Na uvod by som rad povedal, ze pouzivam hlavne *BSD, malo Linux a ostatne UNIXy (AIX, Solaris) som videl len z ryxlika a starsie verzie. Preto sa mozem mylit... :)
Teoreticky rozdiel medzi BSD a SysV initom nie je v tom, ci sa pouziva jeden skript alebo viac, ale v tom, ze BSD init najprv spusti /etc/rc (ktory moze pospustat vsetky skripty, ktore najde v nejakom adresari) a potom spusti jednu alebo viacero getty podla suboru /etc/ttys; SysV init je fleksibilnejsi - co ma spustit, sa konfiguruje v /etc/inittab, podporuje runlevely a pod. Linux (Slackware, Redhat), AIX, Solaris pouzivaju SysV init.
Slackware pouziva asi najjednoduxsi system - par skriptov v /etc/rc.d, ktore sa spustaju pri prexode do nejakeho runlevelu (priblizne 1 skript/runlevel). Ak xcem spustit nieco pri boote, musim to pridat do daneho skriptu. Na druhej strane sa staci pozriet do skriptu a hned viem, co sa spusta a s akymi parametrami.
AIX (4.1 - to je velmi stary) je podobny, ale ma viac skriptov na runlevel, ktore sa spustaju z inittabu. (T.j. ak nieco nainstalujem, asi si to prida riadok do inittabu.) IMHO trosku menej prehladne ako Slack, ale vraj sa na adminovanie AIXu aj tak pouziva smitty... :D Vyhoda: 1 program = 1 riadok v konfigu.
NetBSD 1.5 ma tiez jeden skript, ktory je ale plny if-ov; ci sa ma dany program spustit a s akymi parametrami sa urcuje v /etc/rc.conf. Na zaver sa este spusti /etc/rc.local, kde sa maju davat volania lokalne nainstalovanyx programov. Ak xcem vediet, co sa mi spusti, musim sa pozriet do /etc/rc a rc.conf.
Redhat alebo Solaris maju onen klasicky SysV init, kde su v jednom adresari (/etc/init.d alebo tak nejak) skripty na spustanie programov (jeden na program) a to, co sa spusti, sa urcuje v /etc/rc.d/rcX.d - symlinky do toho adresara, spustaju sa v "abecednom" poradi. Trosku menej prehladne ako Slack/NBSD 1.5, ale lahsie sa automatizuje pridavanie a uberanie. Podobny system ma FreeBSD 4 v /usr/local/etc/rc.d.
Podla mna najlepsie je na tom NetBSD 1.6. V /etc/rc.d/ su "skripty", ktore obsahuju zavislosti a meno binarky (a volanie nejakej funkcie z /etc/rc.subr, ktora dany program spusti), /etc/rc.conf obsahuje, co a s akymi parametrami sa ma spustit. /etc/rc potom zisti, co musi spustit (z rc.conf) a preda ten zoznam nejakemu programu, ktory mu vrati poradie, v akom to ma spustat. Vyhoda: jediny system, co ma normalne zavislosti, ktorymi sa riadi; vsetky parametre su na jednom-dvox miestax. Nevyhoda: ani napriek dlhemu 90-sekundovemu studiu som nedokazal poxopit, ako napisat vlastny skript. Ale mozno je xyba vo mne...
PS: Ak sa mylim alebo som nieco prilis zjednodusil, prosim opravte ma...
Odpověď na názor
Odpovídáte na názor k článku Source Mage GNU/Linux: Není init jako init.
BSD a SysV
celé vláknoPravidla pro diskutující
Přidáním čtenářského příspěvku do diskusí či fóra souhlasíte s tím, že budete dodržovat následující pravidla. Při jejich hrubém porušení se vystavujete riziku smazání příspěvku, jeho modifikaci, v krajním případě i zablokování přístupu do diskusí.
Redakce ze zásady nezasahuje do čtenářských diskusí a zavazuje se, že nebude mazat ani modifikovat příspěvky, kromě případů, kdy tyto porušují některé z následujících pravidel. V takové situaci je na zvážení redakce, zda příspěvek modifikuje s viditelným upozorněním, či přímo smaže. Redakce nikdy nemaže „nesouhlasné komentáře“ jen proto, že jsou nesouhlasné. Vítáme střet názorů, ale vždy v rámci slušné a kultivované debaty.
Příspěvky nesmí obsahovat:
- Vulgární či hrubé výrazy.
- Urážlivé výroky na adresu druhé osoby či skupiny osob.
- Texty, které mají za cíl jen vyprovokovat emotivní reakci (trolling).
- Rasové útoky či útoky na jakoukoliv jinou menšinu či skupinu obyvatel.
- Komerční nabídky a affiliate odkazy.
- Odkazy na warez, sériová čísla, licenční kódy, pornografii a další nevhodný materiál stejně jako žádosti o poskytnutí tohoto obsahu.
- Prokazatelně protiprávní obsah.
Informace o soukromí: U všech přidaných komentářů provozovatel ukládá IP adresu a hostname odesílatele. U neregistrovaných uživatelů se na webu zobrazuje část hostname, případně IP adresy, neumožňující identifikovat konkrétní počítač.
Povolené značky XHTML: a, br, code, em, li, ol, p, pre, strong, sub, sup, ul
