Názory k článku
Staré počítače se nerecyklují, končí v Číně nebo v Africe

Zajímavé, ale článku by pomohlo, pokud by se doplnil alespoň odstavec o situaci v ČR.
Našlo by se i několik faktických poznámek – baterie s kadmiem už se nepoužívají tak dlouho, že skoro všechny notebooky kde se vyskytovaly, už jsou zlikvidované. V jaké podobě je rtuť součástí plošných spojů, to by mě zajímalo. V samotných deskách není, a v kterých součástkách by mohla být? Extrémně větším rizikem jsou plynné páry rtuti v „ekologických“ zářivkách, které velké část lidí hodí do popelnice.
Dále pájka na plošných spojích už dost dlouho olovo obsahovat nesmí (viz PbFree). A to zcela nepochybně způsobuje snížení životnosti! Takže komponenty, které by mohly dál soužit, se vyhazují a pochybně likvidují, protože přestaly fungovat.
Jinak v ČR, co neskončí v popelnici, skončí ve sběrném dvoře, kde je podle mě alespoň základní předpoklad, že se to zlikviduje alespoň trochu ekologicky. Viděl jsem i reportáže, že u nás jsou firmy, které se rozebíráním staré elektroniky zabývají. Sám vím, že jsou další firmy, co vykupují staré desky se součástkami, a tavením z nich vytěžují drahé kovy. Stálo by za to zjistit, jestli a nakolik jsou tyto firmy nějak hlídané. Jestli je třeba šance aby se zbytky od nich dostaly do té Afriky.

Suhlasim so vsetkym, co si spomenul. Znizovanie kvality spojov kvoli PbFree je dost vytacajuca vec. Vznikaju takzvane studene spoje a je jedno, ako je dany plosny spoj osetreny (lak, ci plomba).
Co sa tyka stavu v CR, tak predpokladam, ze je podobny ako na SK, pripadne kusok dalej. U nas (SR) viem o jednej firme v Dubnici nad Vahom (ak sa nemylim), ktora recykluje stary HW. Po ziskani kovov ako zlato, ci striebro, putuju vytazky rovno do miestneho klenotnictva, kde z nich robia prstene :-) Neviem, kam davaju ostatne kovy, ale predpokladam, ze ich podobne predavaju dalsim firmam, ktore ich realne pouziju. Zaujimave je i to, ze tato firma obcas zrepasuje nejaky HW odovzdany na recyklaciu, ale 99.9% veci, co sa k nim dostanu su uz nepouzitelne, ako napriklad pocitace 386 a starsie veci…
PS: Pekny preklad, i ked tento typ clankov nemam moc v laske.

Možná že ano (i když proč? jen je obtížnější dosáhnout vyšší teplotu a nepoškodit součástky, ale proč by to mělo snižovat trvanlivost spoje) ale zdraví je jednoznačně důležitější!

Zdraví je určitě přednější, ale zrovna v tomhle případě mi to příde jako jedna ze zelenejch kravin typu biopalivo. Olova se používá v ostatních průmyslových odvětvích řádově víc a olovnatá pájka představovala jen nějaké 1% spíš i míň olověnýho odpadu (přesný čísla nevim). Prokazatelně snižuje životnost tišťáků a součástek na ně připájenejch, protože se musí pájet za vyšších teplot, což těm mrňavejm integráčům nedělá dobře – čímž se zkracuje životní cyklus HW a je z toho v důsledku víc nebespečnýho odpadu.

Zákaz se ovšem netýkal jen pájky ale olova obecně. Zbytek není k tématu, protože řeč byla o studených spojích, ne součástkách. „nebespečnýho“ může napsat jedině dítě.

Stare 8086,80286 a 80386 vykupuje NASA. Tedy pouze procesory ale i jine obvody ktere nemaji tak vysoky stupen integrace jako „moderni smejdy“.

Souhlas! Nejake info o situaci v CR by bylo vic nez dobre. Rad bych take pocitac „poslal dal“, ale jen tak to prinest treba nekam do skoly, tak by me hnali, ze jim tam nosim odpad :-D

A to prave ze ne.Chodim na skolu,ktera nahodou rada uvita starsi pocitace,aby si na nich mohli zaci procvicovat ;-)

.-))

rtut se hlavne pouziva na ziskavani zlata z kontaktu
se ta drt ve ktere je i zlato vymacha ve rtuti, v ni se zlato rozpusti. smes rtuti se zlatem se odfiltruje a pak nad nakym horakem se necha ta rtut odparit
hodne zdrava prace:)

nebezpecna jako svin, rtut je neodbouratelna uklada se vsude v kostech v mozku atd…

Ale to přeci bude dělat až ten, kdo chce to zlato získat z odpadu, a nikoliv výrobce již při výrobě, ne? Tedy stále je tu otázka, kde se v plošných spojích v mém počítači skrývá rtuť?

Samotná recyklační centra v rozvojovém světě nejsou nic špatného. Levná pracovní síla dovede rozebrat cokoliv, a velmi levně. Je samozřejmě na těchto zemích zemích napsat a prosadit legislativu, která zabrání neodborné recyklaci poškozující pracovníků zdraví a životní prostředí.
Článek je coby překlad velmi zavádějící. V ČR je totiž situace úplně jiná. Když donesete k recyklaci monitor, nic za to neplatíte, a přesto ten monitor nakonec nerozebírá čínské dítě v blátivé chýši mezi slepicemi a prasečími výkaly. Recyklační program je hrazený z povinných poplatků, které se hradí při nákupu nových zařízení.

…článek taky nemá za úkol podpořit ekologii, ale firmy, co si za recyklaci chtějí účtovat ještě další poplatky :) a ty firmy, co jim stačí jen ty ze systému povinného sběru, jim kazí kšefty :D

hadam ze v plosnych spojich ta rtut neni, asi jen doslo pri sireni myslenek ke zkresleni:(

Podle mě je to vše zkreslený!!!!!!!!!!­!!!

Velmi dobré doplnění článku. Škoda, že už nebyl takto rozšířen i článek samotný ..

Třeba takové zlato z konektorů se získává zásadně chemicky . Jako zaměstnance několik mentálně zaostalých s dotacemi od ÚP … a ano není to afrika . Je to jen běžná praxe jedné firmy z ČR kterou jsem měl tu čest navštívit .
PS :PBFree je rozhodně otázkou několika minulých let , a „recyklace“ několik desítek let starého elektroodpadu a zařízení není výjimkou .

Monitor váží cca 6 kg. Kde se v něm vezme 1–4 kg olova.
Kolegu zajímá, kde se v plošných spojích používá rtuť. Mě by zajímalo, kde se v nich ještě používá beryllium (Mimochodem, píše se s ypsilonem a zdvojeným l – teta Wiki poradí). Ani v počítačových konektorech se nepoužívá – na to je příliš drahé a jeho vlastnosti pro počítačové využití jsou zbytečně výborné…
Od 486-tek se (a to je cca rok 96) na základních deskách využívají lithiové baterie (zpravidla CR2032) a tam kadmium opravdu není.
Zkusili jste někdy urazit hrdlo obrazovky kladivem jako ta Číňanka na obrázku? A nezasáhla vás nějaká skleněná střepina? A zase byste další obrazovku likvidovali stejným způsobem? Určitě ne. Nejdéle při páté obrazovce už byste byli slepí a další obrazovky už nerozbijete…
Na té fotce hořící skládky – když takhle nakupíte hektar elektroodpadu a zapálíte to – jakpak z toho získáte ty drahocenné kovy? Na to potřebujete malý ohníček a ne zapálenou skládku…
Jo a repasem vyřešíte problém s elektroodpadem? kdepak – jen jej posunete o 2 – 5 let do budoucnosti – ty počítače stejně někdy doslouží.

davam +1 kolego, konecne nekdo kdo uvazuje mozkem a meplka jen multikulti blaboly

>jaké úsilí jeho vybudování věnovali naši předci.
Mas to trosku pomylene. V Afrike existovala kultura a civilizacia tak isto ako na vsetkych kontinentoch. Jediny rozdiel ze Europa mala vyborne geograficke podmienky, vdaka ktorym sme mohli vyuzit najproduktivnejsie rastliny a domestifikovane zvierata ( odporucam vybornu knihu od Jareda Diamonda Guns, germs and steel, eventualne sfilmovanu verziu od National geographic ). Europa prevalcovala a znicili velke mnozstvo kultur v amerike, afrike a azii. Takze sme skor vyherci v loterii ako nejaku superludia....
>A do té kultury patřil například šamani, kanibalismus, vysoká úmrtnost dětí
to bola aj europa do 19 storocia. upalovanie bosoriek, 8 z 10 deti zomieralo, zaostaly feudalny system v porovnani so sofistikovanou kulturou ciny indie

>Ale tato přirozená kultura zajišťovala jejich přežití. Jaká bude příští karma Evropy?
Nemame ziadne moralne pravo zneuzivat slabsich. Tiez ked si ta pockam vo sklepe s ocelovou tyckou a zmlatim ta do bezvedomia. Budes to brat ako karmu pretoze si zmakcil alebo pobezis to nahlasit na policiu?

Toco píšete nedává vůbec žádný smysl. Čím dýl slouží, tím míň nových počítačů je potřeba.

Proboha :/
A: Karel si koupí nový počítač, a starý skončí na skládce.
B: Karel si koupí nový počítač, a starý nechá repasovat pro důchodce Lojzu.
C: Karel si koupí nový počítač, a starý nechá repasovat pro důchodce Lojzu. Důchodce Lojza ale už měl jiný prastarý počítač, a ten vyhodí na skládku.
A teď dvě otázky pro chytré děti:
1. Jak se ty scénáře liší ve věci životnosti počítače?  – značně
2. Jak se ty scénáře liší v počtu nových počítačů?  – nijak
Závěr? Neexistuje triviální závislost mezi délkou užívání počítačů a počtem prodaných nových kusů.

Proboha!
Máš tisíc počítačů v provozu. Pokud je doba provozu dva roky, musíš vyrobit a zlikvidovat pět set počítačů ročně. Pokud je každý v provozu pět let, stačí vyrobit a zlikvidovat jen dvě stě počítačů.
Co se týče tvých příkladů tak jsi zapoměl vzít v úvahu ty další počítače.
A. Karel měl počítač dva roky. Doba použití dva roky. Lojza měl taky počítač dva roky a pak ho vyhodil.
B. Karel měl počítač dva roky. Lojza ho bude mít další dva, tedy celková životnost zdvojnásobena a potřeba vyrobit nové počítače a zlikvidovat staré snížena na polovinu.
C. Karel měl počítač dva roky. Lojza vyhodil počítač, který byl v provozu celkem čtyři roky a tenhle bude používat další dva, výsledek jako v B.
(roky pro jednoduchost, samozřejmě je můžou používat déle)

Jenže lidé mění počítače když jim přestanou vyhovovat svými parametry nebo morálně zastarají, to těžko změnit. Pochopitelně je možné kupovat stroje které vydrží déle, ale ty mají výrazně vyšší pořizovací náklady.
B. – to samořejmě není pravda. Uživatelé repasovaných počítačů by si typicky nový stroj nekoupili, protože na něj nemají.

Aha, takže zakážeme počítače a bude po ekologické zátěži, ne?

To co popisujete je známé jako letadlo. Všechno to krásně funguje, ale jen do doby, než vám dojdou noví lidé (bez počítačů). V ČR už toho okamžiku bylo dosaženo, počet domácností s počítačem už moc neroste. Takže jakmile se rozhodnu, že chci nový počítač, pak v ten okamžik skončí jeden starý počítač na skládce – a teď je jen otázkou zda ten můj, nebo toho, kdo si koupí ten můj starý atd.

Převedeno na vaše příklady s roky – počítače vydrží pět let. Pokud začneme repasovat a polovinu jich „znovu využijeme“, budou opět sloužit jen pět let. To proto, že o co dřív si někdo vezme ten můj, o to dřív se zbaví toho svého. Znovu opakuji, že platí pro ČR – trh počítačů je víceméně nasycen a trh s repasovanými počítači funguje. V této situaci je skutečně mé rozhodnutí irrelevantní.

A ještě jedna poznámka – příklad A předpokládá, že oba měli počítač dva roky a pak byly dva roky bez počítače. Oba. Správnější by bylo uvažovat takto:

• A. Karel i Lojza si koupí nový počítač. Oba ho mají 2 roky, pak je oba vyhodí a koupí si nový počítač. Za další 2 roky ho opět vyhodí atd. Za 10 let tedy na skládce skončí 10 počítačů.
• B. Karel i Lojza si koupí nový počítač. Po 2 letech si Karel koupí nový počítač, zatímco Lojza si vezme ten Karlův. Za další 2 roky Karel opět koupí nový, ten jeho si vezme Lojza (a vyhodí ten svůj). Za 10 let skončí na skládce 6 počítačů. 5 Karlovo a ten jeden první Lojzovo.
• --- toto je ale možné porovnat jen pokud Lojza skutečně musí mít počítač jen a pouze od Karla a skutečně se rozhoduje zda si pořídí nový počítač, nebo repas od Karla ---
• C. Karel i Lojza si koupí nový počítač. Po 1 roce si Karel koupí nový počítač, zatímco Lojza si vezme ten Karlův. Za další rok Karel opět koupí nový, ten si vezme Lojza (a vyhodí ten svůj). Stejně jako B, ale s roční frekvencí. Za 10 let skončí na skládce 11 počítačů. 10 Karlovo a ten jeden první Lojzovo.

A teď už to snad vidí i slepý – počet počítačů na skládce záleží na tom, kolik si Karel koupí nových počítačů. Životnost počítače se nijak neprodlužuje, pokud si Karel koupí nový počítač každý rok, pak každý rok skončí nějaký počítač na skládce. Pokud si ho koupí jednou za dva roky, tak tam každé dva roky skončí jeden počítač. Neplatilo by to pokud by tu byl zástup dalších Lojzů, kteří by natěšení čekali, až Karel něco vyhodí a vrhali se po tom jak pes za kostí. Karel by si každý rok koupil nový počítač a každý rok by ten starý dal novému Lojzovi. Pokud by se za deset let našlo 10 Lojzů, pak by na skládce nemusel skončit ani jeden počítač. A první Karlovo počítač by skutečně sloužil 10 let. Ale ruku na srdce, skutečně je u nás taková poptávka po repasovaných PC? Skutečně na každého Karla připadá taková fronta Lojzů dychtících po starším PC? Ne, tolik jich není. Ve skutečnosti si navíc Lojza nebude brát každý rok starý počítač od Karla, ale někdy si koupí sám nový. A na skládce jich tedy skončí víc, než by se zdálo.

Píšete blbosti.

Tedy abych byl trochu konkrétnější – předpokládáte, že prodej repasovaných počítačů nijak nesnižuje poptávku po nových a to je samozřejmě nesmysl a to je také důvod proč najatí diskutéři vymýšlí nesmysly proč je repasování špatné.

Nikoliv. Článek sice ukazuje na reálný problém, ale je plný nesmyslů a polopravd. Právě takových, které v reálném světě vzniklé škody ještě navyšují.
Chcete příklad?
Olovo v plošných spojích je neškodné. Při provozu se neuvolňuje do vzduchu ani do potravy. Při správné recyklaci je možné prakticky všechno olovo získat zpět a znovu použít. Jedem se olovo stává teprve tehdy, když nějaký nevzdělanec, který nemá ponětí o recyklaci, vykoupe desku v kyselině a zbytek po louhování vylije do země.
Zákaz olovnatého pájení je projevem lobbismu elektrovýrobců – vysoká poruchovost bezolovnaté technologie jim zajišťuje odbyt, a arogance politiků, kteří neposlouchají reálné argumenty.
Kdyby politici a voliči nenaslouchali polopravdám, tak by se místo zákazu olovnatého pájení už dávno starali o to, jak se elektrošrot recykluje.
Jenže tomu tak není, takže namísto X tun olovnatého elektrošrotu skončí ve spalovnách a primitivních dílnách 3× X tun elektrošrotu bezolovnatého. Ekologické daně a recyklační poplatky jsou jen další formou zdanění a končí kdoví kde, zatímco odpad se stále likviduje tím nejhorším způsobem. Hlavně, že se to dělá daleko od jejich voličů!

Těch zlomených teploměrů byly za poslední desetiletí kvanta. Otrávených dětí… snad žádné? Mám známé mezi zdravotními sestrami a nikdy s těmi teploměry nebyl žádný vážný problém. Když se zlomí, tak ta rtuť udělá kuličky a dá se snadno sebrat a vyhodit. Jen se to musí zjistit dřív, než dítě dostane nápad to ochutnat. A i když to snědení není žádná legrace, úmrtím obvykle nekončí. S ohledem na množství té rtuti je to nepochopitelné, ta by měla na zabití člověka s přehledem stačit. Čím to? Ta rtuť v teploměru totiž není čistá, dělá kuličky, do ničeho se nevpíjí, nevypařuje se a při krátkodobém (minuty) styku s kůží nehrozí žádné zdravotní riziko. Není sice zcela inertní, ale není to ta obyčejná čistá rtuť, která je smáčivá, vpíjí se prakticky do jakéhokoliv materiálu, při pokojové teplotě se vypařuje a při styku s pokožkou se do ní velmi rychle vsaje a nedá se rozumně odstranit.
Chápu, ono se dá říci, že ty stovky milionů rtuťových teploměrů vyrobených za dobu jejich existence jen zázrakem nezabíjely. A na zázraky se přeci spoléhat nedá? Kdy zakážeme patrové budovy? Vždyť z okna se dá vypadnout!
PS: Teploměr jsem už minimálně dvakrát zlomil. Jednou jako dítě, podruhé nedávno. Proto mě pak naštvalo, že už se nedá koupit nový. Lihový byl vyprodán a elektronický měří s přesností +/- 2 stupně Celsia (zřejmě přesněji, ale takhle to garantuje výrobce).

Dá se koupit, ale asi jen mimo EU :-)

Kdyz se rozbije rtutovy teplomer, tak se nic zvlastniho nedeje. Horsi je spis to, ze nekteri lide jsou tak blbi, ze to uklizi vysavacem a tak se pekne nadychaji rtutovych par.

Tomu se říká stáří…:-)

U některých registrovaných se to děje automaticky, ase se znelíbili někomu z redakce.

To je jeden extrém. Ten druhý se nazývá „vrtěti psem“, kde se natolik soustředíme na duch článku, že jeho nesmyslnost samu o sobě přehlížíme. Snažme se prosím vyhnout oběma extrémům. Připusťme si, že cílem autora původního článku bylo zaujmout a mobilizovat, v čemž by mu objektivnost byla překážkou. Zcela jistě je elektroodpad velkým problémem, který je potřeba řešit již dnes, a zcela jistě ten problém vypadá jinak, než jak byl popsán v článku.

ano. zcela krasne popsano.
prvni vytka retorice zelenych: za ucelem „mobilizace“ pro „mobiliziaci“, kde neexistuje pro mobilizovaneho ani recniciho zadny jiny duvod nez mobilizujme, protoze jinak se o nas nebude vedet.
druha vytka retorice zeleny: vam puvodni autor clanku vedome predklada lez nebo nejzassi mozny vyjimecny pripad stejne casty jako treba sexualni ritualni vrazda.
zbytek je skoda casu rozebirat a ze by se toho naslo, ale temi nejzasadnejsimi je lepsi skoncit.

Souhlasim Vami!
Ja CO2 zminoval jako velmi aktualni priklad obchodu s virou v neco. Stejne jako nepodcenuji globalni oteplovani, ve ktere verim, nepodcenuji i CO2, jedine co podcenuji, je zasadni vliv cloveka na tento stav. V pripade lesu vsak mate pravdu. Je divne, ze zde v severni americe uz to pochopili (vetsina) a u nas v evrope se teprv ted zacinaji podporovat biopaliva – na chudaky, kteri pak nebudou mit na kukurici nikdo nemysli. No a nebo mysli, vsak oni zdrazi tu kokain (jizni amerika) tu opium (stredovychodni asie).
Holt ekonomii neprelstime zadnym *ismem, tak tu byla je a bude. A kdyz ji budem krivit, jen si budem stezovat jeji predikci no a sasmozrejme si na tom budou ti chytraci obchodujici s lidskou blbosti mastit kapsu.

To s tou sopkou je pěkný nesmysl.

není

heh jeste jsi zapomnel pridat tu teorii o hledani vinika :)

i kdybys mel sto tech starych kompu tak z toho nikdy nic kloudnyho nevyleze. nebo co bys chtel sestavit z libovolneho mnozstvi pentii nebo celeronu do s478 a pametovych modulu o velikosti 256–512MB? nechutny zrout.

Otazka stoji jinak: bylo by pro takovy pocitac vyuziti? Je nekdo, komu by to stacilo?
Napr. na uceni se programovani nebo treba spravy serveru to bohate staci, neni problem. Stejne tak by kdejaky vybehovy pocitac stacil na prochazeni Internetu apod.
Ja jsem si treba koupil IBM xSeries 330 za neco malo pres 1000Kc, vcetne postovneho z Nemecka.
Je to starsi stroj, ale porad jeste ma vyuziti, jinak by ho zrejme nenabizeli hosteri – treba tady: http://www.abchost.cz/ibm-xseries-330-1u-server-s-2-x-cpu-pentium-iii-1-13-ghz-hw-raid/158/product.html
A co se tyce toho „zrouta“, ma to 100W zdroj. Pomer W/vykon urcite nebude jako u modernich serveru, ale v situaci, kdy by nebyl moderni server vytizen, to muze byt teoreticky i uspora.

Pardon, chtěl jsem napsat 200W zdroj, ale žere průměrně cca 100W.

To uz jsme ale na hranici „moderniho desktopu“.

Tak firemni statistika, ktera se delala kvuli dimenzovani rozvodu elektriky.
netbooky/laptopy 15W az 27W
servery 200W az 550W
desktopy okolo 120W
to jsou denni prumery…

Nechutný žrout z pohledu FLOPS/příkon to je. Ale z pohledu uživatele to vyjde na stejno. Buď bude mít 5 let staré PC (které mu bude stačit) o příkonu 130W nebo investuje do nového (sice výkonnějšího a tedy z výhodnějším poměrem FLOPS/příkon) HW, který stejně bude žrát těch samých 130W.

Jak sám správně říkáš , je to otázka investic … a jen málokdo bude mít starý krám za peníze , kdy mohl koupit nové PC se stejným příslušenstvím ( CRT zdarma ;) )
To že nové sestavy nejdou pod 3K a staré šunty se prodávají okolo 1000 Kč je pravda . Na internet však ten starý šunt stačí stále vrchovatě : /

Obávám se, že nemáte pravdu. V celé diskuzi se čtenáři opírají pouze o materiální aspekt prepasování. Zcela se opomíjí SOCIÁLNÍ ASPEKT REPASOVÁNÍ v rámci ČR/SK. V ČR se běžně pořizují staré (5 let a více) počítače zejména seniorům za účelem běžné práce s internetem a video hovory s příbuznými (nejen na Slovensko).

Problém nastává v případě, kdy se takto obdarovaný senior dozví např o Google Earth a vy jako vzorný rodinný příslušník či známý máte vysvětlit, proč mu nejde s tou zeměkoulí otáčet, a proč nemůže sledovat „jak to samo najíždí po jednotlivých světových památkách“ a že si nemůže otáčet těmi nádhernými trojrozměrnými domečky.

Když už máte za sebou úspěšné vysvětlení problému zastaralosti HW, čeká Vás série obvinění proč jsi mi to koupil: pořád do toho kopu pod stolem nebo na stole to zabírá tolik místa, pořád to hučí (nezáleží na tichosti větráku), na to co to neumí to žere strašně elektriky a ještě se to hrozně hřeje. A další a další leckdy i objektivně nesmyslné stížnosti.

Vyplatí se tedy dokola kupovat repasované PC nebo raději koupit levné nové PC (skládačku) a mít na několik let pokoj od vysvětlování, proč mi to a to nefunguje?

PS: Mám sebou několik osobních zkušeností a desítky zprostředkovaných zkušeností získaných jako výpomoc na servisech. Popisovaný model netrhaných videohovorů a Google Earth jsou samozřejmě vybrané jako nejpalčivější. Věřte, že pro jakéhokoliv člověka (ne jen senior) je příjemné vidět své známé nebo vnoučata z druhého konce republiky nebo ze studijního pobytu v zahraničí. Nehledě na to jak takto „virtuálně navštínevý“ senior stoupne v očích svých známých, když jim vypráví jak mu vnuk/čka telefonivala a on/ona ji viděla a může zprostředkovat aktuální zážitky a nová témata k hovoru.

Na pět let starých počítačích že nejdou videohovory? A GE že jde hůř než třeba na atomu?

Nebude, bude žrát výrazně méně a ještě k tomu nebudou problémy s novým softem a přehráváním HD videa.

Notebookové disky vydrží hodně a není problém vyměnit. Ventilátory mají životnost omezenou, to je fakt – a dostupnost náhradního dílu je různá. Ale po 2–3 letech je notebook celkově rozvrzaný, ohmataná písmenka na klávesnici, rozviklané panty displeje, sem tam vyvrácený konektor, začnou se objevovat vakly na boardu s různými následky (rozsypaná grafika, tuhnutí apod.). Má cenu ve starém notebooku měnit motherboard za nový? Nemá… A pak ta morální zastaralost – u notebooků je to znát snad ještě víc, než u desktopů.

Je to k nevíře, ale existují lidi, kteří kdyby dostali funkční nakonfigurovaný počítač zadarmo, vůbec by jim nevadily rozviklané panty nebo polosetřelá písmenka.
Zkuste se zeptat v nejbližším domově důchodců…

Mozna by neskodilo zavest standardizaci ventilatoru. Nevim, proc musi mit kazdy notebook uplne jine ventilatory.

skus sa zamysliet…

A ted si predstavte kdyby byly standardizovane olejove filtry u motoru , a vubec treba motory nebo soucastky mezi nema . To by se usetrilo a kdyby nebylo v IKEA polovina nesmyslu na nic a nikam vubec by to neuskodilo … No jo , ale to by kapitalismus klekl , ze jo …
Mimochodeem slunecni elektrarny… Kolik to je kremiku ktery se kazdy rok degraduje o x5 , jakze se ziskava kremit z rud v nejakzych 2000 stupnich :) Ten kolektor si za dobu sve zivotnosti nevydela na svou vyrobu .
Takze ten politicky tlak tu je nechovat se ekologicky, ale tak aby se posilovala spotreba aby se mohla kolecka tocit dal .

ony si na sebe vydelaji. bohuzel. bohuzel protoze 15,– kč. je to uplne stejny zeleny ekofasismus jako repka do nafty.

nějak jsem nepochopil, čeho se týká těch 15.- Kč. Ale řepka do nafty se začíná opravdu jevit jako , mírně řečeno, kontraproduktivní

to je vykupni cena za 1 kWh

A tohle číslo se najde kde? Když se podívám na web ERU, tak ho tam nějak nevidím…

http://eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%205_2009_slunce.pdf

A kde je těch 15 Kč??? Na letošek vidím 12.15 a 12.25 a ani v roce 2006 to 15 nebylo ani zdaleka…

o kousek vedle no. kazdopadne to ma k 15,– blize nez k normalni trzni cene. neni to zadna ekologie ale pouze byznys. ekologii to akorat skodi.

k tržní ceně to má samozřejmě hodně daleko, to je jasná věc a byznys je to vynikající. Jenom mi přišlo trochu divné kritizovat chyby tvrzením, které je samo o sobě chybné

ma cenu pokud ten rozvrzany konektor vlastnite vzit chemopren a pajku a pomoct si sam.

Nesouhlasím. ATX skříň je od svého vzniku (±) stejná a není žádný důvod ji měnit. (Mám bednu starou 10 let). Se zdrojem je to složitější z hlediska konektorů. Je ale výhodnější koupit redukce (molex-sata, molex-pcie) než zdroj vyhodit a koupit si tentýž, ale s jinými konektory.
Omlazovat lze. PC je modulární systém a lze změnit procesor, přidat paměti a pokud nestačí, tak upgradovat gk. Základní deska, zdroj, pci(e) periferie, disk, mechaniky mohou zůstat. Netřeba to vyhazovat a kupovat vše nové.
Hmm, 2–4 roky, mám počítač 8 let starý, který velmi dobře (po mírném repasu – ulomil jsem na desce tranzistor pro napájení zvukovky, což mě nevadilo, protože jsem to měl jako server, pak jej stačilo jen připájet a zvukovka funguje) slouží současnému uživateli. Stejně tak v jedné neziskovce používají a udržují při životě počítače (o které bych si, pravda, kolo neopřel), ale jim dobře slouží (a je to o tom mít nebo nemít, nemohou si vybírat). Přesně jak to je popsané v článku.

Nemáš kupovat intel…

No zrovna v jedné starší AMDčkové desce jsem se před pár lety snažil upgradovat Athlon tuším z 950 MHz na nějakých 1600, paticově a papírově v pořádku, prakticky to nefungovalo ani omylem – snažilo se to o POST, ale marně.

Nechávat si starý zdroj není dobrý nápad, zvlášť pokud není značkový s dobrými ochranami.

Pořád ještě provozuji notebook z roku 2002 a kromě snížené kapacity baterie a problémku s displejem (při určitém natočení se vypíná podsvětlení a zatím se mi do toho nechce šahat) funguje v pořádku – 20 GB disk, 256 MB RAM, Celeron M 1.6 GHz, systémy různé.
Samozřejmě to není žádná nadupaná herní mašina :-) ale svoji funkci lepšího psacího stroje a na vývoj je to dostatečné.

repas je egologicky v tom, ze misto aby si koupil novy pocitac, tak bude mit stary, pak neni treba vyrabet novy PC a co nevyrobis to je nejegologictejsi

na jednu stranu se da oponovat: firma abc vymenou x starych serveru za 1/8× novych(s nasobne vyssim vypocetnim vykonem na 1W sezrane eletriny) mela navratnost te investice v elektrine snad za rok.
na druhou stranu souhlasim: az se politici postavi k energetice celem(= dostavime temelin a neco jadernyho pristavime na severu) tak opravdu bude ekologictejsi zrout elektriny nez likvidace chemickeho bordelu.

Ale ono hodne zalezi na tom, k jakemu ucelu bude ten pocitac slouzit. Jestli to ma byt vysoce zatizeny server nebo pracovni stanice, tak je repasovany pocitac blbost. Pokud to ma slouzit nekde k tukani mejlu a vyplnovani faktur (a takovych pocitacu je mozna vetsina), pripadne k jinemu vyuziti s nizkym narokem na vykon, tak neni zadny duvod pro novy pocitac, protoze celkova spotreba bude stejna i pri mnohem vyssi merne spickove spotrebe.
Nikdo repasi nenabizel jako univerzalni reseni (ani v tom clanku nic takoveho neni), stejne tak nekomu vyhovuje ojete auto, kdyz toho malo najezdi a nevadi mu tedy vetsi merne naklady na kilometr, ale zcela pochopitelne je pro jine takove reseni zcela nesmyslne, protoze by byli furt v servisu.

17" CRT má asi víc jak 6 kg. Ale o tom olovu se mi to taky nezdá. I když možné to je. Jednou jsem o tom přesvědčoval učitelku angličtiny na vysoké škole, kde byl podobný článek, a tam psali že v monitoru prostě je 5 kg olova. Nebyl jsem jí schopen vysvětlit, že to že může být v takovém množství teoreticky jedině z vnitřní strany obrazovky, a ať si spočítá, jaká tlustá vrstva by to musela být. U 17" CRT mi to vyházelo asi na 1.5 mm. Jedině že by to bylo jako odstínění záření, což se mi moc nezdá.

Olovo se přidává do skla (právě pro odstínění RTG o energii cca 10kV).

Je to resim tak, ze pokazde kdyz si koupim neco noveho do compu tak to starsi (pokud to ma tu samou funkci) prodam nebo daruji. Problem vsak je 25kg CRT monitor ktery uz asi nikomu neposlouzi. Mam velke pochybnosti o tom, ze v CR existuje neaka spolehliva organizace ktera ho dokaze ekologicky zneskodnit.
Ale co cekat v krajine, kde pro popelnice s tridenym odpadem prijede obycejne popelarske auto a nahazi to vsechno do jednoho kontejneru v sobe.
Ocenil bych dalsi clanek na toto tema, ale orientovan na Cechy a Slovensko a doplnen o konkretni odkazy na zpusoby recyklace.

Ten problem se nemusi odsunout do budoucnosti, protoze v soucasnosti muze byt alternativou k znovupouziti kombinace recyklace (at uz jakekoliv) majitelem stareho pocitace a zaroven nakupem low-end pocitace tim, kdo by jinak vyuzil ten repasovany – tedy usetri se skutecne jeden pocitac (vyroba i recyklace).

Berylium se používá do skla obrazovek ve formě tzv. berylnatého skla, používaného pro přední stěnu, kde se zobrazuje obraz. To má totiž tu zvláštní vlastnost, že nemění svou barvu (=čirá), když dojde k jeho ozáření radioaktivním zářením a toto záření navíc filtruje. Druhá část obrazovek se vyrábí z olovnatého skla – ejhle kde se to olovo objevuje :). To je sice značně levnější, ale při kontaktu s radioaktivním zářením mění barvu – zešedne a přestane být opticky průhledné. Proto jsou staré obrazovky v zadní části tak šedivé. Při následné (skutečné) recyklaci se vůbec nepoužívá kladivo, z hrsti střepů se to rozděluje velice nepohodlně. Využívá se jednoduchého principu „bez násilí“ – rozdílné roztažnosti obou typů skla. Obrazovka se v místě spoje zahřeje a rychle ochladí a krásně se rozdělí na oba druhy skel, které se dají dále použít.
Netuším, kolik olova se v takové obrazovce nachází přesně, ale protože tzv. olovnaté sklo obsahuje až 50% olova a obrazovka je poměrně těžká elektronka, hlavně pokud to je bývalá CRT reklama na hlaváku, může to být docela dost a nějaký kilogram by se najít dal.

Urazit hrdlo obrazovky jste asi ještě nikdy nezkoušel. Já taky ne, ale kdybych to chtěl někdy zkusit, poradil bych se nejprve s těmi, kdo už to někdy zkoušeli. Není to vůbec tak nebezpečné, jak píšete:
http://www.youtube.com/watch?v=IenjuQc-ho0
http://www.youtube.com/watch?v=4Tin7IvAQCk

V tomto prípade je Vaša irónia tak trochu „nasilu“. Urážanie hrdla spoľahlivo funguje, spýtajte sa ktoréhokoľvek nepubertálneho opravára TV… Je to bežná metóda, ako bezpečne zneškodňovať CRT obrazovky tak, aby už nehrozila deštruktívna implózia. Hrdlo je z relatívne tenkostenného skla, takže ide odbiť pomerne ľahko; prasklina sa nerozšíri na hrubostenné sklo a hlavne tam následne vzduch natečie relatívne pomaly a telo obrazovky zostane vcelku.

Urazit (nebo spíš jen lehce naprasknout) hrdlo obrazovky je zcela bezproblémové a žádné střepiny z toho nevznikají. Mluvím z osobní zkušenosti, před lety jsem během civilní služby pracoval ve sběrném dvoře a obrazovky jsem takto likvidoval poměrně často.

Pokud je mi známo, tak uražení hrdla je právě naopak jediný správný způsob likvidace. Zbatek obrazovky to vydrží lak vzduchu bezpečně vtáhne střepy dovnitř. Kdybyste jí rozbyl zepředu, tak vám to naopak ublíží.

Krucinál, už zase píšu jako prase…

Vazena organizace „church“ bude nejspis cirkev a ne kostel, jak je prelozeno v clanku.

Česky Basilej – http://cs.wikipedia.org/wiki/Basilejsk%C3%A1_%C3%BAmluva

Vyvazi se pocitacovy odpad, misto recyklace, do Ciny/Afriky, kde jej likviduji deti v nevyhovujicich pracovnich podminkach?
Pokud je odpoved Ano, tak problem existuje a uz je celkem jedno zda jim
kazi zdravi jen zplodiny horicich plastu, nebo i odpady s tezkymi kovy.

Tak to se mýlíte, není to problém náš, pozvednout se na jinou úroveň musí každý sám a bez obětí to nejde. Za nás ty oběti přinášeli naši prapradědové za průmyslové revoluce. A paradoxně je zase budou přinášet vnuci našich vnuků, protože Evropa žije a je velkorysá a lidumilná na dluh.

Ospravedlňujem sa za OT, ale nedalo mi nereagovať:
>Nebyt nas, valcili by klacky a konflikty by byly podstatne mene krvave.<
Pri genocíde v Rwande na jar 1994 bola hlavným „pracovným“ nástrojom obyčajná mačeta. Viď http://cs.wikipedia.org/wiki/Rwandsk%C3%A1_genocida
Inými slovami, kto chce psa biť, palicu (kameň, mačetu, pušku, samopal, …) si vždy nájde.

Jak by to vypadalo bez bílých? Mnohem líp. Stačí podívat na Keňu. začla prosperovat. Ale IMF(MMF) jí vnutil zrušení omezení trhu které měla jako opatření proti korupci. Za pár let byla beze zbytku rozkradena.

Nejde o to, kolik se na tom nahrabe, ale o to, jak se to dela. Pokud se treba roztloukaji obrazovky na ulici, vytahuji se z nich pouzitelne kovy a prach z luminoforu leta vzduchem, usazuje se vsude, vsichni to dychaji a popeli se v tom deti, pricemz kontaminovane strepy se pak vysypou treba do rokle za vesnici, tak asi neco bude spatne.

no to samozrejme, s tim souhlasim, to je pruser. Jen chci podotknout ze nic neni cernobile a ze kdyz je tam tabulka „jedovate polevky“ tak by tam mohla byt i tabulka tech uzitecnych veci – zlato, stribro, hlinik, cin, med, zelezo, zinek, paladium, iridium atd. Pokud dam pohled jen z jedne strany, tak podsouvam svuj nazor, kdyz dam pohledy z obrou stran, dam cloveku moznost si o veci udelat svuj nazor.
Jinak o tom kolik si kdo nahrabe je to taky. Ti delnici urcite nezvladnou zpracovat tolik odpadu mesicne jako ta moderni „recyklatorovna“ (schvalne o ni neco hledam, ale nemuzu najit, slysel jsem to v radiu). Ovsem asiatu je jak much a maj proste jinou mentalitu. Delal jsem pod nima a pro ne je proste kazdy nahraditelny.

Nedávno byla reportáž o shenzhenu na Z1. Fabriky na padělky všeho od potravin přes léky po brzdové destičky… Pokud dodáte design na obal tak třeba s francouzskám popisem a nápisem made in france…

tahle diskuze je jako situace, kdy nahy clovek krici ze hori barak.
a okolni lide misto, aby sli hasit horici barak rozebiraji, zda je
slusne, aby nekdo v noci behal po okoli nahaty a neco vykrikoval.
zdejsi ctenari maji problem rozpoznat, ze puvodni clanek neni o
presnem mnozstvi tezkych kovu v pocitaci, ale o tom, ze se uklidnujeme
predstavou, ze pocitace jsou ekologicky recyklovany (a doufejme, ze vetsina
opravdu je), ale skutecnost je takova, ze existuje i problematicke
zpracovani probihajici v asii/africe, kde lidi za nevyhovujicich podminek
vytezuji suroviny z pocitacu. a na to chtel clanek upozornit.

pak je dobre si rict co je vetsi zlo:
- rozebiraji kompy → maji aspon nejaky penize → nechcipnou hlady(ted)
- nerozebiraji kompy → nedelaji nic → vymysli atomovky a serou se do evropy

oni(cinani) likviduji to co sami vyrobili. my taky chceme po vyrobcich pneu aby je recyklovali.

vzdyt je jich jak mravencu. pokud neuzivim 9 deti tak si je nedelam. pokud si je udelaji tak nemuzou narikat na chudobu.

Jenze hodne deti je jejich socialni system. Jestlize nemaji duchod, tak v jejich stari (pokud se ho dozijou), se o ne budou starat jejich deti, nikdo jiny. A pokud do jejich stari prezije 0–3 deti, tak je jasne, ze jich musi mit hodne. Ostatne i v Evrope to fungovalo stejne.

Nepiš krávoviny, jejich porodnost je nižší než Evropě.

+1 :-(
Buď se řeší gramatika, překlad a nebo se vypíchne několik chyb (s tématem až tak moc nesouvisejících) a celý článek se pošle do kopru. Bohužel kultura diskuse nezadržitelně kle­sá.

jo, ten "fosfor" mě taky překvapil. ale myslet si že chemii a chemicky znějícím pojmům rozumí každý, je tak trochu profesionální deformace.

Díky, Petře, že jste sem toto téma přinesl. Je mi trochu smutno z reakcí, nenechte se jimi odradit!
P.S. zaujala mě zmínka o Free Geek Chicago, zajímalo by mě, jestli nějaká podobná „kyberpunková“ skupinka existuje i u nás. Možná by nebylo marné, kdyby se nezaměstnaní nebo třeba studenti dozvěděli něco o počítačích třeba i cestou „zastaralé techniky“ (čti: morálně zastaralé). Např. z Německa se dá vyřazená technika dovážet vyloženě za pusu a ve velkém. Dost často jsou to v pohodě využitelné stroje…

Takto zaměřenou organizaci v Česku neznám, ale sám jsem spolupracoval s několika neziskovými organizacemi a vím, že třeba pro vozíčkáře nebo nevidomé uživatele sháněli starší železo. Je fakt, že centrálně (přes jednu IT repas neziskovku) by se asi takové věci daly dělat efektivněji. Každopádně je možné s tím začít, EU vypisuje poměrně velké dotační programy, kde se najdou peníze i na takové aktivity.

Další zajímavost je, že organizace placené ze státních peněz se, pokud vím, nesmí (morálně) vysloužilého HW jen tak zbavit, ale oficiálně jej musí nabídnout jiným organizacím a teprve po projeveném nezájmu vyřadit. (příslušné paragrafy teď z rukávu nevysypu) V praxi je pro ně samozřejmě jednodušší takový stroj prohlásit za vadný, aby se tomuhle martyriu vyhnuly…
Ona „IT repas NGO“ by mohla takové počítače bezúplatně přebírat, čímž by těmto organizacím spadl kámen ze srdce. Pokud by je jenom nerepasovala, ale zároveň i uměla ukázat jejich využití (např. pomocí OSS přeměnit na tenké klienty k výuce něčeho apod.), byla by to myslím docela záslužná a asi i zajímavá práce…
Třeba se toho někdo chytí…
(P.S. opravdu díky za tenhle námět! Minimálně jako podnět k přemýšlení je to hodně zajímavé)

1. nepochopena hlaska Funese z filmu posetilost mocnych
2. uz vcera bylo pozde zacit si to bohatstvi chranit protoze uz jsou mezi nami a rozpinaji se tady cim dal vic(napr nedavno nepustili zenu se psem v anglii do autobusu, hadejte proc).

ze veci sa dnes nerobia tak aby boli urobene dobre, ale tak aby sa na tom niekto co najviac nabalil.
vyrobky sa kazia presne treti den po uplynuti zarucnej doby, dve veci sluziace na to iste (napr vysavace) nemaju jedinu suciastku zhodnu, pokial sa vobec nahradne diely dodavaju tak s cenou prace servisu byvaju drahsie nez nakup noveho vyrobku atd, atd…
Problem existuje a to ze tu zopsujeme autora za nesikovne prevzaty clanok s tym problemom nijako nepohne
inak k tej recyklacii plosakov… co viem tak je to celkom v pohode kseft plosne spoje su pomerne efektivne a lukrativne recyklovatelne, kovy obsiahnute v nich (o tie kovy ide predovsetkym) casom nedegraduju proste ten cin bude rovnakym cinom aj za 100 rokov
ovela vacsim problemom je spusta plastov ktore su dnes v uplne vsetkom z plastov je len mala cast znovu pouzitelna a cela recyklacna habadura sa vobec neoplati… najjednoduchsie je to proste zapalit v lepsom pripade sa to zapali nejak kontrolovane a vyuzije sa aspon to teplo.

S tím cínem nemáš, bohužel pravdu! Říká ti něco termín: cínový mor? Jde o to, že v cínu a jeho slitinách dochází časem k rekrystalizaci a z pevného elektricky vodivého materiálu se stává postupně nevodivý prášek. Problémy s tímto fenoménem mají i správci muzejních sbírek a stavitelé varhan.

Proto se do pájek přidává olovo měď nebo stříbro, nikdy nejde o čistý cín, navíc cínový mor vzniká jen za nízkých teplot od –20°C níž.

cinovy mor znehodnoti tu elektroniku ale ta je uz znehodnoptena pred tym nez sa k recyklatorom dostane oni si totiz na rozdiel od muzejnikov a varhanikov mozu dovolit rozomliet svoje „exponaty“ na prach a kovy z nich chemicky extrahovat… mam za to ze cinovy mor je naozaj to posledne co recyklatorov trapi… mozno dokonca naopak :)

Do Ronji jsem jednou bezolovnatou pajku dal a brzo ji zase vyhodil, kvuli cinovemu moru.

Toto by sa dalo povedať nielen o počítačoch, ale to by sme už šli mierne off topic.

A co treba pohled Darwinovyma ocima? Jsme vsichni na stejne planete, souperime o stejne zdroje – proc tedy pomahat potencialnim konkurentum? V principu je to boj o zivot, bud my nebo oni, a proto volam: vice olova do Ciny, vice beryllia do Afriky. Jen tak prezijeme.
(jo, jeste je potreba jedna ingredience – mene Bruselu do Evropy)

To ma ale jeden nedostatek. Znecisteni nakonec skonci v mori a atmosfere, kterou jaksi sdilime. Neni atmosfera cinska, more americke… Vetsina mori nejak komunikuje a atmosfera jiz jaksi z principu. Takze ta rtut a kdeco nakonec jednou nejak pristane ve volejovkach na vasem chlebu, smazene rybe na vasem taliri… A o dovolene se v tom budete jeste treba koupat. Nejen tedy, ze se budete koupat ve smesi plastoveho odpadu, ktera kazdy rok vice pripomina Great Pacific Garbage Patch (novinkou podlednich let jsou plastove aplikatory menstruacnich tamponu, jejich vyrobce by mel byt napichnut na kul), ale jeste tam bude navic kdejake svinstvo z Ciny nebo treba z chemickeho a radioaktivniho odpadu, ktere nejaci vsivaci vyvazeji do Somalskeho more. Tak si toho pekne uzijte. Budete sice bojovat odpadem proti Cinanum, ale sam budete obeti tohoto boje.

aby ten darwin s nama nezatocil, velka cina, indie s rostouci populaci
versus rozdrobena evropa s vymirajici populaci neschopna spolecne sebeorganizace.

A hlavně méně sociálních dávek v Evropě.

Patříte do ústavu pro nebezpečné blázny.

Asi volíš DSS, že?

Myslím, že poučovat Čínu a afriku o ekologii, ochraně zdraví, právech je naprosto zbytečné, protože v těchto státech nemá lidský život cenu ani těch 2 CRT monitorů co rozebírají. Problém bohužel musí vyústit do katastrofy, pak se možná jejich přístup pomalu začne měnit tak jako se to pomalu stává u nás, třeba laguny o Ostravy se za 20 let nepodařilo zlikvidovat a to jsme ekonomicky a civilizačně nepoměrně výše.

No chyba je v tom, že rodiče a prarodiče prožili část svého života v socialismu, který je ožebračil, byli nuceni se spolehnout na stát, a ten vše co vyrobili prožral.

Když všechno prožral co se potom privatizovalo a rozkrádalo až za „demokracie“ ?

Co se privatizovalo? Ubohé zbytky a spíše kontakty, zákazníci, než nějaké zařízení, někdy zanedbané budovy. Průšvih je jinde, starší generace se stala závislá na státu. To je vnitřní dluh, který hned tak nebude splacen.

Víte vůbec, že zbytek Evropy je daleko levicovější než my? Je to jen propaganda, stejně jako ten státní dluh.

Inave Ivane,možná jsi nebyl na světě a znáš jen bláboly,co po roce 1990 tlačili dětem ve škole do hlav.Pokud jsi starší,zřejmě jsi toho moc na světě nepochytil.
Po roce1990 se privatizovalo,lépe řečeno rozkrádalo mnoho.Spousta majetku.Doporučuji ti zjistit si,jaká hodnota majetku připadala na jednoho obyvatele Československa v té době a co z toho všeho zbylo.jen dluh:-)
Ano,ta doba měla svá úskalí a dnes se relativně žije ,,lépe" Ale záleží na tom,jakým pohledem na to člověk kouká.
Ještě k tomu majetku....v roce 1990 tady byl vyspělý strojírenský průmysl,zeměděl­ství,silná armáda.Mnoho výrobků se vyváželo do celého světa.Zemědělství bylo na úrovni soběstačnosti ČSSR a mnoho se ještě vyváželo ven.Bohužel dvacet let se tohle všechno devastuje a spěje to k tomu,že nakonec ČR bude rozprodána.Pan Hitler se musí v pekle dost vztekat,páč on začal válku a přišel o všechno.Kdyby počkal do dněška,měl by ČR bez jediného výstřelu..budou­cnost ukáže...:-)pokud se lidé konečně nevzchopí a nesvrhnou současný režim,který tuto zemi dovedl tam,kde v současnosti je.

Inave Ivane,možná jsi nebyl na světě a znáš jen bláboly,co po roce 1990 tlačili dětem ve škole do hlav.Pokud jsi starší,zřejmě jsi toho moc na světě nepochytil.
Po roce1990 se privatizovalo,lépe řečeno rozkrádalo mnoho.Spousta majetku.Doporučuji ti zjistit si,jaká hodnota majetku připadala na jednoho obyvatele Československa v té době a co z toho všeho zbylo.jen dluh:-)
Ano,ta doba měla svá úskalí a dnes se relativně žije ,,lépe" Ale záleží na tom,jakým pohledem na to člověk kouká.
Ještě k tomu majetku....v roce 1990 tady byl vyspělý strojírenský průmysl,zeměděl­ství,silná armáda.Mnoho výrobků se vyváželo do celého světa.Zemědělství bylo na úrovni soběstačnosti ČSSR a mnoho se ještě vyváželo ven.Bohužel dvacet let se tohle všechno devastuje a spěje to k tomu,že nakonec ČR bude rozprodána.Pan Hitler se musí v pekle dost vztekat,páč on začal válku a přišel o všechno.Kdyby počkal do dněška,měl by ČR bez jediného výstřelu..budou­cnost ukáže...:-)pokud se lidé konečně nevzchopí a nesvrhnou současný režim,který tuto zemi dovedl tam,kde v současnosti je.

Mýlíte se. Dělá to Čína naprosto záměrně. Západní země už na ní nějakou dobu tlačí aby kurz měn přestala držet na nesmyslných hodnotách.

Ta minimalni cena za likvidaci se v EU jiz plati. Soucasti kupni ceny je dnes poplatek za recyklaci. Kazdemu bylo totiz jasne, ze kdyby se ta cena mela platit, az kdz clovek odnese vyrobek do kontejneroveho parku, skonci vetsina televizi a dalsich veci nekde v rece, na poli, v lese, prikope… Napriklad v Cechach v tom mame dlouhou tradici.

Tak to bych netvrdil že výrobci hýkají blahem z bezolovnaté pájky, bezolovnaté pájky mají menší spolehlivost více trpí součáástky při pájení díky vyšší teplotě, výroba je zmetkovější reklamace vyšší.

To u mne je statistika v posledních 4 letech odlišná:
1. místo: vada bezolovnatého pájení: čtečka karet, GPS, myš, MP3 přehrávač
2. místo: vadný elektrolytický kondenzátor: zdroj routeru, zdroj počítače
3. místo: vadný kontakt: mobil
Z toho GPS a myš odešly ještě v záruce (myš dokonce po dvou dnech).
Takže bezolovnaté pájení jednoznačně vede.

Nevěř všemu co servis řekne, pájení bylo mnohem více problémové hlavně v dobách olovnatého cínu. Dnes vady vznikají spíše v čipu než v pájení. Možná by stálo za zvážení porovnat mechanické vlastnost pájek, mám pocit že ta bezolovnatá se stříbrem by měla být i mechanicky lepší. Větší skupenský teplo tání bezolovnatého cínu by mělo být zvláště ve výkonových částech rozhodně plus.
Problém bych viděl v tom, že se technika stále více zmenšuje a zesložiťuje. S rostoucí složitostí roste poruchovost.
A další věcí je, že výrobky tvoří špatně zaplacení technologičtí ignoranti.

Tím servisem jsem byl já, takže dobře vím, co tam odešlo.
Zde máte porovnání pájek. Olovnatá pájka má v porovnání s bezolovnatou všechny potřebné vlastnosti lepší. Proto se také v elektronice používal celé století ke spokojenost všech, zatímco bezolovnatými pájkami se pájely akorát plechovky na potraviny.
V čem je olovnaté pájení lepší?
- stačí mu zhruba o 50°C nižší teplota (což znamená méně poškozených součástek)
- má lepší smáčivost (což znamená kratší pájení)
- je méně náchylné na studené spoje (což znamená méně poruch)
- je odolnější vůči vibracím a nárazu (spoj není křehký)
- dobře se chová i za velmi nízkých teplot (není náchylné na rekrystalizaci cínu – cínový mor)
- kvalitní pájení nevyžaduje speciální atmosféru
- je levnější
Zatímco do olovnatých pájek se stříbro přidávalo hlavně proto, aby pájka nerozpouštěla stříbrné kontakty, u bezolovnatých pájek tvoři prakticky nutnou složku (samotný cín má nevhodné vlastnosti, kadmium je také zakázané, bizmut se používá jen u speciálních pájek).
Za celou dobu, co se zabývám elektronikou, a pájelo se olovnatě, tedy asi 20 let, jsem odepsal kvůli studenému spoji jediný výrobek – monitor. Po zavedení bezolovnatého pájení se stal studený spoj závadou spotřební elektroniky čislo 1.
Vady v čipu jsou už dnes v menšině, a tvoři méně než 10% závad. A i z nich je část přímým důsledkem delšího času a vyšší teploty při bezolovnatém pájení.

Já pracuji víc jak 5 let převážně s smd technologii, (tj. technologie výroby např. současných počítačových desek). Netvrdím že vady v cínovém spoji nejsou, ale jsou v podstatně menší míře než v dobách olovnatého pájení.

Zakoupím-li si výrobek, pak je bez vad zjevných i skrytých, desky jsou kvalitně, vyrobeny, zapájeny a zkontrolovány. Mám-li vedle toho druhý výrobek, stejně kvalitní, jen je vyroben olovnatou technologií, pak si troufám říct že ten první výrobek (kvalitní bezolovnatý cín) bude mít při normálním zacházení střední čas poruchy v pájených spojích delší než ten druhý výrobek. Vycházím z toho že, bezolovnatý cín je díky příměsi stříbra IMHO pevnější, tvrdší, více ++tepelně odolnější. …samozřejmě je to můj odhad, neznám přesná čísla mech. vlastností. Je to pouze na základě aktivní celoživotní zkušenosti. Různé složení pájek, samozřejmě vede k jiným číslům.

přehled mechanických vlastností pájek je reference č, 12. 

Proč to nedáte rovnou? Až někdo něco na tý stránce změní, nikdo to už podle toho nenajde!

Protože jsem byl línej to psát. A navíc pochybuju že po 2 měsících po tomhle článku štěkne pes. Pořadí odkazů se většinou nemění, co se mění je jejich funkčnost.

Línej? Tak snad je jedno co zkopírujete, ne?

Pravda, ale takhle je to s povídáním, což byl i také účel.

Nepište nesmysly

Nutnost vyšší teploty bezolovnatého pájení má u SMD relativně nejnižší dopad. Na přetavení zde stačí kratší čas, tepelná degradace polovodiče je nižší.
Ve vlastnostech s vámi souhlasím. Bezolovnatý cín je díky příměsi stříbra pevnější a tvrdší. Bohužel to nejsou vlastnosti, které by byly u pájek příliš vítané. Tvrdost s sebou přináší křehkost.
Lepší tepelná odolnost jedním směrem je fakt. Pokud stavíte zařízení, které neustále mění teplotu mezi pokojovou a 100°C, pak je bezolovnaté pájení vhodné, a zajistí vám 2× nižší poruchovost. Nicméně pokud dolní teplotu testu snížíte na –40°C a horní na 150°C, poruchovost bezolovnaté technologie silně vzroste a překročí olovnatou.
U spotřební elektroniky je však nejčastější příčinou poruch pád na zem, vibrace a mechanické namáhání. A tam jsou na tom bezolovnaté pájky většinou hůř, a to zvlášť po sérii tepelných šoků.
Mechanismus poruch u olovnatých a bezolovnatých pájek se značně liší. Zatímco olovnatý cín se poměrně dobře spojuje s pájeným materiálem, a při tuhnutí vytváří krystaly, na jejichž rozhraní se v místech namáhaných nebo nedokonalých spojů trhá, bezolovnaté pájky vytvářejí v místě spoje bimetalické rozhraní, které obsahuje v místě styku řadu nanopórů. Právě od nich se při namáhání šíří trhliny, které časem vedou ke ztrátě kontaktu.
Typickou vadou olovnatého pájení býval studený spoj, který vznikal nedodržením techologie pájení. Typickou vadou bezolovnatého pájení je na první pohled neviditelné utržení v místě styku s pájeným materiálem. Problém je, že tyto trhliny nelze běžnou inspekcí odhalit.
Přestože pájení je používané již řadu let, o fyzice pájení zatím nevíme zdaleka vše.

Ovšem to, že je olovo jedovaté (a to i v nepatrném množství) víme zcela jistě.

Římané měli olověné rozvody vody a Římanky používaly na pleť olověnou bělobu. Jasně, zdraví to neprospívá, ale „jed na krysy“ to taky není.
Olovo je nebezpečné hlavně obsažené v potravě (magnetem na olovo jsou obiloviny a luštěniny – hlavně sója, kterou stačí pěstovat jen v minimálně znečištěném prostředí a už obsahuje velmi vysoké hladiny olova), jako kov tolik nebezpečné není.