Zajímavé, ale článku by pomohlo, pokud by se doplnil alespoň odstavec o situaci v ČR.
Našlo by se i několik faktických poznámek – baterie s kadmiem už se nepoužívají tak dlouho, že skoro všechny notebooky kde se vyskytovaly, už jsou zlikvidované. V jaké podobě je rtuť součástí plošných spojů, to by mě zajímalo. V samotných deskách není, a v kterých součástkách by mohla být? Extrémně větším rizikem jsou plynné páry rtuti v „ekologických“ zářivkách, které velké část lidí hodí do popelnice.
Dále pájka na plošných spojích už dost dlouho olovo obsahovat nesmí (viz PbFree). A to zcela nepochybně způsobuje snížení životnosti! Takže komponenty, které by mohly dál soužit, se vyhazují a pochybně likvidují, protože přestaly fungovat.
Jinak v ČR, co neskončí v popelnici, skončí ve sběrném dvoře, kde je podle mě alespoň základní předpoklad, že se to zlikviduje alespoň trochu ekologicky. Viděl jsem i reportáže, že u nás jsou firmy, které se rozebíráním staré elektroniky zabývají. Sám vím, že jsou další firmy, co vykupují staré desky se součástkami, a tavením z nich vytěžují drahé kovy. Stálo by za to zjistit, jestli a nakolik jsou tyto firmy nějak hlídané. Jestli je třeba šance aby se zbytky od nich dostaly do té Afriky.
Suhlasim so vsetkym, co si spomenul. Znizovanie kvality spojov kvoli PbFree je dost vytacajuca vec. Vznikaju takzvane studene spoje a je jedno, ako je dany plosny spoj osetreny (lak, ci plomba).
Co sa tyka stavu v CR, tak predpokladam, ze je podobny ako na SK, pripadne kusok dalej. U nas (SR) viem o jednej firme v Dubnici nad Vahom (ak sa nemylim), ktora recykluje stary HW. Po ziskani kovov ako zlato, ci striebro, putuju vytazky rovno do miestneho klenotnictva, kde z nich robia prstene :-) Neviem, kam davaju ostatne kovy, ale predpokladam, ze ich podobne predavaju dalsim firmam, ktore ich realne pouziju. Zaujimave je i to, ze tato firma obcas zrepasuje nejaky HW odovzdany na recyklaciu, ale 99.9% veci, co sa k nim dostanu su uz nepouzitelne, ako napriklad pocitace 386 a starsie veci…
PS: Pekny preklad, i ked tento typ clankov nemam moc v laske.
Zdraví je určitě přednější, ale zrovna v tomhle případě mi to příde jako jedna ze zelenejch kravin typu biopalivo. Olova se používá v ostatních průmyslových odvětvích řádově víc a olovnatá pájka představovala jen nějaké 1% spíš i míň olověnýho odpadu (přesný čísla nevim). Prokazatelně snižuje životnost tišťáků a součástek na ně připájenejch, protože se musí pájet za vyšších teplot, což těm mrňavejm integráčům nedělá dobře – čímž se zkracuje životní cyklus HW a je z toho v důsledku víc nebespečnýho odpadu.
Mozna ne. Co brani Cinanovi, aby si ve rtuti louhoval ziskany srot a ziskaval rovnou zlato, ktere pak muze prodat? A vedle treba stoji deti a koukaji se, jak tatinek vyvaruje rtut, jako v Amazonii, pri ryzovani zlata. Prefiltrovany srot plny rtuti se pak nekam vyhodi, treba do nejake reky, stejne, jako v te Amazonii.
Samotná recyklační centra v rozvojovém světě nejsou nic špatného. Levná pracovní síla dovede rozebrat cokoliv, a velmi levně. Je samozřejmě na těchto zemích zemích napsat a prosadit legislativu, která zabrání neodborné recyklaci poškozující pracovníků zdraví a životní prostředí.
Článek je coby překlad velmi zavádějící. V ČR je totiž situace úplně jiná. Když donesete k recyklaci monitor, nic za to neplatíte, a přesto ten monitor nakonec nerozebírá čínské dítě v blátivé chýši mezi slepicemi a prasečími výkaly. Recyklační program je hrazený z povinných poplatků, které se hradí při nákupu nových zařízení.
Třeba takové zlato z konektorů se získává zásadně chemicky . Jako zaměstnance několik mentálně zaostalých s dotacemi od ÚP … a ano není to afrika . Je to jen běžná praxe jedné firmy z ČR kterou jsem měl tu čest navštívit .
PS :PBFree je rozhodně otázkou několika minulých let , a „recyklace“ několik desítek let starého elektroodpadu a zařízení není výjimkou .
Monitor váží cca 6 kg. Kde se v něm vezme 1–4 kg olova.
Kolegu zajímá, kde se v plošných spojích používá rtuť. Mě by zajímalo, kde se v nich ještě používá beryllium (Mimochodem, píše se s ypsilonem a zdvojeným l – teta Wiki poradí). Ani v počítačových konektorech se nepoužívá – na to je příliš drahé a jeho vlastnosti pro počítačové využití jsou zbytečně výborné…
Od 486-tek se (a to je cca rok 96) na základních deskách využívají lithiové baterie (zpravidla CR2032) a tam kadmium opravdu není.
Zkusili jste někdy urazit hrdlo obrazovky kladivem jako ta Číňanka na obrázku? A nezasáhla vás nějaká skleněná střepina? A zase byste další obrazovku likvidovali stejným způsobem? Určitě ne. Nejdéle při páté obrazovce už byste byli slepí a další obrazovky už nerozbijete…
Na té fotce hořící skládky – když takhle nakupíte hektar elektroodpadu a zapálíte to – jakpak z toho získáte ty drahocenné kovy? Na to potřebujete malý ohníček a ne zapálenou skládku…
Jo a repasem vyřešíte problém s elektroodpadem? kdepak – jen jej posunete o 2 – 5 let do budoucnosti – ty počítače stejně někdy doslouží.
toto je zpusob, velice oblibeny v zapadnich zemich, jak se resi problem.
funguje to v politice i jinde.
mame problem X popsany v clanku. v komentarich nekdo napise, ze clanek
o X obsahuje fakticke chyby, takze tim, ze clanek o X obsahuje fakticke
chyby, tak ani autor clanku neni duveryhodny a tim ani problem X neni
problemem, ale nejakou fiktivni smyslenkou.
nakonec se diskuze zvrhne, zda clanek obsahuje N nebo M faktickych chyb
a uplne se zapomene diskutovat o skutecnem problemu X.
jestli neni ovsem mozek-vymyvajici spise tento komentar.
ja bych rekl, ze clanek narazi na nemilou skutecnost, nebo snad takovy
problem neexistuje?
http://www.cbsnews.com/stories/2008/11/06/60minutes/main4579229.shtml
http://news.bbc.co.uk/hi/english/static/in_depth/world/2002/disposable_planet/waste/chinese_workshop/default.stm
Co by tam ti lidé měli jiného dělat? Existuje něco jako místní kulturní karma, žijeme v takovém prostředí, jaké úsilí jeho vybudování věnovali naši předci. V Evropě byli inovativní a proběhla průmyslová revoluce, v Africe nic takového nebylo, kolonialisté byli vyhnáni, původní africká kultura, která zajišťovala jejich přežití byla ztracena. A do té kultury patřil například šamani, kanibalismus, vysoká úmrtnost dětí, … Ale tato přirozená kultura zajišťovala jejich přežití. Jaká bude příští karma Evropy? Úpadek? Změkčilost? Neschopnost se o sebe postarat? Dluhy?
>jaké úsilí jeho vybudování věnovali naši předci.
Mas to trosku pomylene. V Afrike existovala kultura a civilizacia tak isto ako na vsetkych kontinentoch. Jediny rozdiel ze Europa mala vyborne geograficke podmienky, vdaka ktorym sme mohli vyuzit najproduktivnejsie rastliny a domestifikovane zvierata ( odporucam vybornu knihu od Jareda Diamonda Guns, germs and steel, eventualne sfilmovanu verziu od National geographic ). Europa prevalcovala a znicili velke mnozstvo kultur v amerike, afrike a azii. Takze sme skor vyherci v loterii ako nejaku superludia....
>A do té kultury patřil například šamani, kanibalismus, vysoká úmrtnost dětí
to bola aj europa do 19 storocia. upalovanie bosoriek, 8 z 10 deti zomieralo, zaostaly feudalny system v porovnani so sofistikovanou kulturou ciny indie
>Ale tato přirozená kultura zajišťovala jejich přežití. Jaká bude příští karma Evropy?
Nemame ziadne moralne pravo zneuzivat slabsich. Tiez ked si ta pockam vo sklepe s ocelovou tyckou a zmlatim ta do bezvedomia. Budes to brat ako karmu pretoze si zmakcil alebo pobezis to nahlasit na policiu?
Aha, takže budiž sláva pologramotným krčmářům, kteří podobné srdceryvné slátaniny ochotně překládají a předávají dál. Věčné zatracení všem, jež mají tu drzost myslet hlavou a uplatňovat kritické myšlení na „pravdy“, které jsou nám takovými rozumbrady předkládány jako zjevená pravda.
Účel nesvětí prostředky. Konstruovat rádoby morální apely na základě účelově poskládaných, leckdy nesouvisejících, faktů a dále je bezmyšlenkovitě šířit, škodí problému X více, než když někdo upozorňuje na věcné chyby a odbytou práci autora či redaktora.
Sorry, ale nerozumím, jaké linky po mně chcete. Netvrdil jsem, že je něco pravda, ale reagoval jsem na nepravdy a chyby, které nám pan Krčmář zprostředkoval. Můj komentář byl pouze trapný pokus o ironické zhodnocení diskutovaného pamfletu. Konkrétní gramatické a věcné chyby, kterých je článek plný, zmínili již jiní komentátoři ve stejné diskusi, takže nepovažuji za nutné je opakovat nebo na ně dělat linky. Jediné tvrzení, kterého jsem se dopustil, bylo to, že podobné články škodí diskutovanému problému více než kritické reakce na ně. Nemohu sice své tvrzení podpořit žádným úderným linkem, ale napadá mě pouze známé klišé o chlapci, který z legrace (a z nerozumu) volal: „vlk, vlk“ a když pak vlk opravdu přišel, chlapci nikdo nepomohl, protože mu už nikdo nevěřil. Připadá mi to jako obstojná analogie ke stavu, kdy je nějaký, leckdy i dost závažný, problém zaneřáděn diletantsky napsanými „rozbory“, ve kterých i laik nalézá zjevné chyby. To jen stěží může prospět obecnému vnímání daného problému jako skutečné hrozby.
Analogie jsou cestou do pekel a ta moje asi není z těch nejvydařenějších, ale jinak s vaším názorem nesouhlasím. Jsem přesvědčen, že hloupých lidí je mnóóóhem více než těch vysloveně zlých a jejich působení má zhoubnější celospolečenský dopad. A tímto se zároveň omlouvám pačesatému Jardovi, neboť své přesvědčení opět nemohu doložit žádným argumentem ostrým jako břitva a už vůbec ne, žádným linkem :-(
Současná situace je taková, že kluk křičí „vlk, vlk“, ale houštím se blíží medvěd. A my tady teď diskutujeme, zda máme věřit, že jde vlk, nebo nemáme věřit že jde vlk, ale vůbec neřešíme, že na nás jde medvěd. A právem se pak ptáme, zda kluk křičí „vlk, vlk“ jen proto, že je hlupák co nepozná medvěda, nebo proto, aby odvedl pozornost od medvěda…
Jinak řečeno, elektroodpad je velký problém a měl by se řešit nejlépe ihned. Ale nevypadá tak, jak je popsaný v článku, a leží také trochu jinde. Viz oblíbené „nevyhazujte, repasujte“, které ovšem ve skutečnosti problém jen časově odsouvá (jednou beztak doslouží) a velmi komplikuje (stále tu máme desítky let staré věci, ve kterých je plno nebezpečných látek, které jsou dnes již zakázány).
Předpokládáte tedy, že si buď já za „odstraněný“ kus nekoupím nový, nebo že by si „obdržitel“ mého „odstraněného“ kusu jinak pořídil nový. Taková modelová situace sice může nastat, ale asi nebude příliš častá. Já se totiž starého PC zbavuji až ve chvíli kdy si koupím nové (tedy je nahrazen) a cílová skupina pořizující si repasované PC si ho pořizuje ve chvíli kdy je k dispozici, nikoliv ve chvíli, kdy je potřeba (tito lidé obvykle nezvažují zda koupit repas za 3000 nebo nové PC za 15000).
Takže, já samozřejmě ten vyhozený nahradím ať už jde ten starý na skládku nebo na repas. A pokud jde na repas, pak je obvykle použit na nahrazení ještě staršího PC, které už na skládku jde, a to ve chvíli, kdy nákup (a tudíž výroba) nového kusu beztak není ve hře.
Váš argument by byl přijatelný jen v případě, že by trh s repasovanými PC byl malý, a tudíž by mé staré PC skutečně řešilo něčí otázku zda si pořídí nové PC nebo repas. Jenže ten trh (alespoň v ČR) není vůbec malý a mé staré PC tudíž ničí problém neřeší a tudíž jako „prevence nákupu nového PC“ nefunguje. A můžeme se ještě dále zabývat tím, zda by další saturace trhu s repasovanými PC neměla právě opačný efekt – rychlejší výměna HW, častější inovace, pokles ceny, nárůst objemu nových PC. Zkrátka, situace není ani zdaleka tak snadná, jak to vypadá. A to je také problém podobných diskusí – plýtváme energií na obhajobu nesmyslů a na kritiku a odhalování těhle nesmyslů, a díky tomu nemáme čas hledat slabá místa celého procesu a hledat účinná řešení. Osobně už podezřívám lobby producentů „elektroodpadu“, že schválně vezmou fotku hořící skládky starých pneumatik, zaplatí si článek typu „pálení elektroodpadu“ a v klidu se pak smějí, jak se ekologové mezi sebou hádají, zda pneumatika je elektroodpad nebo ne.
Proboha :/
A: Karel si koupí nový počítač, a starý skončí na skládce.
B: Karel si koupí nový počítač, a starý nechá repasovat pro důchodce Lojzu.
C: Karel si koupí nový počítač, a starý nechá repasovat pro důchodce Lojzu. Důchodce Lojza ale už měl jiný prastarý počítač, a ten vyhodí na skládku.
A teď dvě otázky pro chytré děti:
1. Jak se ty scénáře liší ve věci životnosti počítače? – značně
2. Jak se ty scénáře liší v počtu nových počítačů? – nijak
Závěr? Neexistuje triviální závislost mezi délkou užívání počítačů a počtem prodaných nových kusů.
Proboha!
Máš tisíc počítačů v provozu. Pokud je doba provozu dva roky, musíš vyrobit a zlikvidovat pět set počítačů ročně. Pokud je každý v provozu pět let, stačí vyrobit a zlikvidovat jen dvě stě počítačů.
Co se týče tvých příkladů tak jsi zapoměl vzít v úvahu ty další počítače.
A. Karel měl počítač dva roky. Doba použití dva roky. Lojza měl taky počítač dva roky a pak ho vyhodil.
B. Karel měl počítač dva roky. Lojza ho bude mít další dva, tedy celková životnost zdvojnásobena a potřeba vyrobit nové počítače a zlikvidovat staré snížena na polovinu.
C. Karel měl počítač dva roky. Lojza vyhodil počítač, který byl v provozu celkem čtyři roky a tenhle bude používat další dva, výsledek jako v B.
(roky pro jednoduchost, samozřejmě je můžou používat déle)
Jenže lidé mění počítače když jim přestanou vyhovovat svými parametry nebo morálně zastarají, to těžko změnit. Pochopitelně je možné kupovat stroje které vydrží déle, ale ty mají výrazně vyšší pořizovací náklady.
B. – to samořejmě není pravda. Uživatelé repasovaných počítačů by si typicky nový stroj nekoupili, protože na něj nemají.
To co popisujete je známé jako letadlo. Všechno to krásně funguje, ale jen do doby, než vám dojdou noví lidé (bez počítačů). V ČR už toho okamžiku bylo dosaženo, počet domácností s počítačem už moc neroste. Takže jakmile se rozhodnu, že chci nový počítač, pak v ten okamžik skončí jeden starý počítač na skládce – a teď je jen otázkou zda ten můj, nebo toho, kdo si koupí ten můj starý atd.
Převedeno na vaše příklady s roky – počítače vydrží pět let. Pokud začneme repasovat a polovinu jich „znovu využijeme“, budou opět sloužit jen pět let. To proto, že o co dřív si někdo vezme ten můj, o to dřív se zbaví toho svého. Znovu opakuji, že platí pro ČR – trh počítačů je víceméně nasycen a trh s repasovanými počítači funguje. V této situaci je skutečně mé rozhodnutí irrelevantní.
A ještě jedna poznámka – příklad A předpokládá, že oba měli počítač dva roky a pak byly dva roky bez počítače. Oba. Správnější by bylo uvažovat takto:
A teď už to snad vidí i slepý – počet počítačů na skládce záleží na tom, kolik si Karel koupí nových počítačů. Životnost počítače se nijak neprodlužuje, pokud si Karel koupí nový počítač každý rok, pak každý rok skončí nějaký počítač na skládce. Pokud si ho koupí jednou za dva roky, tak tam každé dva roky skončí jeden počítač. Neplatilo by to pokud by tu byl zástup dalších Lojzů, kteří by natěšení čekali, až Karel něco vyhodí a vrhali se po tom jak pes za kostí. Karel by si každý rok koupil nový počítač a každý rok by ten starý dal novému Lojzovi. Pokud by se za deset let našlo 10 Lojzů, pak by na skládce nemusel skončit ani jeden počítač. A první Karlovo počítač by skutečně sloužil 10 let. Ale ruku na srdce, skutečně je u nás taková poptávka po repasovaných PC? Skutečně na každého Karla připadá taková fronta Lojzů dychtících po starším PC? Ne, tolik jich není. Ve skutečnosti si navíc Lojza nebude brát každý rok starý počítač od Karla, ale někdy si koupí sám nový. A na skládce jich tedy skončí víc, než by se zdálo.
Taci Lojzove urcite existuji, zejmena, pokud by treba existoval sajt typu jumbletown.ie, kam da clovek inzerat, ze da to, ci ono a nekdo si proto prijede. Darce nemusi resit Nerudovsky problem a Lojzove jsou take spokojeni. Stoji je to trochu benzinu nebo listek za autobus. Spokojeni nejsou prodejci, kteri by nejradsi videli na skladce kazdy vyrobek starsi jednoho tydne.
Nikoliv. Článek sice ukazuje na reálný problém, ale je plný nesmyslů a polopravd. Právě takových, které v reálném světě vzniklé škody ještě navyšují.
Chcete příklad?
Olovo v plošných spojích je neškodné. Při provozu se neuvolňuje do vzduchu ani do potravy. Při správné recyklaci je možné prakticky všechno olovo získat zpět a znovu použít. Jedem se olovo stává teprve tehdy, když nějaký nevzdělanec, který nemá ponětí o recyklaci, vykoupe desku v kyselině a zbytek po louhování vylije do země.
Zákaz olovnatého pájení je projevem lobbismu elektrovýrobců – vysoká poruchovost bezolovnaté technologie jim zajišťuje odbyt, a arogance politiků, kteří neposlouchají reálné argumenty.
Kdyby politici a voliči nenaslouchali polopravdám, tak by se místo zákazu olovnatého pájení už dávno starali o to, jak se elektrošrot recykluje.
Jenže tomu tak není, takže namísto X tun olovnatého elektrošrotu skončí ve spalovnách a primitivních dílnách 3× X tun elektrošrotu bezolovnatého. Ekologické daně a recyklační poplatky jsou jen další formou zdanění a končí kdoví kde, zatímco odpad se stále likviduje tím nejhorším způsobem. Hlavně, že se to dělá daleko od jejich voličů!
Nesváděl bych to jen na lobby výrobců. Tohle je také důsledek lidí, kteří se chtějí zviditelnit. Pro ně je typické zkratkovité uvažování typu „olovo je škodlivé“, takže zakážeme vše, kde je olovo. Chcete být vidět? Zložte si ekologické hnutí, nejlépe na něčem triviálním, co každý pochopí selským rozumem (a to bez ohledu na to, zda správně). Osobně mám oblíbený zákaz rtuťových teploměrů. Jasně, rtuť je škodlivá, to ví i malé dítě. Teploměrů se likviduje málo, takže zátěž je minimální – koho to ale zajímá? Rtuť v teploměrech není v čistém stavu, ale je upravena tak, aby se nevypařovala při běžných teplotách a aby se místo rozlévání naopak shlukovala do kapek – ale kdo z „veřejnosti“ tohle ví? A koho to vlastně zajímá? Zakažme rtuťové teploměry… Že je jeden teploměr z hlediska rtuti menší ekologická zátěž než jedna „úsporná žárovka“? No a? Rtuť je přeci jedovatá, to ví i malé dítě.
Těch zlomených teploměrů byly za poslední desetiletí kvanta. Otrávených dětí… snad žádné? Mám známé mezi zdravotními sestrami a nikdy s těmi teploměry nebyl žádný vážný problém. Když se zlomí, tak ta rtuť udělá kuličky a dá se snadno sebrat a vyhodit. Jen se to musí zjistit dřív, než dítě dostane nápad to ochutnat. A i když to snědení není žádná legrace, úmrtím obvykle nekončí. S ohledem na množství té rtuti je to nepochopitelné, ta by měla na zabití člověka s přehledem stačit. Čím to? Ta rtuť v teploměru totiž není čistá, dělá kuličky, do ničeho se nevpíjí, nevypařuje se a při krátkodobém (minuty) styku s kůží nehrozí žádné zdravotní riziko. Není sice zcela inertní, ale není to ta obyčejná čistá rtuť, která je smáčivá, vpíjí se prakticky do jakéhokoliv materiálu, při pokojové teplotě se vypařuje a při styku s pokožkou se do ní velmi rychle vsaje a nedá se rozumně odstranit.
Chápu, ono se dá říci, že ty stovky milionů rtuťových teploměrů vyrobených za dobu jejich existence jen zázrakem nezabíjely. A na zázraky se přeci spoléhat nedá? Kdy zakážeme patrové budovy? Vždyť z okna se dá vypadnout!
PS: Teploměr jsem už minimálně dvakrát zlomil. Jednou jako dítě, podruhé nedávno. Proto mě pak naštvalo, že už se nedá koupit nový. Lihový byl vyprodán a elektronický měří s přesností +/- 2 stupně Celsia (zřejmě přesněji, ale takhle to garantuje výrobce).
To je jeden extrém. Ten druhý se nazývá „vrtěti psem“, kde se natolik soustředíme na duch článku, že jeho nesmyslnost samu o sobě přehlížíme. Snažme se prosím vyhnout oběma extrémům. Připusťme si, že cílem autora původního článku bylo zaujmout a mobilizovat, v čemž by mu objektivnost byla překážkou. Zcela jistě je elektroodpad velkým problémem, který je potřeba řešit již dnes, a zcela jistě ten problém vypadá jinak, než jak byl popsán v článku.
ano. zcela krasne popsano.
prvni vytka retorice zelenych: za ucelem „mobilizace“ pro „mobiliziaci“, kde neexistuje pro mobilizovaneho ani recniciho zadny jiny duvod nez mobilizujme, protoze jinak se o nas nebude vedet.
druha vytka retorice zeleny: vam puvodni autor clanku vedome predklada lez nebo nejzassi mozny vyjimecny pripad stejne casty jako treba sexualni ritualni vrazda.
zbytek je skoda casu rozebirat a ze by se toho naslo, ale temi nejzasadnejsimi je lepsi skoncit.
Platim preci nemale poplatky za recyklaci el. odpadu – u kazdeho prdu. Ja svuj odpustek zplatil. Vy ne?
Takze ja na to kaslu a nevim proc to resit.
Ze umiraji lide v africe ci asii? Je to jejich blbost (stejne jako unas ci kdekoliv na svete), kazdy ma takove vedeni, jake si zaslouzi. Cechy vedou vycuranci, africany vedou hrdlorezi a cinu vedou rudi kapitalisti.
Jinak s Pb free elektronikou je to asi jako s roli cloveka na globalnim oteplovani. Nekdo si na tom vymysli byznys, udela z toho viru v CO2 a pak to zacne prodavat. Proste obchodni model jak hadra!
Jo vira nejen ze hory prenasi, ale je to nejlepsi zpusob jak dlouhodobe vydelavat na lidske hlouposti a najivite.
Ano, poplatek platím. Ale ačkoliv se nazývá „recyklační“ a oficiálně je to poplatek za drahé a náročné zpracování nebezpečného odpadu, ve skutečnosti jsou to jen peníze zadarmo pro zpracovatele odpadu. Nerecyklovali předtím, nerecyklují teď. Jen navíc dostávají moje a vaše peníze. A o to mě to štve víc.
A co se CO2 týká – to skutečně je problém, ne tak velký jak se někdy prezentuje, ale hlavně nevypadá tak, jak je prezentován. Problémem totiž není produkce CO2, v té člověk nikdy nedokázal konkurovat přírodě (produkují ho všichni živočichové, uvolňuje se při požárech, no a třebas taková sopka při erupci dokáže za hodinu vyprodukovat tolik CO2 jako lidstvo za rok). Problémem je jeho odbourávání, například systematické odlesňování. Zejména kácení deštných pralesů. To byl donedávna problém, protože levné dřevo bylo nevítanou konkurencí. Teď se naopak pořádají benefiční akce, jen aby byly peníze na kácení deštných pralesů – protože se tak získává půda na pěstování kukuřice, ze které se vyrábí biolíh. Takže ano, CO2 je problém, ale je to problém jeho odbourávání, nikoliv jeho produkce. Jenže zatímco kvóty na produkci CO2 jsou efektivní nástroj konkurenčního boje velkých korporací proti drobné konkurenci, na zalesňování a rekultivaci zatím obchodní model nikdo nepostavil.
Souhlasim Vami!
Ja CO2 zminoval jako velmi aktualni priklad obchodu s virou v neco. Stejne jako nepodcenuji globalni oteplovani, ve ktere verim, nepodcenuji i CO2, jedine co podcenuji, je zasadni vliv cloveka na tento stav. V pripade lesu vsak mate pravdu. Je divne, ze zde v severni americe uz to pochopili (vetsina) a u nas v evrope se teprv ted zacinaji podporovat biopaliva – na chudaky, kteri pak nebudou mit na kukurici nikdo nemysli. No a nebo mysli, vsak oni zdrazi tu kokain (jizni amerika) tu opium (stredovychodni asie).
Holt ekonomii neprelstime zadnym *ismem, tak tu byla je a bude. A kdyz ji budem krivit, jen si budem stezovat jeji predikci no a sasmozrejme si na tom budou ti chytraci obchodujici s lidskou blbosti mastit kapsu.
Na dnešních počítačích toho není mnoho, co se dá repasem omladit. Většina věcí jakmile doslouží, jsou dál neopravitelné a neupgradovatelné. S přimhouřenýma očima ATX skříň a možná zdroj. Ostatní je po 2–4 letech provozu šrot, a to jak z morálního hlediska, tak především z hlediska technického opotřebení mnoha jednotlivých součástek. A to se bavím o stolních počítačích (skládačka) – dneska se prodává snad už víc notebooků, a zkuste ho po 3 letech denního používání „omladit“…
V notebooku se dá bez problému vyměnit větrák a disk, což jsou dvě komponenty, které jsou imho nejporuchovější (nejvíc se časem opotřebí, protože fungují mechanicky).
U klasického desktopu potom není vůbec žádný problém vyměnit cokoli. Otázkou jenom je, jestli existují náhradní díly. A náhradní díly neexistují, pokud nikdo nemá zájem počítače repasovat. Podle mě by se v pohodě z dvou až tří pět až deset let starých desktopů poskládal jeden velmi dobře funkční.
Otázkou spíš jestli, jestli by o něj měl někdo zájem (i zadarmo).
Otazka stoji jinak: bylo by pro takovy pocitac vyuziti? Je nekdo, komu by to stacilo?
Napr. na uceni se programovani nebo treba spravy serveru to bohate staci, neni problem. Stejne tak by kdejaky vybehovy pocitac stacil na prochazeni Internetu apod.
Ja jsem si treba koupil IBM xSeries 330 za neco malo pres 1000Kc, vcetne postovneho z Nemecka.
Je to starsi stroj, ale porad jeste ma vyuziti, jinak by ho zrejme nenabizeli hosteri – treba tady: http://www.abchost.cz/ibm-xseries-330-1u-server-s-2-x-cpu-pentium-iii-1-13-ghz-hw-raid/158/product.html
A co se tyce toho „zrouta“, ma to 100W zdroj. Pomer W/vykon urcite nebude jako u modernich serveru, ale v situaci, kdy by nebyl moderni server vytizen, to muze byt teoreticky i uspora.
Jak sám správně říkáš , je to otázka investic … a jen málokdo bude mít starý krám za peníze , kdy mohl koupit nové PC se stejným příslušenstvím ( CRT zdarma ;) )
To že nové sestavy nejdou pod 3K a staré šunty se prodávají okolo 1000 Kč je pravda . Na internet však ten starý šunt stačí stále vrchovatě : /
Obávám se, že nemáte pravdu. V celé diskuzi se čtenáři opírají pouze o materiální aspekt prepasování. Zcela se opomíjí SOCIÁLNÍ ASPEKT REPASOVÁNÍ v rámci ČR/SK. V ČR se běžně pořizují staré (5 let a více) počítače zejména seniorům za účelem běžné práce s internetem a video hovory s příbuznými (nejen na Slovensko).
Problém nastává v případě, kdy se takto obdarovaný senior dozví např o Google Earth a vy jako vzorný rodinný příslušník či známý máte vysvětlit, proč mu nejde s tou zeměkoulí otáčet, a proč nemůže sledovat „jak to samo najíždí po jednotlivých světových památkách“ a že si nemůže otáčet těmi nádhernými trojrozměrnými domečky.
Když už máte za sebou úspěšné vysvětlení problému zastaralosti HW, čeká Vás série obvinění proč jsi mi to koupil: pořád do toho kopu pod stolem nebo na stole to zabírá tolik místa, pořád to hučí (nezáleží na tichosti větráku), na to co to neumí to žere strašně elektriky a ještě se to hrozně hřeje. A další a další leckdy i objektivně nesmyslné stížnosti.
Vyplatí se tedy dokola kupovat repasované PC nebo raději koupit levné nové PC (skládačku) a mít na několik let pokoj od vysvětlování, proč mi to a to nefunguje?
PS: Mám sebou několik osobních zkušeností a desítky zprostředkovaných zkušeností získaných jako výpomoc na servisech. Popisovaný model netrhaných videohovorů a Google Earth jsou samozřejmě vybrané jako nejpalčivější. Věřte, že pro jakéhokoliv člověka (ne jen senior) je příjemné vidět své známé nebo vnoučata z druhého konce republiky nebo ze studijního pobytu v zahraničí. Nehledě na to jak takto „virtuálně navštínevý“ senior stoupne v očích svých známých, když jim vypráví jak mu vnuk/čka telefonivala a on/ona ji viděla a může zprostředkovat aktuální zážitky a nová témata k hovoru.
Notebookové disky vydrží hodně a není problém vyměnit. Ventilátory mají životnost omezenou, to je fakt – a dostupnost náhradního dílu je různá. Ale po 2–3 letech je notebook celkově rozvrzaný, ohmataná písmenka na klávesnici, rozviklané panty displeje, sem tam vyvrácený konektor, začnou se objevovat vakly na boardu s různými následky (rozsypaná grafika, tuhnutí apod.). Má cenu ve starém notebooku měnit motherboard za nový? Nemá… A pak ta morální zastaralost – u notebooků je to znát snad ještě víc, než u desktopů.
A ted si predstavte kdyby byly standardizovane olejove filtry u motoru , a vubec treba motory nebo soucastky mezi nema . To by se usetrilo a kdyby nebylo v IKEA polovina nesmyslu na nic a nikam vubec by to neuskodilo … No jo , ale to by kapitalismus klekl , ze jo …
Mimochodeem slunecni elektrarny… Kolik to je kremiku ktery se kazdy rok degraduje o x5 , jakze se ziskava kremit z rud v nejakzych 2000 stupnich :) Ten kolektor si za dobu sve zivotnosti nevydela na svou vyrobu .
Takze ten politicky tlak tu je nechovat se ekologicky, ale tak aby se posilovala spotreba aby se mohla kolecka tocit dal .
Kremikove fotopanely se snad uz nedelaji. Dnes existuji i jine a efektivnejsi a snad i produkcne levnejsi technologie. Nedelam si ale iluze a myslim si, ze instalovat fotopanely v nasicvh zemepisnych sirkach je PR nesmysl. Smysl by to melo tak v pripade, ze bychom prez leto mohli elektriku pumpovat do nadrze ve sklepe a v zime si ji pustit do zasuvky. Nevylucuji ale, ze moderni panely si na jihu mohou na sebe i vydelat, tedy vyrobit vice elekriny, nez spotrebuje jejich vyroba. Stale jeste jsem ale nevidel seriozni analyzu problemu (vcetne recyklace) a tak mam pocit, ze se jedna o Potemkinovy vesnice ve stylu uspornych zarovek.
P.S.: Existuji dokonce i fotopanely, ktere si muzete vyrobit doma, tusim ze sikovne zoxidovanych medenych desticek. Otazka je, co z toho clovek vyzdime na vystupu. BTW, kdyby bylo nejhur, vali se mi doma dva obrovske selenove usmernovace. Takze si treba vyrobim fotopanel a budu si nabijet doma vyrobeny akumulator a svitit si doma vyrobenou zarovkou s uhlikovym vlaknem, zatimco jini lide si budou svitit lampickami na tuk z mrtvych kocek a spoluobcanu. :-)
Nesouhlasím. ATX skříň je od svého vzniku (±) stejná a není žádný důvod ji měnit. (Mám bednu starou 10 let). Se zdrojem je to složitější z hlediska konektorů. Je ale výhodnější koupit redukce (molex-sata, molex-pcie) než zdroj vyhodit a koupit si tentýž, ale s jinými konektory.
Omlazovat lze. PC je modulární systém a lze změnit procesor, přidat paměti a pokud nestačí, tak upgradovat gk. Základní deska, zdroj, pci(e) periferie, disk, mechaniky mohou zůstat. Netřeba to vyhazovat a kupovat vše nové.
Hmm, 2–4 roky, mám počítač 8 let starý, který velmi dobře (po mírném repasu – ulomil jsem na desce tranzistor pro napájení zvukovky, což mě nevadilo, protože jsem to měl jako server, pak jej stačilo jen připájet a zvukovka funguje) slouží současnému uživateli. Stejně tak v jedné neziskovce používají a udržují při životě počítače (o které bych si, pravda, kolo neopřel), ale jim dobře slouží (a je to o tom mít nebo nemít, nemohou si vybírat). Přesně jak to je popsané v článku.
Právě že i na té skříni je dneska stejná už leda ta klempířina. Ve zdrojích i na boardech časem vyschnou elyty. V dobách PIII a starších to bylo trochu lepší než v dobách P4 – živnotnost 2–4 roky platí právě pro P4. Čest výjimkám, které potvrzují pravidlo.
Vyměnit procesor za novější a výkonnější? A ten koupíte kde, pro 4 roky starý board a jeho patici? Pokud to náhodou paticově jde, upgradovat o rok-dva do budoucnosti, co tomu řekne čipset, VRM a BIOS staré desky? (Viz LGA775)
RAMka navíc se koupit dá, pokud nebyla už v době pořízení natažená na max – a s trochou štěstí to bude i stabilní. Další problém je, že konkrétní objem RAM v DDR3 vyjde na zlomek ceny stejného objemu v PC133 / DDR1. Když zvolíte DDR2/3, vejde se do těch peněz i nový levný board a CPU.
Je pravda, že low-end 45nm C2D žerou znatelně míň, než P4 – takže upgrade včetně desky ve skříni původně určené pro PIII (se zachováním původního zdroje) dává v tomto ohledu smysl. Pro ATX 20/24pin snad ani není třeba dělat redukci, stejně jako pro přídavné 12V napájení CPU 4/8pin (u jednoprocesorové desky jsou všechny piny propojené). Jeden problém bych viděl u +5VSB: v raných dobách ATX (1.x, PIII a starší) bývalo zvykem +5VSB na 500 mA nebo i míň, v dnešní době (tuším ATX 2.x) už je potřeba +5VSB aspoň 2A. V druhé řadě prašivý ATX zdroj starý 4 roky jednak nemá aktivní PFC a má účinnost třeba i pod 70% (což mají dnešní šlupky pod 500 Kč také), druhak bude mít sušené elyty ⇒ můžete si hodit korunou, jestli počítač začne způsobně postupně tuhnout za chodu, nebo jestli jednoho dne po výpadku elektřiny umře zdroj při náběhu tak šikovně, že bude mít chvíli na výstupu přepětí (následkem rozpadu regulační smyčky) a odpálí všecko včetně disku, takže přijdete o data. U starých kompů víc než u nových platí: zálohovat, zálohovat.
Když vyměníte motherboard za něco hodně nového levného, dost možná tam nepůjde připojit starý IDE disk. Ostatně proč taky, při těch cenách a rychlostech nových SATA disků.
Ale pokud máte vrakoviště a dost času na hraní, tak vlastně proč ne :-)
Pořád ještě provozuji notebook z roku 2002 a kromě snížené kapacity baterie a problémku s displejem (při určitém natočení se vypíná podsvětlení a zatím se mi do toho nechce šahat) funguje v pořádku – 20 GB disk, 256 MB RAM, Celeron M 1.6 GHz, systémy různé.
Samozřejmě to není žádná nadupaná herní mašina :-) ale svoji funkci lepšího psacího stroje a na vývoj je to dostatečné.
na jednu stranu se da oponovat: firma abc vymenou x starych serveru za 1/8× novych(s nasobne vyssim vypocetnim vykonem na 1W sezrane eletriny) mela navratnost te investice v elektrine snad za rok.
na druhou stranu souhlasim: az se politici postavi k energetice celem(= dostavime temelin a neco jadernyho pristavime na severu) tak opravdu bude ekologictejsi zrout elektriny nez likvidace chemickeho bordelu.
Ale ono hodne zalezi na tom, k jakemu ucelu bude ten pocitac slouzit. Jestli to ma byt vysoce zatizeny server nebo pracovni stanice, tak je repasovany pocitac blbost. Pokud to ma slouzit nekde k tukani mejlu a vyplnovani faktur (a takovych pocitacu je mozna vetsina), pripadne k jinemu vyuziti s nizkym narokem na vykon, tak neni zadny duvod pro novy pocitac, protoze celkova spotreba bude stejna i pri mnohem vyssi merne spickove spotrebe.
Nikdo repasi nenabizel jako univerzalni reseni (ani v tom clanku nic takoveho neni), stejne tak nekomu vyhovuje ojete auto, kdyz toho malo najezdi a nevadi mu tedy vetsi merne naklady na kilometr, ale zcela pochopitelne je pro jine takove reseni zcela nesmyslne, protoze by byli furt v servisu.
To, ze se elektronika vyvazi do Ciny a jinam, je dlouho znamym faktem. Zpochybnovanim rozbitelnosti obrazovky kladivem s tim nic neudelate. BTW, kdyz to nekdo dela denne, tak asi vi, jak to udelat bez toho, aby vsichni v okoli 50m byli prospikovani strepy, jak zde nastinujete. BTW, takova obrazovka ma na hrdle skleneny „cudlik“, typicky byste ho nasel uprostred patice. Ten se ustipne klestemi a tak dovnitr vnikne vzduch relativne mirnym zpusobem, bez toho, ze by nekde letaly strepiny. Hrdlo se urazi pak a vytlucou se z nej kovove casti.
17" CRT má asi víc jak 6 kg. Ale o tom olovu se mi to taky nezdá. I když možné to je. Jednou jsem o tom přesvědčoval učitelku angličtiny na vysoké škole, kde byl podobný článek, a tam psali že v monitoru prostě je 5 kg olova. Nebyl jsem jí schopen vysvětlit, že to že může být v takovém množství teoreticky jedině z vnitřní strany obrazovky, a ať si spočítá, jaká tlustá vrstva by to musela být. U 17" CRT mi to vyházelo asi na 1.5 mm. Jedině že by to bylo jako odstínění záření, což se mi moc nezdá.
Je to resim tak, ze pokazde kdyz si koupim neco noveho do compu tak to starsi (pokud to ma tu samou funkci) prodam nebo daruji. Problem vsak je 25kg CRT monitor ktery uz asi nikomu neposlouzi. Mam velke pochybnosti o tom, ze v CR existuje neaka spolehliva organizace ktera ho dokaze ekologicky zneskodnit.
Ale co cekat v krajine, kde pro popelnice s tridenym odpadem prijede obycejne popelarske auto a nahazi to vsechno do jednoho kontejneru v sobe.
Ocenil bych dalsi clanek na toto tema, ale orientovan na Cechy a Slovensko a doplnen o konkretni odkazy na zpusoby recyklace.
Ten problem se nemusi odsunout do budoucnosti, protoze v soucasnosti muze byt alternativou k znovupouziti kombinace recyklace (at uz jakekoliv) majitelem stareho pocitace a zaroven nakupem low-end pocitace tim, kdo by jinak vyuzil ten repasovany – tedy usetri se skutecne jeden pocitac (vyroba i recyklace).
Berylium se používá do skla obrazovek ve formě tzv. berylnatého skla, používaného pro přední stěnu, kde se zobrazuje obraz. To má totiž tu zvláštní vlastnost, že nemění svou barvu (=čirá), když dojde k jeho ozáření radioaktivním zářením a toto záření navíc filtruje. Druhá část obrazovek se vyrábí z olovnatého skla – ejhle kde se to olovo objevuje :). To je sice značně levnější, ale při kontaktu s radioaktivním zářením mění barvu – zešedne a přestane být opticky průhledné. Proto jsou staré obrazovky v zadní části tak šedivé. Při následné (skutečné) recyklaci se vůbec nepoužívá kladivo, z hrsti střepů se to rozděluje velice nepohodlně. Využívá se jednoduchého principu „bez násilí“ – rozdílné roztažnosti obou typů skla. Obrazovka se v místě spoje zahřeje a rychle ochladí a krásně se rozdělí na oba druhy skel, které se dají dále použít.
Netuším, kolik olova se v takové obrazovce nachází přesně, ale protože tzv. olovnaté sklo obsahuje až 50% olova a obrazovka je poměrně těžká elektronka, hlavně pokud to je bývalá CRT reklama na hlaváku, může to být docela dost a nějaký kilogram by se najít dal.
Urazit hrdlo obrazovky jste asi ještě nikdy nezkoušel. Já taky ne, ale kdybych to chtěl někdy zkusit, poradil bych se nejprve s těmi, kdo už to někdy zkoušeli. Není to vůbec tak nebezpečné, jak píšete:
http://www.youtube.com/watch?v=IenjuQc-ho0
http://www.youtube.com/watch?v=4Tin7IvAQCk
V tomto prípade je Vaša irónia tak trochu „nasilu“. Urážanie hrdla spoľahlivo funguje, spýtajte sa ktoréhokoľvek nepubertálneho opravára TV… Je to bežná metóda, ako bezpečne zneškodňovať CRT obrazovky tak, aby už nehrozila deštruktívna implózia. Hrdlo je z relatívne tenkostenného skla, takže ide odbiť pomerne ľahko; prasklina sa nerozšíri na hrubostenné sklo a hlavne tam následne vzduch natečie relatívne pomaly a telo obrazovky zostane vcelku.
Tak to se mýlíte, není to problém náš, pozvednout se na jinou úroveň musí každý sám a bez obětí to nejde. Za nás ty oběti přinášeli naši prapradědové za průmyslové revoluce. A paradoxně je zase budou přinášet vnuci našich vnuků, protože Evropa žije a je velkorysá a lidumilná na dluh.
Tak napriklad velka cast Evropy se pozvedla na dnesni uroven diky pilnemu rabovani Afriky a jinych mist na zemi. Velka Britanie je asi nejkriklavejsi priklad, kdy se z pasaku ovci stala prumyslova velmoc cizim pricinenim.
Nacez prijdete vy a reknete Africanum, ze se maji pozvednout vlastnimi silami. A to jako jak? Maji na to jit po vzoru Evropy a zacit nekde neco kolonizovat? To samozrejme ne, rabovat mohou jenom bili. Cili vlastni praci? V zemich rozvracenych valkami, ktere tam popichuji tajne sluzby, prodejci zbrani a prumysl, ktery potrebuje levne rabovat tamni suroviny (viz. treba coltan)?
K tomu si pripoctete pomoc IMF, ktery africkym zemim vnucuje ekonomicka opatreni, v jejichz dusledku lide nemaji ani pitnou vodu a piji otravene sracky. Nebo v jejichz dusledku vlada nesmi farmarum poskytovat hnojivo, protoze se jedna o neferovou soutez, ve srovnani se zememi, ktere tam chteji vyvat. Nevadi ovsem, ze Evropa a USA tam vyvazeji levne, protoze dotovane potraviny. Africky, nedotovany farmar tak byl zapsan do cervene knihy ohrozenych druhu a skoncil ve slumu na predmesti a zivi se prohrabovanim smetist a „recyklaci“ americkych pocitacu.
Jeho puda pak byla pronajata Saudske Arabii nebo Cine, ktere maji pudy nedostatek. Velkoprodukce zeleniny pak vycerpa omezene zdroje vody do posledni kapky, coz je Saudske Arabii jedno. A pokud na te pude ten Africky farmar stale jeste je, protoze se jedna o zatvrzelou svini, ktera ne a ne zkrachovat, je „odejit“ na pudu nahradni, ktera je tak kvalitni, ze se tam da vypestovat i par kaktusu.
Vy jste chytrej, jak kdybyste posvacil salamounovo hovno. To mi pripomina, jak Le Chat Philippa Gelucka v jednom vtipu rika: „Reseni problemu nezamestnanosti je jednoduche. Staci dat praci nezamestnanym.“
staci kdyz nebudou delat deti jak na bezicim pase, kdyz se budou aspon trochu vzdelavat a kdyz budou pracovat. pokud se nekdo narodi uprostred sahary tak ma proste smulu. silnejsi pes… jak to tam vypadalo pod vladou bilych? relativne slusne. jak to tam vypada kdyz si chteji vladnout sami? usekane ruce a obcanske valky.
Aha. Vzdelani, oblibeny vselek. Akorat, ze v rade zemi tam nejsou prachy ani na vseobecne zakladni vzdelani a pokud ano, tak cokoliv, jen ne valitni. Ty zeme totiz splaceji dluhy, ktere kdysi nekdo nemoralne napujcoval tamnejsi diktatorum, i kdyz kazdemu, kdo umi aspon do peti pocita, bylo jasne, ze 95% pujcky se stane osobnim majetkem diktatora. Ty dluhy ty zeme splatily jiz nekolikrat na urocich, presto musi platit dal. Nadeje, ze by ty dluhy kdy splatily, je v nedohlednu. Mozna v pristim tisiciliteti. Afrika je dojna krava a dojnou kravou zustane. Muzete namitnout, ze jim prece ty dluhy snizili. Ano, to protoze dojne kravy je treba si vazit. Musi se dojit jenom tak, aby z toho nechcipla, protoze pak je dobra akorat tak na rozemleti do krmne moucky.
BTW, kdo na ty obcanske valky dodava zbrane? My prece. Jsme tedy za ne temer stejne zodpovedni, jako ti, kteri tam valci. Nebyt nas, valcili by klacky a konflikty by byly podstatne mene krvave.
Ospravedlňujem sa za OT, ale nedalo mi nereagovať:
>Nebyt nas, valcili by klacky a konflikty by byly podstatne mene krvave.<
Pri genocíde v Rwande na jar 1994 bola hlavným „pracovným“ nástrojom obyčajná mačeta. Viď http://cs.wikipedia.org/wiki/Rwandsk%C3%A1_genocida
Inými slovami, kto chce psa biť, palicu (kameň, mačetu, pušku, samopal, …) si vždy nájde.
Překlad je špatný, obsahuje spoustu chyb a je (mírně řečeno) manipulativní.
Stajně tak fotografie, které nic nedokazují (sic).
Dost pochybuji o kvalifikaci autorů těchto paskvilů hlavně ve vztahu k čtenáři. O čemž sědčí připomínky jiných čtenářů.
Čest vrtění psem. Jen tak dál soudruzi. Strana, čínský lid a lid celé afriky, na váš nezapomenou.
p.s.
nezaměňujete toxiny za toxické látky???????
ja myslel ze asiati maj na to nejvetsi fabriku na recyklaci ? A proc nenapisete i o tom, ze zpracovani elektroodpadu je velice lulkrativni byznys ? Ze tam jsou i jine nez jedovate prvky jako je treba zlato? Nekde jsem tusim cetl, ze dnes uz je vyhodnejsi zlato ziskat recyklaci, nez jej tezit. Pokud vim, tak ti asiati toho odpadu zpracujou tusim 10k tun mesicne, a aby se jim to zaplatilo jen z tech prvku co ziskaji recyklaci, tak by museli zpracovat pouhe 4k tun elektroodpadu mesicne… takze jsou celkem v plusu.
Co jsem se zajimal o zpusob te recyklace, tak by melo jit o nejaky „mlyn“ ve kterem se ty elektrokomponenty proplachuji tekutym dusikem aby zkrehli, pak se to pomele a pak se to rozdeli na prvky …
Nejde o to, kolik se na tom nahrabe, ale o to, jak se to dela. Pokud se treba roztloukaji obrazovky na ulici, vytahuji se z nich pouzitelne kovy a prach z luminoforu leta vzduchem, usazuje se vsude, vsichni to dychaji a popeli se v tom deti, pricemz kontaminovane strepy se pak vysypou treba do rokle za vesnici, tak asi neco bude spatne.
no to samozrejme, s tim souhlasim, to je pruser. Jen chci podotknout ze nic neni cernobile a ze kdyz je tam tabulka „jedovate polevky“ tak by tam mohla byt i tabulka tech uzitecnych veci – zlato, stribro, hlinik, cin, med, zelezo, zinek, paladium, iridium atd. Pokud dam pohled jen z jedne strany, tak podsouvam svuj nazor, kdyz dam pohledy z obrou stran, dam cloveku moznost si o veci udelat svuj nazor.
Jinak o tom kolik si kdo nahrabe je to taky. Ti delnici urcite nezvladnou zpracovat tolik odpadu mesicne jako ta moderni „recyklatorovna“ (schvalne o ni neco hledam, ale nemuzu najit, slysel jsem to v radiu). Ovsem asiatu je jak much a maj proste jinou mentalitu. Delal jsem pod nima a pro ne je proste kazdy nahraditelny.
Nemá cenu opakovat neuvěřitelné množství fakticých chyb, na které již upozornili diskutující přede mnou. Bohužel díky nim člověk začne pochybovat i o zbytku článku, jakkoliv může být pravdivý.
My dáváme na recyklaci odhaduji 150–250 počítačů ročně (neodhadnu přesně, každou lokalitu má na starosti někdo jiný). Shodou okolností jsem se letos ptal, jak se to vlastně recykluje (zajímaly mne především desky plošných spojů). Samotná firma, která to odváží, to prý jen rozebere a „tišťáky“ se odvezou do jediné firmy v ČR, která má na jejich zpracování technologii. Ta spočívá v tom, že se vše rozemele a dále se postupuje tak, jak postupoval Joffrey de Peyrac. :-) Kostní popel a olovo. :-) Prostě je na konci roztavené olovo, do něj se všechny kovy vyloučí a na povrchu olova vytvoří pěnu, která se „sebere“. Asi to nebude tak jednoduché, ale pro základní pochopení to stačí.
tahle diskuze je jako situace, kdy nahy clovek krici ze hori barak.
a okolni lide misto, aby sli hasit horici barak rozebiraji, zda je
slusne, aby nekdo v noci behal po okoli nahaty a neco vykrikoval.
zdejsi ctenari maji problem rozpoznat, ze puvodni clanek neni o
presnem mnozstvi tezkych kovu v pocitaci, ale o tom, ze se uklidnujeme
predstavou, ze pocitace jsou ekologicky recyklovany (a doufejme, ze vetsina
opravdu je), ale skutecnost je takova, ze existuje i problematicke
zpracovani probihajici v asii/africe, kde lidi za nevyhovujicich podminek
vytezuji suroviny z pocitacu. a na to chtel clanek upozornit.
> – rozebiraji kompy → maji aspon nejaky penize → nechcipnou hlady(ted)
Ale chcipnou na rakovinu, selhani jater, ledvin nebo plic… Budou mit deti se zavaznymi genetickymi vadami… Doziji se 40 let, kdyz budou mit stesti a otazka je, v jakem stavu.
Treba kadmium je svinstvo: http://en.wikipedia.org/wiki/Itai-itai_disease Takto to pak vypada: http://ic.ucsc.edu/~flegal/etox80e/SpecTopics/itaiitaipics.html
A takto vypada Minamata, otrava rtudi, na zname dobove fotografii z Japonska: http://a1692.g.akamai.net/f/1692/2042/7d/noravr.blog.lemonde.fr/files/2007/03/smith_minimata.1173805663.jpg
Díky, Petře, že jste sem toto téma přinesl. Je mi trochu smutno z reakcí, nenechte se jimi odradit!
P.S. zaujala mě zmínka o Free Geek Chicago, zajímalo by mě, jestli nějaká podobná „kyberpunková“ skupinka existuje i u nás. Možná by nebylo marné, kdyby se nezaměstnaní nebo třeba studenti dozvěděli něco o počítačích třeba i cestou „zastaralé techniky“ (čti: morálně zastaralé). Např. z Německa se dá vyřazená technika dovážet vyloženě za pusu a ve velkém. Dost často jsou to v pohodě využitelné stroje…
Takto zaměřenou organizaci v Česku neznám, ale sám jsem spolupracoval s několika neziskovými organizacemi a vím, že třeba pro vozíčkáře nebo nevidomé uživatele sháněli starší železo. Je fakt, že centrálně (přes jednu IT repas neziskovku) by se asi takové věci daly dělat efektivněji. Každopádně je možné s tím začít, EU vypisuje poměrně velké dotační programy, kde se najdou peníze i na takové aktivity.
Další zajímavost je, že organizace placené ze státních peněz se, pokud vím, nesmí (morálně) vysloužilého HW jen tak zbavit, ale oficiálně jej musí nabídnout jiným organizacím a teprve po projeveném nezájmu vyřadit. (příslušné paragrafy teď z rukávu nevysypu) V praxi je pro ně samozřejmě jednodušší takový stroj prohlásit za vadný, aby se tomuhle martyriu vyhnuly…
Ona „IT repas NGO“ by mohla takové počítače bezúplatně přebírat, čímž by těmto organizacím spadl kámen ze srdce. Pokud by je jenom nerepasovala, ale zároveň i uměla ukázat jejich využití (např. pomocí OSS přeměnit na tenké klienty k výuce něčeho apod.), byla by to myslím docela záslužná a asi i zajímavá práce…
Třeba se toho někdo chytí…
(P.S. opravdu díky za tenhle námět! Minimálně jako podnět k přemýšlení je to hodně zajímavé)
„Zhruba čtvrtina Američanů nemá doma počítač, proto musí chodit do knihovny. Pomozme jim.“ Chudáci. Opravdu úsměvné :-). Zhruba půlka Afriky „žere“ písek, co takhle pomoct jim? ;-) (ne, nemá to cenu, známe bludný kruh chudoby…)
Bez ohledu na ty bláboly o recyklaci je to další článek, který mě tady pobavil.
Tohle je naprosto normalni. Napriklad dodnes si vsichni skubou vlasy, ze spadlo WTC a kolik tam zheblo lidi a jaka to byla strasna tragedie. Ze ale po dlouhe roky v Kongu bylo denne zabito lidi i vice, nez jich bylo zabito ve WTC a ze dodnes jich umira denne pul druheho tisice hladem a na nemoci, nikoho nezajima. Sdelovaci prostredky se o tom nezmini ani okrajove.
ze veci sa dnes nerobia tak aby boli urobene dobre, ale tak aby sa na tom niekto co najviac nabalil.
vyrobky sa kazia presne treti den po uplynuti zarucnej doby, dve veci sluziace na to iste (napr vysavace) nemaju jedinu suciastku zhodnu, pokial sa vobec nahradne diely dodavaju tak s cenou prace servisu byvaju drahsie nez nakup noveho vyrobku atd, atd…
Problem existuje a to ze tu zopsujeme autora za nesikovne prevzaty clanok s tym problemom nijako nepohne
inak k tej recyklacii plosakov… co viem tak je to celkom v pohode kseft plosne spoje su pomerne efektivne a lukrativne recyklovatelne, kovy obsiahnute v nich (o tie kovy ide predovsetkym) casom nedegraduju proste ten cin bude rovnakym cinom aj za 100 rokov
ovela vacsim problemom je spusta plastov ktore su dnes v uplne vsetkom z plastov je len mala cast znovu pouzitelna a cela recyklacna habadura sa vobec neoplati… najjednoduchsie je to proste zapalit v lepsom pripade sa to zapali nejak kontrolovane a vyuzije sa aspon to teplo.
S tím cínem nemáš, bohužel pravdu! Říká ti něco termín: cínový mor? Jde o to, že v cínu a jeho slitinách dochází časem k rekrystalizaci a z pevného elektricky vodivého materiálu se stává postupně nevodivý prášek. Problémy s tímto fenoménem mají i správci muzejních sbírek a stavitelé varhan.
cinovy mor znehodnoti tu elektroniku ale ta je uz znehodnoptena pred tym nez sa k recyklatorom dostane oni si totiz na rozdiel od muzejnikov a varhanikov mozu dovolit rozomliet svoje „exponaty“ na prach a kovy z nich chemicky extrahovat… mam za to ze cinovy mor je naozaj to posledne co recyklatorov trapi… mozno dokonca naopak :)
A co treba pohled Darwinovyma ocima? Jsme vsichni na stejne planete, souperime o stejne zdroje – proc tedy pomahat potencialnim konkurentum? V principu je to boj o zivot, bud my nebo oni, a proto volam: vice olova do Ciny, vice beryllia do Afriky. Jen tak prezijeme.
(jo, jeste je potreba jedna ingredience – mene Bruselu do Evropy)
To ma ale jeden nedostatek. Znecisteni nakonec skonci v mori a atmosfere, kterou jaksi sdilime. Neni atmosfera cinska, more americke… Vetsina mori nejak komunikuje a atmosfera jiz jaksi z principu. Takze ta rtut a kdeco nakonec jednou nejak pristane ve volejovkach na vasem chlebu, smazene rybe na vasem taliri… A o dovolene se v tom budete jeste treba koupat. Nejen tedy, ze se budete koupat ve smesi plastoveho odpadu, ktera kazdy rok vice pripomina Great Pacific Garbage Patch (novinkou podlednich let jsou plastove aplikatory menstruacnich tamponu, jejich vyrobce by mel byt napichnut na kul), ale jeste tam bude navic kdejake svinstvo z Ciny nebo treba z chemickeho a radioaktivniho odpadu, ktere nejaci vsivaci vyvazeji do Somalskeho more. Tak si toho pekne uzijte. Budete sice bojovat odpadem proti Cinanum, ale sam budete obeti tohoto boje.
Myslím, že poučovat Čínu a afriku o ekologii, ochraně zdraví, právech je naprosto zbytečné, protože v těchto státech nemá lidský život cenu ani těch 2 CRT monitorů co rozebírají. Problém bohužel musí vyústit do katastrofy, pak se možná jejich přístup pomalu začne měnit tak jako se to pomalu stává u nás, třeba laguny o Ostravy se za 20 let nepodařilo zlikvidovat a to jsme ekonomicky a civilizačně nepoměrně výše.
Clanek je poucny i kdyz obsahuje spousty faktickych chyb. Ale to je si myslim detail.
Obecnym aktualnim problemem naseho a americkeho „civilizovaneho“ sveta je kapitalismus v podobe jake se praktikuje.
Myslim ze nikoho nemuze prekvapit, ze se nedodrzuji ekologicke ideje at uz pri likvidaci pocitacu ci cehokoliv jineho.
Vzdyt USA a i Evropa neskutecnym na hlavu postavenym zpusobem prevedla veskerou svou vyrobu do podruci Ciny. Vse se tam vyrabi za zlomek ceny a diky levne pracovni sile a druhy faktor je, ze v Cine se nedodrzuji ekologicke normy. A tak to taky funguje. My jsme jakoze ti dobri pac redukujeme CO2, snizujeme energetickou stopu lidi apod. nesmysly. Malokdo si vsak uvedomi, ze jsme jen presunuli problem do Ciny. Tzn. nic jsme nezlepsili – naopak zhorsili.
A jsem z5 u kapitalismu a konzumu dovedeneho do absurdna. Vse budeme vyrabet v Cine pac je to levnejsi. Proc je to levnejsi nikoho nezajima.
Jak ze zacarovaneho kruhu ven ?
Nevim … snad mozna jen bojkot vseho made in China zbozi s snazit se kupovat lokalni drazsi alternativy (pokud vubec existuji). Preci jenom nepomer ceny Cina vs vyrobeno u nas nemuze byt realny a je umele zvetsen tim, ze lidi cinske zbozi kupuji v obrovskych poctech.
Pokud by lide zacali preferovat trebas cesky jahodovy kompot vs cinsky urcite cena ceskeho pujde dolu a cinskeho cena stoupne.
Je to vubec realne ?
tim, ze se divate na problemy sveta komplexne jste se zaradil k te minoritni skupine obyvatel teto planety, kteri nemaji vzhledem k svemu poctu zadnou sanci problemy napravit.
Navic zde, kde je prevazna vetsina mladych lidi operujete negativne se slovem kapitalismus a uz to je temto mladym lidem cervenym hadrem pred ocima. A je to zcela logicke, mladi lide maji jako jedini v tom kapitalismu nejakou sanci, jsou z velke vetsiny mladi, silni, zdravi, bez zavazku a maji dost casto dobre vzdelani. Tito lide si mysli, ze za ten uspesny zivot vdeci prave ‚kapitalismu‘ a proto bude kapitalismus to posledni, proti cemu se vzeprou. Jedine co pomuze je, ze rodice a prarodice techto uspesnych mladych lidi zacnou chcipat hlady, aby si konecne uvedomili, ze nekde je nejaka chyba. Ale to bohuzel jeste nejaky cas potrva.
Inave Ivane,možná jsi nebyl na světě a znáš jen bláboly,co po roce 1990 tlačili dětem ve škole do hlav.Pokud jsi starší,zřejmě jsi toho moc na světě nepochytil.
Po roce1990 se privatizovalo,lépe řečeno rozkrádalo mnoho.Spousta majetku.Doporučuji ti zjistit si,jaká hodnota majetku připadala na jednoho obyvatele Československa v té době a co z toho všeho zbylo.jen dluh:-)
Ano,ta doba měla svá úskalí a dnes se relativně žije ,,lépe" Ale záleží na tom,jakým pohledem na to člověk kouká.
Ještě k tomu majetku....v roce 1990 tady byl vyspělý strojírenský průmysl,zemědělství,silná armáda.Mnoho výrobků se vyváželo do celého světa.Zemědělství bylo na úrovni soběstačnosti ČSSR a mnoho se ještě vyváželo ven.Bohužel dvacet let se tohle všechno devastuje a spěje to k tomu,že nakonec ČR bude rozprodána.Pan Hitler se musí v pekle dost vztekat,páč on začal válku a přišel o všechno.Kdyby počkal do dněška,měl by ČR bez jediného výstřelu..budoucnost ukáže...:-)pokud se lidé konečně nevzchopí a nesvrhnou současný režim,který tuto zemi dovedl tam,kde v současnosti je.
Inave Ivane,možná jsi nebyl na světě a znáš jen bláboly,co po roce 1990 tlačili dětem ve škole do hlav.Pokud jsi starší,zřejmě jsi toho moc na světě nepochytil.
Po roce1990 se privatizovalo,lépe řečeno rozkrádalo mnoho.Spousta majetku.Doporučuji ti zjistit si,jaká hodnota majetku připadala na jednoho obyvatele Československa v té době a co z toho všeho zbylo.jen dluh:-)
Ano,ta doba měla svá úskalí a dnes se relativně žije ,,lépe" Ale záleží na tom,jakým pohledem na to člověk kouká.
Ještě k tomu majetku....v roce 1990 tady byl vyspělý strojírenský průmysl,zemědělství,silná armáda.Mnoho výrobků se vyváželo do celého světa.Zemědělství bylo na úrovni soběstačnosti ČSSR a mnoho se ještě vyváželo ven.Bohužel dvacet let se tohle všechno devastuje a spěje to k tomu,že nakonec ČR bude rozprodána.Pan Hitler se musí v pekle dost vztekat,páč on začal válku a přišel o všechno.Kdyby počkal do dněška,měl by ČR bez jediného výstřelu..budoucnost ukáže...:-)pokud se lidé konečně nevzchopí a nesvrhnou současný režim,který tuto zemi dovedl tam,kde v současnosti je.
Nemůžu si pomoct, ale přijde mi to jako blábol. Co jsem se z článku dozvěděl? Až se budu chtít zbavit starého PC, tak ho nemám dávat tomu, co si ho ode mě k recyklaci odebere zdarma, ale jen tomu, co si za to nechá zaplatit a má na svých www stránkách fotky drtiček? :-o ? Přijde mi to jak takové ty reklamy, „nekupujte levné zboží, kupte si naše drahé, protože drahé je lepší“ :(
Myslím, že všelijaké tyhle ekologické organizace dělají ekologii spíše medvědí službu. Zákazem používání olověných pájek došlo k výraznému snížení životnosti elektroniky (zvláště v případech, kdy je používána při nižších teplotách – cínový mor), takže platíme víc peněz (větší náklady, menší konkurence) za méně kvalitní elektroniku. Teď ještě zbývá stanovit minimální cenu, kterou budeme muset zaplatit, abychom se mohli zbavit staré elektroniky, aby se na tom tihle ekoparaziti mohli napakovat ještě víc, než teď. Ono nestačí, že příští rok bude každá domácnost platit 1500 Kč na podporu „ekologické“ energie (a hádejte, co se s těmi solárními panely stane až za nějakých 10 let doslouží).
Ta minimalni cena za likvidaci se v EU jiz plati. Soucasti kupni ceny je dnes poplatek za recyklaci. Kazdemu bylo totiz jasne, ze kdyby se ta cena mela platit, az kdz clovek odnese vyrobek do kontejneroveho parku, skonci vetsina televizi a dalsich veci nekde v rece, na poli, v lese, prikope… Napriklad v Cechach v tom mame dlouhou tradici.
Jo, to vím. To je taky zvěrstvo. Dělal jsem ve velkoobchodě s hodinkami a za elektroodpad jsme platili jen u hodinek nad určitou hmotnost. Takže za celozlaté hodinky na koženém řemínku se elektroodpad neplatil, ale pokud byly na zlatém náramku, tak už ano (už vidím někoho, jak hodi celozlaté hodinky do popelnice :) ). Kolegyně se s tím vždycky půl dne počítala (když přišlo zboží), abychom zjistili, že máme zaplatit pár stovek :(
Jinak jsem měl na mysli další poplatek při odběru, tak jako to dnes platí firmy (když můj následující zaměstnavatel likvidoval počítače z poboček, tak to stálo hezkých pár peněz).
Také si myslím, že funkční recyklační systém by musel vypadat jinak.
Namísto neprůhledných recyklačních poplatků si dovedu představit například předplacení likvidace. Likvidátor by pak nárokoval své naklady po výrobci nebo jeho zástupci.
U nebezpečných výrobků by bylo možné k likvidačnímu poplatku připočítat kauci, která by byla vratná při odevzdání k likvidaci.
Jako správný požadavek bych pak ovšem viděl znovupovolení olovnatého pájení. Jsem přesvědčen, že olovnatá elektronika by i s kaucí vyšla výhodněji než ta bezolovnatá, neboť by vydržela několikanásobně déle.
Je také možné, že u některých výrobků by náklady likvidace byly záporné, např. u zmíněných zlatých hodinek.
Mozna. Vyrobci ale staci, ze dostatecne % vyrobku vydrzi pres zaruku nebo par mesicu navic, aby se nereklo. Uz davno jim nejde o to, aby jejich vyrobky slapaly 20 a vice let, jako treba stare Grundigy nebo Philipsy v dobe, kdy to jeste byla dobra znacka. Naopak, vyrobci studuji, jak vyrobky vyrobit tak, aby se programove podelaly po urcite dobe a zakaznik musel koupit znova.
Kdo ale jiste hyka blahem, jsou zakaznici, krome tech, kteri obmenuji veskerou elektroniku pokud mozno kazdy rok, aby byli cool a inn. Ostatne casto na te pajce nezalezi. Kdyz treba CD prehravac odejde kvuli bidne kvalite lazeru nebo CD mechaniky, pajka mi muze byt u zakonceni zazivaciho traktu.
To u mne je statistika v posledních 4 letech odlišná:
1. místo: vada bezolovnatého pájení: čtečka karet, GPS, myš, MP3 přehrávač
2. místo: vadný elektrolytický kondenzátor: zdroj routeru, zdroj počítače
3. místo: vadný kontakt: mobil
Z toho GPS a myš odešly ještě v záruce (myš dokonce po dvou dnech).
Takže bezolovnaté pájení jednoznačně vede.
Nevěř všemu co servis řekne, pájení bylo mnohem více problémové hlavně v dobách olovnatého cínu. Dnes vady vznikají spíše v čipu než v pájení. Možná by stálo za zvážení porovnat mechanické vlastnost pájek, mám pocit že ta bezolovnatá se stříbrem by měla být i mechanicky lepší. Větší skupenský teplo tání bezolovnatého cínu by mělo být zvláště ve výkonových částech rozhodně plus.
Problém bych viděl v tom, že se technika stále více zmenšuje a zesložiťuje. S rostoucí složitostí roste poruchovost.
A další věcí je, že výrobky tvoří špatně zaplacení technologičtí ignoranti.
Tím servisem jsem byl já, takže dobře vím, co tam odešlo.
Zde máte porovnání pájek. Olovnatá pájka má v porovnání s bezolovnatou všechny potřebné vlastnosti lepší. Proto se také v elektronice používal celé století ke spokojenost všech, zatímco bezolovnatými pájkami se pájely akorát plechovky na potraviny.
V čem je olovnaté pájení lepší?
- stačí mu zhruba o 50°C nižší teplota (což znamená méně poškozených součástek)
- má lepší smáčivost (což znamená kratší pájení)
- je méně náchylné na studené spoje (což znamená méně poruch)
- je odolnější vůči vibracím a nárazu (spoj není křehký)
- dobře se chová i za velmi nízkých teplot (není náchylné na rekrystalizaci cínu – cínový mor)
- kvalitní pájení nevyžaduje speciální atmosféru
- je levnější
Zatímco do olovnatých pájek se stříbro přidávalo hlavně proto, aby pájka nerozpouštěla stříbrné kontakty, u bezolovnatých pájek tvoři prakticky nutnou složku (samotný cín má nevhodné vlastnosti, kadmium je také zakázané, bizmut se používá jen u speciálních pájek).
Za celou dobu, co se zabývám elektronikou, a pájelo se olovnatě, tedy asi 20 let, jsem odepsal kvůli studenému spoji jediný výrobek – monitor. Po zavedení bezolovnatého pájení se stal studený spoj závadou spotřební elektroniky čislo 1.
Vady v čipu jsou už dnes v menšině, a tvoři méně než 10% závad. A i z nich je část přímým důsledkem delšího času a vyšší teploty při bezolovnatém pájení.
Já pracuji víc jak 5 let převážně s smd technologii, (tj. technologie výroby např. současných počítačových desek). Netvrdím že vady v cínovém spoji nejsou, ale jsou v podstatně menší míře než v dobách olovnatého pájení.
Zakoupím-li si výrobek, pak je bez vad zjevných i skrytých, desky jsou kvalitně, vyrobeny, zapájeny a zkontrolovány. Mám-li vedle toho druhý výrobek, stejně kvalitní, jen je vyroben olovnatou technologií, pak si troufám říct že ten první výrobek (kvalitní bezolovnatý cín) bude mít při normálním zacházení střední čas poruchy v pájených spojích delší než ten druhý výrobek. Vycházím z toho že, bezolovnatý cín je díky příměsi stříbra IMHO pevnější, tvrdší, více ++tepelně odolnější. …samozřejmě je to můj odhad, neznám přesná čísla mech. vlastností. Je to pouze na základě aktivní celoživotní zkušenosti. Různé složení pájek, samozřejmě vede k jiným číslům.
Nutnost vyšší teploty bezolovnatého pájení má u SMD relativně nejnižší dopad. Na přetavení zde stačí kratší čas, tepelná degradace polovodiče je nižší.
Ve vlastnostech s vámi souhlasím. Bezolovnatý cín je díky příměsi stříbra pevnější a tvrdší. Bohužel to nejsou vlastnosti, které by byly u pájek příliš vítané. Tvrdost s sebou přináší křehkost.
Lepší tepelná odolnost jedním směrem je fakt. Pokud stavíte zařízení, které neustále mění teplotu mezi pokojovou a 100°C, pak je bezolovnaté pájení vhodné, a zajistí vám 2× nižší poruchovost. Nicméně pokud dolní teplotu testu snížíte na –40°C a horní na 150°C, poruchovost bezolovnaté technologie silně vzroste a překročí olovnatou.
U spotřební elektroniky je však nejčastější příčinou poruch pád na zem, vibrace a mechanické namáhání. A tam jsou na tom bezolovnaté pájky většinou hůř, a to zvlášť po sérii tepelných šoků.
Mechanismus poruch u olovnatých a bezolovnatých pájek se značně liší. Zatímco olovnatý cín se poměrně dobře spojuje s pájeným materiálem, a při tuhnutí vytváří krystaly, na jejichž rozhraní se v místech namáhaných nebo nedokonalých spojů trhá, bezolovnaté pájky vytvářejí v místě spoje bimetalické rozhraní, které obsahuje v místě styku řadu nanopórů. Právě od nich se při namáhání šíří trhliny, které časem vedou ke ztrátě kontaktu.
Typickou vadou olovnatého pájení býval studený spoj, který vznikal nedodržením techologie pájení. Typickou vadou bezolovnatého pájení je na první pohled neviditelné utržení v místě styku s pájeným materiálem. Problém je, že tyto trhliny nelze běžnou inspekcí odhalit.
Přestože pájení je používané již řadu let, o fyzice pájení zatím nevíme zdaleka vše.
Římané měli olověné rozvody vody a Římanky používaly na pleť olověnou bělobu. Jasně, zdraví to neprospívá, ale „jed na krysy“ to taky není.
Olovo je nebezpečné hlavně obsažené v potravě (magnetem na olovo jsou obiloviny a luštěniny – hlavně sója, kterou stačí pěstovat jen v minimálně znečištěném prostředí a už obsahuje velmi vysoké hladiny olova), jako kov tolik nebezpečné není.
No ale to neznamená, že byli v pořádku, někteří dokonce tvrdí že to přispělo k pádu římské říše. Jenže o tom nevěděli, znali jen akutní otravu olovem, která nastává až při o řády vyšších dávkách. Chronická otrava malými dávkami je až moderní objev, proto se dřív dávalo i do benzínu – když se tam začlo přidávat, ještě se o tom nevědělo.
Nepřilévejte, prosím, zbytečné nepřesnosti do blábolů. Toxin je jed, ale ne každý jed musí být nutně toxinem. Toxiny jsou jedovaté látky produkované živými buňkami nebo organismy. Článek nepojednává o toxinech, ale o toxických látkách. To je jedna z mnoha nepřesností, které překladateli jaksi unikly…
Konečně můj člověk!
Jak si může člověk co kromě wordu, IE a dosovýho ÚČTA pořídit notebook s herní grafikou a dvoujádrovým procesorem, to asi nikdy nepochopím :(
…stejně jako situaci na naší škole, kde má učitelské PC v učebně výpočetní techniky (snad nejvýkonnější na budově) problém přehrát na projektoru prezentaci 1024×768 s víc jak 1FPS…nemluvě o práci v Zoneru na osmistovkách :D
Taky kdyz cas od casu narazim na clanek o recyklaci a ekologicke likvidaci starych pocitacu premyslim, ze se malokdo zamysli nad jejich vyuzitim… takze vsichni, co smysli, jako vy, hura na www.asz486.org! :)
Odmyslim si, ze taketo clanky ma uz davno presvedcili, ze pocuvat nieco o ekologii, co povie zelene-zamerany clovek je strata casu.
.
Problem je v inom: pokial budu zeleni ocividne prehanat skutkovy stav (a budeme im naivne verit), nebudeme vediet ako efektivne investovat peniaze do napravy situacie. Na to aby sme vedeli posudit, ako zlepsit svet s rozpoctom ktory mame potrebujeme pravdive informacie, ktore nam umoznia zoradit problemy ludstva a postupne ich riesit od najproblemovejsich.
.
Ukazok okolo nas je cela hrst: recyklacne poplatky, priplatky za ekologicku energiu, boj proti jadrovym/tepelnym/vodnym elektraram, ziarovky, DDT, azbest, REACH, dusicnany vo vode, GMO, hladujuce deti v afrike, boj proti nedostojnym pracovnym podmienkam, tabak, amazonske pralesy…
K temer vsetkemu mozno lahko ziskat dovody preco to je zle, co zle robi „naprava“ a ake su naklady na napravu. V nejednom pripade je vysledok „boja“ priam zhorsenie situacie.
Co na to říct…?
Zdá se že nad tím již někdo přemýšlel, jako v tomto dokumentu:
http://dokumentarni.tv/spolecnost/pribeh-veci-story-of-stuff
Já staré počítače rozdával, nebo prodával za cenu komponent které byly nové a ještě v záruce. Kvůli penězům to dělat nejde, máte pocit že to železo bude někomu ještě pár let sloužit.
Nedávno jsem byl, s pár hodnotnějšími kousky HW, v PC-bazaru. Tam už mají laťku tak vysoko, že pokud jim nenabídnete notebook, mladší tří let, tak jděte raději rovnou do sběrného dvora a doufejte v recyklaci.
S různými komponentami, ale třeba i s 80GB externím HDD (USB-2) tam nemá cenu chodit. Vše radši rozdávám. Jsem přitom člověk, který je zvyklý prodávat vše pomocí komisního prodeje, takže ani nechci aby to ode mne bazar koupil a kupec má lhůtu na vyzkoušení. Kamarádi říkali, že je to dobou, že mám jít na Aukro a kdesi cosi… že zboží prý dnes už nikdo fyzicky nechce vidět a ošahat si ho, tak nevím.
Co mne však nedávno potěšilo bylo to, když mi kamarád řekl, že jeho zaměstnavatel se chová tak, že starší počítače nabízí k zapůjčení (zdarma) zaměstnancům pro domácí použití. Oni to pochopitelně vítají, a díky tomu nekupují vlastní HW (často ani SW) a tím i šetří přírodu. Navíc, když je některý takový HW již opravdu nepoužitelný, tak firma má domluvenu ekologickou likvidaci a uživatel neodkládá počítač nikde vedle popelnice.
Pokud budete mit nejake starsi, lec jinak slusne pouzitelne stroje, externi disky atd. na rozdani, treba byste mohl obcas dat inzerat sem, na Roota. Osobne bych udal mezi lidi tak dva notebooky a nejaky externi disk na zalohovani bych jim take s klidem pristrcil a neni nutne, aby mel aspon pul terabyte. Mozna by se obcas uzivil i nejaky ten desktop, pokud by utahl alespon Win XP.
No nevim jak vy, ale ja uprostred clanku mel Tip na tenhle clanek http://www.vitalia.cz/specialy/silikozy-cz/soutez-krasa-prsou/ tak to vypada ze kdyz jse tolik spominal v clanku ten kremik, ze to tak kontextova reklama spatne odhadla :-D
Může za to W3C. Nejvíc problémů s rychlostí (které nutí k upgradu počítačů) totiž pozoruji na webu.
W3C si např. udělá do standardu průhlednost, nějaký webdesignér pak dostane „geniální“ nápad, že při zobrazování pop-up okna celou stránku ztmaví, aby to vypadalo „líp“ — a uživateli — pořiď si aspoň 1.5GHz procesor.
Ještě hnusnější je např. postupné rozsvěcování obrázků nebo náhledy obrázků, které se automaticky zobrazují po přejetí myši (nedávno zavedli na Aukru — je to opravdu otravné přejet myší po obrazovce a pak muset čekat, než browser zobrazí zvětšeninu obrázku, přes který jste přejeli). Praktický přínos to má minimální, ale uživatele to nutí vyhodit starý počítač a pořídit si nový.
Jiný příklad: na AMD K6–3 600MHz Seamonkey 1 (postavený na jádru Firefox 2) zobrazí stránku Facebooku za 8s. Seamonkey 2 (postavený na FF 3) ji zobrazí už za 30s.
Jenže na Firefox 2 se už nedělají bezpečnostní záplaty, takže uživatel musí chtě nechtě přejít na 3 a s tím i na rychlejší počítač.
Na vině v tomto případě nejsou zlé korporace, ale standartizační komise, která dělá pořád nové a nové stanrardy, i vývojáři open source, kteří je implementují.
BTW. možný scénář do budoucnosti:
Vývojáři nějakého browseru přijdou s tím, že když má většina uživatelů 4 jádrové počítače, tak do browseru udělají rozložení stránky na několik částí a paralelizaci — renderování každé části jedním jádrem. Zvýší to rychlost zobrazování stránek 4×.
Jenže pak si vývojáři webových stránek začnou říkat: když má většina uživatelů ten nový rychlý browser, tak já tam dám 4× náročnější efekty, ono to bude pořád únosné a bude to líp vypadat.
Čili v důsledku se stránky budou zobrazovat úplně stejnou rychlostí jako dnes (a úplně stejnou rychlostí, jako kdysi s Netscape 3 na 486), až na to, že na to každý bude potřebovat čtyřjádrový procesor. A ještě více elektronického odpadu.
Jde to nějak zastavit? Asi ne :-(
Já Flash nemám nainstalovaný a tak mi nejvíc žerou webové hračičky (třeba plynulý přechod mezi obrázky na www.alza.cz). Taky velká hovadina je ta nahoře vyjíždějící lišta ve Firefoxu — stránka se několikrát překresluje jen proto, abych se dozvěděl, že si mám stáhnou Flash. Zakliknu to, a na nové stránce je to zase.
Několik slov. Před jakoukoliv likvidací či recyklací CRT obrazovky je třeba napustit do vyvakuované obrazovky vzduch. Pro tento účel je skleněné hrdlo na oné straně kde je konektor přizpůsobeno. Nic se neulamuje ale navrtá se tam normální díra kterou se obrazovka zavzdušní. Kdyby někdo urazil ono hrdlo tak se taky nic moc nestane, CTR obrazovka je na to konstruována, prostě do toho vzadu trochu bouchnete a toť vše. Nebezpečí vzniká hlavně , pokud se nějaký laik pokusí rozbít takovou obrazovku z čelní strany. Pak totiž v důsledku imploze tj. vakua jsou střepy nejprve urychleny směrem ke konusu a od něj jsou následně odraženy vřed tedy tam kde by normálně před CRT monitorem seděl divák. Přičemž střepy jsou poměrně hmotné a ona imploze obrazovky připomíná nějen hlukem ale také razancí s jakou jsou střepy odmrštěny takový malý výbuch granátu. Každopádně do takových tří až pěti metrů bych nikomu neradil aby byl před obrazovkou v době imploze. Je pravdou, že maximum střepů bude řádově tak do jednoho metru před obrazovkou.
Poznámka k inteligentnímu rozloupnutí obrazovky pomocí tepelného šoku. Ako je to standardní způsov v průmyslové výrobě, nikoliv při recyklaci. Důvod je prostý. Tento proces je velmi citlivý na nastavení a tak prostě nelze dát na hromadu stovky různých obrazovek a myslet si, že to bude fungovat, to je fakt čirá teorie. Co se týká olova. To, že CRT obrazovka obsahuje látky zdraví škodlivé o tom není nejmenší důvod pochybovat. Ono olovo je však převážně součástí skla. Fosforové sloučeniny ano ale nikoliv ve formě prášku ale ve formě vytvrzené několik mikronů tlusté vrstvy poměrně velmi dobře ulpívající na skle jenž je navíc kryta grafitem a hliníkovou vrstvou. Odstraňuje se z tohoto povrchu v lázni s poměrně silnou kyselinou nikoliv dětským prstíkem. Kovové součásti jsou z velmi čistých kovů (Fe), některé z nich mají vysoký obsah niklu díky čemuž mají malou tepelnou roztažnost.
Ze studijních pohnutek(ale i jiných) se zajímám o vše, co má nějaký display. Nejlépe barevný a větší než 5". Pokud něco máte, nabídněte(ale ne moc). Navigace, portable DVD, fotáky, notebooky, netbooky, pc display-e..... Z některého e-odpadu se dají vrobit i docela zajímavé věci. Ze dvou CD či DVD mechanik se dá stvořit například polohovací stolek. Mám v okolí i několik ekonomicky neperspektivních občanů, co si něco takového hned tak asi nekoupí. Těm by stačil na internet i nějáký starší „noťas“, nebo „neťas“. Případně by mne zajímala práce pro firmu v oboru repase a oprav. poil532@seznam.cz PS: Mám doma ještě funkčního „gumáka“ ZX SPECTRUM 48k. Kolik že to je let, co to vyrobili?
Doporučuji se k tomuto tématu na stránkíách root.cz vrátit, tentokrát ovšem ne jen jako překlad článku z amerických podmínek, ale z českých podmínek. Protože pouhé použítí informací z překladu může v českých podmínkách vyvolat zmatek. Konkrétně myslím to konstatování, že odebrání starého HW zdarma je podezřelé. Jenže v českých podmínkách je odevzdání zdarma normální a v pořádku – je to dáno tím, že je to provozováno firmami, které jsou financovány z „výpalného“, které zaplatíte již při zakoupení HW.
pozn: Výpalné se používá pro autorský poplatek, tomuhle se říká recyklační poplatek.
Bylo by dobrý aby o tom něco napsal, netušim, jak ty peníze putují k firmám, který recyklují, jestli někdo fakticky kontroluje jestli opravdu recyklují. Dovedu si představit že některé látky je drahé zlikvidovat, ale pokud je firma jen uloží do skladu, tak to má zadarmo. Pak po eseróčku zbyde jen plnej sklad…
Delal jsme nekolik let servisniho technika a rukama mi proslo znacne mnozstvi starych PC ktera jsem mel uvest do stavu pouzitelnosti. Priprava HW (odstraneni i drobnych obcasnych vrtochu kterymi takove pocitace casto trpi – bezny uzivatel si ani drobnou zavadu neodstrani!) a softwaru (instalace OS/driveru pripadne dalsiho sw + nastaveni) trvala zhruba jeden pracovni den (dalo se to zefektivnit rozpracovanim dvou az tri stroju paralelne, na jednom jsem hledal problem HW, na dalsim instaloval apod.). Pote bylo dobre takovy stroj jeste nejakou dobu „pozorovat“ a provest napr. zahorovaci testy a modlit se aby se stroj za tyden nevratil zpatky s dalsi zavadou (coz se i tak obcas stavalo). Proto se domnivam ze uvedeni vetsi casti strasich na svete vyrazenych pocitacu do stavu aby se doopravdy daly pouzit nekym kdo je skutecne jen uzivatelem (tedy ne nadsenci kteri maji polorozebranych starych PC plny byt) by vyzadovalo armadu lidi co maji s takovymi vecmi zkusenosti. Kdo by je zaplatil? Nikdo. Nelze nahnat do mistnosti lidi co vedi na ktere strane se drzi sroubovak s tim, ze ze srotu vykouzli pouzitelne stroje pouzitelne pro bezne uzivatele (videl jsem radu PC zasazenych „kutilem“, je na ne zalostny pohled). Tim se dostavame k neustale omilanemu faktu, ze opravovat se dnes takove veci ekonomicky nevyplaci. Nekamenujte mmne, mam vztah k vecem a svuj HW pouzivam co nejdele (toto pisi na klavesnici IBM z roku 1998 – od meho prvniho PC s PS/2 portem). Ale myslim si, ze je to smutny fakt.
Delal jsme nekolik let servisniho technika a rukama mi proslo znacne mnozstvi starych PC ktera jsem mel uvest do stavu pouzitelnosti. Priprava HW (odstraneni i drobnych obcasnych vrtochu kterymi takove pocitace casto trpi – bezny uzivatel si ani drobnou zavadu neodstrani!) a softwaru (instalace OS/driveru pripadne dalsiho sw + nastaveni) trvala zhruba jeden pracovni den (dalo se to zefektivnit rozpracovanim dvou az tri stroju paralelne, na jednom jsem hledal problem HW, na dalsim instaloval apod.). Pote bylo dobre takovy stroj jeste nejakou dobu „pozorovat“ a provest napr. zahorovaci testy a modlit se aby se stroj za tyden nevratil zpatky s dalsi zavadou (coz se i tak obcas stavalo). Proto se domnivam ze uvedeni vetsi casti strasich na svete vyrazenych pocitacu do takoveho stavu aby se doopravdy daly pouzit nekym kdo je skutecne jen uzivatelem (tedy ne nadsenci kteri maji polorozebranych starych PC plny byt) by vyzadovalo armadu lidi co maji s takovymi vecmi zkusenosti. Kdo by je zaplatil? Nikdo. Nelze nahnat do mistnosti lidi co vedi na ktere strane se drzi sroubovak s tim, ze ze srotu vykouzli pouzitelne stroje pouzitelne pro bezne uzivatele (videl jsem radu PC zasazenych „kutilem“, je na ne zalostny pohled). Tim se dostavame k neustale omilanemu faktu, ze opravovat se dnes takove veci ekonomicky nevyplaci. Nekamenujte mmne, mam vztah k vecem a svuj HW pouzivam co nejdele (toto pisi na klavesnici IBM z roku 1998 – od meho prvniho PC s PS/2 portem). Ale myslim si, ze je to smutny fakt.