Hlavní navigace

Triky pro začátečníky (7)

8. 9. 2000
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Posledně jsem vám slíbil popis užitečných příkazů at a cron. Kromě nich se ještě zaměřím na vynikající souborový manažer Midnight Commander. Díky němu je práce v příkazové řádce hračkou.

Jelikož se množí diskuse nad cílovou skupinou tohoto seriálu, měl bych ji asi přesně určit. Snažím se podávat rady a informace těm uživatelům Linuxu, kteří si s ním již pár týdnů hrají. Triky jim mají poskytnout vědomosti, jak efektivně a naplno používat náš oblíbený operační systém.

Cron i at mají podobný účel: neinteraktivní spouštění příkazů. Zatímco at je vhodný pro jednorázové akce, cron je určen pro periodické akce. Oba pro svou činnost potřebují démona, který běží na pozadí. Příkaz ps fax | grep „\(atd \| crond)“ | grep -v grep vám zjistí, zda jsou tito démoni spuštěni. Pokud ne, budete je muset spustit: /etc/rc.d/init­.d/crond start a /etc/rc.d/init­.d/atd start (platí pro RedHat & co.).

Začněme příkazem at. Jeho parametrem je čas, kdy se má později určený příkaz vykonat. Formát je docela benevolentní a vaší fantazii se meze nekladou. Viz následující příkazy: at noon (v poledne), at 14:30 + 3 days (za tři dny o půl třetí odpoledne), at now + 10 minutes (za deset minut), at 3 AM tomorrow (zítra ve tři ráno) nebo at 0:0 1/1/01, které spustí příkaz na Nový rok.

Pokud jste parametrem -f neurčili soubor, ze kterého má at přečíst příkazy, objeví se výzva at> a musíte tyto příkazy zadat na standardním vstupu. Nic těžkého, prostě je napíšete, jako byste byli v shellu a až skončíte, stisknete jako obvykle Ctrl-d. Ovšem pozor, používejte pouze příkazy, které nevyžadují interaktivní ovládání. Vhodným příkladem jsou shellovské skripty, wget či lynx –dump. Výstup z příkazu bude zachycen a odeslán na váš místní email. Osobně tento příkaz používám pro stahování velkých souborů v noci či o víkendech, možností je ale nekonečně mnoho. Zkuste se podělit o vaše použití v diskusi. Více informací najdete v manuálových stránkách příkazů at, atq, atrm a batch.

Dobrou pomůckou každého administrátora je cron. Díky němu si můžete zautomatizovat mnoho činností, například kontrolu integrity databáze, zálohování, promazání adresáře /tmp či kontrolu, zda nemáte na serveru škodnou. Použití cronu je poměrně jednoduché. Příkazem crontab -e začnete editovat své nastavení v přednastaveném textovém editoru. Nováčci asi zažijí šok, protože tímto editorem je obvykle vi. Proto je dobré v souboru .bash_profile nastavit proměnnou EDITOR na něco, co umíte ovládat. Například pico, joe a podobně. Uděláte to takto:
EDITOR=pico
export EDITOR
a restartujete shell.

Spusťte tedy crontab -e. Pravděpodobně uvidíte prázdný soubor. Takže jej začněme plnit. Každý příkaz pro cron má pevnou strukturu a dá se rozdělit do šesti sloupců. První sloupec určuje minutu(y), kdy se má příkaz vykonat. Druhý hodiny, třetí dny, čtvrtý měsíce a pátý den v týdnu. Zbytek řádků určuje příkaz, který se má vykonat. Každý sloupeček je od sebe oddělen nejméně jednou mezerou. Hodnotou sloupečku je číslo, rozsah čísel, seznam čísel či hvězdička, která zastupuje všechny platné hodnoty. Praktický příklad vše ozřejmí:
10 14 * * 1–5 echo „Za chvili padla“ Tento příkaz se vykoná v pracovní dny vždy ve 14:10. Vypíše na standardní výstup nějaký text, který vám bude zaslán emailem. Pokud vás cron zaujal, přečtěte si manuálovou stránku man 5 crontab (v systému jsou dvě manuálové stránky se stejným názvem, ta pětka určuje sekci, ve které ji chcete hledat).

Mám pro vás ještě jedno uplatnění cronu. Kdysi jsem konfiguroval v jedné firmě Linux jako poštovní server připojený do Internetu modemem. Dostal jsem časový rozvrh, kdy se má vyměnit pošta. Sestavil jsem si skript a ten jsem přesně podle rozvrhu vložil do cronu. Skript vytočil modem, stáhl přes UUCP poštu pro celou doménu, odeslal dopisy z místní sítě a zavěsil. Jednoduché, že?

V předchozích číslech jsem vám zatajoval existenci vynikajícího manažera souborů Midnight Commander. Dnes to tedy napravím. MC spustíte příkazem mc. Objeví se vám prostředí nápadně podobné dosovskému Norton Commanderu, tedy modré pozadí, menu nahoře, lišta s příkazy dole a mezitím dva panely obsahující soubory. MC se ovládá buď klávesnicí nebo myší (pokud je dobře nastavena). Klávesové zkratky jsou přejaty z NC, takže F1 je nápověda, F2 uživatelské menu, F3 interní (hexa) prohlížeč souborů, F4 editor, F5 kopírování, F6 přesouvání/přej­menování, F7 vytváří adresáře, F8 maže soubory či adresáře, F9 rozbalí hlavní menu a konečně F10 ukončí práci s manažerem.

UX DAy - tip 2

Midnight má spoustu nastavení, zvláště vám doporučuji nastavit Lynx-like motion (pohyb) v Nastavení/Kon­figurace. Pak šipka vlevo vás okamžitě přenese o adresář výš a šipka vpravo otevře adresář, na kterém je kurzor. Nezdá se to, ale je to skvělá vlastnost, která vám ušetří spoustu času a úhozů na klávesnici. Dále si nastavte v Nastavení/7/8bi­tů display plných osm bitů na vstupu i výstupu. Důvodem je správné zobrazování a vkládání českých znaků. MC má v sobě integrován virtuální souborový systém, který dokáže pracovat s archivy (zip, arj, rpm), jako by to byly normální adresáře. Podobně zvládá i ftp. V Nastavení/Vir­tuální FS můžete určit, po kolika sekundách se má obsah VFS smazat, heslo pro anonymní ftp přístup a také adresu proxy serveru, pokud za nějakým jste.

Příště se podíváme na některé zajímavé příkazy MC, integrovaný shell a pokud vyjde prostor, tak i na instalaci programů ze zdrojových textů. Mimochodem, už jsem konečně napsal článek o kompresi pod Linuxem, najdete jej na LinuxWorldu.

Byl pro vás článek přínosný?