Ušetřete

Hlavní navigace

Tiled desktopy: všude samé dlaždice

Ačkoliv tiled desktopy rozhodně nepatří k výkřikům poslední módy, zabývat se jimi rozhodně smysl má. Přinášejí totiž zcela originální koncepci desktopu, kde se okna nepřekrývají, ale jsou skládána jako dlaždice vedle sebe, umožňují tagování oken a přinášejí úplně jiné pojetí virtuálních ploch.

reklama

Seriál Tiled desktopy RSS

Všechny díly seriálu

Dlaždičky?

Ačkoliv je variabilita různých desktopových prostředí a správců oken téměř nezměrná, skoro všechny mají společné koncepční základy. Ať již jste v Gnome či Openboxu, ve Windows či Mac OS X, v Haiku či Menuet OS, vždycky máte k dispozici okna s aplikacemi, které si tak nějak volně plavou na ploše. V případě vyspělejších desktopů jsou k dispozici virtuální plochy, jejichž počet i názvy jsou pevně dány aktuálním nastavením.

Výše načrtnutý koncept není sice vyloženě špatný, ale lze to udělat i jinak a třeba i lépe. Co například ta plovoucí okna? Jsou na ploše mnohdy značně neuspořádaná, překrývají se, nejsou navrchu, když bychom si to zrovna přáli, nejsou vespod, když by se nám to zrovna hodilo a tak dále. V dlaždicových desktopech tento problém mizí, překryvy oken prostě (skoro) neexistují. Obvykle první spuštěné okno zaplní automaticky celou obrazovku, s každým dalším se pak o místo na obrazovce dělí.

Nelze ovšem říci, že by tiled desktopy obecně nepodporovaly klasická, plovoucí okna. Ano, podporují je, ale používají se pouze málo, hlavně v případě různých dialogových oken.

wmii_gimp

Štvou vás spousty oken Gimpu? Mě už ne. (WMII)

Dalším důležitým rozdílem jsou virtuální plochy. Klasicky máte k dispozici určitý počet virtuálních ploch, který je dán aktuální konfigurací a měnit jej za běhu prostředí jen proto, že jste si přidali či naopak pozavírali programy související s nějakým konkrétním projektem, by nebylo příliš praktické. To samé platí o názvech virtuálních ploch, jejichž změna za chodu je též nemyslitelná. Ostatně právě proto se jmenují převážně 1 – 2 – 3 – 4 – 5, zpravidla se totiž nemá příliš velký význam zabývat jejich pojmenováváním, vzhledem k tomu, že naše požadavky je při každém sezení odlišné, než aby se to dalo postihnout v konfiguraci.

Dlaždicové desktopy si to povětšinou uvědomují a proto v nich bývá k dispozici tagování oken. Co je to tagování jistě není třeba nikomu vysvětlovat, funguje nachlup stejně jako ve Webu 2.0. Neumíte si to moc dobře spojit s desktopem? Není to těžké. Když jsem spustil grafické prostředí, otevřel jsem jabber klienta a dal mu tag „IM”. Zároveň jsem si otevřel webový prohlížeč a další terminál s Emacsem a začal jsem psát článek. Oběma oknům jsem dal tag „article”. Když už jsem měl přečlánkováno, otevřel jsem si prohlížeč PDF, dal mu tag „ebooks” a jal se relaxovat. Článek jsem ale potřeboval dokončit, tak jsem se po chvíli opět přepnul do náhledu na tag „article”. Vzhledem k tomu, že jsem ale navíc potřeboval pár věcí souvisejících se článkem konsultovat s šéfredaktorem, tak jsem jabber klientu přidal krom tagu „IM” ještě tag „article”, abych mohl zároveň psát článek i diskutovat věci s ním související. Podotýkám, že takhle funguje WMII, ne všechny tiled desktopy. Naopak lze říct, že variabilita zde je opravdu velká.

Další velkou výhodou dlaždicových desktopů je adaptace na ovládání čistě klávesnicí, což je rychlejší a mnohdy pohodlnější. S trochou nadsázky lze říci, že myš můžete s klidným svědomím uklidit do šuplíku a místo ní na stůl umístit něco užitečnějšího, jako je třeba hrnek s kávou. To samozřejmě již není specifikum tohoto zajímavého typu desktopu, téhož se dočkáte v mnohých dalších desktopových prostředích, u tiled desktopů však jde, řekl bych, ještě o něco dál, než bývá zvykem.

Takovou hrůzu v dnešní době?!

Stejně jako i na dlaždičkách může však člověk uklouznout a rozbít si ústa, může toto snadno absolvovat i v dlaždičkových desktopech. Hlavním problémem patrně je, že se špatně používají s programy s pevně danými rozměry, jako je třeba GkrellM, BMP a další, a s programy vypisující údaje na desktop (třeba Conky). Řešení prvého problému je zpravidla pouštět podobné programy v plovoucí vrstvě, druhý problém může vyřešit například volba own_window yes v souboru ~/.conkyrc. Další nevýhodou jsou návštěvy. Nejen, že nenajdou nabídku „Start”, nenajdou zde ani žádnou její obdobu, žádný normální panel, patrně se jim nepovede najít ani plochu, o nějakých ikonách nemluvě. Když jí dobrosrdečně poradíte, ať zavře to okno pomocí Ctrl+Alt+c a otevře si, co potřebuje pomocí Alt+p, bude se na vás patrně koukat velmi nevěřícně a bude-li Murphy stát při vás, můžete v nejbližší době čekat pány v bílých pláštích.

ION3

ION si poradí i s Gkrellmem.

Stručný přehled tiling WM

  • ION je velmi zajímavý window manager, který kombinuje filosofii tiled desktopu s taby. Okna se zde automaticky nedělí o místo na obrazovce, nýbrž jsou otevřena jako nový tab aktivního framu. Framy je třeba dělat manuálně, umožňuje pochopitelně jak vertikální, tak horizontální dělení.
  • WMII je jeden z rozšířenějších a pokročilejších tiled desktopů. Plně podporuje tagování. I s includovanými knihovnami pouhých se vejde na pouhých 10 000 řádek kódu (Wikipedia)
  • DWM je poměrně podobný výše zmiňovanému WMII. Není to náhodou, oba jsou totiž prací jednoho autora. Na rozdíl od WMII je však ještě minimalističtější (okolo 2000 řádek) a má méně funkcí. Nepodporuje Xineramu. Stejně jako Wmii zvládá tagování, i když to v něm funguje trochu jinak. Konfigurace probíhá přímo ve zdrojovém kódu DWM. (Wikipedia)
  • Xmonad je novinka poslední doby. První verze vyšla v březnu tohoto roku, a je to vůbec první WM napsaný v Haskellu. (Wikipedia)
  • Larswm je WM s layoutem vertikálně rozděleným na dvě oblasti, z nichž levá je zaplněna jedním oknem a na pravé straně jsou všechna zbývající okna. (Wikipedia)
  • Ratpoison byl inspirován programem Screen. Název vychází právě z onoho již uvedeného ovládání klávesnicí, při kterém onu krysu nepotřebujete. (Wikipedia)
  • StumpWM je další z tiled desktopů napsaných ve funkcionálním jazyku, tentokrát se však jedná o Common Lisp. StumpWM je následovník Ratpoisonu, s nímž sdílí i svého tvůrce. (Wikipedia)
  • TrsWM byl inspirován IONem. (Wikipedia)

Stojí za to?

Tento typ desktopových prostředí mi přijde pro pokročilejší uživatele příjemnější než klasická desktopová prostředí a myslím, že určitě není od věci některé z nich alespoň vyzkoušet. Učiníte-li tak, opravdu vřele doporučuji nezavírat nápovědu po prvním spuštění WM s tím, že „přece nejsem žádný béčko, to zmáknu”, protože je více než pravděpodobné, že v tom případě budete, stejně jako já, za chvilku shazovat Xka.

Odkazy

Poznámka autora: text má sloužit k seznámení s filozofií tiled desktopu, což však je, vzhledem k jejich velké diverzitě, dosti složitý úkol. Zdaleka ne všechny popisované charakteristiky fungují přesně popisovaným způsobem na všech tiling WM. Článek byl nejvíce ovlivněn window managery WMII a ION. 

Anketa

Znáte tiled desktopy?

       

Jakub Šťastný

Jakub Šťastný

Jakub Šťastný byl v letech 2007 až 2008 redaktorem serveru Root.cz. Mezi jeho zájmy patří Linux, programování a typografický systém TeX.

Ohodnoťte jako ve škole:
Průměrná známka 2,96

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - kde hledat, jak slova vybrat, jak optimalizovat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »

       
55 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 8. 2007 16:18

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem