TeX pro začátečníky: začínáme s dokumentem

Co jsou to makrobalíčky?

Makrobalíčky jsou soubory vzájemně provázaných maker. Vzhledem k tomu, že TeX sám o sobě je velice nízkoúrovňový, hrají v něm makra velmi důležitou roli. Umožňují nám psát dokument a nezaobírat se problémy implementace obsahu, rejstříku a podobně. Makra jsou vlastně nové příkazy TeXu.

Jaké balíčky maker existují?

LaTeX

LaTeX je bezesporu nejpoužívanější soubor TeXových maker. Z toho logicky plyne největší počet uživatelů, kteří k němu produkují nejvíce dokumentace. I v češtině naleznete nezanedbatelné množství návodů. Druhým zcela zásadním plusem pro LaTeX je na LaTeXu založený makrobalíček LaTeX-Beamer, který bez větší námahy produkuje velmi dobře vypadající prezentace.

To zní dost dobře, že? Bohužel i LaTeX má svou odvrácenou stranu. A ta také není nikterak zanedbatelná. V rámci svého určení vám LaTeX bude sloužit skvěle, ale běda, budete-li z něj chtít dostat více! Potýkání se s interními částmi LaTeXu bývají poměrně frustrující. Bohužel není vyloučené, že něco takového budete chtít, protože LaTeX není příliš nastavitelný.

ConTeXt

ConTeXt je poměrně mladý balíček TeXových maker původem z Holandska. Je velmi obsáhlý a komplexní. Na rozdíl od LaTeXu je bez problémů nastavitelný – nastavíte v něm bez větších problémů prakticky cokoliv od detailního vzhledu stránky po způsob, jakým bude generován PDF výstup. Velkým pozitivem ConTeXtu je integrovanost se spřízněným softwarem, především s MetaPostem, MetaFontem, DVIPS a PDFTeXem. MetaPost hraje v ConTeXtu dosti důležitou roli – používá se pro sazbu grafiky, na kterou TeX sám o sobě není určen. Autor ConTeXtu doplňuje možnosti MetaPostu vlastním balíčkem maker nazvaným MetaFun. Umíte-li MetaPost, budete v ConTeXtu schopni bez větší námahy dělat s grafikou úplné divy.

Stejně jako LaTeX, ani ConTeXt není bohužel bezchybný. Vzhledem k mnohem většímu počtu operací, které ConTeXt zajišťuje, trvá vysázení dokumentu v něm výrazně déle, než vysázení dokumentu například v LaTeXu. Při rychlostech dnešních počítačů to ale myslím nebude zas tak velkou překážkou – museli byste mít dost velký dokument, abyste na jeho vysázení museli čekat přes minutu. Mnohem větším problémem může být dokumentace – zdrojů je minimum i v angličtině, natož v češtině. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že uživatelský manuál k němu je napsán velmi dobře a měli byste si s ním vystačit. ConTeXt má bohužel menší podporu také v programech – nemá například žádné vývojové prostředí jako je LyX nebo Kile. Na druhou stranu používáte-li Emacs, Vim, TextMate či jiný z často používaných editorů, podporu každopádně naleznete.

Další alternativy

Čistě pro doplnění uveďme, že existuje spoustu dalších balíčků maker. Nejpůvodnější a dosud hojně používaný je plain TeX, který napsal Donald Knuth, tvůrce TeXu. Mezi jeho velké přednosti patří především neměnnost, pro začátečníky je však díky své nízkoúrovňosti poměrně nevhodný. Tedy alespoň pokud chcete s TeXem začít a hned v něm moci psát. Pokud vám nevadí strávit nemalé množství času nad studiem TeXu, máte možnost. TeXbook naruby, výborná kniha od Petra Olšáka vám bude k dispozici.

Jaký ale vybrat?

Rozhodnout se, zda si zvolit LaTeX nebo ConTeXt, je těžké. ConTeXt je na jednu stranu mnohem schopnější a provázanější s dalšími spřízněnými nástroji, na druhou stranu nejste-li si se svou angličtinou jisti, používáte-li některý méně obvyklý editor či potřebujete psát hodně prezentací, LaTeX může být vhodnější volba.

Osobně jsem začínal na LaTeXu. Když jsem poznal ConTeXt, přešel jsem na něj, abych pak znovuobjevil LaTeX, když jsem přišel na to, jak skvělé služby mi může poskytnout LaTeX-Beamer. Dnes tedy píši dokumenty v ConTeXtu a prezentace v LaTeX-Beameru. Musím sice znát oba dva balíčky maker, na druhou stranu mohu využívat silné stránky obou prostředí tam, kde jejich síla vynikne více.

Jdeme na věc!

LaTeX

\documentclass        {article}
\usepackage           {a4wide}
\usepackage    [utf8] {inputenc}
\usepackage    [T1]   {fontenc}
\usepackage           {czech}

\begin{document}
Oh yeah, I \textit{love} \TeX!
\end{document}

Uložte výše uvedený kus kódu do samostatného souboru s příponou tex a poštvěte na něj příkaz pdflatex. Měli byste dostat PDF dokument obsahující větu „Oh yeah, I love TeX!“, přičemž slovo „love“ by mělo být vysázeno kurzívou a ve slově TeX by písmeno „E“ mělo být posazeno níže než zbytek slova.

ConTeXt

\setupoutput  [pdftex]
\enableregime [utf]
\mainlanguage [cz]

\starttext
Oh yeah, I {\em love} \TeX!
\stoptext

Ukázku opět uložte do souboru s příponou tex. Vysázení se provádí příkazem texexec, výsledek by měl být stejný jako v předchozím příkladu.

Příště

Dnes jsme se v základních rysech seznámili s nejdůležitějšími balíčky maker, s LaTeXem a s ConTeXtem. Možná ještě nejste rozhodnuti, který z nich si vybrat. Příští dva díly vám napoví více – jeden věnujeme celý LaTeXu a ten druhý ConTeXtu. Předtím se ale ještě krátce podíváme na obecné rysy psaní dokumentů v TeXu.