Názory k článku
Textové procesory s grafickým uživatelským rozhraním v systému DOS

Pri pohledu na konfiguracni obrazovku jsem si vzpomnel na CybexShell, ktery si jeste dneska obcas pustim z nostalgie v DOSBoxu. CS mel ohromny potencial, skoda, ze prisel az v dobe, kdy DOS prestaval mit smysl...

Jo jo MAT (okrojený zadara MATES) byl perfektní, užil jsem si ho doma i v práci (myslím až do 1994), ale jako obvykle rozšířil se "podivný" T602.

Ještě Slováci ze Žiliny měli nějakého konkurenta, byl na strojích ze Zbrojovky a údajně byl také OK.

Myslite asi textovy editor Cyril (ten byl tusim ze Ziliny). Vcera jsem se chvalne ptal dvou kolegu pametniku ze Slovenska a pry tam taktez vladl Text602 a Cyril byl spis v pozadi.

Jinak MAT byl s temi vzorecky skvely na psani protokolu, ve sve dobe to bylo docela nevidane (tedy profici pouzivali TeX, ale s jehlickovou tiskarnou to nebylo ono).

Jeste bych doplnil, ze MAT od Cybexu az do verze 2 byl k dispozici i na Atari ST. Skoda jenom, ze nebyl ve standardnim GEMu, ale mel svoje vlastni graficke GUI a tak uplne nezapadl do Atari prostredi.

Vzpominam si, ze na PC bylo od Cybexu i docela povedeny desktop.

To me zajima, nejsou nekde aspon screenshoty? Predpokladam, ze to GEM obchazelo uplne a MAT jel ve fullscreenu ze?

presne tak. Jestli se o vikendu dostanu k ST tak zkusim neco snapnout

Jako největší nedostatek T602 bych pokládal neexistenci tabulátorů. Vše bylo řešeno mezerami a při použití jako vstup pro DTP to dělalo neskutečné problémy.
Buď byla písařka vycvičena psát bez tabulátorů a text se pak musel pracně upravovat, nebo je používala a opět následovala pracná ruční úprava.
Já nakonec "dvorní písařce" nadefinoval makro, které používala místo tabulátorů a které do textu vkládalo znaky, které Ventura Publisher interpretovala jako tabulátor. Ale externí písařky byly pořád katastrofa.

Podľa toho, čo píšete by mala mať karta CGA 32 kB. Píšete totiž, že iné počítače s polovičnou pamäťou kreslili krajšie. Sharp MZ-800 dokázal pri 16 kB kresliť na 320x200x4 alebo 640x200x2. Po rozšírení pamäte na 32 dokázal 320x200x16 alebo 640x200x4. CGA malo teda 32 kB? Ak áno, prečo neuvyužilo polovicu pamäte? Pretože na v článku uvedené zobrazenia jej muselo stačiť 16 kB.

Karta CGA mela 16 kB pameti, to pro 320x200x4 barvy (2bpp) popr. pro 640x200x2 barvy (1bpp) dostacuje. Problem CGAcka v porovnani s mnoha osmibity byl nasledujici:

1) fixni 2 barvove palety, navic zvolene tak, ze slo o naprosto silene barevne kombinace. Napriklad vhodne zvolenymi ctyrmi barvami bylo mozne i na Atari/C64 s cca 8 kB VRAM udelat mnohem lepsi obrazky, nez co dokazala vyprodukovat CGA.

2) ono i postarsi Speccy melo diky barvovym atributum moznost zobrazit 8/16 barev ve statickem obrazku, coz CGA nedokazalo.

3) fixni paleta soucasne znamenala nemoznost zmeny barev treba na kazdem obrazovem radku, coz se u osmibitu velmi casto pouzivalo. Takto napriklad neni problem kreslit (vetsinou staticke obrazky, coz je i uvedena hra) na Atari/C64/Amstrad atd. s vice barvami, nez by se pri pohledu na zakladni parametry gfx. rezimu mohlo zdat.

4) neexistence spritu, tj. dalsi moznosti, jak do obrazku pridat vice barev.

5) + dalsi technologicke detaily, napriklad "snezeni" pri zapisu do VRAM, coz vystup dost zpomalovalo.

6) nemoznost prepinani obrazu (proste na nej neni ve VRAM misto), takze zvyseni poctu barev diky rychlemu prepinani dvou obrazu taktez neni mozne.

S tými paletami súhlasím. Sharp mal jednu paletu a do nej vedel vyberať zo 16 farieb a už to bolo lepšie. Po doplnení pamäte sa dali aj prepínať 2 grafické podstránky, čo umožňovalo uložiť si statický obrázok. Osobne som sa vlastne začal vŕtať v PC až v dobe 1024x768x256, takže takéto detaily veľmi nepoznám. O snežení som počul, ale v živote som ho reálne nevidel. Najslabšia karta akú som v počítači videl bola EGA alebo Herkules. CGA som nevidel nikdy. Miesto toho si pamätám dobu nahrávania BASICu z kazety. :-)

Snezeni na originalnich kartach jsem taky videl az po letech, kdy se zacaly pouzivat SVGA. "Problem" je, ze vsechny nove karty, ktere podporuji puvodni CGA rezimy, ve skutecnosti nesnezi, takze az kdyz jsme pri uklidu narazili na stare XT s CGA, tak jsme si to mohli vyzkouset (na puvodnim "digitalnim" monitoru), skutecne dost neprijemne.

Normální CGA karty mají jen 16KB, ale v Československu a možná i v jiných zemích RVHP se vyráběly klony s 32KB videopaměti. CGA vyráběné v Československu navíc mají hardwarovou češtinu v kódu Kamenických.
Dost dlouho jsem používal počítač PP-06, což je československý klon IBM PC-XT a ten je právě vybaven ČS kartou CGA.

Nedá mi nespomenúť novšiu verziu T602, ktorá bola vzhľadovo rovnaká s C602. Navyše dokázala realtime úpravu odstavcov počas písania. Mala tiež kopec pridaných funkcií a kuposledy som pôvodnú verziu 3.0 ani nepoužíval, lebo som si na novšiu zvykol. Mnohí o tejto novšej verzii ani nevedia, zrejme vrátane autora článku. V prípade záujmu môžem túto verziu záujemcom poskytnúť.

Verzi 3.1 nekde mam (vidite, mohl jsem z ni natipat obrazky, tak priste), tam se mi libila snaha o pouziti stylu. Nebo byla jeste nejaka novejsi verze? Potom jiz vim jen o 602 pro Windows, to je vsak uplne jiny program.

Novšia zrejme už nebola.

Dovolím si nesúhlasiť s autorom článku. T602 aj vo verzii 3.0 (verzia 3.1 tiež) a zrejme aj starších dokázal pracovať s nedeliteľnými medzerami. Sám som ich používal. Myslím, že klávesová skratka bola CTRL+M.

Aha, to je pro me novinka (po tech letech prace s Text602 :-). Byla to nedelitelna mezera a/nebo pevna mezera?

/me jde nastartovat DOSBox a zkouset ;-)

Tvrdá medzera. Klávesová skratka bola ALT+M, takmer som sa trafil.

Hádam to ako dôkaz bude stačiť:
http://imageshack.us/photo/my-images/109/tvrda1.png/
http://imageshack.us/photo/my-images/859/tvrda2.png/

Šup, šup upraviť text článku. ;-)

Mate dobrou pamet, me to po tech letech uplne vypadlo. Ted jsem to zkousel, a Alt+M skutecne vytvori pevnou a soucasne nedelitelnou mezeru (chtelo by to jeste pruznou mezeru, hlavne pri uzkych sloupcich, ale kdovi kolik lidi by to dostatecne ocenilo)

Clanek rad upravim, ale az se ukaze sefredaktor, pro me je ted uz editace publikovaneho clanku uzavrena.

T602 měl jednu super věc a to sloupcové bloky, které se mohli libovolně kopírovat, třeba vedle sebe.
Od té doby jsem to asi 150x potřeboval a v žádném novém texťaku nenašel ( anebo to neumím ). Pokud něco takového chci teď, musím importovat do tabulky.

Myslite nove textove procesory nebo editory. Z editoru to umi treba Vim (a Emacs asi taky ;-), jinak treba taky mcedit.

Z textovych procesoru netusim, ono se to asi spatne resi v proporcionalnim pismu...

Neco takoveho umi joe, kdyz si zapnete rectangle mode. Oznaceni bloku pak oznaci obdelnik urceny protilehlymi rohy ktere zadate jako zacatek a konec bloku. Pak muzete kopirovat, mazat, presouvat, filtrovat pres unix command atd.

Sloupcové bloky samozřejmě umí i "textové procesory" Open/Libre Office. Stačí dole na stavovém řádku dostatečně dlouho klikat na indikátor STD až se přepne na BLK a je to.

Fakt to funguje a vypada to s tim proporcionalnim fontem dost zajimave :-)

Vyzkoušel jsem. Prostudoval jsem nápovědu k OO "Režim výběru". Do teď jsem o tom neměl ani tucha. Díky.

Jinak pokud me pamet neklame, tak sloupcove bloky umel i MAP, delal jsem kdysi pomoci nich vicesloupcovou sazbu (ta musela byt resena az uplne po opravach vsech chyb, dalsi editace by "sloupce" rozhodila).

V MS Wordu stisknu levý Alt a myší se stisknutým levým tlačítkem si vyberu blok, který se má kopírovat.

Pokud se dotaz týkal něčeho jiného, pak jsem mu nerozuměl a tuto odpověď zahoďte.

Sloupcové bloky jsou jedním z mnoha důvodů, proč všechno píšu ve vimu.

I když vim není textový procesor, ale v zásadě lze v tom text napsat,případně v nějakém ozdobeném jazyce i zformátovat (HTML/XML/TeX...).

Spíše se divím, že Software602 neuvolnila zadarmo T602 – nebyla by to pro ně špatná reklama a spousta lidí to používá dodnes. To by bylo ekvialentní efektem mnoha miliónů do reklamy.

Stejně tak se divím, že MAT a další se neuvolní zdarma.

jj, dokonce bych rekl, ze se ty veci zasadnejsiho charakteru a se slozitou strukturou pisou v DocBooku nebo jinem XML-like jazyku a potom se prechroustaji bud pres FOP (popr. podobny nastroj) nebo primo pres TeX.

"""Samotný text může být uložen v kódování bratří Kamenických (zpočátku sice neoficiální, o to však populárnější kódová stránka), PC-Latin 2 (CP852) nebo KOI8-CS, i když se údaj o použitém kódování kupodivu v parametrech dokumentu nikde neobjevuje."""

Neurčoval to parameter CT?

Na ESO si spomínam, mal som ho legálne(!) kúpený, čo v tej dobe bola veľká výnimka. Dokonca som preň vyrobil zopár fontov...

Áno, bol to parameter CT. Autor to zrejme prehliadol.

Mate oba pravdu, me akorat vzdycky zmatlo, ze se pri nacteni souboru v jinem kodovani nezmenilo "systemove" nastaveni editoru (F10->Text602->Vst.vyst.kod), takze se text nacetl spravne, ale po ulozeni se puvodni kodovani prepsalo kodovanim nastavenym v editoru (ne ze by to byla chyba, ale muselo se na to myslet).

tečkové příkazy pro řízení formátu stránky, mailmerge apod. jsou převzaty z WordStaru (stejně jako klávesové zkratky pro navigaci kurzoru, práce s bloky textu - např. ctrl K + B a další). Opravte mě jestli se pletu.

Nepletete, je to presne tak. Text602 byl kombinaci WordStarovskych zkratek (coz jsem jako uzivatel Turbo C/Turbo Pascalu samozrejme vital) + nekolika alternativnich zkratek. Napriklad prave zacatek a konec bloku sel resit bud klasicky Ctrl+K B, Ctrl+K K, nebo pres funkcni klavesy.

T602 od verze 3 již pracoval v režimu DPMI, tj. běžel v chráněném režimu. Když byla uvedena první verze T602, standart dpmi nebyl ještě specifikován. Programy v chráněném režimu si museli řídit všechno sami a s oblibou kolabovali na rezidentech a nových a jiných verzích DOSu, různých QEMM apod.

Pokud si pamatuji DPMI standart bylo jakési rozšíření DOSu, které nebylo součástí DOSu, ale přímo linkovalo k programu v chráněném režimu. Programy v tomto režimu spolu komunikovali přes volání služeb této knihovny. Byla zajištěna kompatibilita se službami Dosu i s voláním Himem a EMM386 i s rezideními programy.

To je asi vše co o tom vím. Docela by mě zajímalo jak to přesně fungovalo.
Jak si program pod DOSEm zajistil přepnutí do Standart nebo Ext režimu a
jak to rozhraní DMPI ( Dos Protecten Mode Interface ) běhalo.

Nooo onoho casu som sa pokusal robit par veci v Protected mode a moznosti boli myslim 3 :) ... Urobit si prepnutie sam pomocou par prikazov v assembleri alebo pouzit 2 rozne DPMI "komponenty". Svojho casu pouzivali skoro vsetky lepsie hry (doom a podobne).
Problem vlastneho prepnutia bol v tom ze pred prepnutim bolo potrebne pripravit zopar tabuliek koli spravnemu rozdeleniu segmentov pameti a potom si to spravne spravovat.
Pokial si tiez dobre pamatam tak pokial bol procesor prepnuty do protected modu uz nebolo mozne ho prepnut naspat do standart (v case dosu to mohlo obcas vadit pretoze sa nedalo pouzivat niektore veci zrovna jednoducho - bios volania myslim a prave rezidenty)
Ono to uz bolo davno co som to studoval. Pokial si dobre pamatam tak to bolo popisane v knihe Mikroprocesory Intel 8086 - 80486,Grada, 1991?

Z protected mode se přepnput do real mode dalo... tedy z hlediska uživatele a OS, nikoliv CPU jako takového, pokud bychom chtěli jít do úplných detailů.
Od 386 výš to uměly procesory rovnou "z fabriky" a u 286 k tomu AFAIK sloužil externí obvod, který při resetu CPU "podržel" v paměti potřebná data (reset CPU se tím pádem nerovnal resetu celého OS).

Už si to tedy přesně nepamatuju, ale takhle nějak to být prostě muselo (je to 15+ let, co jsem to řešil naposledy), jinak by uživatelé autory programů v protected mode jednoduše ukamenovali, pokud by museli pkaždé restartovat počítač jen kvůli ukončení programu (příklad za všechny - Windows 3.1x jely v protected mode exkluzivně, přesto je bylo možno "típnout" a mít mašinu v real mode po jejich ukončení bez resetu DOSu jako takového).

Taky si to presne nepamatuju, ale skutecne se do real modu slo pres reset napojeny na radic klavesnice. Zadna rychla operace to nebyla, ale komu by se chtelo treba cist soubory z disku rucne?

286 se do real mode přepnula pouze pomocí resetu. Takže se prostě provedl reset a v proměnných BIOSu se nastavilo, že jde jen o přepnutí do real mode, nikoli skutečný reset.

BIOS i DOS s tím časem počítaly.

386 už uměla vše přímo, ale také uměla V86 mód, takže tak jste při pokusu do přepnutí do real či protected módu měli smolenku.

Pokud v 386 a výše nastartoval už DOS na začátku driver protected módu a DOS a programy pouštěl ve V86, což bylo v 99,999% případů, tak samozřejmě pokus o šachování s módy byl zamítnut – programu se to nepodařilo a nebylo mu to povoleno.

Takže stejně od 386 výše byla nutnost volat služby standardu. Dokonce jedna že služeb bylo přepnutí do jiného módu. :-)

On vlastně DOS skončil hlavně proto, že měl nedostatek standardů a všechno si programátor musel dělat sám. Viz hry, u kterých bylo nutné nastavovat grafický režim, zvukovku a její ovládání a x dalšího. To evidentně všechno drželo vše pozadu.

A taky proto, že Microsoft chtěl DOS zlikvidovat. 10 let před koncem DOSu už stejně skoro všechny větší programy startovaly v protected módu, byly schopné používat mnoho megabajtů paměti a dalšího. MS bez problémů mohl přepsat DOS do protected módu jako standard, umožnit volat služby DOSu přímo z protected módu a staré DOS programy umožnit spouštět ve V86, což se stejně dělo. Pak by všechny DOS programy jely několikanásobně rychleji, což by na tehdejších strojích a slabém hw bylo něco.

Stejně tak nebyl problém udělat multitaskový DOS, řada produktů to uměla udělat i z normálního DOSu.

DR-DOS také uměl práva k souborům a adresářům včetně hesla. Ovšem ten jsem zlikvidoval velmi záhy poté co jsem zjistil, že přepisuje MBR disku a likviduje Linux, Windows i další systémy instalované na kompu. Přišel jsem na to tak, že antivirová ochrana neustále po instalaci DR-DOSu hlásila přepisování MBR a podezření na virus.

Tehdejší Windows byla slabota. MS ale potřeboval prorazit s Windows, takže DOS dále nevyvíjel.

jen pro zajímavost: existoval i pokus o MAT pro Windows, ale stále se svým vlastním GUI. fungoval, ale nebyla to dobrá cesta a ve vývoji se nepokračovalo.

no a ještě bych chtěl nostalgicky připomenout sadu "clipartů" dodávaných s MATem, které byly nakresleny na Amize ;-)

Urcite by si zaslouzil zminku i ChiWriter, coz je editor, ktery jeste donedavna pouzival (a mozna jeste pouziva) muj otec. Mel krasne poreseny WYSIWYG zapis a zadavani rovnic, a fungoval i na XTckach.

Chystam se na nej, ale zatim nemam binarky pro odzkouseni :-)

ChiWriter byla poslední z nouze ctnost. Používal se až nebylo zbytí.

Každý si definoval znaky podle svého a soubory mezi různými instalacemi ChiWriteru nebyly kompatibilní.

Jinak řečeno, každý soubor dokumentu ChiWriteru měl vlastně DRM a lock na jednu instalaci, byť nechtěně – soubory nebyly přenosiltelné a závisely na tom co si nastaví uživatel.

POkud se nemusel používat ChiWriter, použilo se raději něco jiného.

No, me prijde, ze vetsina tech znaku byla definovana uz v distribuci... Problem byl s fonty pro kvalitni laserove tiskarny a pokud vim, muj otec si dokonce definoval tlusta recka, ktera potreboval.

Ono to bylo v dobach, kdy se prenositelnost dokumentu neresila v takove mire jako dneska, proste se neco vytisklo na papir a poslalo (treba i faxem :-), takze ChiWriter byl mezi lidmi pisicimi vzorce docela in, i kdyz popravde receno na (La)TeX nikdy nemel.

Mimochodem s tou komunikaci - pamatuju se, jak jeden admin na konci mesice objizdel vsechny pobocky firmy po cele jizni morave a sbiral diskety s vystupem ucetnictvi. Potom to na svem pocitaci slozil dohromady, takze uzaverka = cca 1000 km autem na zhruba 5 MB dat.

Muzu vam nejakou poslat. Mel jsem nekde komplet instalaci (vsechny fonty, vcetne rustiny a cestiny), a rozhodne mam cast nainstalovanou. Pochybuji, ze nekdo bude jeste resit copyright.

Pokud se opatchuje DosBox (bohuzel jeho vyvojari odmitaji prijmout patch na emulaci tiskarny), da se skrz nej z ChiWriteru i tisknout (jinak je to problem, ma vlastni tiskove drivery a LPT uz dnes nejak neleti).

To by bylo skvele, predem diky (mam dojem, ze pro ucely recenzi jsou licence k SW docela privetive :-)

Ten je zajímavý tím, že
- měli ho předplacený TeXisté
- měl WordStarové klávesové zkratky
- měl naprosto nepřekonatelné množství uložitelných maker (až několik desítek maker v jedné sadě a možnost mít sady maker uložené na disku, v podstatě jen omezené jeho kapacitou)
Dodnes se mi po něm stýská, protože na Linuxu (o Win ani nemluvě) nic podobného tak kvalitního není.

Rad bych, ale osobne tento editor nemam, protoze s TeXem byl pro neplatici cleny dodavan QED (doufam, ze jsem se ve jmenu nespletl), ktery toho moc neumel. Vim ze CSTug pro platici cleny tento editor dodaval.

Pokud by se vsak zadarilo sehnat pro ucely recence CSED, tak neni problem.

Mimochodem - jednu chvili jsem pouzival Vim s WordStarovskymi zkratkami, kdyby byl zajem, muzu to ve .vimrc najit. Fungovalo v podstate vsechno krome permanentnich bloku.

Ještě bych připomenul textový editor Klasik. Přišel sice pozdě, ale jeho poslední verze obsahovala i tabulkový procesor a pár dalších prográmků.
Já ho testoval ve verzi asi 1.6 na 286 s 1MB RAM a fungovalo to docela solidně - několik řezů písma, kontrola pravopisu... Ta poslední verze byla asi tak na úrovni MS Works a na většinu práce by stačila i dnes.

O Klasiku a InWordu se jeste zminim, v tomto clanku jsem chtel probrat editory s GUI a neproporcionalnim pismem, az potom GUI editory s pismem proporcionalnim.

Mate pravdu v tom, ze na svou dobu to byl pekny kus SW a byl trosku mezi T602 ktery byl naprosto vsude a AmiPro popr. WinWordem 2.

InWord byl nanic.

Pokus naprogramovat 16 bitová Windows znovu v Modula2 a pod něj psát programy byl předem odsouzen k nezdaru.

... Za moc pěkný vzpomínkový článek. už jsem se bál, že jsi s tím seriálem o GUI skončil... :)

Jen si ještě vzpomínám, že Cybex Shell uměl uspat některé typy aplikací a bylo možno spustit jinou(řekl bych že malý pokus o multitasking - na Dosu nevídaná věc). Nefungovalo to však se všemi aplikacemi a dokonce nebylo ani dost dobře možné odhadnout které to v pohodě rozdýchají (tedy, alespoň mě se to nedařilo), muselo se na to systémem pokus-omyl...

Součástí MS-DOSu byl i program SHELL (v adresáři DOS), který to uměl taky. Ale málo kdo o něm věděl a neznám nikoho, kdo by ho používal. Byl to jakýsi filemanager, ale kromě toho task switchingu ne něm nebylo nic zajímavého ani praktického, takže všichni používali NC nebo XTG.

Na ten si vzpomínám, DOSShell byla taková částečně grafická napodobenina Windowsu 1, jako správce souborů sice nestál za nic, ale to přepínání programů bylo šikovné. Akorát nefungovalo u všech, hry se mu obvykle úspěšně bránily ;-) Také tam šlo nastavit něco jako rychlé spuštění, dokonce se odkazy na programy daly rozčlenit do kategorií. Ale mám pocit že to dodávali na nějaké přídavné disketě, takže v základní instalaci nebyl.

Kdysi davno na prumyslovce nam vyucujici rikal, jak je to prepinani tasku pomoci DOS Shellu skvele, ale potom jsme si odzkouseli, ze na PC AT s 2MB RAM (coz byla na svou dobu pomerne dobra konfigurace) proste prepinani T602 a Turbo Pascalu trvalo snad 5 minut a stabilita byla dost bidna, takze se nedivim, ze se to malo pouzivalo (a pravda je, ze o tom malo lidi vedelo).

Přepínání pomalé -> nesměl se užívat MS-DOS, ale ve svém době násobně lepší DR DOS od Digital Research.

Taky tam ten Dosshell byl až od verze MS DOSu 5 nebo 6 (čtyřku nepočítám, ta byla tak bídná, že jsme ji přeskočili, takže ani nevím, co všechno v ní bylo či nebylo). Ve verzi 2.11, 3.10 ani 3:30, pokud vím, dosshell ještě nebyl.