TeX pro každého - stručný úvod do typografie (3)

Jednou drobnou opravou se vracím k minulému dílu: V případě úhlových stupňů, minut a vteřin platí výjimka – číslovky se neoddělují od příslušného znaku jednotek mezerou.

Pravidla dělení slov a řádků

Ze základní školy pravděpodobně znáte pravidlo, že se slova v češtině dělí mezi slabikami a přednostně pak ve švech složených slov.

Typografická pravidla jsou přísnější: dělení za prvním písmenem ani před posledním písmenem slova se nepovoluje (tedy např. o-psat, studi-o; někteří typografové povolují výjimku u velmi úzké sazby). Nepovoluje se ani rozdělení vzdálenéjedno písmeno od švu složeného slova (např. Českos-lovensko). Stejně tak je třeba se vyhýbat dělení slov, které jeho částem dá zcela nezamýšlený význam (např. kni-hovna, myš-lenka apod.).

Přísnější typografové trvají na tom, že obě části slova musí obsahovat tři znaky. Ti méně přísní pak mezi tyto znaky počítají i vložený rozdělovník a interpunkční znaménko na konci slova (tedy např. Pes je do-ma. ano, zatímco Mám do-ma psa.ne).

Existují slovníky spisovné češtiny, které obsahují i správné dělení slov, ale jsou vydávány poměrně vzácně (tak jednou za 50 let).

Typografové nedoporučují více dělení slov pod sebou. Tři (nebo ještě lépe dva) rozdělovníky pod sebou lze považovat za vhodné maximum. Rozdělovník na předposledním řádku odstavce je někdy považován za ošklivější než ostatní rozdělovníky. Přísní typografové pak považují za narušení vzhledu odstavce nejen rozdělovníky, ale i interpunkční znaménka (protože činí pravý okraj textu neklidnějším).

V předminulém dílu jsme se zmínili o nedělitelné mezeře za jednopísmennými předložkami a spojkami. Někteří typografové též doporučují vyhnout se dělení textu i za dvoupísmennými předložkami (a samozřejmě i spojkou a). V sazbě běžné šířky však jde o příliš velký luxus (každý další zákaz dělení totiž jde na úkor nerovnoměrnosti mezislovních mezer). V T_EXové praxi to lze řešit tak, že za tyto předložky (s výjimkou dvojznačného se) automaticky vložíme vhodný aktivní znak, kterému přiřadíme vhodnou penaltu, a ta učiní tento zlom srovnatelně špatný s dělením slova.

Dalšími nepříjemnými efekty, které bychom měli vzít při řádkovém zlomu v potaz, jsou opakování stejných slov nebo skupin písmen v řádcích pod sebou (zvlášť na krajích sazby) a řeky (na první pohled viditelné svislé nebo šikmé řady mezer v řádcích pod sebou). Žádný program je zatím nedokáže odstranit automaticky, ale oči je vidí a oba druhy shluků ruší klidné čtení.

Visící interpunkce

Protože interpunkční znaménka na krajích zrcadla sazby narušují vzhled, přišli typografové se zajímavou úpravou – visící interpunkcí. Při tomto stylu sazby se všechna interpunkční znaménka, která se dostanou na kraj sazby, „vystrčí“ ze zrcadla odstavce ven. Na kraji odstavce se tedy nacházejí vždy písmena, interpunkční znaménka jsou umístěna vně.

Visící interpunkce je dnes k naší škodě již prakticky zapomenutá, občas se setkáme nejvýše s visící otevírací uvozovkou u básní.

Typografická pravidla na webu

Že T_EX obsahuje dobrou podporu pro sazbu, není překvapením. Ale že moderní webové standardy (HTML a CSS) též obsahují podporu typografických znaků a funkcí, již každý neví. Proto si zde představíme stručný přehled těchto znaků a funkcí.

Vybrané znaky v HTML

Správného dělení slov a uvozovkek lze na dnešním webu dosáhnout pouze pomocí explicitního použití výše uvedených znaků (v případě dělení slov pouze v některých prohlížečích). Je možné, že v budoucnosti bude stačit správně nastavit jazyk.

Speciální mezery a neviditelné znaky v HTML

Bohužel, kromě standardní nedělitelné mezery má mnoho prohlížečů se speciálními mezerami problémy.

Vybrané vyznačovací typy v a HTML a CSS

Uvedené značky se používají:
HTML: <značka>text</znač­ka>
CSS: <span style=„specifi­kace“>text</span> nebo ve specifikaci stylu

Pokud se o problematiku zobrazování znaků v prohlížečích a stylů zajímate více, doporučuji tuto čtveřici zajímavých článků ze serveru Reboot. Právě na základě těchto článků doporučuji používat na webu unikódové dekadické značení, které je standardní a zároveň prohlížeči široce podporované.

Kompletní specifikace naleznete samozřejmě na www.w3.org. V nich najdete i specifikaci stylu odstavců, o kterých jsme se zde nezmínili.