Samozřejmě, že patří jenom kapka pasty na střed. A to proto, že je potřeba opravdu co nejtenčí vrstva. Chladič si tu kapku pasty rozmáčkne na větší plochu.
Další věc je, že čip je urostřed pouzdra, na okrajích jsou jenom připojovací drátky a ty se chadit nemusí Navíc plast nebo keramika pouzdra špatně vedou teplo a k přestupu na chadič dochází opravdu jenom uprostřed brouka. Takže na okraji postrádá pasta smysl.
A v neposlední řeadě, nejlepší vodič tepla je kov. Proto je nejlepší pasta ta stříbrná, do které namleli stříbro. No a pokud e to s ní přežene, tak vyteče kam nemé a protože kromě tepla dobře vede i proud, tak v lepším případě způsobí svod, který zvýší spotřebu a sníží spolehlivost. V horším případě něco vyzkratuje, může odpálit desku, vyřadit část sběrnice,... A někdy i zapálit desku!!!
No já mám vyzkoušeno že slušná pasta, pokud dáte doprostřed heat spreaderu tak špendlíkovou hlavičku nebo dvě, se rozlije do úhledného kroužku, možná nepatrně vyteče. Hlavně jak teče, tak před sebou vytlačí všechen vzduch. Nemá cenu matlat ji naschvál "rovnoměrně" po celé ploše, protože to rukou nedáte dostatečně do hladka a akorát si mezi obě plochy uzavřete vzduchové bubliny. Z téhož důvodu, když už jednou chladič odtrhnete, je lepší napřed očistit starou pastu z CPU i z chladiče a dát novou, než to plácnout zpátky jak to bylo - právě abyste si neuzavřel do spáry bubliny.
Moje oblíbená pasta je Ceramique - je to naprostý izolant, přitom teplo vede jak namleté stříbro. A prodává se v tubách po 22 g - což se hodí, pokud potřebujete občas tepelně přivázat i něco většího, než je chladič CPU.
Přiznávám, nečetl jsem to celé. Už musím běžet, ale ty čísla mi hlava nebere.
Moje rok stará i7 SB/SSD/green HDD má v idle 34W a výkonu to má tolik, že to idli skoro pořád. Tohle je při 5 Kč za kW/h asi 1500 Kč ročně.
Tady řešíš nějaké staré šroty, kde 100W není výjimkou. I kdybych počítal 80W, ať nežeru, tak elektrika bude stár ročně 3500 Kč.
Když už někdo nechce kupovat něco živějšího s důrazem na spotřebu a výkon nepotřebuje, nebylo by lepší koupit někde na Aukru nějaké Eeečko s Atomem? To se vrátí za rok na elektrice.
Základní deska s Atomem D425 (deska Gigabyte GA-D425TUD), 2G RAM, 320GB 2.5" HDD, zdroj Fortron (nevím z hlavy jaký, nějaký z těch green edition), gigabit ethernet karta do PCI ... celá sestava se pohybuje mezi 28 až 32W podle zátěže. Cena tehdy tuším do 5000Kč komplet (bez skříně, tu jsem měl), dnes ... spočítejte si sami. Na domácí server ideální. K tomu přidat jeden/více
Investovat čas do starého HW se vyplatí jen pokud už mi to doma leží a není to úplný odpad. Kupovat rozhodně ne.
Taky jsem tím prošel. Od šrotu (PII) přes "úsporný" Celeron 220 s VIA čipsetem, pak Atom D510. Má smysl měřit příkon kompletního stroje, pak vzít kalkulačku.
Nakonec jsem investoval do Synology DiskStation - jasně, nemůžu si s tím dělat úplně cokoliv, ale třeba IPv6 tunel (AICCU), DNS a DHCP mi tam jede, včetně domácího webu a hlavně úložiště. Připouštím, že to je dost drahé, ale zase celkový příkon pod 20W se projeví.
Kdybych tam chtěl provozovat něco víc, půjdu do Atomu, ale chce to investovat i do zdroje s rozumnou účinností - zdroj ze šrotu (šuplíku) může taky elektroměrem pěkně zatočit. A když to je 8760 hodin za rok, tak každý Watt je nějakých 40Kč.
Sakra, že bych začal uvažovat o Intelu? Před lety jsem kvůli spotřebě přešel na AMD, u něhož jsem držel spotřebu kolem 65W (od Athlon XP, přes Sempron64 až po Athloní dvojjádro). Loni jsem to vyměnil za trojjádro "APU" s paticí FM1 a snížil spotřebu na ~50W. Co ale šly kolem mě intelské počítače, tak tam ta spotřeba byla většinou okolo 70-80W (vše s grafikou typu "socka"), těch míň než 40W mi připadá jako pohádka. Pokud to tedy není nějaký minimalizmus, ano, takové ty malé Compaqy (P-II, P-III i Tualatin) měly spotřebu blížící se 30W.
Taky jsem uvažoval ... až jsem nakonec skončil na sestavě s Ivy Bridge 3570K, 16GB RAM ... celá sestava bere okolo 35 - 75W dle zátěže CPU ... +30 až 50W navíc udělá stará nVidia 7600GT v PCIe, do doby než ji zahodím (bude-li fungovat v Linuxu 3D s Intelí grafikou v CPU), nebo koupím novější úspornější a výkonnější nVidii (až budou na trhu).
mám A6-3500 na FM1 a v IDLE 29W, kouzlo je v tom, že ten procesor snese velmi nízké napětí (je v defaultu na větší) a také velmi funkčí podtaktování (Cool and Quite), a věc druhá je hodně kvalitní zdroj - účinnost dělá hodně
při sledování mkv 1080p přes HDMI na LCD televizi jsem měl spotřebu bedýnky 40W... přehrávání akcelerované přes integrovanou grafiku na CPU
takže něco bylo u tebe špatně...
Teď nedávno jsem repasoval nějaké malé interní servříky a po nějaké úvaze jsem použil levné motherboardy na bázi Intel G41 (od Gigabyte) a procesory Celeron E3400 (LGA775). Samotnému procesoru jsem na +12V přívodu naměřil klešťákem odběr asi 4W v idle. Přitom to je dvoujádro na nějakých 2.6 GHz. Čipset je nějaký low-end. Bude asi žrát víc než procesor, ale pořád se drží v rámci rodiny relativně při zdí.
Výše uvedený procesor a čipset jsou momentálně asi o tři generace staré. V těch dobách byl ještě south bridge i north bridge jako samostatné čipy (a ICH7 docela topil). Dnešní čipsety k SandyBridge mají citelně menší chladiče a je to jediný čip (vlastně south bridge). Samotný SandyBridge je taky v idle *hodně* úsporný. Jako levnou a low-power sestavu bych momentálně volil asi něco s LGA1155, čipset takový H61, k tomu nějaký nejlevnější procesor (Celeron G / Pentium G). Oni i ty dnešní Celerony (kromě modelu E440) mají SpeedStep, takže co do úspornosti na tom nejsou hůř než "plnohodnotné" i3/i5. Čím míň jader, nižší takt, menší cache, tím lepší spotřeba - v rámci rodiny SandyBridge. Zastaralý 45nm Atom ať táhne k šípku - o tolik míň už nežere, pokud náhodou nežere spíš trochu víc než moderní I3 resp. Celeron G.
Ivy Bridge je horká novinka, low-endové modely pokud vím zatím na trhu nejsou, a mainstream co už se dá koupit údajně nežere o nic míň než SandyBridge (jasně, má výkonnější grafiku, ale ta je v serveru k ničemu).
Ještě přihřát polívčičku:
http://www.fccps.cz/download/adv/frr/Intel_CPUs_vs_chipsets.xls
jj, notebook může být výborná alternativa
Mám jedno EEE s Atomem a jeho spotřeba se drží okolo 11W až 18W podle toho jestli je zapnutý / víc svítí displej, nebo zrovna dobíjí akku.
Používal jsem nějaký čas i notebook s Celeron Mobile, 2G RAM, atd... bez dobíjení akku a s vypnutým displejem se pohyboval okolo 20W - 30W odběru, s dobíjením a displejem na max jas se šplhal odběr k 50 - 60W ... žádný zázrak, ale nějaký čas fungoval jako router/firewall s druhou síťovkou v PCMCIA slotu (byl to jeden z těch Acerů u kterých se lámaly rohy displejů vlivem špatné konstrukce rámu v blízkosti pantů displeje)
... ale starý netbook skutečně může být perfektní domácí NASkou ... nějaký ten HDD na USB a navíc proti stolnímu PC to má i displej (většinou :-)) pro případ nouze
Ty spotřeby jsou děsivé. Jako domácí servery používám už léta vyřazené notebooky, až teď se konečně chystám na něco "normálního", leč stále úsporného. Z mého pohledu je v článku popsaný HW pro non stop provoz zcela mimo mísu. Ale ať si každý používá co chce. Článek jinak zajímavý.
Měl bych ale jeden dotaz. V článku se neustále opakuje, že integrovaná grafika je na závadu. Já bych to u serveru viděl právě naopak. Integrovaná grafika bude od Intelu a ta skoro nic nežere. A když se podíváte na libovolnou skutečnou serverovou desku mnoho let zpátky, tak mají snad všechny integrovanou grafiku (teď si vzpomínám na staré Intel serverové desky s integrovanou Cirrus Logic a později ATI Rage II).
Přesně tak. Z předložených desek bych na domácí server nebral žádnou. Od dob 486 šla spotřeba jen nahoru, zpět ji srazil až Intel Atom.
Doma mám Atom, na chalupě 486, oba žerou asi 25W. Nad 40W bych nešel. (Ačkoli, ten server s Pentium Pro 200 MHz byl stylový, ale ten účet..)
Jen nahoru spotreba nesla, sam jsem resil domaci router a nez investovat do neceho rozumneho "embedded", pouzil jsem stareho celerona 433 mhz, ktery v idle zere 11W. To bohuzel neni pouzitelne jako uloziste dat, nicmene s 40W hranici souhlasim. "peknych 66W" v clanku mi vyrazilo dech a pouzivat Prescotta na domaci server muze jen clovek, ktery topi elektrinou.
Integrovaná grafika v chipsetu si vezme asi 8-10W.
Ati Rage II si vezme 1-2W, ta grafika co tam má autor asi taky tak. Asi mu jde o to, že s integrovanou grafikou vznikne rozdíl 5-7W, proto nechce integrovanou grafiku.
A je fakt, že 47 W nebo 54W je určitý optický rozdíl.
Watík k watíku a najednou to žere 200W, takže takhle to chápu.
No a jinak server jako server do serverovny, tam je kromě housingu jedno, jestli to žere 300 nebo 400W.
No ja taky nechapu k cemu autor potrebuje na serveru pridavnou grafarnu. Na serveru pouziju grafarnu jen pri instalaci a pak bezi zakopnuty v koute nekolik roku bez jakehokoli displeje. Proto na servery pouzivam desky s integrovanou grafarnou. Abych si neblokoval sloty grafarnou externi, ktera navic jen zvysi spotrebu. Bohuzel tam nejaka byt musi aby to vubec jelo .. i kdyz se nepouziva.
Tak tak. Stary notebook je pro domaci server nejlepsi. Mam cca 7-8 let stary notebook s gentoo. Zere to v idle kolem 30W, v pripade problemu nemusim na pudu tahat monitor, klavesnici, jen otevru displej. A kdyby me to palilo, zkusil bych do nej sehnat baterii a nemusim zivit UPSku.
Baterie vám ale zabezpečí pouze to, že stroj samotný nespadne (což může být důležité, pokud neumí naběhnout při připojení napájení a neriskujete poškozený filesystém), ale jinak je to na nic. Mě na UPS visí i router, AP, nějaké switche a voip ústředna i telefon. V případě výpadku elektřiny tak pořád funguje internet, můžu volat... Jen nesmí vypadnout provider.
U domácího serveru většinou stačí, když se korektně vypne v případě výpadku. Málokdy na něm závisí nějací vzdálení uživatelé a málokdy ho není možné nahodit po příchodu domů ... (já jsem taky rád za VPN a výpadek by naštval ...)
BTW... samotná UPS má taky svou spotřebu, jestli si správně pamatuju (neměřil jsem), tak ty lepší mívají okolo 10W, často spíš výrazně víc. Takže notebook s alespoň trochu funkční baterkou není tak špatná alternativa (i její udržování si něco vezme, ale většinou citelně méně).
A o čem už nějaký čas uvažuju je UPS vlastní konstrukce, která by neposkytovala 230V, ale stabilizovaných 12V, kterými lze napájet třeba některé notebooky, základní desky s Atomem, WiFi routery, switche ... prostě vynechat neefektivní měnič + klasický zdroj. Komerční řešení jsem neviděl... ale možná jen špatně hledám.
proč stavět, můžeš použít něco takového hotového
http://www.meanwell-cz.com/napajeci-zdroje/zalohovane-zdroje/
Taky jsem tak začínal a skládal jsem si server ze zbytků. Ale ukázalo se se to jako ztráta času a peněz, když existuje HP Microserver. Stál mě 3500 a spotřeba se třemi disky je 45W. To je úspora 1000 Kč ročně oproti spotřebě mého původního samodoma serveru. I když, pořídil jsem ho hlavně kvůli velikosti a hlučnosti...
To sem před časem dělal, Mini ITX deska Intel D201GLY, naletovaný Celeron 215 procesor. Jenže tenkrát nebyly cenově přijatelné Mini ITX krabice, takže sem skončil u nějaké levé číny (KME). A protože na KME zdroje sem našel jen špatné reference, takže sem ještě kupoval zdroj, ale ten byl TFX a nešel tady sehnat, takže sem tam dobastloval Flex ATX. Byla to celkem otrava. Systém sice už spolehlivě několik let běží zavřený ve skříni při teplotách kolem 40 stupňů, ale hotové řešení má své kouzlo, zejména když je ze serverové řady HP a snad bude mít aspoň nějakou kvalitu.
Existuje víc typů. Koupil jsem teď aktuální model N40L bez disků a se 4GB ram. S dph a dopravou stál 4300 ale dá se sehnat levněji, HP to občas rozdává jako bonus k velkým serverům. Jinak, místo DVD se vejde pátý disk a pod něj šestý 2,5" - třeba na systém. Popř. se dá použít i na HTPC s XBMC (systém může být WHS 2011, Win 7 nebo linux). Je v něm Radeon HD4200 mobile s VGA, kdo chce HDMI přidá Radeon HD5450. Analogový audio výstup se dá vyřešit USB zvukovkou. Dálkové ovládání HP jsem taky rozchodil.
To už je lepší konfigurace, i když na zboží ho vidím nejlevněji za 4 253, s poštou by to tedy vyšlo přes 4 300. Je tam sice zase zbytečné DVD RW, ale i tak je ta cena fantastická, spousta eshopů to má za dvojnásobek, jako by se toho někdo potřeboval zbavit, postavit to z dílů nevyjde o moc levněji.
Jak je to hlučné?
Taak, DVD jsem hned odpojil a jednou tam bude disk. Co se týká hluku, přes den to nevnímám, večer je slyšet jak to šumí. Údajně to má 21dB. Televize to přebije ale už jsem objednal jiný ventilátor, ten by to měl srazit na 17dB. Existuje spousta fór s nápady jak tenhle stroj vytunit, např. http://forums.overclockers.com.au/showthread.php?t=958208
Proč je to tak levné nemám tuchu ale v květnu byla akce, kdy model N36l s diskem dávali za 3000 i s daní. To jsem prošvih, už není nikde ani jeden.
Je to sice z dnesniho pohledu nenazrany srot, ale nektere desky ktere si autor vybral vzniky jeste pred zavedenim RoHs direktivy, takze jsou pajene Sn/Pb pajkou (netreba zapekat!). Ty budou fungovat jeste dlouho po te co ta vase deska za 1.6kkc uz bude davno odpocivat v kremikovem nebi.
Nejcastejsi poruchou dnes jiz nejsou vybouchane kondenzatory, ale studene spoje:
To je kruta pravda, 90% vadneho PC HW se mi doma dari rozjet "prepecenim" a v 99% je to HW pajeny bezolovnatym cinem ...
A moje nsotalgicka dvouprocesorova i386 stale jede bez poruchy (jen jsem linej napajet tma novou baterku BIOSu, starou jsem ustipnul protoze z ni zacaly tect sracky)
ja sel na server do desky se Zacate E-350, vejdu se do 20W + 5x sta, 2x USB3, 8x USB2, SSD na sys, podtaktovat jde krasne v sys, zatim mam jen jeden hdd
je blbost jit do nejakyho srotu, ty 4k kc za desku se zdrojem a ram mam skoro do roka v el. doma
+ docela slusny moznosti rozsireni
Sám jsem stavěl něco podobného, ale na novým železe...
Není problém se dostat v idle pod 30W (i při stahování dat), při vytížení CPU (všech jader), někam k 50W. Abych to upřesnil - jedná se o sestavu s 3.5" diskem 500GB, CPU Liano A6-3500, 8GB RAM, ITX FM1 deska a Seasonic 300W GOLD zdroj.
Tyhle staré díly moc pro šetřílky nejsou. Co se ušetří na HW, tak se zaplatí za rok za proud. A výkon na watt? Zcela katastrofický.
A hlavně je výhoda, že nový HW umí být zcela bezhlučný (stačí jen osadit odpovídajícím chladičem CPU).
Trochu me zarazilo, ze autor tvrdi, ze se starsimi heatpipe chladici je problem. Nevite o tom neco blizsiho?
Ze by se pres tu medenou stenu dostavaly z atmosfery atomy vodiku a menily tak slozeni pracovni latky?
Nebo uvnitr probiha koroze a nici tu povrchovou mikroupravu na vnitrni stene trubice?
Nebo to proste melo znamenat ze heatpipove chladice maji casto plechy vymeniku hodne blizko u sebe takze se to nikomu nepodari uplne vycistit a ucinost se snizi diky vrstve mikroskopickeho prachu, ktery tam zustane i kdyz ho proplachneme vodou?
Kov obsahuje mikropóry, kterými médium v plynné formě pomalu uniká a ani to médium není zcela netečné, proto uvnitř hlavně levných heatpipe probíhají chemické změny. Uzávěry heatpipe nebývají dokonalé, časem vznikají přechodové odpory ve styku dvou kovů, na povrchu kovu se vytváří nevyčistitelné oxidy a celkově to prostě pomalu degraduje. Celoměděný chladič se třema heatpipama za tisku pět let vydrží v pohodě, měděno-hliníkový chladič za 300 má po pěti letech dost.
Prosím autora o otestovaní funkčnosti Cool'n'Quiet. Mám tuto desku doma a při zapnutí (v biosu + minimální spotřeba a v případě linuxu tuším cpufreq) C'n'Q systém (s windows i s linuxem) v náhodných intervalech zamrzá. (a podle všeho nejsem jediný)
Další problém na který jsem u tohoto modelu desek narazil je ten, že určitá série desek obsahuje BIOS z již zmíněné starší verze (M2V-MX) a nelze ho správným BIOSem jednoduše flashnout, protože se deska tváří jako její starší verze.
Já jedu na Cool'n'Quiet a teď z tohoto počítače píši.
Nemám jediný problém. Naopak! Byla to nejlepší volba! Čtyřjádrový procesor Phenom II na 3,2 GHz je podtaktovává od 800 MHz do 3,2 MHz a podvoltovává o několik desetin voltů podle zátěže.
Většinu času jede procesor na nejnižší možný výkon a napětí a bohatě to stačí. Procesor má TDP 125 W a 99,999 % času spotřebovává 19,5 W. Spolu s integrovanou grafickou kartou je celková spotřeba kompu neuvěřitelně nízká.
Takže jsem si nakonec postavil i server s AMD Phenom II X4 955 3,2 GHz. Celková spotřeba je rozhodně nižší, než to co uvádí článek v deskách díky Cool'n'Quiet. Velmi nízká. A když je občas potřeba výkon, tak Cool'n'Quiet na chvíli zvýší napětí a frekvenci a výkonu je habaděj.
Klasický driver do Windows pro Cool'n'Quiet funguje tak, že drží procesor napětím a frekvencí na minimu a zvyšuje je pouze tehdy, když se zvyšuje zátěž na všechna jádra procesoru. Tedy u jednojádrových programů nikoli. A protože 800 MHz (tedy čtvrtina standardní frekvence) je hodně nízko, u jednothreadových programů s požadavky na výkon se zdá, že to seká.
Existuje řada Cool'n'Quiet driverů, které si můžete stáhnout a chovají se tak jak si to nastavíte.
Já považuji Cool'n'Quiet za geniální počin a nemám s tím sebemenší problémy.
Tak to ti zavidím, já s tím mám problém jkk ve windows tak v linuxu - ano podtatkování a všechno funguje ale počítač prostě zamrzá a musí se restarnout.
Jak si na tu desku dostal 125W procesor nechápu, deska 125W procesory nepodpodporuje. Dal jsem do desky Athlon X2 6000+ (125W) a bez Cool'n'Quiet se přehřívala napájecí kaskáda (regulátory napětí), a procesor pak při větší zátěži jel na 100% protože neměl dostatek šťávy tak se vše sekalo. Po zapnutí C'n'Q Se to stačilo uchladit v pohodě, sekání zmizelo ale náhodné zamrzání celého systému zůstalo. Takže jsem musel dvoujádrový athlon zase prodat a vrazit tam svůj 2ghz jednojádrový shit, který se dá použít i bez C'n'Q. :-(
Phenom II, tedy K10 lze podvoltovavat a podtaktovavat pomoci turionpowercontrol (http://amdath800.dyndns.org/amd/). Umi i zacate atd...
A je jak pro widle tak pro linux.
No a muzes jit s idle frekvenci az na 400MHz, moc uz to nepomuze se spotrebou, ale mam lepsi pocit :)
Kazdej cool'n'quiet procesor od K10 ma v sobe tabulku s napetima, muj treba (uz udervolted):
core 0 pstate 0 - En:1 VID:29 FID:10 DID:0.00 Freq:2600 VCore:1.1875
core 0 pstate 1 - En:1 VID:35 FID:8 DID:0.00 Freq:2400 VCore:1.1125
core 0 pstate 2 - En:1 VID:48 FID:1 DID:0.00 Freq:1700 VCore:0.9500
core 0 pstate 3 - En:1 VID:56 FID:8 DID:1.00 Freq:1200 VCore:0.8500
core 0 pstate 4 - En:1 VID:69 FID:0 DID:2.00 Freq:400 VCore:0.6875
Nu a kdyz snizujes napeti v biosu (jestli to umi), tak se jedna hodnota odecte od vsech napeti v tabulce; kdezto s Turionpowercontrol muzes menit vsechny nezavisle, protoze vetsinou muzes hodne ubrat z napeti na nejvyzsi frekvenci a jen malo ubrat z napeti na idle frekvenci.
Starý vyřazený hardware z kvalitních součástek seženete za cenu šrotu, zatímco nový stejný hardware by vás vyšel na 10 000+ (a stejně nabušenej domácí počítač má málokdo z kvalitních dílů). Výkon i paměť na domácí server/router tam úplně stačí.
Btw. „dříve se to dělalo lepší“ není pravda. Dříve se to dělalo přibližně stejně (takže sice se používalo olovo, ale taky technologie pájení byly mnohem horší). Akorát ty nekvalitní kousky se během těch let většinou stihly samy vyřadit nebo alespoň označit nafouklými kondenzátory.
Co myslej pane chytrej, co je pro me rychlejsi
1) vytahnou ze suplete podobnej srot a behem 10ti minut to prohodit
2) 14 dnu ( v horsim pripade mesic) reklamovat komponentu v zaruce, kterou starym srotem nenahradim, anzto to nema ty spravny sloty, jinej chipset, ...
Tudiz co mi zpusobi horsi poruchu?
Nehlede na to, ze v pripade staryho srotu muzu mit na pude/ve sklepe/... dalsi podobnou sestavicku, plne funkcni, takze i kdyby to vyhorelo vsechno, staci dojit a prohazet kabely. Zato novy HW si domu 2x kupuje opravdu leda blazen.
Sarkastickým oslovením oponenta z Vašich hloupých argumentů ani chytřejší ani věrohodnější argumenty neuděláte. Jen se ztrapníte sám.
ad 1) Mluvil jsem o nespolehlivosti starších strojů. Argumentovat tím, že máte x dalšího šrotu není nic proti tomu, že starší šrot je nespolehlivý.
ad 2) Stejně tak můžete mít v tom šuplíku podobnou novou komponentu na novém počítači.
Je docela úsměvné, jak účelově horujete pro starý šrot a stejné řešení pro nové věci záměrně zamlčujete.
Pokud toho po šuplících nemáte hromady, tak dnes jsou ceny komponent tak nízko, že starší šrot je zhusta dražší. A to nemluvím o většinou vyšší spotřebě staršího šrotu (což se prodraží). O tom, že starší šrot nechce jen prohodit, ale také zhusta přeinstalovat, tu poladit, tu opéct v té troubě, když si vezmu minulý článek. A pokud dojdou zásoby v šuplíku, tak koupit náhradu staršího šrotu nemusí být nejlevnější.
Na závěr Vám doporučuji příště lépe promyšlené argumenty než jste předvedl a uctivější oslovení oponentů. Urážet oponenty si můžete dovolit, pokud už jste hulvát, když máte něco v ruce, a ne když jste s oslovením „pane chytrej“ veškeré argumenty vyčerpal.
Tedy nechci zakladat flame, ale dovolil bych si nesouhlasit. Nevim co myslite tou mnohem horsi technologii pajeni, pretaveni, selektivni vlna a kontrola pripajeni BGA pouzder roentgenem se dela uz nejmin 10 let.
Posledni dobou pribyla pokud vim akorat ochranna atmosfera, zejmena proto, ze Sn/Zn pajka by jinak nesla pouzit kvuli rychle oxidaci na vzduchu (to je ta pajka kterou pak vetsinou zapekate v troube).
I moje empiricke zkusenosti (z pozorovani asi 150ti pocitacu) naznacuji ze driv pocitac do prvniho selhani vydrzel mnohem delsi dobu.
Neni to mozna ale jen pajkou, driv se take mnohem min pouzivala BGA pouzdra, ktera maji preci jen horsi spolehlivost nez PLCC.
Také si myslím, že technlogie pájení se nijak výrazně nezlepšila.
V posledních letech je tomu právě naopak. Díky RoHS je kvalita spojů čím dál víc v hajzlu a spoje příliš dlouho nevydrží.
Spolehlivost počítače je dána ovšem nejen pájením, ale také součástkami, kvalitou návrhu všech obvodů a dalšími věcmi.
Pokud se hodně katují kosty, pak to spolehlivost odnese.
Dřív hlavně byly věci dimenzované s větší rezervou na všech obvodech, dnes mnoho věcí – a to i v počítačích – jede za hranicí svého maxima. Tedy v režimech, kde by to dříve soudný elektronik nikdy nepřipustil.
Ale katovat kosty je třeba a neviditelná ruka trhu vládne.
Spolehlivost je urcena predevsim nejslabsim clankem. A to je dnes IMHO pajeni (ale mozna nejsem zcela nestranny, protoze uplny low-end s viditelne podimenzovanym napajenim/chlazenim nekupuji --- je mozne ze v takovych strojich neco vyhori driv nez se staci vyvinout studenak).
S cutovanim costu souhlasim ale v tomto pripade jde spis blbost (tu direktivu). Pajeni SnCuAg pajkou je jiste drazsi nez SnPb.
Myslim ale ze velkym vyrobcum directiva vyhovuje, protoze to plni funkci tezko napravitelneho kurvitka a nuti to lidi kupovat stale novy a novy HW. Krome toho, komplikovana technologie vyroby ztezuje malym firmam vstup na trh, takze je to jeste chrani pred konkurenci.
je také značně nestandardní. Využil jsem původně nefunkční notebook IBM T400, který se mi podařilo částečně opravit - normálně funguje, jen nejdou polohovací zařízení ze zcela neznámých příčin. Takže putoval na server - spoteba je nízká, výkon vysoký. Disky jsem připojit přes express card - 2x eSATA.
A nejlepší na tom všem je, že mě to stálo méně, než deska s atomem (notebook byl zcela mrtvý s proraženým tranzistorem v napájení části...).
Za tu dobu, co autor posbíral desky, upekl je, potrápil pár procesorů, utratil pár korun za elektřinu a nasimuloval zákeřnou nadsedku (sousedku ve vyšším patře), jsem si vydělal na novou desku i s procesorem.
Chápu samozřejmě, že pak by nevznikl článek. A nebylo by ani možné dokončit trolling autora o otiscích prstů na zlatě. Ty samozřejmě nevznikají. V Google ani slovo a ani v angličtině.
Možná je autor mimozemský robot s uploadovanou myslí člověka a ani o tom neví. V potu má pak stopy anorganických kyselin.
Proč by ty zlato nemohlo černat vlivem potu? Šperky taky bežně černají. Řekl bych že to bude tím že zlato není 100% čisté ale je tam další příměs kovů, která právě s potem reaguje. Stříbro černá zcela běžně.
Autor navíc nezkouší jen pro sebe, šetří čas i peníze čtenářům, protože zkouší i za ně. Navíc se případní domácí "výzkumníci" naučí pracovat se starým HW,u kterého nebude škoda když něco pokazí. Přece si nemusí každý hned kupovat nový HW, když v životě nedržel procesor v ruce.
Je to tak, zlato černá a v Google to je dost:
http://www.rodina.cz/nazor600792.htm
Ženě zlato taky černá :-(
Jak šáhne na moje audiojacky (zlacené 3,5), zčernají a můžu je čistit, pak vyhodit. Mě ale nečernají, asi vážně má každěj člověk jinej pot.
Každý má určitě jiný pot. A u žen se ještě mění (chemické složení a/nebo pH) i v průběhu měsíce. Nedělám si zadel, svého času, ještě za totáče, řešili někde kolísající kvalitu vyráběných PCB a nakonec dospěli k tomu, že to přesně koreluje s měsíčním cyklem příslušné pracovnice/pracovnic, kterým to prošlo rukama.
Vlastní nevědomost a neschopnost Googlovat by neměla být důvod k nařčení autora z Trollingu.
Vysvětlím, proč zlato černá:
Zlato, jako ušlechtilý kov, nekoroduje.
Ale v případě zlatých konektorů se nejedná o zlaté konektory jako takové, ale o pozlacenou měď, která obsahuje póry a zde dochází k reakci nejen s potem, ale časem i vzdušnou vlhkostí. Ona totiž ta vrstva zlata není moc silná. Dalším důvodem pak je příměs dalších kovů.
Jo a tuto odpověď jsem našel v Google na dotaz: "blackening gold connectors"
To je článek o tom, jak využít šrot.
Já šrou před pár lety využil tím, že jsem ho celý přesunul do kontejneru a něco málo jsme dal těm, kteří chtěli.
Hrozně se mi ulevilo.
Nicméně článek je dobrý. Není nad články nadšenců, které to baví a hodně o tom řeknou.
Respektuji, že někdo jiný si s tím chce hrát – už třeba proto, že ho to baví.
Já taky nechápu, proč někdo lepí modely vláčků, nebo sbírá známky.
Není třeba všechno dělat jen a přepočítávat jen na prachy.
Přečetl jsem si reakce na svůj příspěvek i odkaz o černání. Jsem rád za slušnou úroveň reakcí. Nicméně z informací o černání zlata vyplývá, že vlastně nečerná zlato, ale příměsi ve slitině. O černání stříbra jsem samozřejmě věděl i před tím. Pokud mi ušlo, že v ČJ se dnes může nazývat "zlato" cokoliv, co ho vidělo z rychlíku, pak je to moje chyba.
Sám se přestavbami počítačů zabývám. I proto jsem si dovolil reagovat dle svých zkušeností a napsat, že moje prsty neznehodnocují konektory a vše jede i po letech. Ekonomický pohled na věc jsem dodal spíš tak nějak z nutnosti - chyběl.
Článek je určitě zajímavý, ale možná bych ho zkusil směřovat trochu jinak.
Pokud někdo potřebuje výkonější server natolik, že může uživit vyšší spotřebu, asi nebude spoléhat na starý a méně efektivní hw a buď si ho pronajme, nebo pořídí něco slušnějšího.
Na takovéto domácí blbnutí zase těžko budu stabilně živit něco se spotřebou 60W+. Bylo by možné zkusit se trochu víc zaměřit na úsporu energie? A nebo odklonit směrek k openwrt/raspberry a jemu podobným?
Každopádně děkuji za zajímavé počtení, jen se trochu obávám paktické využitelnosti. Jak už psali pisatelé výše, jakmile vezmu do ruky kalkulačku... server ze šrotu obvykle končí :(
Já jsem si malý domácí server nadělil k Vánocům. Spotřebu jsem moc neřešil, ale nízká by byla hezká. Ze známých mi nikdo nemohl dát desku a byl jsem líný na cokoliv jiného než Alzu.
Zaujala mě tato deska
http://www.alza.cz/intel-d525mw-mount-washington-d190994.htm
Dal jsem do ní 4GB RAM < http://www.alza.cz/kingston-4gb-so-dimm-ddr3-1333mhz-cl9-d149203.htm > a koupil levný hloupý zdroj (který má ale asi mizernou účinnost) < http://www.alza.cz/zdroj-eurocase-350w-atx2-d77624.htm >, který ale funguje spolehlivě i přes některé negativní recenze na Alze.
Kvůli spotřebě jsem do serveru nechtěl dávat disk a na SSD už nezbyly finance. Provizorně jsem tam dal flash disk nalezený v šuplíku, zklamal. Vzal jsem jiný flash disk, nainstaloval poslední Debian, upravil initramfs skript a server od té doby běží jen z RAM, jen při bootu potřebuje flash disk s onou patřičně upravenou instalací Debianu.
Za půl roku běhu server ani jednou nezklamal až na občasné problémy, kdy mu domácí router změnil IP adresu za běhu klidně i při otevřeném spojení na serveru (starý levný router, možnosti nastavení žádné kromě basic networkingu < http://www.lamer.cz/quote/6178 >. Ten samý router také po dvou hodinách uptimu nedokázal po otevřeném spojení do internetu přes NAT přenášet více než dva megabity dat za sekundu, následovala výměna routeru za tento < http://www.alza.cz/tp-link-tew-671br-d235410.htm >. Ráno mi byl doporučen, v poledne jsem ho objednal, večer byl na pobočce a večer také vyzvednut. Po zběžném prohlédnutí administrace routeru s továrním firmwarem jsem na něj naflashoval OpenWRT. Funguje skvěle.
Se spotřebou serveru a napětím jsem si moc nehrál, zkoušel jsem jen aktivovat a deaktivovat hyper-threading kvůli srovnání výkonu. A i přes levný zdroj žere server i při maximální zátěži pod 35 W (naměřeno 30 až 32).
Filesystém na RAM mohu také doporučit, pokud od serveru žádáte výkon, ovšem pozor na důležitá data. Doporučuji je párkrát denně zálohovat na externí server (pořídil jsem si levné VPS u 4smart.cz), pokud Vás žere spotřeba disku. Rychlost hlášená `dd` při vytváření 2GB souboru (if=/dev/zero) je 465MB/s.
$ uptime
21:23:32 up 48 days, 1:24, 1 user, load average: 0.00, 0.00, 0.00
Na serveru běží 4 Minecraft servery pro známé a load nepřekročí 1.00 i při současné obsluze osmi lidí na třech serverech [dohromady, čtvrtý server neaktivní].
$ ps auxwf|grep minecraft_server|grep -vEi "(screen|grep)"
X 30886 11.9 5.1 1235684 208180 pts/3 Ssl+ May25 3452:01 \_ XX
X 13111 15.6 2.5 1202812 104120 pts/1 Ssl+ May26 4384:02 \_ XX
X 25246 4.2 5.4 1198932 221060 pts/4 Ssl+ May27 1108:02 \_ XX
X 25003 16.1 4.2 1213768 173704 pts/5 Ssl+ Jun12 481:52 \_ XX
(cenzurováno)
Co jsem při sestavování a provozu serveru dělal špatně nebo zanedbal? Co mi doporučíte, pokud budu kvůli výkonu chtít server vyměnit?