nejenze ma nasledujici prispevatel pravdu, vse co ta voda potrebuje si nabere v lepsim ze spiny, ale navic neni pravda ze destilka nic neobsahuje.
destilovana voda jiste minimum "ostatnich veci" obsahuje.
nasledne existuje demivoda tj. demineralizovana voda ktera tyto veci jiz opravdu nema, je draha a naprosto nevhodna pro tyto ucely. je totiz "zrava" tj. ma tendenci brat mineraly ber kde ber, tedy i z veci potrebnych, ne jen ze spiny na desce.
pouziva se napriklad na redeni chemickych vzorku apod.
Kdysi jsem vodou čistil základní desku PC 286, kterou "označila" myška. Mimochodem, vypadá to, že takový ten umělý plastový smrad, který jde z některé elektroniky, třeba ze základních desek počítačů nebo z levného plastového či pogumovaného nářadí, přitahuje zvířata a ty si na takhle zapáchajících místech přednostně dělají WC.
Postup byl takový: 1 důkladné vyčištění v obyčejné vodě, sprchou a jemným kartáčkem. 2 pořádné propláchnutí v destilované (kupované deionizované) vodě. 3 odstranění většiny vody mácháním a nasátím do čistého suchého hadru. 4 ošetření veškerých kontaktů na desce izopropylalkoholem nebo stačí i obyčejným lihem. Já jsem to dělal lihem. Mokré kovy či kontakty totiž prakticky nekorodují, ale koroze se rozjede při vysýchání, pokud jsou kontakty napůl suché. Líh zbytky vody v kontaktech rozředí a potom se odpaří přednostně jako azeotropická směs směs lihu s vodou, takže vlastně ty kontakty vysuší ještě dříve než se všechno odpaří a koroze se tak nekoná. (zkušenosti z jiného oboru) . 5 desku jsem sušil foukáním teplého vzduchu cca 40 - 60 st C z ventilátoru. Fouká a sledují se stopy vlhkosti na desce. Jak stopy vlhkosti na desce úplně zmizí, deska se nechá sušit ještě jednou tak dlouho, aby zmizela i skrytá vlhkost.
A je hotovo. U té jedné desky se mně to povedlo, deska po vysušení a zapojení fungovala zase normálně.
V třídě nejlevnějšího šrotu sestaveného z odpadků opravdu nemá smysl platit za licenci Windows. Použitím Windows Server Web Edition za 8000 Kč by se hodnota stroje zvedla na desetinásobek :)
Na profi webech Windows najdete běžně, a ve firemní sféře jsou Windows dominantní platformou.
Ukládat data na stažené a již někým upravené WIn, které se zazračně aktivují není moc rozumné. Ještě si do pc naistalovat takto upravený antivir s licencí která se platí, ale na ulož to je zdarma a můžete v klidu provádět na pc platby vaší VISA kartou :-) Ne každý má v počítači jenom hromadu porno fotek.
apache-u je 60%, takze:
1. miesta pre velke zastupenie windowsu je este dost
2. apache bezi aj na windows
2. nieje web ako web. zohladnuje sa v statistike rozdiel medzi webom s troma html strankami beziacom na crepe zo smeti ako v clanku a webe s navstevnostou stovky milionov?
nesudim, iba upozornujem ze jedno cislo zo statistiky nemusi odzrkadlovat skutocnost
http://www.xaint.net/img/ronja_v_kompu.jpg
Rikal tu nekdo neco o mysi v kompu?
http://www.xaint.net/img/ronja_v_kompu.jpg
Rikal tu nekdo neco o mysi v kompu?
vlezla tam dirou po cdromce a uz nedokazala vylezt. Tak jsme ji napred vyfotili a pak osvobodili.
tak to ste mali stastie
jeden manik mal comp (server) v pivnici koli hluku a chladeniu , jedneho dna mu 'server' neodpovedal tak sa siel pozriet co s nim je , ked k nemu prisiel divne vrcal a smrdel
predpokladal ze ventilator sa zasekol od prachu a procak sa prehrial
tak hned vsetko vypol a otvoril skrinu ze co sa stalo no v skutocnosti sa tam dostala mys , prehryzla plastovy predny kryt a cez vetraci otvor pre ventilator (nebol mriezkovany iba velka diera) sa dostala dnu
no asi jej vadil ventilator od procaku tak sa s nim asi chcela zahrat , ventilator ju ale zachytil a rozsekal creva namotaval kym sa nezasekol
vsetky casti compu boli od krvy vraj
priznavam ten krvak som si prifarbil a domyslel (smrtiaci pocitac ) :)
detaily si uz nepamatam ale viem ze v tom 'servri' nasiel par mrtvych mysi aj s hniezdom , ci nedokazali vyjst von alebo ich nieco skopalo uz netusim
ale pamatam si ako sme zartovali, ze ten pocitac je asi najdrahsia ale za to najefektivnejsia pasca na mysi :)
este som zabudol , bolo to dost davno , v tej dobe myslim hrialy compy ako dive
a bolo bezne ze ak pri beziacom kompe chcel nieco vytiahnut alebo lepsie zasunut a omylom strcil prst do ventilatora tak bolo iste ze bude prst pekne porezany
znamemu sa to stalo, ze strcil omylom prst do ventilatora a sekol dost hlboko
hold niektore lacnejsie mrchy nemali regulaciu otacok a sli na plno
true story ;)
On tam nepise, jaky to byl pocitac. To take mohl byt sovetsky mainframe s rucne kovanou ocelovou vrtuli na ventialoru. One pet kilo oceli pri nejakych tisici otackach za minutu ma v sobe dost energie a chvili trva, nez se to zastavi. A jestli je u toho kilowatovy motor, tak by to tech mysi rozsekalo i vice.
No ked som zacinal ako technik v jednej firme, prisla za mno jedna pani ze by chcela upgradnu PC. Bol to taky ten stolny desktop. Pani s nim bola celkom spokojna akurat chcela pridat pamet a lepsi procak - klasika. Tak som v dielni to PC atvoril a zistil som ze na grafickej karte (Trident9000) si myska spravila hniezdo. Mys tam sice uz nebola ale hnmiezdo a kopa bobiek okolo (a charaktristicky pach) naznacovali ze PC bolo obyvane s plnym luxusom a podlahovym kurenim od grafarny. Mysi si vedia zariadit zivot.
a hlavne,hlavne nervat na diskove pole!
http://www.theregister.co.uk/2009/01/05/shouty_sun_engineer/
To musí být nějaká zmutovaná forma těch chlorovaných, rozhodně bych si z toho nedělal legraci... http://cs.wikipedia.org/wiki/Polychlorovan%C3%A9_bifenyly
Pekne svinstvo. Pridavalo se to do barev, transformatorovych a asi i jinych oleju, plastu.... Za bolsevika to pridavali do mleka. Tedy neprimo, protoze barvami s PCB natirali prostory, kde uskladnovali zradlo, krmna koryta...
Vesele se to pouzivalo presto, ze jejich jedovatost byla znama jiz nekdy po prvni svetove valce.
Polychlórované bifenyly nejsou akutně jedovaté vůbec. Člověk klidně může popíjet polychlórované bifenyly po štamprlích a je v pohodě. Nějakou dobu.
Jsou to taky látky tepelně velice stabilní, vydrží bez rozkladu běžně 300 st C i víc. Charakterem to jsou v širokém rozsahu teplot tekuté stabilní oleje. Široce se používaly jako transformátorové oleje, jako teplonosné oleje pro ohřívací aparatury, jako změkčovadlo plastů i chemicky odolných barev, odtamtuď jejich obsah v živočisšných produktech, barvy s nimi se používaly pro nátěry v živočišné výrobě.
Je to jedna z pastí chemie, podle běžných starších toxikologických zkoušek zaměřených pouze na akutní jedovatost to jsou látky úplně neškodné.
Později se zjistilo, že zamořují životní prostředí na velice dlouho, protože jejich poločasy rozpadu jsou k 50 - 100 letům a že se v organismu kumulují, hlavně v tukových tkáních. Při dosažení určité koncentrace potom v organismu vyvolávají rakoviny jater, ledvin atd. Při vyšší teplotě, od cca 500 do cca 1000 st C z nich potom vznikají toxické sloučeniny, třeba dioxiny.
U nás byly zakázány kolem roku 1986, na západě nějak o 10 let dříve....
pokud se vzduch ve spreji pouziva v poloze "na stojaka" (jak je taky napsano v navodu k pouziti), tak zadnou mokrou stopu nezanechava.
a k cisteni pc komponent je dobre nasadit takove to tenke "brcko" (vetsinou dodavane soucasne se sprejem), kterym se da dostat i do spatne pristupnych mist.
Autor zřejmě hodně drobností nepochopil nebo nezná, takže menší doplnění:
1. Desky se ve výrobě neosazují na vlně. To bývalo kdysi, ale bylo tam několik omezení. Součástky musely být jedním směrem, bylo potřeba lepení SMD součástek, nedalo se to jednoduše opravovat... Proto se přešlo na reflow proces a selektivní vlnu pro konektory a patice.
2. Reflow se používal u Sagemu na reklamačním oddělení. Mobil tam přišel, rozebral se, otestoval a šup s ním do pece.. pak znovu retest a 1/3 desek byla OK. Na vině byl problém s tenkou deskou a nedostatečnou fixací za klávesnicí měkkým plastem, takže se loupalu BGAčka. Stačilo propájet a většinou se to chytlo. Takže není pravdou, že je to metoda bastlířů, na pás v Sagemu tehdy svítilo tuším 31,5kW v dusíkové atmosféře (kvůli oxidaci), šest teplotních zón a průjezd pecí během 1,5 minuty.
3. Pokud má jít součástka do pece, musí se usušit. Viděl jsem v práci desítky odpálených pamětí jenom proto, že ve výrobě spěchali, nedali je sušit, pouzdro nasálo vlhkost a pára je pak při pájení poškodila - obvykle i utrhla drátky od čipu... Den sušení po koupeli rozhodně nestačí, chce to tak 10 dní při 40°C.
4. Kondíky musí být s malým ESR (Equivalent Serial Resistance). Laicky to jde vysvětlit jako "rychlejší". Rychlý procesor i rychlá paměť dělají špičky na napájení až několik ampér a je potřeba je dokrývat. Když má kondík velký vnitřní odpor,padá kvůli špičkám napájecí napětí a procesor chybuje. Taky je potřeba dodržet polarizaci, teplotní rozsah, napětí,...
Nevite nahodou, kde low ESR kondenzatory koupit? Krome Internetu jsem zatim zadne nikde nevidel. Nedavno jsem menil kondenzatory v LCD monitoru a v krame mi samozrejme rekli, ze "low ESR, co to jako ma byt?" a skoncil jsem s normalnimi elektrolyty. Funguje to, ale.... Zajimalo by mne, jak vybec low ESR elektrolyt poznat od normalniho. Byva to nejak znacene? Vubec ani nevim, jestli ty puvodni kondenzatory low ESR byly nebo ne. Jen podeziram, ze v tech menicich pro vybojky asi byt mohly.
Zřejmě špatný krám. Tady mají třeba samostatnou kategorii: http://www.pselectronic.cz/l1616-s-nizkou-impedanci-lo-esr-.html
Wiki na toto tema rika: Most ESR meters work by applying voltage pulses to the capacitor under test which are too short to appreciably charge it; any voltage appearing across the capacitor is due to ohmic drop across the ESR. An alternating voltage at a frequency at which the capacitor's reactance is negligible, in a voltage divider configuration, can also be used.
Takze je to takove by voko, rekl bych.
Dobra je rada LXZ a LXY od Nippon-Chemicon, ma je GES, GM a hlavne ECOM:
http://www.ecom.cz/files/documents-catalogue/43.pdf
Pridavam pochvalu autorovi clanku za uzitecne rady.
Napriklad idea strcit desku do trouby je dobra. Zrovna vcera jsem nasel na ebay za 1 euro nefungujici video kartu, ktera (nova) ma hodnotu kolem 200. Uz ji objednavam a budu pect :-).
Sam ma spousty zkusenosti s renovovanim starych veci, ale vetsinou jsem to delal horkovzdusnou pajeckou. Na klasicke svaby (s nozickama po stranach) to funguje v pohode, ale na BGA bych s tim nesel. To by byla predem prohrana bitva. Ale trouba, ta by mohla fungovat. To me nenapadlo.
Protoze se casem muzou v pajenych spojich (napriklad tepelnym namahanim) objevit mikrotrhliny, ktere znemozni spravnou funkci obvodu. "Pecenim" se spoje znovu pretavi a vodive spojeni je obnoveno. Deje se to predevsim RoHS vyrobku, ktere pouzivaji bezolovnatou pajku. Poslete dekovny dopis EU.
Jo to je ekologie v podání EU...komu vadí, že se zbytečně vyrobí n-násobně více zařízení, protože selžou spoje (že to věděli dokazují i vyjímky z normy).
http://mcu.cz/comment-n3017.html
Jak hluboko hodlá root.cz klesnout ?
Když už, tak alespoň vyhrabte někoho, kdo reflow udělá s termočlánkem a běžnou horkovzduškou z OBI. Video viz. YouTube. Jinak spousta "hodinky a holinky" věcí. Těším se na ten server. To bude něco. Jako humoristický článek supr, ale vážně se to brát nedá...
P.S.: AOYUE spodní předehřev a pájecí stanice s horkovzduchem stojí pár korun. Když už je někdo nadšenec do oprav BGA, tak by těch pár korun mohl investovat...
Já musím říct, že jsem se u článku pobavil a dočetl jsem ho celý. Raději tohle než články typu: http://www.root.cz/clanky/editor-tea-zadny-cajicek-pro-batolata/
Marně jsem na internetu hledal, co je za den, že vyšlo něco podobného, ale nic souvisejícího jsem nenašel ... snad jen, že Rath ve sněmovně porhlásil, že to na něj upekli ... Trošku mi to připomíná postup při zhotovení fotografie starým způsobem ... namočíme do vývojky, pak do ustalovače, vyleštíme .... Ale jo, jako humor dobrý. Teda nechtěl bych ale doma mít vypečenej server.
Článek se mi celkově líbil, ale s několika věcmi nesouhlasím:
-Montážní pěna: To nemyslíte vážně. Nejenže to lze vyřešit čistěji, ale skříň není žádná vodotěsná elektrikářská kastle. Má tolik děr a škvír, že ucpání té v masce se projeví akorát statisticky. Pokud to s filtrem na prach myslíte dost vážně, odmontujte masku, filtr od vysavače přilepte zevnitř na mřížku volitelného větráku pod maskou a ostatní díry zalepte isolepou. Zadní/pravou bočnici oblepte isolepou, přední/levou (potřebnější) oblepte zevnitř měkkým proužkem molitanu. Jak vyřešíte škvíry u karet nechám na Vás, ale nezanedbejte je.
-Hluk. To je velká výzva, ale naštěstí mám za sebou léta boje s tímto nešvarem, takže: Nejhorší je disk, pak CPU větrák, pak zdroj. U zdroje neztrácejte čas s ničím pod 120mm, dejte tam nejmíň Thermaltake (levná značka) a samozřejmě snížené otáčky. Gumové uchycení neurazí. | CPU: Předělejte si použitý heatpipe chladič na vlastní patici, větrák přidělávejte zásadně gumovými nožičkami. Snižte otáčky. | Disk: Zpočátku byl tišší než větráky, teď hraje "první housle." Na koupené tlumiče zapomeňte, budete potřebovat pěnovou gumu. Ten materiál se špatně shání, používal se na vrata chlaďáků, mohla by stačit guma od zadních dveří auta. Disk uchyťte tak, aby se nedotýkal kov na kov. Počítač přes hovor nebo televizi nikdo neuslyší.
-Prach s těžkými kovy: To myslíte vážně? Myslíte, že ten prach vzniká v PC? Ne, ten tam přijde z venku. A propos, olovo se už nějaký ten pátek do elektroniky nedává.
-Náboj od vysavače: Nikdy jsem s tím neměl problém, no ale teorie je takováhle: Zapojené součástky v PC s cestami pro signál mají na obou stranách vedení terminační rezistory v desítkách ohmů. To je dobrý argument, stejně jako praxe.
-Nesahání na kontakty: Nevím, od kdy pot reaguje se zlatem, každopádně se kontaktům nevyhýbám a moje práce na kvalitu netrpí. Naopak otření nánosu prachu prstem je jedině ku prospěchu a prst aspoň netvoří statický náboj.
-Kondenzátory. Obvykle se nafukují kvůli špatnému designu desky, ať už teplem od chladiče, nebo nepřiměřené proudové zátěži. Při výměně se snažím dávat dle možností silnější typy, jak kapacitou, tak napětím. To je napětí, co BY kondenzátor snesl, pouští se do něj to samé. To dodávám pro hysteriky. Nepouštím nikam vyšší napětí.
Technická destilovaná voda se už nějaký pátek (světe div se) nevyrábí destilováním, ale reverzní osmózou, protože odpařováním je energeticky víc náročné a destilace je i tak trochu problematická k vůli látkám s bodem varu pod 100 stupňů.
http://destilovanavoda.webnode.cz/o-destilovane-vode/
Používá se destilovaná voda, protože neobsahuje jakoukoliv ze solí a tím není myšlena jen kuchyňská sůl, solí je totiž hodně. Proto je možné do destilované vody namočit předmět, aniž by hrozila kontaminace další solí s tím, že zbytková sůl na předmětu se ve médiu rozpustí.
niekto raz chcel pouzit stare velke akvarko plne destilovanej vody ako chladiace medium pre pocitac a ponorit ho do toho (teda hlavne dosku , pamat, procesor, grafiku , sietovku) s tym ze zdroj a disky by boli mimo akvarko
no nebol si isty ci to bude skratovat alebo nie
bolo by to teda mozne alebo by trebalo este neakym sposobom zakonzervovat dosku s prislusenstvom alebo neak odmagnetizovat vodu ci ako sa tomu odborne hovori ? :)
To není časem, to bude celkem rychle.
Ale už jsem to někdy viděl, desku myslím přelakovali bezbarvým lakem a ponořili do minerálního oleje.
Oprava, koukal jsem se do Google a dá se to koupit jako PC skříň:
http://www.google.cz/search?hl=cs&source=hp&q=computer+in+aquarium
sice dole v tom linku v komentari nizsie je to popisane ale aj tak sa spytam
ten mineralny olej ma sice neake tepelno vodive vlastnosti ale su dostatocne (bez radiatora ktory by ochladzoval olej) ?
a ma zmysel ponarat do mineralneho oleja aj ventilator napr na zdroj alebo grafiku ci procesor ? resp da sa neakym sposobom zabezpecit lepsie prudenie tekutiny okolo suciastok s vysokou teplotou ? a co vzduchove bubliny nie su 'skodlive' teda ci sa pri vytvarani bublin pri suciastkach nedrzi teplo v nich ?
osobne mi pride destilovana voda ako lepsi tepelny vodic , dalo by sa neakym sposobom zabezpecit aby nedochadzalo k tej elektrolyze ? napr ze by voda z akvarka cirkulovala cez neake zariadenie ktore by to zabezpecovalo ?
Asi si pletete tepelnou vodivost a kapacitu. Olej i voda jsou mizerné vodiče tepla (když budete vařit horní půlku nádoby, dole zůstane studená). Ale olej má dost malou tepelnou kapacitu, zatímco voda má obrovskou (tzn. jeden litr vody do sebe uloží mnohem více tepla než olej). Proto používá ústřední topení vodu (kvůli ztrátám je důležitá kapacita) a elektrické olej (je důležitá rychlost přenost). Pro počítač je lepší ten olej, protože to teplo nevodíte nikam daleko, ale je potřeba se ho zbavit velmi rychle.
Destilka moc dlouho bezpečná nevydrží. Doporučuji minerální olej, ten funguje osvědčeně :-)
A to hlavně z důvodu spotřeby el. energie. Hadrware, o kterém tady byla řeč ne většinou pěkný žrout a výkon proti soudobému hardware nic moc (i když od domácího ftp/nfs/cifs serveru se moc výkonu neočekává). Já bych určitě doporučil nějaké řešení s ATOMem (nebo jiným úsporným CPU). Hardware bez disků (ty musím mít tak jako tak) můžu pořídit za cenu pod 2500Kč. Rozdíl ve spotřebě, který se snadno může být třeba 30W znamená návratnost takové investice za cca 2 roky
Na tom není nič špatného, dělají to i profíci:
http://automatizace.hw.cz/jak-se-opravuji-vadne-plc-hmi-menice-a-servopohony
Konečně to někdo shrnul, gratuluji. Hezký článek, ale chybí mi doplnění detailů, které někdo může přehlédnout a udělal by chybu. V diskuzi se průběžně některé upřesnily, až i mne samotného to překvapilo, nicméně bych je raději viděl v článku samotném, nikoliv v diskuzi. K samotným metodám...
Pečení jsem nikdy nezkoušel, pouze horkovzdušku přímo na určené BGA, aby neodpadly SMD na spodní straně DPS a zároveň aby se netavily kondíky. Vyšší teplota způsobí rychlé vypařování dielektrika, takže i ten nejkvalitnější kondík přijde o nějakej ten rok života během pár minut (těsnost, izolace... asi to nikoho nenapadne, že?). Tímto vzroste ESR kondíku a stává se horším, nedokáže rychle vyfiltrovat špičky a následně se sníží stabilita. Také když už server, tak alespoň stabilní, takže se vyhnout china-like desek, kde jsou různé fake značky, nebo nějaké podobné srágory.
Ono se to neprojeví ihned, ale klidně časem. To, že to někomu fungovalo s procesorem, který měl poloviční TDP neznamená, že to bude fungovat vám, co tam nacpete něco silnějšího. Funkčnost takové desky může být i týden. Dnes už se ve směs výrobci podobnými prohřešky poučili, ale starší HW tyhle mouchy má, tak bacha na to.
Pokud server, tak bych se vyhnul P4-like procesorům, mají velký příkon, mizernou efektivitu vůči spotřebě. Nejvíce energeticky šetrný starší HW mi přijde od intelu Tualatin. Byla to bezvadná architektura, moc to nepapá, ani netopí. Bohužel to brzdí na dnešní poměry pomalá směrnice, pouhých 133/100MHz (ps. VIA-ITX desky na podobném jedou do teď, pouze se to efektivně násobí DDR).
U P4 a novějších na podobné nenarazíte, ale proti tualatinu mají (hlavně wilamette, tedy i první Xeony) mizerný výkon FPU, ale slušnou propustnost.
Podobné servery jsou ideální pro běh velkých DB, game-serverů, čehokoliv podobného. Zaručí vám to nízkou odezvu a svižnost, ale vysokou spotřebu. Pro stavbu serveru čiště na pokusy, web, malou DB, mail či nenáročný/soukromý VPS, je ideální volba tualatin, nebo nějaké ULV řešení (spotřeba přibližně polovina, až 1/3).
Přijde mi škoda, že autor nezmínil, že se dá za nízký peníz zakoupit i starý barebone server, tedy od firem HP, IBM, TrendMicro a podobné. Bohužel ale většinou narazíte na první generaci xeonů v socketu 5xx, takže willamete, northwood, prescott -based procesory. Prostě netbuřt architektura, která topí a žere. Odměnou vám bude rychlost a velkej kravál. Sám jsem si za velmi nízký peníz přijel do jedné firmy, kde mi z racku čerstvě vytáhli server (za což velmi děkuju, zároveň jsem viděl i hezkou microsoftí infrastrukturu).
U těchto serverů je ohromná výhoda, mají BMC a managment. Něco se vám po...dělá a máte možnost s tim něco udělat. Vzdálený reset, kontrola ventilátorů, disků, pamětí či SSH na sériový port je mocná zbraň (ale nemá jí každý, na to pozor). Pro Win server je podporováno i grafické remote control, ale na to je obvykle potřeba příplatek, který se samozřejmě nevyplatí. Tyto servery bych kupoval spíše do domácností, kde je možné je nějako uklidit, opravdu daleko, neb některé mají při chodu na fixní lokaci velký hluk, který se nepříjemně line přes několik zdí (vyzkoušeno), i když vám na stole připadal jako snesitelný :)
Podobné home-like servery jsou sice fajn, ale když od toho chcete něco víc, jako třeba spolehlivost, nestavěl bych to z HW, ze kterého maté stolní počítač. Rozhodně bych se podíval i po lepším zdroji (starší generace fortronů, seasonic, + pár světlých vyjímek). Při nejlepším bude server nestabilní, přes nějakou mrtvou komponentu až po nějaký ten akustický či světelný efekt. Rozhodně bych to nepodceňoval.
ad.2:
Zmínil bych UPSky. Vyhnout se APC, důkladně testovat, nekupovat china-like baterie. Ze své praxe jsem na jednu compaq UPS, která se držela opravdu dlouho, statečně a s kvalitním SW u jiného serveru vyměnil 3 UPS od APC. Některé vypínaly náhodně, některé jen při nahození proudu (takže odzálohovaly spolehlivě, ale při náběhu vyply :)). China-like baterie dělají paseku, vnitřně se zníčí a mohou zníčit i UPSku. Nejhorší jsou asi velké battery packy, kde selhání jedné baterie způsobí zkázu všech v okolí. Z 4-aku packu se mi vytvořil monolit, který nešel oddělit, byl neuvěřitelné horký, takže nešel ani dvě hodiny po objevení toho skvostu vytáhnout, ale naleptal (a něco i rozleptal) úspěšně. Na některých místech, hlavně v letním období určitě UPS použít (spolu se zálohou switche, routeru atp., znalost elektroniky výhodou - zálohoval bych to nízkým napětím = delší výdrž, vyšší efektivita i spolehlivost, proti zálohování zdroje, který to stejně transformuje většinou na 12/9/7/5 V)
Pokud jste to někdo přečetl čelý, tak gratuluju, asi fakt máte zájem podobnou šílenost stavět. V tom případě hodně štěstí a co nejméně poruch :)
Kdyby se chtěl někdo poradit či zeptat, rád pomohu.