Názory k článku
Třicet let historie Apple (první část)

>> podporovaly více nejrůznějších platform než leckterá verze BSD dneška a naprostá většina Linuxových distribucí

Are U sure?

myslím, že není ...

Pokud vím tak to byly procesory

i386, MIPS, PPC a Alpha ...

a to je celkem málo ne ?

Taky bych rekl, ze byly ctyri, pozdeji dve a dnes jen jedna.

Ale je mozne, ze vzhledem k poctu Linuxovych distribuci jich bude vetsina (podle poctu distribuci, ne poctu uzivatelu) podporovat mene jak ctyri platformy. A vzhledem k poctu verzi BSD je mozne totez :-)

Pokud vim tak koupit s nejakou podporou se to dalo jen na Digital/Alpha.

Michal Kára má pravdu. Na první přečtení to je trošku zmatečné, ale ve své podstatě je to pravdivý výrok.

Windows NT, pokud si správně vzpomínám, podporovaly i386, Alpha, MIPS, PPC, SPARC a ještě jeden obskurní procesor, na který si nemůžu vzpomenout... myslím ale že těch architektur rozhodně bylo šest. Pokud někdo máte přesnější informace, rád se nechám poučit. ;)

Autor

Windows NT 3.1 ran on Intel IA-32 x86, DEC Alpha, and MIPS R4000 processors. Windows NT 3.51 added support for PowerPC processors. Intergraph Corporation ported Windows NT to its Clipper architecture and later SPARC, but neither version was sold to the public. Windows NT 4.0 was the last major release to support Alpha, MIPS, or PowerPC, though development of Windows 2000 for Alpha continued until 1999, when Compaq stopped support for Windows NT on that architecture. Only two of the Windows NT 4.0 variants (IA-32 and Alpha) have a full set of service packs available. All of the other ports done by 3rd parties (Motorola, Intergraph, etc.) have few, if any, publicly available updates.

Windows XP 64-Bit, Windows Server 2003 Enterprise, and Windows Server 2003 Datacenter support Intel's IA-64 processors. As of April 25, 2005 Microsoft had released four editions for "x64" (AMD64 or EM64T): Windows XP Professional x64 Edition, Windows Server 2003 Standard x64 Edition, Windows Server 2003 Enterprise x64 Edition, and Windows Server 2003 Datacenter x64 Edition.

The Xbox uses a heavily modified and stripped down Windows 2000 kernel. This kernel was heavily modified again for the Xbox 360 which runs on PowerPC. This version is not for separate sale, and little is known about it.

http://en.wikipedia.org/wiki/Windows_NT

No připadá mi to puvodní prohlášení jako PR Microsoftu. Pěkně to vypadá, ale když se půjde za skutečnou opravdovostí a použitelností, tak je to dost bída. Distribuce mě až tak moc nezajímají a current Linux GIT má přímo v sobě podporu pro 25 atchitektur. Je pravda, že m68k je zvojeno pro no-MMU variantu, ARM má i verzi pro ARM26, PPC a Sparc je dvakrát pro 32 a 64 bit variantu (i když kdyby to uměly NT tak by si port také započítaly dvakrát). Takže spodní odhad je 21 architektur v jádře. Souhlasím s tím, že distribuce jsou většinou specializované a že uCLinux na H8S bez MMU není typický desktopový systém.

Na článku mě mrzí, že nejsou uvedeny typy CPU, velikosti pamětí, frekvence a rozlišení a hloubka obrazovky. Bylo by to poučné pro srovnání, jak dokonalý look-and-feel dokázali na začátku udělat s relativně slabým HW. Zároveň by bylo dobré zmínit, že verze na m68k a výše nepoužívaly segmenty a offsety a tím systém nikdy nepotřeboval berličky typu DPMI, WIN32S a extenderů. Zajímaly by mě také praktické zkušenosti s přenositelností programů mezi verzemi systému.

Posledně jsem si s Aplem hrál někdy okolo roku 93. A přesto, že to byl kousek již řadu let starý, tak byl opravdu uživatelsky přítulný.

Ja si s nima hraju doted ...

Porad jsem u vytrzeni, co vsechno se da delat na 10MB pameti s 30MHz CPU ...

No rozhodne je fakt, ze NT4 na Alphe 500MHz jsou pouzitelny system...

To byly i na HP Pentiu 75 s 32 MB RAM (az do SP2, s SP4 uz tak moc pouzitelne nejsou)

Troufam si tvrdit, ze za uspechem PC stala z velke casti i jeho otevrena architektura. Takovy predchudce OpenSource v HW :-)

Pokiaľ viem, otvorená architektúra nebola súčasťou plánu. K "otvoreniu" došlo až potom, ako Compaq vyrobil prvý klon PC - Compaq Portable.

To je (mozna) pravda - ale IBM si nic z architektury (krome BIOSu) nepatentovala, takze to minimalne pasivne umoznila. Krom toho fakt, jestli to bylo planovane, nema vliv na to, jak moc to k rozsireni prispelo ;-)

Kazdopadne otevrena platforma, kde kazdy mohl prijit a zacit ji vyrabet, eventuelne vylepsit (v ramci kompatibility) vyhrala nad proprietarni uzavrenou platformou MACu (a jinych), byt z ciste technickeho hlediska mohla byt dokonalejsi.

Tady bych byl trošku opatrný, IBM vlastní snad nejvíc patentů ze všech IT firem. Troufal bych si tvrdit, že mají zapantentované kdeco.

Moc pěkný článek, už se těším na další díl. Kdyby už nebyl celý pravděpodobně napsaný, tak bych se přimluvil za větší obsáhlost a více podrobností. Taky by možná neškodily odkazy na ty reklamy apple a další materiály jako třeba obrázky těch počítačů a verzí apple os (na webu určitě jsou, ale jsem líný je hledat). Ačkoliv Apple nepoužívám a do budoucna o tom ani moc neuvažuji (i když kdo ví...), celkem mě dění kolem těchto počítačů zajímá, takže bez obav pište a publikujte :-)

Souhlasím, moc hezký článek. Koupil jsem si před půl rokem jedno jablko s OS X a nelituji :-).

zacatky, anglicky: http://www.folklore.org/index.py

dokonala sbirka :)

Zrovna MaLer ma odkazy na ta graficka prostredi (www.maler.cz).

http://www.apple-history.com/

...obzvlast blize k pocatkum, kdyz porovnam deni s filmem "Pirati ze Sillicon Walley" a par dalsimi dokumenty, tak bych rekl, ze autor vynechal dost podstatneho. Treba podrobnosti kolem toho, jak Apple prisel ke grafickemu prostredi, jak Gates de Bill prisel k woknum (byl mj. zamestnancem Apple), nebo jak a proc spolecnost opustil Steve Wozniak. Mirne nesrovnalosti take jsou v tom kdo kdy kam odstoupil/prestoupil a pod...

Pár detailů jsem vynechal celkem záměrně - článek totiž začínal nabírat celkem olbřímí velikosti. Nicméně zrovna zmíněný film bych nebral příliš jako bernou minci... Jak už to tak u historických filmů bývá, je lehce dramatizovaný :)

...vidite, nektere uzivatele v tom jasno nemaji :)

mno... vzhledem k tomu, ze apple byl zalozen roku 1977 a microsoft v roce 1975, dovolil bych si pochybovat o tom, ze bill gates mel s applem nekdy spolecneho vic, nez to, ze microsoft nejdriv tak "trochu" inspiroval mac osem a pak na mac os prodaval office a internet explorer...

Pokud vás zajímá, jak na tom byly první Apply s grafikou (grafické režimy, možnosti atd.), mrkněte se na http://www.root.cz/clanky/graficke-karty-a-graficke-akceleratory-7/ a potom také na http://www.root.cz/clanky/graficke-karty-a-graficke-akceleratory-8/ (tady už začíná pravé GUI).

Na stránce pod prvním odkazem je také dřevěný Apple I - dnes již světová rarita.

Řekl bych, že napsat něco dopodrobna o těch třiceti letech, je spíš na knihu, než na sérii článků, ona je ta historie docela dost bohatá na události. Zhuštěná podoba vede k tomu, že vždy se něco nepodstatného vynechá, přičemž každý považuje trochu něco jiného za podstatné. Před dvěmi lety jsem dal dohromady CD-ROM "Apple Macintosh 1984-2004", v podstatě dnes, když už není tak úplně aktuální (dva roky v IT jsou celkem doba), tak je volně ke stažení na mých stránkách jako disk image pro Mac, nebo bez videí v podstatě datově zmenšené podobě jako pdf:
http://www.asu.cas/~sula

Správný link: http://www.asu.cas.cz/~sula/

Jo, správně, díky za opravu, před chvílí jsem vstával.

V praktickem dusledku mely Windows 3.0 stejnou ochranu pameti jako System 7, tj. zadnou. Poradna ochrana pameti se mezi lidi s Windows dostala az s WinXP (vetsina paranu, lidi co neco datlovali doma do wordu nebo proste vetsina lidi co si koupila pocitac nekde v obchode nic z rady NT nepouzivala, protoze tam byly problemy s kompatibilitou a Windows rady 9x taky zcela memory protection nevychytaly).

Ano, oblíbené hlášení Win 9x v modrém poli...

Autor mel na mysli chraneny rezim procesoru x86, to je neco jineho.

V tom případě to je srovnávání hrušek s jabky.

Ono vazne asi byl myslen chraneny rezim x86, protoze v realnem modu (to je ten druhy) je kazdy procesor x86 schopen naadresovat pouze 1MB pameti

Kupodivu nemáte pravdu :-). Ale je je pravda že je to nedokumentovaná prasárna.

Myslite skok do protectu, nastaveni deskriptoru a (podle Intelu nemozny) navrat zpet do realu? Nojo, to byly casy, kdy mezi programem a CPU nebyl zadny OS :-)

IMHO ta prasarna dokumentovana byla, akorat z podstaty veci se jednalo o dokumentaci k radici klavesnice :)

Máte pravdu v tom, že se používal tento trik (řadič klávesnice na požádání provedl RESET CPU, v BIOSu se pak pomocí speciálního záznamu v CMOS se pak tento stav odlišil od skutečného resetování a program běžel dál, dik proběhlému resetu ovšem v reálném modu).


V CPU i386 se dalo toto (vypnutí chráněného režimu) udělat i pomocí speciální instrukce.

Ale pozor - dalo se to vypnout i na 286 bez nutnosti spolupráce vnějšího HW (jen čistě programově) a navíc byl tento způsob (údajně) asi 100x rychlejší než výše popisovaný postup s řadičem klávesnice.

Přesněji 1114096 B (1088 kiB), protože se dá povolit "přetečení" ve sčítačce adresy, takže po nastavení segmentového registru na 0xFFFF je poslední adresovatelná buňka na zdrese FFFF:FFFF, což je :

0xFFFF0 + 0xFFFF = 0x10FFEF

Těch 64 kiB navíc se pak využívalo v DOSu (nahrávalo se tám jádro OS) příkazem DOS=HIGH v config.sys.

pro nedockavce :-)

souvisla historie je zde: http://www.tlp.cz/apple-historie/historie1.html
pripadne cele stranky zde: http://www.tlp.cz/apple-historie/

Moc krásný článek - díky! :o)
Jinak doporučuju film Piráti ze Silikon Valley, který o historii Apple vypráví :)

Piráti jsou pěkný film, ale upozorňuji čtenáře: neberte ho moc vážně... Má se to s ním asi jako se Šifrou mistra Leonarda - míchá pravdu s mýtem a absolutní fabulací a jde spíš o pohádku, než o historický film :)

Mac je maximálně pro grafiky a ještě k tomu jen pro ty přihřátý. Jinak na něj není žádný normální a použitený software ani hry. Něco o tom vím, jsou to vyhozené peníze…

P.S.: Kdo nechce vypadat jako buzna a chce vyzkoušet MacOS LeoPRD, ať si koupi normálního booka, nebo klasiku počítač a nainstaluje si ho tam. Ale pozor! Je to neintuitivní, pomalé, unifikované. Varoval jsem Vás…