přechodu vpravo“ neznamená, že nesmíte chodit mimo přechod). Však znáte ten vtip o programátorovi poslaném kopit chleba a rohlíky, ne?

Nicméně v tom samém zákoně je pravopisná perla českých zákonů, která se tam drží už několik desítek let: mimo dopravní obsluhy

No právě, těch blbostí jsou tam tisíce, takže pro samý strom není vidět les. Tvůj příklad by měl znít např.: "Po přechodu pro chodce se přechází vpravo", nebo lépe: "Při přecházení po přechodu pro chodce se chodí vpravo", nebo blbuvzdorně, až komplikovaně: "Při přecházení po přechodu pro chodce je chodec povinen jít po pravé straně (přechodu)"

Co je špatně s tou dopravní obsluhou? A jak to bylo před několika desítkami let?

...po přechodu pro chodce...
...NA prechodu pro chodce...
...PRES PRECHOD pro chodce...

Jen to tak citim, nebrat to utocne.

Na přechodu pro chodce
drtí tatra duchodce.
Důchodce se vrtí, vrtí...
Ale tatra drtí, drtí...

správně je "mimo dopravní obsluhu", případně "kromě dopravní obsluhy".
"mimo" se pojí se čtvrtým pádem, "kromě" s druhým.

Dík za objasnění. Jak to pozoruju, tak některé věci už v češtině taky nedávám. Na druhou stranu se tím neživím.

Ano, je to normalni ceska veta - vyjadruje prave tu povinost mit v aute sedacku s ditetem a dava ji na roven povinosti se pripoutat. Ta veta rika presne toto a nic jineho.

Pokud bych chtel vyjadrit, to co se tim "asi mysli", tak bych napsal - Pokud je prevazeno dite (mensi/mladsi nez ...), je ridic povinen zajistit jeho umisteni do decke sedacky (dle prislusne vyhlasky ...).

Ztoho je naprosto zrejme, co ze se to chce.

Chodte po prechodu v pravo - nerika nic jineho, nez se se po prechodu (a prave jen po nem) ma chodid v pravo. Pokud bych chtel vymyslet podoknou kokotinuy na tema prechod, tak bych trebas v zakone jako povinost chodce uvedl - Vozovku lze prechazet na prechodu v pravo.

Cimz (mimo jine) rikam, ze to jinde mozne neni + tim zjevne minim prechod umisteny v pravo od chodce, na tom co je vlevo od nej zjevne prechazet nesmi.

Opět, prosím mrkněte na moje úvahy v tomto článku, nějak se nám tady ta kritika právníků rozjela:-)

http://www.root.cz/clanky/gnu-gpl-v-ceskem-pravu-cim-se-ridi-a-jak-ji-vymahat/

bude mít článek ještě nějaké pokračování z praktického života? např. asi všechny dnešní sw licence začínají slovy, že se autor vzdává jakékoliv odpovědnosti za škody, které provoz jeho sw způsobí. to pak moc nesedí s textem článku a tím, že odpovědnost za škody je v podstatě automatická.

(když jsem se chtěl podívat, jak přesně to "vzdání se" probíhá, vrátil mi google tohle. což je vlastně i odpověď na otázku a pokračování tak už asi netřeba.
http://www.e-advokacie.cz/cz/clanky/odpovednost-za-vady-software.html
Je možné konstatovat, že ustanovení, jimiž se poskytovatel licence „zříká“ odpovědnosti za vady software a odpovědnosti za škodu, by měla být podle českého práva v každém jednotlivém případě neplatná pro rozpor se zákonem. ... "Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout.")

U obchodního zákoníku pozor na novelu platnou od letošního ledna:

§ 386
(1) Ve vztazích upravených tímto zákonem se lze dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout, se však nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit.

(U spotřebitelů je toto samozřejmě nepoužitelné.)

V GPL se píše, že se autor vzdává jakékoliv odpovědnosti nad rámec vyžadovaný zákonem:

THERE IS NO WARRANTY FOR THE PROGRAM, TO THE EXTENT PERMITTED BY APPLICABLE LAW

Prakticky je to smlouva jako kazda jina => ustanoveni odporujici zakonu jsou neplatna - jednotlive, pokud nejde o podstatna ustanoveni smlouvy, v pripade ze by slo o zasadni ustanoveni smlouvy, je neplatna jako celek.

Pr: Prodam vam auto, a jednim z bodu prodejni smlouvy bude, ze mate kazdy den nafackovat manzelce. Jelikoz se smlouva tyka prodeje auta, tak tento bod bude neplatny, ale smlouva jako takova platit bude.

Pr: Uzavru s vama smlouvu o tom, ze mi kazdy den dodate kradene rohliky z marketu => smlouva je neplatna cela.

Dobrý den,

v obchodněprávních vztazích toto od 1.1.2012 neplatí. Odpovědnosti za škodu se nelze vzdát vůči spotřebiteli. To jsem v článku uváděl a bylo to zmíněno v souvislosti s odpovědností za vady i v předchozím článku.

Adam Vincúr

Možná jsem to špatně pochopil, ale jsem v této situaci odpovědný za škodu:

Napíšu aplikaci s názvem Výpočet DPH a dám ji na své osobní stránky volně ke stažení pod licencí GPL.

"někdo" ji použije, vypočte si DPH, které mu ovšem aplikace vypočítá špatně, toto chybně vypočtené DPH pošle státu a poté dostane pokutu. Evidentně mu tedy vznikla škoda mojí aplikací? Jsem v tomto případě odpovědný za jeho škodu a musím mu tedy tuto škodu zaplatit? Díky

P.S. Výpočet DPH jsem zvolil jen jako příklad, může tam být samozřejmě cokoliv, ale nic s ušlým ziskem mě momentálně nenapadlo :-)

Dobrý den,

toto je hezký příklad.

Ačkoli rozhodnutí českých soudů se dá velmi těžko předvídat, zrovna u daní a účetnictví, naštěstí pro programátory, jsem zahlédnul jedno rozhodnutí NS, kde NS zastává názor, že pokud si někdo koupí či stáhne účetní či daňový software, je především jeho povinností si zkontrolovat (§ 415 OZ - obecná povinnost předcházet škodám zavazuje i toho, kdo si účetní/daňový SW koupil), že tento software "hází" správné hodnoty. Týkalo se to tuším náležitostí faktur v tom konkrétním případě.

Pokud si Váš SW stáhne podnikatel, přes GPL jste se vzdal odpovědnosti za škodu. Spotřebitel by vzhledem k výše uvedenému nemusel být ve sporu úspěšný, ale opravdu se to může lišit případ o případu.

S pozdravem,

AV

Ja bych si to dovolil rozporovat.

Podnikatel je odpovedny za odvody statu, ale prave jen vuci onomu statu => nemuze "svest" spatny odvod na treti osobu (zaplati tu pokutu), ale co muze, je samozrejme takovou skodu po te treti osobe vymahat.
V opacnem pripade by totiz platilo, ze je uplne jedno ze mu jeho ucetni blbe spocitala dane, takze proc by se je snazila spocitat dobre, ze.

V pripade (napriklad) toho ze spadne most, se naopak podnikatel takove odpovednosti muze zbavit, a to prave tim, ze treba prokaze, ze mu subdodavatel dodal spatny beton.

Dale, to ze si stahne (nebo obecne uzije) nejaky SW podnikatel, vubec nic nerika o tom, jake pravo (zda OZ nebo ObchZ) bude uplatnovano. Je to uplne stejne, jako prohlaseni nekterych projdecu, ze uvedenim IC na fakturu se rezim presouva do ObchZ, coz jednoduse neni pravda (narozdil od povinosti prodejce uvest tyto udaje na fakture).

Takze IMO i vyvojar GPL SW nese odpovednost za skody (ze zakona). Jina vec je, jak by se k reseni takove skody postavil soud. Tady si myslim, ze by se k tomu mohl (a asi i mel) postavit tak, ze uzivatel SW neposkytl jeho dodavateli zadne plneni, byl (predpokladam) predem upozornen a srozumne s tim, ze SW muze obsahovat chyby a navic mel moznost (v pripade GPL) sam zajistit odstraneni technto chyb a tim skodam zabranit.

Zajimavejsi by to mohlo byt v pripade, ze by SW sice deklaroval, ze je pod GPL, ale poskytovatel by zdrojaky odmital vydat.

Mimochodem tohle se netýká jenom státu. Pokud koupíte něco, co nefunguje, vzniklou škodu vymáháte u prodejce a ten si to až potom řeší s dodavatelem.