Názory k článku
TeX? Klidně i pro naprosté začátečníky!

Ještě je tu Heirloom Troff. ;-) Není to asi tak "kewl" jako TeX, nicméně mne velice příjemně překvapilo, že starý dobrý Troff nevyhnil a že ho naopak někdo dokopal k takovéhle funkčnosti. Doporučuju kouknout aspoň na ukázky. ;-) A stojí za ním i praotec Brian. ;-) (A možná bychom bez něj vůbec neměli Unix, vždyť onehdá posloužil jako výborná záminka ke koupi nového PDPčka. ;-))

Diky za tip. Uz jsem to slysel ponekolikate, takze se na to uz fakt budu muset kouknout :)

Nu, pokud už umíš TeX, tak asi není moc co řešit. To spíš, že já se nějakou tu sazbu teprve chystám, a tohle má pro mě svým způsobem trošku větší appeal. ;-)

A bude i nějaké pěkné pokračování? ;-)

Super! :-) Začal jsem si s tím zatím jen jemně hrát, ale moc líbí, zvláště přímá podpora OpenType. Přijde mi to mnohem průhlednější než TeX, a myslím, že nějaké supersložité věci zase nepotřebuju. :-)

Za prvé nebyla uvedena výslovnost.

Za druhé doufám, že bude rozebrána čeština.

Za třetí LaTeX saje.

Za čtvrté se těším, zvláště bude-li něco o obrázcích.

Za třetí LaTeX saje.

Jako názor dostačující, ale v zájmu fair play by nebylo od věci podložit své tvrzení nějakými konkrétními výtkami.

Osobne nepouzivam LaTeX (s vyjimkou skveleho Beameru) protoze neni moc snadno prizpusobitelny (jde to, ale je to drbani pravou rukou za levym uchem) a protoze s obrazkami je to tezsi nez v ConTeXtu (aspon pokud se nepletu - v LaTeXu je treba vkladat EPS, v ConTeXtu dam rovnou JPG, PNG nebo co a je to) a kvuli praci s grafikou vubec (vazba s MetaPostem ... MetaFun ... ).

Neviem ako ty, ale ja v LaTeXe davam png obrazky. Staci dat \usepackage{graphicx} a potom niekde \includegraphics{subor}. Akurat myslim musis potom pouzit pdflatex/pdfcslatex, ale to som si nie isty.

Myslim, ze v pripade PNG obrazku je prime generovani PDF pres pdflatex, ... nutnost, protoze PostScript (ktery se pouziva v klasicke konverzi .tex -> .dvi -> .ps) neumi s PNG formatem pracovat.

Pri kompilaci do dvi mi LaTeX vyhazoval jenom hlaseni o chybejicim bounding boxu. K tomu v dokumentu stacilo uvest rozmery PNG obrazku v pixelech podle vzoru \includegraphics[0,0][sirka,vyska]{soubor}, upravit velikost treba resizeboxem a pak se vklada spravne a bezproblemovy je i prevod dvi -> ps.

Aha, diky za informaci. V LaTeXu jsem nepsal hoooodne dlouho. A jo, PDFLaTeX je urcine nezbytny.

Vkládám BMP, PNG, JPEG, PS, PDF (u nich je nutné nadefinovat bounding box), EPS.
Překládám přes latex, dvips a vzhledem k tomu, že používám pstricks, tak až následně (v případě potřeby) ps2pdf.
Používám MiKTeX 2.4.

Neni pravda, ze v LaTeXu je treba vkladat EPS. Kdyz pouzijete pdflatex pro prime generovani PDF souboru, tak muzete vkladat obrazky v PDF, JPG, PNG a mozna i dalsich formatech (ale nemuzete pouzit EPS).

I eps jde vlozit pomoci pdflatex, ale musi se nekde povolit automaticka konverse eps->pdf.

Vyslovnost pocka, neni to tak podstatne, vezmeme-li v potaz cilovou skupinu.

Rozebrana cestina? To znamena co? Myslite \usepackage{czech} v LaTeXu a \mainlanguage[cz] v ConTeXtu + par dalsich? Ano, o tom bude rec.

S tim, ze LaTeX saje souhlasim, osobne pisu v ConTeXtu (vyjma prezentacek), ale 1) jak delat lepe v TeXu prezentace nez v Beameru? 2) je nejrozsirenejsi -> sablony, dokumentace. ConTeXt ma zoufale malo dokumentace a plain zacatecnikum vnucovat fakt nebudu :))

O obrazcich rec bude, bez toho by to pouzivat neslo ...

ConTeXt ma *zoufale* malo dokumentace? To bych nerekl, kazdopadne je pravda, ze aktualni stav projektu casto predchazi stav dokumentace a clovek obcas tape. Pak je taky neprijemne, ze clovek ktery prechazi z LaTeXu na ConTeXt casto ocekava trosku jine chovani, zna svoje finty a neustale koukani do dokumentace ho zdrzule, ale zase kdyz uz si clovek vycleni jedno odpoledne a udela si svuje vlastni superstyl, pripadne nejaky mustr, kde pak prepise jen to nejdulezitejsi tak ma vyhrano. A take moznosti ConTeXtu jsou nekde jinde, pro toho kdo umi METAPOST, neni problem udelat ruzovy dokument se zelenejma, na kazdy strance jinak otocenyma, hvezdickama :)))

Jj, ConTeXt je super, ale s tou dokumentaci ... nejsou HOWTO, navody, o nake cestine ani nemluve. Ale na druhou stranu uznavam, ze dokumentace od Pragmy je paradni, vsechna cest.

> Vyslovnost pocka, neni to tak podstatne, vezmeme-li v potaz cilovou skupinu.

Nesouhlasim, vyslovnost je potreba sdelit uz pri prvnim seznameni s novym pojmem, jinak se muze vetsinove prosadit spatna vyslovnost.

Tak nevím, jestli je moudré psát pro začátačníky o tom, jak to bylo před X lety. Pokud bych byl začátečník (což vlastně pokud se týká o TeX docela ano), tak by mne mnohem více zajímalo se naučit to nejmodernější. Tedy - zmínit se o spíš o tom, co z TeXu vzniklo (LaTex... ConTeXt... sám nevím co ještě), nebo jako se vlastně tyto věci mají a jít tou nejjednodušší, nejmodernější cestou.

Připadá mi to, jako psát tutoriál pro jazyk C:-)

Sám teď píšu mnoho věcí v LaTeXu, dokonce se mi po dlouhém bádání podařilo vyzrát na češtinu v PDF bookmarcích, ale kdybych si měl vybrat, začínal bych už moderněji. Bohužel jsem tyto informace neměl a teď se mi už nechce:-)

Mohu-li se zaptat, tím „začínal bych už moderněji“ máte na mysli co? Z Vašeho příspěvku jsem to nevydedukoval, nicméně po sérii článků o ConTeXtu mi přijde LaTeX jako stále aktuální téma.

Napíšu to do jednoho příspěvku.

1. Měl jsem na mysli to, že ani vývoj kolem TeXu a jeho odvozenin a jeho "alternativ" neustal. Mnohokrát jsem se při svém učení v LaTeXu setkal s odkazy právě na různé jiné systémy - jednak tedy onen ConTeXt a pak ještě něco údajně "lepšího" (vyššího, bohužel si teď nepamatuji název, jen vím, že to je založené na XML a že je možný export jak do *TeXu, tak do HTML a má nativní podporu unicode).
Samotného by mě právě zajímalo, jak se vlastně věci mají na tomto "trhu", co je a co není k mání a kudy má smysl vyrazit. Právě to bych čekal od článku pro začátečníky.

2. Čeština v PDF bookmarcích (a vůbec v PDF vlastnostech): použijte volbu unicode při volání hyperref ("\usepackage[unicode,pdftex]{hyperref}") a celý zdroj pište v kódování unicode ("\usepackage[utf8]{inputenc}") - obě podmínky jsou nutné:-)

Pro upřesnění ještě doplním, že překládám pdfcslatexem. Píšu pro jistotu, bo nevím, co všechno to ovlivňuje:-)

>ještě něco údajně "lepšího"
že by něco jako docbook?

Jsem na další pokračování článku zvědavej. Hlavně by mě zajímal nějaký důvod (v dalším dílu), proč místo TeXu nepoužívat LaTeX. LaTeX se učí snadněji a hlavně není třeba znát tak moc tu typografii - LaTeX dostane "otagovaný" text a ten podle svých pravidel nějak vhodně poskládá. TeX musí řešit celé tady to skládání, odsazování, marginy atd. atd. Proto by mě zajímalo, v čem je to pro začátečníka výhodnější; osobně myslím, že pro začátečníka je snazší cestou naučit se LaTeX a ten pak doplnit TeXem.

Pro začátečníka (a nejen) bych doporučil LyX. Člověk se soustředí na psaní textu a nemusí si pamatovat všechny ty tagy.

No to je naprosto uhozený přístup, protože pak nikdy nepochopí jak to funguje.

Spis jde o to, kdo je cilova skupina tohoto clanku (navic na takovemto webu).

Ma to byt nekdo, kdo chce pochopit jak to funguje a pak mastit texty ruco? Ma to byt predstaveni alternativy ke kancelarskym balikum (resp. jejich textovym editorum)?

Cilite na ctenare, ktery je zvidavy technoid a chce vedet jak to funguje a nebo na ty, kteri se o to az tak nestaraji a jde jim hlavne o to, ze to funguje?

jenze pocitac neni lopata a to jak to funguje je obvykle nutna podminka pro to, aby to skutecne fungovalo a nestalo vic casu nez rucni zpracovani na papire. Pravidelne vidam lidi, kterym by spostu casu i nervu usetril upgrade jejich pocitace na klasicky remington.

Tak tohle je typicka reakce nekoho, kdo vubec necetl na co reaguje, ale pochopil z toho, ze mu nekdo nuti, ze veci nefunguji samy od sebe. Pro napsani textu je vhodne rozumet textovemu editoru, ale netusim k cemu je u toho dobre znat asembler ci tranzistory a z meho prispevku ani neplyne, ze bych si to myslel.

To by ovšem musely vědět jak. A zkušenosti ukazují, že to vědí málokdy.

Mně osobně přijde jednodušší naučit se používat přímo LaTeX, těch pár maker se dá naučit možná rychleji, než se vyznat v LyXu.

Take o nem bude rec.

Ja bych ho teda urcite nedoporucil.

Doporucil bych napriklad "kile", ktery osobne pouzivam, kdyz vyjimecne pisu neco v TeXu.

I o Kile bude rec :) Jo, Kile je fajn. Bohuzel Kile i Lyx jsou LaTeX-only.

TeX jsem myslel jako LaTeX, ConTeXt a spol. V zadnem pripade neminim zacatecnikum doporucovat plain ;) Vim, ze je to nepresnost, ale at je to pro ty zacatecniky co nejsnazsi ... upresnim to az bude rec o makrobaliccich.

Tak plain je už také makronadstavba jako LaTeX a další, proč nezačít od TeXu panického? :-)

Jinak já začínal kdysi také s LaTeXem, a když jsem se pak seznámil s plainem, litoval jsem, že jsem nezačal s ním: až s plainem jsem se totiž mohl soustředit na to, co chci napsat (tj. jak obsahově tak pokud jde o požadovaný vzhled), s LaTeXem jsem spoustu energie vyplýtval na bádání, jak jej přinutit k tomu, aby dělal co chci já. Takže souhlasím s předřečníkem: LaTeX saje. Začátečník by se měl učit plain a pokud je mu neatraktivním (a to jej odradí), pak ať si jde Wordovat; ne vše je pro každého a sprostý lid se nemá plést mezi urozené.

Ne kazdy je typograf, ne kazdeho, kdo chce napsat docela pekne vypadajici dokument napr. o necem, co ho zajima daleko vice nez typgrafie a TeX, byste mel zvat sprostym lidem. Vasi urozenosti preji hodne stesti ve Vasi chemicke laboratori pri vyrobe tech dozajista nejlepsich tesnicich krouzku do baterie v koupelne. Ze sveho pohledu bych rekl - kvokejte si na svem dvorecku, kdyz Vas to bavi, jenom prochazim kolem a vskutku - za tim plotem Vaseho mikrosveta pusobite jako barevny rozcepyreny kohout - ale jenom tam, venku jste jeden z mnoha a dost mozna hodne vypelichany.

Tak jsme se zrovna vcera zamysleli zda existuje nejaky online prekladac LaTeXu. Podminkou je aby umel cslatex (\usepackage{czech}). Objevil nekdo nejaky?

Můžeš zkusit toto: http://tex.mendelu.cz/

Nebylo by spíše vhodnější navázat na nedokončený, ale vynikající seriál od Michala Švamberga o LaTeXu? Viděl bych to jako přínosnější.

Ja se snazim o neco trochu jineho, rad bych TeX priblizil zacatecnikum.

Souhlasim, pokracujte v tom, pisete to dobre... Jen priste uz prejdete opravdu k tomu, jak neco delat, prvni dva dily se sice hezky cetli (a tvorbu prezentaci jsem jeste neznal), ale clovek (a zacatecnik obzvlast) po jejich precteni porad nevi zo je to TeX. Proste nejaky "Hello world" dokument uz se podle me mel objevit...

On neni zacatecnik jako zacatecnik. Muzeme mit TeXoveho zacatecnika zkuseneho uzivatele PC, ktery ma zkusenosti a navic je dostatecne liny proto, aby neco delal 100x, a radeji si precte dokumentaci, aby to delal jenom 1x a druhy typ zacatecnika, ktery je spise nezkuseny, ale neni liny proto, aby mechanicky klikal, aby chtel zmensit 100 obrazku a s kazdym si rucne hral. Prvni typ zacatecnika je ten, ktery si dokaze TeXem usetrit praci a predvest dokonaly vystup, druhy typ zacatecnika je nekdo, kdo si pouzivanim PC spise ublizuje...

Mam zkusenosti s obema typy, protoze jsme LaTeX pouzivali v ramci firmy:

http://bruxy.regnet.cz/fel/01TEX/pouziti_latexu.pdf

Prvni typ uzivatele tvorili vyvojari sw i hw, usetrili si praci a vyhoda byla v tom, ze format dokumentu je dostatecne stabilni na to, aby i za 5 let bylo mozne dokumenty precist, spravci dokumentace predali oznackovany text a ten uz si s tim delal co chtel. S temi nebyla skoro zadna prace :)

Ovsem lide, co pouzivaji textovy procesor jako psaci stroj a nejake logicke formatovani je jim ukradene je nutne rozemlit na padrt a zmasit. Take mezi uzivateli najdete i nejruznejsi koumaky, kteri vzhled sveho dokumentu ruzne prizpusobuji napr. tim, ze text lamou do tabulek, protoze tu potrebuji nejak krkolomne odsazovat nebo pri potrebe zmeny fontu nadpisu dokazou projit rucne vsech 100 stranek a kazdemu textu co vypada jako nadpis rucne zmenit nastaveni :) Ono dneska se o kazdem predpoklada, ze umi pracovat s PC, jenomze velka spousta uzivatelu vzivote necetla manual, mozna byla na nejakem nalejvacim kurzu si vychodit papir, ale spousta veci se predava pouze slovne a ukazkou z kolegy na kolegu, pak staci aby nejzkusenejsi kolega v kancelari, od ktereho se vsichni uci je matlak s hruzostrasnymi navyky, ostatnimi povazovany za gurua, a nestesti se siri jako mor :))))

Takovym lidem je nutne ukazat spravnou cestu a tou nemusi byt zrovna TeX. Za (La)TeX mluvi hlavne to, kdyz si porovnate dva dokumenty, jeden od prumerneho uzivatele TeXu a druhy od prumerneho uzivatele Wordu :))

Kazdopadne i svoji pritelkyni na pravnicke fakutle jsem donutil psat diplomku v LaTeXu, nejdrive prskala, pak si zvykla a ve vysledku, kdy uz mela diplomku svazanou v ruce a od wordoidnich kamarek slysela, jak se jim pred tiskem (na jinem pocitaci) rozhodilo formatovani a ony to musely 3 hodiny opravovat nebo jak jim to spadlo a vsechno slo do kytek, tak mi jeste podekovala :)

----

LaTeX za čtvrt hodinky. Čtyř stránková učebnice LaTeXu pro ty, které nutí správce dokumentace používat pro tvorbu dokumentů LaTeX, ale nemusí se starat o nic dalšího okolo:

http://bruxy.regnet.cz/jepare/latex_za_ctvrt_hodiny.pdf

je otazkou k cemu pouzivat latex na psani dokumentu popisujicich knihovnu/programy ... k tomu mame doxygen ktery to pdf vygeneruje take.

Ono nejde jenom o dokumentaci ke zdrojakum. Jde i o manualy k vyrobkum, uzivatelsky popis software, popis protokolu, atd ... takove veci vyzaduji urcitou formalni uroven (s ConTeXtem lze delat ruzne psi kusy a vytvorit i velice hezky a moderne vypadaji dokument i akcidencni tiskoviny, jidne nam staci na pohled strohy text se stridmym nicim nerusenym designem, ale s vysokou typografickou urovni, tam staci zakladni LaTeX). TeX ve vysledku k tomuhle donuti, protoze v nem *jednoduse* nejde pouzit tri prdele barev, fontu a jeste to vysperkovat podtrzenym duhovym 3D napisem s blikajimi odlesky (i kdyz zkusenejsi ConTeXista jiste zvladne i to :)

Jde o pristup, tj. striktne oddelit strukturu a formatovani dokumentu. Takovy pristup vyuziva vetsina web designeru, pouzivaji si ty ruzne h1, h2, h3, b, em, atd. a div a span a k tomu si nadefinuji pozadovany vzhled pomoci kaskadnich stylu (a kdyz potrebuji, zmeni jeden soubor a cely web vypada najednou od zakladu uplne jinak, ale porad je poznat ze h1 je nadpis :) Stejnym pristupem si to udelate v TeXu a ConTeXtu, u LaTeXu to nekdo udelal za vas, ale je zase slozitejsi si v nem neco predefinovat.

"Jinými slovy nelze říci, že je TeX složitější než třeba Word, je prostě jiný."
Radsi jsem uz nemel cist dal:o) Pravda, ve Wordu se naucil intuitivne pracovat i muj deda, protoze proste clovek pise a je to takove logicke, lae TEX neni slozitejsi:o) Zde bude jeste diametralnejsi rozdil nez mezi notepadem a VIMem pro neznaleho cloveka. V notepadu sednete a pisete, ve VIMu sednete a nepisete:)

K logicnosti wordu lze vest dlouhe debaty a na jejich zaveru se ukaze, ze jak v cem, jak na co, jak ktera verze. Ano, vezmu krumpac, krumpam, mam vykop. Vezmu word pisu a mam text. No a nebo kombinuju krumpac s rycem a delam to tak, ze ani po trech hodinach prace nejsem sundanej a muzu jit treba do hospody kalit. Vezmu word a rozhodnu se, ze si jim budu realne setrit cas i na necem jinem, nez je oprava preklepu bez belitka - razem zjistim, ze ta logika a intuitivnost vic ci min kulha a vysledek odpovida tomu, kolik jsem venoval casu a energie do nauceni se wordu.
V urcity okamzik zjistim, ze cas, ktery jsem venoval studiu se mi vraci, protoze si dokazu opravdu efektivne setrit praci a je otazkou, kam chci jit dal. Pokud potrebuju napsat jednou mesicne dopis kamaradovi, skutecne mohu ignorovat existenci stylu a formatovani vubec, mam-li ovsem ambice psat strukturovane texty, nedejboze vhodne k sazbe do nejake publikace, znalosti potrebuju.
Existuje takzvana ucici krivka (learning curve), ktera symbolizuje prubezny efekt prace (a samozdokonalovani praxi) na jeji efektivitu. Vetsina firem, ktere produkuji soft obrovskych velikosti a mocnych dovednosti pro koncove uzivatele bude tento ukazatel ignorovat, nebot obvykle ukaze, ze po nejakem roce ci dvou je ten jejich produkt definitivne stabilizovan a k dalsim zlepsenim nedochazi. Naproti tomu existuji softy, ktere je vlastne mozne se ucit cely zivot a jejihz dovednosti po par letech pouzivani dalece prevysi svou efektivitou ony klikaci nastroje pro BFU. Takze argumentem pro TeX neni to, ze v nem napise dopis cvicena opice napoprve, ale to, ze uz po mesici je jedinec schopen tvorit minimalne to, ceho byl schopen po letech prace s klikacim molochem a pak uz jen roste.
K variaci word - TeX bych dodal variaci Excel - root, root pouzivaji fyzikove v cernu pro statisticke zpracovani svych vysledku mereni, takze jeho realna prakticka aplikace je podobne jako u TeXu bez debat. Po dvou dnech dosti intenzivniho zkoumani a studia jsem byl schopen v nem delat radove lepsi kouzla nez v excelu, jejz jsem v dobe setkani s rootem znal uzivatelsky roky a cisteho casu straveneho jen zkoumanim jeho funkci bylo taky k dvaceti hodinam.

A tady si nemohu nepostezovat na nektere administratory, kteri maji dojem, ze vecem jez spravuji nemusi rozumet, jen je maji pouzivat - mam takovy dojem, ze tihle lide jsou uz zcesty uplne a meli by se oznacovat spise terminem operator. Ano pocitac lze ovladat stejne snadno jako lopatu, nicmene v takovem pripade, od nej nelze ocekavat dovednosti zbijecky.

'Vím, že pokročilý uživatelé při čtení tohoto článku občas nevěřícně kroutí hlavou'
Spíš kroutí hlavou i velmi nepokročilÍ češtináři ;-)

ad pokročilý uživatelé: korektorka se omlouvá (výpadek není na vašem přijímači:-)) a okamžitě opravuje.

Nevíte někdo, jaká je budoucnost TeXu? Tím myslím jádro, protože mám pocit, že smrtí Donalda Knutha má dojít ke zmrazení TeXu (ve verzi Pí) a další vývoj nebude možný. PS: Jaká je vůbec licence TeXu - mám pocit že vzhledem k době vzniku to nebude žádná OS?

On je samotný TeX za tu dobu docela vyladěný, samotný procesor je celkem univerzální a není třeba do něj nějak zvlášť zasahovat, vyvíjí se hlavně sady maker nad ním.

Krom toho už teď existují různé implementace s různými licencemi.

Kdysi vznikla iniciativa New Typesetting System (http://nts.tug.org/), nějakou dobu dění okolo TeXu moc nesleduji, ale nevypadá to zrovna živě...

Mam pocit, ze je to tak, ze opravdu dojde k vytvoreni posledni superstabilni verze se jmenem TeX Pi a Metafont e (nyni cisla verzi po desetinkach konverguji k temto hodnotam). Dale opravdu nebude mozne upravit TeX a nazvat ho timto jmenem - tj. TeX bude pouze jeden a bude naveky generovat stale stejne vystupy coz si myslim neni uplne na skodu. Takovou jistotu aby clovek v IT pohledal :-) Technologicky to problem neni - jak TeX tak Metafont maji dostatecnou presnost, aby sazely i pro "budouci" tiskova zarizeni bez omezeni rozliseni. Problem je s kodovanim znaku, ovsem obejiti pomoci virtualnich fontu je mozne take spoustu let.

Po tech x-letech uz je naprosta vetsina chyb vychytana, makra samozrejme pujde menit (LaTeX, AMS TeX atd.) a pokud nekdo bude chtit vytvorit neco diametralne odlisneho od TeXu, ma samozrejme moznost - Omega, NTS, v podstate i FOP atd.

"TeXové soubory jsou samozřejmě plaintextové, takže se dají velmi snadno zpracovat programem či skriptem"

Víceméně, dokud nezačnete v tom TeXu něco programovat, pak se taky můžete při zpracování programem trochu zapotit, než např. zjistíte, jaký text to nakonec vysází (např. kvůli fulltextovému indexování). Ale každopádně jde docela dobře generovat TeXové dokumenty nějakým skriptem.

V samotném TeXu lze naprogramovat spoustu věcí, ale stojí to dost úsilí, je na tom vidět, že ten jazyk vznikal někdy v 70. letech. (stroj zpracovává sekvenci tokenů ze vstupu, expanduje makra, generuje nové tokeny; dokument = sekvence tokenů). Na nějaké složitější transformace mi přijde daleko vhodnější XML, XSLT a XML-FO, XML lépe odráží strukturu dokumentu (strom elementů, v XSLT můžete přímo pracovat s jejich hierarchií), zpracoování XML dokumentů vlastním programem nebo skriptem je taky na vyšší úrovni, např. na libovolný podstrom dokumentu můžete zavolat XSLT procesor, kdežto na libovolný úsek TeXového dokumentu si TeX jen tak nezavoláte, ono ani není zrovna triviální najít takový úsek dokumentu, který by byl "samostatně" zpracovatelný (to samostatně je v uvozovkách, protože stejně by se k tomu fragmentu muselo doplnit nejspíš něco na začátek a pak na konec taky nějaký \end)

A to nemluvím o modulárnosti -- v TeXu různé knihovny pracují s různými registry TeXového procesoru, makra jsou globální, takže není problém narazit na knihovny, které dohromady nepoužijete.

Na generování technické dokumentace (např. různé verze pro různé typy uživatelů, odstavce odrážející zákaznické úpravy pro různé zákazníky apod.) mi přijde vhodnější XML a DocBook. Pokud potřebujete kvalitní typografický výstup, pohrát si přesně se zalamováním řádků a stránek, potřebujete ovlivňovat detaily výsledného vzhledu, nepotřebujete text dokumentu po obsahové stránce nijak složitě transformovat, TeX je dobrá volba.

Tex je zastaralý, jedině Lout!

Lout nezvládá Unicode a má obdobný (IMHO) problém jako TeX -- velmi obtížná instalace nových fontů. Jeho původní autor v současnosti vyvíjí nový systém pod názvem Nonpareil, ovšem kdy (a zda vůbec) jej dokončí, je zatím ve hvězdách.

Drobná připomínka Writerovsky či Wordowsky myslícího rejpala:

V přiloženém PDF souboru je chyba v záhlaví. Slovo TeX je chybně odsazeno. A to se mi právě na Texu nepozdává, totiž, že až po vysázení zjišťuji, co se musí vše upravit. Ono i samotné nastavování formátu dokumentu... pokud nechci použít předdefinované typy viz artical, book, apod. tak jsem zatím nepřišel na to, jak to elegantně upravit. Člověk - začátečník - se musí hodně učit, aby pochopil, jak to vůbec funguje a po pravdě řečeno, ještě jsem to nepochopil resp. jsem začátečník a nebo mám asi špatnou litaraturu :-D.

Chtel jsem pekny dokument s matematickymi vyrazy, doslechl jsem se o TeXu a s pomoci tohoto http://www.cstug.cz/latex/lm/frames.html a knizky od Jiriho Rybycky "LaTeX pro zacatecniky" to slo velice rychle.

Mám před sebou diplomku. Má smysl se učit s Latexem a psát ji v tom, nebo se na to mám vybodnou a dodělat ji ve wordu? (dostali jsme ve škole skvělou šablonu, co sama generuje obsah a seznamy obrázků atd..)

Furt nechápu, jakou výhodu má, že před sebou vidím patlaninu plnou tagů a značek a vysledek mě na konci překvapil tím, že nefunguje a já se musím vrátit do té patlaniny a upravit tak po tagu, protože jsem si nastavil špatně odsazení odstavce? Nebo je moje představa špatná?

Můžu tam vrazit obrázek libovolného formátu klikací metodou, protože se odmítám vypisovat s cestou? Můžu tam vrazit tabulku z Excelu, tak aby byla "živá".

Můžu vytvořit soubor, který pošlu kamamrádovi, aby si ho on mohl upravit, aniž znal Latech (např. rtf ?)

Umí to automaticky číslovat obrázky a vzorečky? Můžu si vybrat barvu písma takovou, co se mi prostě líbí, nebo si musím pamatovat její hexanázev?

Dokumenty udělané v Latexu se mi moc líbí, jsou hezčí. Matikáři nám v trom psali skripta, která vypadala moc dobře.

Díky za odpovědi.

Spatna otazka. Je tady totiz zasadni rozdil: TeX je sazeci system, MS Word (a jine podobne programy pocinaje skvelym AmiPro) jsou textove procesory. TeX je tedy lepe radit nekam k Aldus PageMakeru, QuarkXPressu nebo Ventura Publisheru ve zneni pozdejsich prejmenovani. Jeho obrovskou vyhodou je volna distribuce, cimz se jakoby radi k dostupnym programum prave z rad textovych procesoru. TeX vyzaduje analyticke mysleni a zakladni znalosti programovani (napr. co je to promenna, vetveni nebo cyklus) a prave to je kamen urazu --- TeXovat na urovni se nenaucite z kucharky ani z referenci, ale nejlepe rozborem hotovych a fungujicich rutin. Vyzaduje to hodne prace a hodne casu, ale vysledek stoji za to.

TeX je tedy urcen k priprave dokumentu pro sazbu, k formalni, nikoli obsahove uprave. Melo by to fungovat tak, ze autor doda rukopis v podobe normostran a typograf onen rukopis v TeXu zalomi. Textove procesory se snazi typografa z procesu zpracovani tiskoviny vyloucit a dost se jim to dari. MS Word je bezne nasazovan na ukoly, na ktere nestaci --- sazba mnohasetstrankovych publikaci (na netechnickych skolach odhaduji penetraci MS Wordu jako nastroje na zalomeni zaverecnych praci na 99%), sazba novin a casopisu maleho nakladu, tvorba letaku a reklamnich tiskovin vubec. Vysledkem jsou tisice domrsenych publikaci. Netvrdim, ze MS Word a jine textove procesory jsou spatne, ale ze jsou nekvalifikovane obsluhovany. Dostaly se mi do rukou materialy vysoce hodnotne obsahove, ale forma hrozna. Kdysi jsem brigadne pracoval v jedne male tiskarne, kde se zalamovalo za horka na Linotypu a za takovou hruzu (neslabicne predlozky na konci radku, uzke sloupce zarovnany k obema okrajum a dotazeny rozpalem, mezery pred interpunkci) bych dostal par facek a presadit. Dneska je to norma a autor-typograf si mysli, ze se z toho vykeca vetickou "publikace neprosla redakcni ani jazykovou upravou".

Je chvalyhodne, ze se opet nekdo z mladsi generace pokousi o popularizaci TeXu (primlouvam se za plain, hlavne z lenosti, protoze naucit se 300 primitivu a 200 maker je jednodussi, nez badat nad prapodivnymi hlaskami LaTeXu). Ale nemyslete si, mladi, nezkuseni a nadseni ctenari, ze to je nejaka legrace a "intuitivni" hra. TeX je silny nastroj, ktery prinutite takrka k cemukoli, ale zvladnout ho da moc prace. Pozadate-li me o spolupraci, prosim ucinte tak na e-mail emmaster@hfis.tul.cz. Rad se s vami podelim o me vlastni zkusenosti, spis ale formou rady nebo glosy (na clanky nejak nemam posledni dobou cas).

Happy TeXing!

zdravím,
doufám že se dotknu co největší části "linuxových fanatiků". Kdo není linixový fanatik ,toho jsem se nedotkl
(doufám).
:-)

Ale
Co je to začátečník ??

Sekretářka ředitele, mladý začínající matematik, starý končící matematik, frustrovaný správce jakékoliv sítě, "estrogenový poeta", betatester, který má literární vlohy, literát, který nemá žádné vlohy, programátor ??

Nějak jsem nepochopil, komu je diskuze (článek) určená. Mohl bych poprosit nějakého guru o lidské, opravdu lidsky pochopitelé, (pro začátečníka) vysvětlení, was its das "zacatecnik" ??

danke

dobra, lehounce bych priostril kriteria, zacatecnik ochotny se aktivne neco ucit. zacatecnikem je minen jedinec, ktery ma male zkusenosti v dane ovboru - v IT bych ocekval tak ten dopis ve wordu, vyrocni prezentaci v excelu, semtam nakej mail a podiveni proc to nedojde na mail typu zzz nebo ahoj@.seznam.cz
Zacatecnik by asi mel byt seznamen se stryckem googlem a melo by mu byt vysvetleno jakym zpusobem si tam vyhleda odpovidajici vysledky, i neznaly clovek je schopen si na googlu najit manual na google :)

Ukázková prezentace bez jediného obrázku?...