TouchBook: pravý ARM netbook pro Linux

O TouchBooku (TB) bylo v českých linuxových luzích a hájích napsáno celkem dost – vzpomeňme naše oznámení, Sváťasův blog, článek v LinuxExpres. To vše se ale odehrálo zhruba před půl rokem a od té doby se o TB neobjevila prakticky žádná informace, což je vzhledem k nadšení, které po svém odhalení způsobil, velmi zvláštní. Vždyť v diskuzích zaznívaly nadšené výkřiky, že konečně toto bude ten pravý netbook pro pravého „linuxáka“, počátek ARM revoluce a možný konec Wintelu na poli netbooků. Co se tedy dělo a děje kolem vývoje TB? A dočkáme se revoluce? Na to se pokusí odpovědět tento článek/miniseriál.

Více obrázků TouchBooku

Pokud vás zajímají detailní obrázky chystaného TouchBooku, určitě si nezapomeňte prohlédnout naši speciální galerii.

„Papírové“ vlastnosti TB jsou: ARM (ARMv7) netbook, založený na SoC BeagleBoard (BB) od Texas Instruments, kolem kterého je shromážděna aktivní komunita vývojářů. K BB existuje kompletní dokumentace, díky které má dobrou podporu v linuxovém jádře, a proto je ideálním hřištěm linuxových geeků.

AlwaysInnovating (AI, výrobce TB) vzala jednu revizi BB (konkrétně B5), upravila ji, přidala některá periferní zařízení (například akcelerometr, touchscreen, baterie) a zabalila ji do netbookovského kabátu. Tím za takřka rekordní čas (necelý rok) dokázala firma se zhruba pěti zaměstnanci vytvořit svůj originální netbook s několika na dnešním přecpaném trhu výjimečnými vlastnostmi – dotykový display, 3D akcelerometr, až 15 hodin výdrž baterií, odnímatelná klávesnice (možnost z TB udělat tablet), interní USB porty pro trvale připojená zařízení bez nebezpečí jeho poškození, přepínání USB host/USB client a magnetické přichycení například na ledničku. Vývojáři z AI tím dokazují, že spojením otevřeného hardwaru s otevřeným software dokáží směle konkurovat proprietárním řešením a výrazně tím snižují náklady a čas potřebný na vývoj.

Historie

TB se dostal do povědomí po DEMO 2009, kde byla prezentována hlavně možnost oddělení displaye a dlouhá výdrž baterií. V té době však nebyl k dispozici ani funkční prototyp – pouze prázdná „krabice“ (case) a první nástřel tablet GUI. TB vzbudil zájem i u mě, a proto jsem důkladně prozkoumal stránky AI a zjistil, že v čele stojí Grégoire Gentil, Francouz žijící v Silicon Valley, osobně prezentující TB na všech videích a rozhovorech, mající velmi kladný vztah k open source (jeho posledním projektem bylo Zonboo, desktopové řešení založené na Gentoo). Hned od začátku bylo možno TB „předobjednat“ s tím, že očekávané vydání proběhne na začátku léta. Mnozí tak učinili a udělal bych to samé, pokud by nebyly akceptovány pouze objednávky v rámci USA. Čas plynul, mnoho předobjednávek bylo zadáno, ale žádné zprávy o stavu vývoje či upřesnění data vydání se neobjevovaly, na rozdíl od množících se obav, jestli celý TB není jeden velký podvod.

Naštěstí se v červnu (po opravdu dlouhých třech měsících) stránky aktualizovaly a bylo oznámeno předpokládané datum vydání v červenci a možnost mezinárodních objednávek (kde sice ve výčtu zemí ČR chyběla, ale po velmi prosebném e-mailu naštěstí přibyla). Tato zpráva však opět byla na dlouhou dobu poslední a až začátkem srpna byl TB konečně oficiálně vydán a co je neméně podstatné, komunikace s AI nabyla zcela nových rozměrů – s Bugzillou, aktivním IRC kanálem, Wiki s každodenními aktualizacemi, diskusním fórem a hlavně na všech frontách velmi aktivním Grégoirem může dnes jít AI příkladem v komunitně orientovaném vývoji.

Současnost

Spolu s oznámením vyšlo také upozornění, že není možné uspokojit všechny předobjednávky ihned (poslední by měly být odeslány koncem října) a že po softwarové stránce byl TB v rané beta fázi – což přesně odpovídá Open Source vývoji: " Release Early, Release Often". Kvůli tomu dostal každý možnost „kvalifikovat“ svoji předobjednávku, jestli je vývojář (chce dostat beta software a účastnit se vývoje), nebo si chce počkat na hotový a funkční produkt.

Bohužel mezinárodní objednávky pro vývojáře proběhnou až na konci měsíce, a proto je stav software znám pouze z IRC, fóra a Bugzilly, ze kterých je však jasně vidět, že stav systému (označovaného jako AIOS) byl těsně po vydání skutečně v „early beta“ stadiu – první bugy o nefunkčním zvuku, WiFi a klávesnici jsou toho jasným důkazem. Vývoj ale pokračuje velmi rychle kupředu, každý měsíc vycházejí minimálně 2 AIOS verze se spoustou oprav a všechny základní funkce jsou již nyní na svém místě, takže zákazníci toužící po plně funkčním zařízení by ho opravdu za měsíc měli dostat (i když podle mě ke kompletnímu doladění celé platformy ještě zhruba čtvrt roku zbývá).

Softwarová výbava

Na TB lze samozřejmě nainstalovat jakoukoli ARM distribuci. Začíná se mluvit o TBuntu, Gentoo derivát je na světě a Ångström je častou distribucí pro BB. Nejvíce práce však probíhá na předinstalovaném a pro TB vyladěném AIOS, založeném právě na Ångström distribuci a používajícím ipkg balíčkovací systém. Do systému byl přidán speciální daemon pro sledování natočení displaye a toho, zda je připojená klávesnice, díky němuž se GUI při přechodu do tablet módu změní z „klasického“ na jednodušší, prstem pohodlně ovladatelné a dle rotace tabletu se natáčející.

V základní výbavě AIOS nemůže chybět web browser, kterých má hned několik – paměťově náročný Firefox, méně náročný, avšak stále v beta fázi Fennec a velmi rychlé, nenáročné, na WebKitu založené a ne tak komplexní Mindori. O PIM aplikace je zatím nouze a stejně jako Skype či IM klient jsou v plánu na příští měsíc, kdy by měl vyjít i port OpenOffice.org, který doplní dvojici office programu – textový editor AbiWord a tabulkový procesor Gnumeric. Z multimediálních nezbytností je přítomen Mplayer i Gstreamer, oba s podporou akcelerace pomocí DSP čipu, díky němuž 720p MPEG-4 video zatíží CPU jen na pár procent. Nově také přibyl port iPhone 3D hry Crazy Tanks (Grégoireho oblíbené hry), ovládané akcelerometrem, přehrávač Hulu videí a prohlížeč e-knih s efektním obracením stránek prstem.

Budoucnost

Ještě několik dalších týdnů zůstane TB prima hračkou pro všechny dobrodružné uživatele, mající zájem podílet se na vytváření, ladění a testování nové a doufejme že progresivní platformy. Ono sice existuje hned několik ARM distribucí, ale plně funkční a vyladěné desktopové prostředí se teprve postupně vytváří – většina programů se zkompiluje, pouze část jich skutečně funguje a drobné úpravy potřebuje skoro každý program, včetně občas chybujícího compileru.

Aktuální vývoj naznačuje, že do dvou měsíců přejde systém do stavu vhodného i pro Linuxem nedotčeného uživatele či uživatelku, jakou je například Mom Of Many, těšící se na TB „přilepený“ v kuchyni na lednici, pomáhající jí s nákupy (poznámky, možnost vzít si ho do obchodu), organizací domácnosti (kalendář, úkolovník), komunikací (mail, FB, Skype) a rozptýlením po těžkém dni (3D hry s akcelerometrem). Pevně a pln optimismu doufám, že TB tento a spousty dalších náročných úkolů splní.

Poznámka na závěr: Právě v tuto chvíli je na cestě k nám jeden zbrusu nový TouchBook. Přibližně za čtrnáct dní vám přineseme pravděpodobně první reálnou recenzi na světě. Těšte se!

(Obrázky zveřejněny s laskavým svolením společnosti AlwaysInnovating.)