Názory k článku
Softwarová sklizeň (14. 1. 2009)

> Pokud někdo bude mít signifikantní výsledky, tak budu rád, když se pochlubíte v diskuzi pod článkem.

Myslím, že BLEK. by nám to mohl natřít!

Gratulujem, prave ste zabil diskusiu, ktora mala potencial byt normalnou...

Od toho tu jsou diskuzní vlákna ;).

ano, od toho jsou tu diskuzní vlákna, ale Mplayer je jednovláknový :-)

BLEK. nám to nenatře, protože má poruchu osobnosti (kterou mu diagnostikovala psycholožka) a psychokinezí se nezabývá. Viděl bych to spíš tak, že psychokineze se zabývá BLEK.em :-D

Dost dobry! Tak jsem měl asi pravdu :)

Muze mi prosim nekdo vysvetlit, jakej je rozumnej duvod aby byl Mplayer, nebo jakejkoliv jinej prehravac rozdelenej na vic vlaken?
Ja sem az doted zil v domeni, ze vicprocesorovej system mam od toho, abych moh poustet nekolik narocnejch aplikaci najednou (pripadne urychlil ty, ktery se daj rozdelit na mensi casti).

ano a mplayer se zde rozdelil na mensi casti :-)

nestudoval jsem to ale tipnu si, ze jedno vlakno muze treba nacitat data ze souboru
do pameti, dalsi vlakno dekodovat obraz z dat, dalsi vlakno muze zobrazovat
grafiku atd. atd.

no ale co z toho, když všechno funguje dostatečně rychle i v jednom vlákně? :-)
Tohle má smysl např. při kompresi videa (mencoder), tam může díky paralelnímu zpracování dojít ke zrychlení, ale u přehrávání moc velký smysl nevidím.

a co kdyz to nefunguje dostatecne rychle? Vezmeme si naprosto realnou situaci - kolega s 2GHz Core2Duo procesorem, snazici se prehrat (na Windows Vista, ale to je nepodstatny detail) plne HD video. Nez sehnal vicevlaknovy kodek do stareho MediaPlayer classic, nebyl schopen to video prehrat dostatecne plynule...

A proc si myslite, ze ma smysl paralelizovat enkodovani a ne dekodovani?

S přehráváním jsem nikdy problém neměl, asi mám buď moc rychlý procesor, nebo nesleduji videa v dostatečně velkém rozlišení :-) Možná to smysl má, ale to už se asi dřív začnou používat GPU pro přehrávání.

"A proc si myslite, ze ma smysl paralelizovat enkodovani a ne dekodovani?"
komprese je jednak náročnější a jednak má smysl ji zrychlovat co nejvíc - aby to bylo rychle hotové, zatímco na film nechceme koukat zrychleně, ten si budeme vychutnávat např. celé dvě hodiny.

Zřejmě se Vám nedostalo do ruky nějaké kvalitní 1080i video s H.264 kompresí. Na takovém si vyláme zuby i většina 2x2GHz procesorů. A obě jádra pracují paralelně na dekódování videa a přesto nestíhají. Dekomprese H.264 videa je extrémně náročná a proto téměř všechny dostupné SW dekodéry (CoreAVC, libavcodec, DivX) jsou vícevláknové. Jednovláknový dekodér by na současných procesorech neměl nárok uspět.

Řekl bych, že značně podceňujete náročnost přehrávání H.264 videa.

To zní jako by v samotné podstatě H.264 bylo něco shnilého.

A proc? Proste vyssi a kvalitnejsi komprese stoji nejaky ten vykon.

Ono to bude i dosti odvozene od propustnosti sbernice a celeho systemu (nepredpokladam, ze to ma nejakou super skvelou kompresi 10-50x)

Pri zapnuti cachovani pouziva mplayer dve vlakna.

Nektere ukoly lze paralelizovat, tak proc toho nevyuzit? Radeji necham na Linuxovem jadru nez nejake aplikaci aby rozhodl, co bude bezet na jednotlivych cpu.

Pozor, co se týče správy (přidělování systémových zdrojů) procesů a jejich vláken má vždycky právo veta jádro operačního systému ... a ne nějaká aplikace ... Každopádně ta nějaká aplikace musí být napsaná jako vícevláknová (multithread), aby vůbec šlo využít potenciálu hardwarového paralelismu. Je doufám jasné, že vícevláknové app mohou běžet i na jednom procesoru s jedním jádrem ...

V době, kdy se to všichni snažej honit přes GPU?

ja jsem si rikal, zda by slo udelat, ze by kernel bezel jen na jednom CPU jadre
a ostatni CPU jadra by se pouzivaly jen pro aplikace. asi jako se pouzivaji dneska
GPU, bezi na nich uzivatelsky kod, ale ne jadro.

A proc nechavat zbytecne jedno jadro (procesoru) flakat, kdyz zrovna jadro (systemu) nema nic na praci?

Treba proto, ze muze bejt vyply a ma tak mensi spotrebu

Nez mit prakticky trvale vypnute jedno jadro, to si radsi koupim mene vykonny procesor :-).

Já bych to nedávno docela uvítal. Sehnal jsem si film v HD s videem v H264 a ma mém core2duo 1,5GHz jsem měl místami problémy s tím, že počítač nestíhal (opravdu nestíhal procesor, sledoval jsem to v top). Takže rozložení do více vláken by mi aspoň trochu mohlo pomoci.

dival jsem se uz driv na tenhle projekt, bohuzel, hlavni vetev jede jednovlaknove a tak ma tohle pred sebou tezkej zivot - vsechny novy patche, featury apod, co bude mit mplayer viseji tady (snad) na jednom cloveku...
A ze mplayer je deravy (a to ho mam rad nad vsechny jine playery/encodery).

hm, a zkousel nekdo mencoder?

U mencoderu jde běžně encodovat vícevláknově u některých codeců. Např u xvid a h264 stačí zadat správný parametr a mít tu danou knihovnu zkompilovanou s podporou více vláken.

Maknul jsem si, boli me cela hlava, al generator nahodnych cisel dostal zabrat.
Tady to mate:

http://digimnisek.webz.cz/tkresolver++-experiment.png

:-)

:D :D :D :D

A je tu killer aplikace na switch. Ta čára mě zajímá.

+1

no ty voe :D

... to uz patri mezi blbinky, ne?

PS: nikdy jsem nevidel ilustrativnejsi foto.

Proč? Nikdo mi ještě nedokázal zda jsou PSI realnou věcí nebo jen nějaký mýtus.

Nicméně pochybuji o tom, že tento program z PSI testuje zrovna telekinezi. Možná nějakou formu psychometrie, či něco podobného. Rozhodně bych netestoval psychokinezi na svém monitoru - co kdyby... :-D

To vše je mi jasné. Až právě na ten detail se zaměřením. pokud si pamatuji, co nám říkali o například o pokusech známého parapsychologa M. Rýzla, tak nechával testované subjekty zaměřovat na podstatu pokusu - tedy např. na generátor. proto se mi nezdá určení pokusu. Jde mi též o to, že si dovedu představit, že by testovaný objekt byl schopen ovlivnit např. rozpad atomu plutonia (mám ten dobrý pocit, že se používá ve vědeckých generátorech náhodných čísel, ale i tam si nejsem jistý - Heinssenbergův - doufám, že to jméno píšu správně :) - princip neurčitosti), než že by telekinezí byl schopen ovlivnit výsledky funkce programu 1) když se zaměřuje na výstup programu - ještě k tomu převeden na výstup monitoru, 2) když nedokáže vědomě lokalizovat generátor náhodných čísel.

Ono klasifikovat PSI úkazy je poměrně dost složitá věc. Projevy, které přikládáme do jedné kategorie paranormálních jevů, mohou mít příčinu úplně v jiné kategorii (co mě napadá tak se tím zabýval např. V. Farkas)

Actually, there are true random numbers on computers. There is system software to gather entropy from non-deterministic events within the computer such as mouse movements, key strokes, delays between network packet reception, etc. This is implemented in hardware in some motherboard chipsets. Unfortunately, these methods don't produce data quickly.

However, you can plug into a computer something like an Araneus Alea I hardware random number generator, which produces random data from the (unpredictable) avalanche breakdown in a transistor. You could plug in a geiger counter and observe the temporal differences between emissions from radioactive material, like they do at HotBits.

TkResolver++ has drivers for both the Araneus Alea I and HotBits.

The participants focus on the line on the screen, whose behaviour is a direct representation of the behaviour of the random number generator. My understanding is that it isn't necessary for the entire process of display/program/generator to be understood in order for the psi effect to emerge. However, you seem to be quite sure that the process must be understood. I'm wondering what makes you think this?

The software has a driver to generate pseudorandom numbers for testing but, if you were doing experiments you certainly wouldn't want to use that. Fortunately, it has drivers for sources of true random numbers as well.