Názory k článku
Trendy v technologii digitálních vodoznaků

„Tak či onak, technologie digitálních vodoznaků se během let osvědčila jako skvělá metoda k digitální ochraně, komunikaci i hlídání autenticity, takže je více než zřejmé, že se s ní budeme potkávat i nadále“

WTF?! Vidno, ze autor v tejto oblasti asi prilis kodu nenapisal a opisal len take tie klasicke manazerske zvasty, ktore sice dobre zneju, ale s realitou maju pramalo spolocneho.

Jedna poznamka za vsetky – zoberte si takto „osvedcene“ vodoznaky vytvorene akoukolvek uber-cool metodou aplikovane na obrazok ci este lepsie film a prezente ho tym najprimitivnejsim filtrom, cize prevedte na jpeg resp. mpeg a hned zistite, ako je to s tou fasa identifikaciou.

Je pravda, ze v tejto oblasti prebieha rozsiahly vyskum a je v tom naliatych vela penazi (prave kvoli zaujmom roznych nahravacich a distribucnych spolocnosti), ale tvrdit, ze sa vodoznaky tak uzasne osvedcili a ze prakticky vlastne identifikacia kazdeho zakupenho videa je tu realitou cele roky, tak to je prosim uplny nezmysel.

Presne tak. Aspon trochu ucinnych vodoznaku je jak safranu a vsechny maji nekde sve omezeni. Pouzitelne to prakticky neni. To uz je lepsi treba do filmu pridat nekde viditelnou, ale tezko postrehnutelnou cast obrazu nesouci pozadovanou informaci. Takova je sice snadno znicitelna, ale nejprve ji musi utocnik najit. Ve dvaapulhodinovem filmu to nemusi byt jednoduche. Nicmene takova ochrana neni digitalni vodoznak.
Zahrnuti loga televize mezi digitalni vodoznaky je hodne odvazne.

Nepatri tento clanek nahodou na Lupu nebo Mesec?

Takovýto typ ochrany vcelku jednoduše najdete např. porovnáním dvou kopií. Navíc co to z právního hlediska znamená, když najdete na internetu kopii od „Marie Růžičkové“ a nebo mix značek od „Marie Růžičkové“ a „Vlasty Kudlánka“? Takže i když je takové dílo podepsané, tak to autora moc nespasí.

Jedinná ochrana před finanční ztrátou je (nebojme si to přiznat) DRM na úrovni řízení přehrávání.

DRM je asi tak funkcni jako ochrana u C&C4. Zase velke halo, ze mame ochranu ktera funguje a nakonec byla ilegalni verze driv nez legalni. Je to k smichu. Meli by se naucit davat za na svoje zbozi normalni ceny a ne cim komplikovanejsi ochrany ktere im obejdou i osmilete deti v Cine.

Vědomě ignorujete několik statisticky dokázaných faktů:

• cena nemá výrazný vliv (více platí „příležitost dělá zloděje“)
• zámek u dveří lze taky překonat, ale bez něj pojistku nedostanete (a věřte, že pojišťovna nebude dobrovolně v mínusu, takže ten zámek má význam)

Zajímavé, že tyhle názory má vždy někdo, kdo nikdy nic neinvestoval do filmu. Jo z cizího krev neteče, co?

Zlodeje dnes nedela prilezitost, ale cena (vychazim z toho, ze pirati jsou povazovany za zlodeje). A to co rikate platilo asi tak pred 20ti lety kdyz jeste nebyl internet tak jak ho zname dnes.
Hlaska ohledne pojisteni zase vypada jako z reklamy na pojistovnu, kde pokazde ukazuji, ze kdyz se date pojistit, tak se vam nic nestane. To je taky uplne vedle.
Hodnotim vase pohledy jako subjektivni, bez stipky globalniho mysleni.

„Příležitost dělá zloděje“ je stará známá pravda, která platila, platí a platit vždy bude. Internet tuhle lidskou vlastnost nezmění.

Reklama na pojišťovnu? Vy jste služeb pojišťovny zatím moc nevyužil, co? Máte to úplně obrácené. Pojišťovna vás nepojistí, pokud nebudete aktivně bránit škodě. Zámek je jedna možnost, lepší zámek je lepší možnost, mříže nebo pancéřované dveře ještě lepší. Podle vaší logiky jsou všechna tato opatření nanic, protože jdou překonat. Realita je ovšem jiná a pojišťovna je na tom závislá jinak by zkrachovala.

Provokujete nesmysly, to s tou pojišťovnou je krytina, aby vás neocejchovali za úplného blba.
I dnes jsem měl tisíc příležitostí krást, a stejně jsem to neudělal. Možná pro Vás je to normální – krást.

to s tou pojišťovnou je krytina, aby vás neocejchovali za úplného blba.
Můžete mi vysvětlit váš názor?

<i>I dnes jsem měl tisíc příležitostí krást, a stejně jsem to neudělal.<i>
Vždyť taky zámky nejsou kvůli vám, ale různým psychopatům, pro které to platí naprosto přesně.

Aha, takze proc vlastne vydelavaji ty CD/DVD do 100kc co jsou na stancich a dnes uz je jimi zaplneno vse a vydava se za tuhle cenu uz i XXX obsah ?
Proc tyhle firmy vydelavaji mnohem vice, nez culibrci, co prodavaji sve DVD za 1.500 a starsi za 600kc ?
Cena ma vliv, hezky to muze bit videt na kine, to se neda cajznout … a kdyz cena vzroste, tak lide prestavaji chodit do kina … tedy ne zadni pirati a ze se na to radeji podivaji doma … ale cena listu, 30min reklam a predrazeny pokorn & cola dela ty propady … a cim bohatsi mesto, tim mensi problem ;-))
Tedy kdyby se nepiratilo a DVD stalo 600kc, tak ten film ani nikdo moc neuvidi … jinak ta cena je opravdu stejna, jak rodina do kina … s blbostma kolem i vyssi … 4 clenove na novy film … 1000kc no problem.
Ale kdyz to v USA stoji mene ? … ja nevedel, ze v Cine a CR je jsme tak bohati a vydelavame o tolik vice nez lide v USA …

U autorského díla lze těžko hovořit o předražení. Vždy se najde někdo, pro koho to bude drahé.

Vydělávají CD/DVD do 100Kč i nad 400Kč. A v obou skupinách bude něco, co nevydělává.

Když chtěl ode mne někdo něco okopírovat, tak se mě nikdy neptal, za kolik jsem to koupil.

DVD za 1500??

Bohužel, je to tak. Například nové herní AAA tituly se u nás pohybují při uvedení na trh v rozmezí 1200 – 1600 Kč pro PC. Na konzole je to ještě o něco více. Aspoň že je možné už kde co koupit jen digitálně, stáhnout a neplatit za drahé krabicové verze.

Nadruhou stranu krabicovou verzi lze legálně prodat dál, když přestane bavit, což s elektronickou legálně nelze.

Cena má poměrně značný vliv, nižší cena snižuje pirátství (ale nekonverguje to k nule)
Mícháte fyzický svět, kde krádež znamená ztrátu originálu, a digitální, kde „krádež“ je dokonalá kopie. Navíc pokud zloděje (což je vlastně licencovaný uživatel, který sdílí) vpustíte až k lupu (což ale musíte, jinak porušíte Autorský zákon), bude pro něj překonání vašeho zabezpečení při cestě zpět (DRM) mnohem jednodušší, než kdyby se snažil dovnitř. Defective by design ;)

Jediné, co tvrdím je, že když u mne někdo uvidí DVD, tak ho bude chtít okopírovat, byť by stálo 30Kč. To je prostě fakt.

To neni fakt ale totalni hloupost. Ten kdo by to chtel okopirovat by musel zaplatit pulku te ceny jenom za prazdne medium a to by radsi koupil original.

Můžete to brát tak, že lidé, často dělají hlouposti. Ale většinou jde o nepochopení veškerých aspektů jejich situace.

Blbost je to co pisete, lidi kdyz jsou ted DVD po 50kc je nekopiruji, ale kupuji. Predtim kdyz byli DVD za 500 a vice je nekupoval skoro nikdo.
A tech par pubertaku co je kopiruji i ted by je nekopupla ani za 1kc bo je pro ne strata casu jit nekam hledat obchod, ty ho chcou hned. Jinak receno, temto lidem by museli nabizet stazeni 25 kc film a nekopirovali by taky…

U neinteraktivniho obsahu je jedina spolehliva ochrana obsah bud nevytvorit nebo nikomu neprehrat.
U her by stacilo udelat „DRM“ spravne a nesla by prolomit bez zhorseni kvality obsahu, ale tenhle princip kupodivu zatim porad nikdo nepouziva (a nejde ani pouzit uplne v kazde hre) a vsichni se soustredi jenom na ruzne „zamky a klice“, co jde obvykle pri spatnem provedeni prolomit za par hodin/dnu, pri spravnem provedeni za par tydnu.

Jediná neprolomitelná ochrana je nutnost připojení k serveru.

Ty jsi urcite nehral piratske verze her Assasins Creed 2 a Command & Conquer 4 ktere vyzaduji pripojeni na server. Bohuzel uz neumi pochopit, ze ten servr ktery jim odpovida, je ten samy pocitac na kterem hra bezi.

Jediná neprolomitelná ochrana je, pokud se ta hra spouští na serveru. Jinak podvrhnout hře vlastní server je hračka.

Je to hracka stejne jako simulovat servr na kterem se spousti hra. Nejlepsi zpusob jak zamezit sw kradezim je open source. Nemuzete totiz ukrast neco co je zdarma a pro vsechny.

Jak budete simulovat server, kde se spouští hra, když nemáte (a ani nezískáte) binárku té hry?

Bud vubec nerozumite tomu k cemu se vyjadrujete, nebo jste to napsal tak laxne, ze to vypada prave jako jeden z tech spatnych zpusobu „zamku a klice“ o kterem jsem psal. Nebo jste aktualni herni vyvojar, tim by se lecos vysvetlovalo (pun intended).

Komu něco říká frekvenční spektrum (střední škola), tomu je jasné, že máš co dohánět.

Ano. Leccos lze najit pomoci frekvencni analyzy. A leccos ne.

to byla narážka na ty „jeho“ filtry, kterými tak odstraní/změní vyšší harmonické a to ještě jen z 2D obrazu.

přesto dokáží zpětně určit konkrétního uživatele, který tuto skladbu koupil na webu a poté nelegálně rozšířil.
To bohužel nelze. Myslím, že v tomto případě, narozdíl od jiných, by nemělo být za určitých okolností problém přesvědčit soudce, že dílo bylo šířeno bez vědomí kupujícího.

Ta metoda, co je v článku popsaná jako nová a výborná je ve skutečnosti stará a má mouchy. Funguje to tak, že si spočítáte z pixelů nějaký hash, který bude reagovat na změny byť jediného pixelu. Něco podobného, na binární úrovni, všichni známe a běžně používáme. Prostě máte soubor (obrázek) a k němu kontrolní hash. Pak někoho napadlo, že je nepohodlné mít vlastně soubory dva, že se hash může zatoulat a že by tedy vlastně bylo dobré, kdyby hash byl přímo v tom obrázku. Zkoušelo se to s pomocí metadat, ale ty je možná změnit a zamést tak stopy. Mnohem lépe fungovala metoda, kdy hash do obrázku „zakódujete“ pomocí neznámého algoritmu. Vy si pak můžete z obrázku ten hash vytáhnout (znáte algoritmus) a ověřit si, že sedí. Jenže jak článek zmiňuje, tím uložením hashe do obrázku ho poškodíte. No a tak se přišlo s tím, že se k obrázku vygeneruje hash, připraví se zakódování hashe do obrázku tajným algoritmem, zjistí se, které pixely tím budou poškozeny a připraví se „instrukce pro opravu“, které se uloží do metadat (jejich zahozením útočník nic nezíská, hash je v obrázku a metadata jsou jen a pouze k opravě). S pomocí instrukcí z metadat je tak možné vrátit obrázek do původního stavu. Jenže ty instrukce jsou stavěné tak, že vám neumožní vytáhnout z obrázku hash a i kdyby ano, bez znalosti kódovacího algoritmu beztak žádný pozměněný obrázek nepodstrčíte. Jen bych ještě upřesnil, že „tajný algoritmus“ ve skutečnosti nebývá tajný, ale využívá tajný klíč, ve velké oblibě jsou asymetrické (každý si dokáže obrázek ověřit a zrestaurovat, ale nikdo ho neumí podstrčit). Jedná se o desítky let starý postup, takže buď pánové objevili kolo, nebo se ve skutečnosti chlubí jen novým algoritmem, nikoliv metodou značení obrázků.

+1, děkuji za komentář, ze kterého jsem moudřejší než ze článku.

Bingo! Odkazovany clanek je jen pro predplatitele, ale abstrakt je volne dostupny:
This paper presents a novel reversible watermarking scheme based on histogram modification for the authentication of military images. The Hash Message Authentication Code (HMAC) of the image is computed and embedded into the image for authentication. Based on a criterion, the distinct pixel values with Non-Zero Frequencies of the histogram are selected for embedding watermark bits and the preferred pixel values are stored as a key. This key is used for both the watermark extraction and the original image restoration. The bits of extracted HMAC from the marked image and HMAC of the restored image are compared for authentication.
Je to vicemene tak jak rikas, nasel jsem starsi clanky na podobne tema, odlisnost bude asi jen v tom algoritmu… Jde asi je o dobre PR a o to jak dostat svuj vyzkum do „vedeckych bulvaru“, jako je ten, ze ktereho byl clanek na Rootu prelozen…

ale našel jsem jen dva odstavce blábolů…