Hlavní navigace

Trisquel 7: svobodné Ubuntu překvapuje

7. 11. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Linuxových distribucí existují snad tisíce, ale těch stoprocentně svobodných je jako šafránu. Už jen proto, že i v linuxovém jádře se nachází pár binárních blobů. Za pozornost stojí distribuce Trisquel, která vychází z Ubuntu a chce oslovit všechny. Jak se používá a co z uzavřeného světa v ní chybí?

Co si pod pojmem svobodná distribuce představit? Jedná se o takové distribuce, které jsou složeny výhradně ze svobodného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem. Free Software Foundation takové distribuce monitoruje a ty, které tento požadavek splňují, odmění doporučením. Momentálně se jím může pochlubit deset distribucí (z toho dvě pro embedded zařízení), přičemž o většině z nich jste nejspíš nikdy neslyšeli. Většinou se jedná o exotické kousky pro pokročilé uživatele.

Trisquel je spolu s gNewSense výjimkou. Už jen podle toho, že staví na Ubuntu, je zřejmé, že chce zaujmout širokou škálu uživatelů. Jedná se o poměrně zaběhnutý projekt, distribuce více či méně pravidelně vychází už téměř osm let. 3. listopadu 2014 byla vydána sedmá verze zvaná Belenos, jejímž základem je Ubuntu 14.04 s podporou prodlouženou na pět let. Trisquel však nepoužívá rozhraní Unity, ale mnohem konzervativnější prostředí založené fallback módu GNOME 3, který napodobuje druhou generaci GNOME.

Svoboda a omezení

Proč vlastně chtít svobodný systém? Důvody mohou být filosofické i čistě praktické. Existuje část uživatelů, kteří se sdružují zejména kolem hnutí GNU a svoboda softwaru je pro ně hlavním principem. Pokud ji daný software nevyznává, neměli bychom ho podporovat tím, že ho budeme používat. Z praktického hlediska jde o možnost software libovolně upravovat (méně časté) a zejména ho kontrolovat. Ze zdrojových kódů lze zjistit, co vše program provádí. Proprietární software takto ohlídat nejde.

Pokud tedy chcete používat stoprocentně svobodný systém, budete si muset vystačit s open-source ovladači grafických karet. Ty fungují, ale oproti těm proprietárním ve výkonu ztrácí. Stejně tak je uzavřená drtivá většina her. Takže pokud máte rádi velké počítačové hry, se svobodným systémem se můžete rozloučit.

Trisquel stejně jako ostatní svobodné distribuce, používá Linux-libre, linuxové jádro zbavené do různé míry uzavřených částí. Jsou to například různé binární bloby (firmware a ovladače), ale i části s veřejným zdrojovým kódem, jejichž licence však neumožňuje úpravy a redistribuci. S proprietárním firmwarem se nejčastěji setkáváme u síťových karet, které v Trisquelu nemusí fungovat. Většinu z nich lze naštěstí díky komunitním alternativám rozběhnout. Chce to ale hledat a dost možná spokojit se s horší spolehlivostí.

U multimediálních kodeků je situace poněkud odlišná, ačkoliv bývá často řazena do stejné škatulky s proprietárními ovladači. Zde je problém v tom, že multimediální formáty mnohdy bývají chráněny softwarovými patenty. Svobodné knihovny pro dekódování takových formátů existují a jsou široce užívané, otázkou je, zda je do distribuce zařadit. Ve Spojených státech, kde je legislativa ohledně softwarových patentů přísná, se to nedoporučuje. Naopak v Evropě se to obvykle neřeší. Trisquel původem ze Španělska tedy svobodné kodeky obsahuje a přehraje všechny rozšířené formáty.

Video běží!

Prostředí překvapilo

Trisquel je k dispozici ve třech edicích: standardní (prostředí GNOME, 1,5 GB), minimalistické (prostředí LXDE, méně softwaru 600 MB) a výukové (prostředí Sugar). Dále se budeme věnovat první z nich. Instalace kopíruje Ubuntu a je velmi snadná.

Nemilé je, že provádí i věc, na kterou uživatel není upozorněn. Pokud máte na disku ještě další operační systémy, nastaví vám pro ně v GRUBu náhodné heslo, bez kterého systém nelze nabootovat. Heslo naleznete v souboru /etc/grub.d/01_PASSWORD. Dva příslušné řádky také můžete úplně smazat nebo zakomentovat, aby GRUB heslo nevyžadoval. Řešení je snadné, ale takové chování může kdekoho vyděsit.

Když jsem se doslechl, že Trisquel používá prostředí GNOME s upraveným rozhraním fallback, jehož vývoj už byl navíc ukončen, očekával jsem nějaký slepenec. Opak je pravdou. Prostředí působí celistvě a svěže a přitom si zachovává tradiční rozvržení, na které mnozí nedají dopustit. Pokud máte rádi GNOME 2, Xfce nebo LXDE, budete spokojeni. Úpravy se týkají zejména panelu a nabídky aplikací, nastavení apod. je stejné jako v Ubuntu. Oproti Ubuntu ale chybí například Centrum softwaru, to zde zastupuje klasická nabídka pro přidání programů. Ta obsahuje pouze část softwaru, ale takový výběr určitě není na škodu.

Základní programová výbava je až na pár výjimek také stejná, neboť drtivá většina softwaru v distribucích je svobodná. Navíc Trisquel nabízí třeba Electrum, klienta pro Bitcoin. Výchozím webovým prohlížečem je Abrowser, což ale není nic jiného než trochu poupravený Firefox. Vyhledávač Google v něm nahradil DuckDuckGo, který se dušuje, že o uživatelích nesbírá žádné informace, což by uživatelé distribuce mohli ocenit.

Electrum: hurá na bitcoiny

Co se vám vybaví, když se řekne nutné proprietární zlo? Pravděpodobně Flash. Ten v Trisquelu pochopitelně chybí. Dnes už to naštěstí není takový problém, neboť videoservery i prohlížečové přehrávače houfně přecházejí na HTML5. Pokud byste Flash přece jen potřebovali, je k dispozici svobodná implmentace Gnash. Řešení to samozřejmě není dokonalé. Někdy pomůže s přehráním flashového videa, jindy se nezmůže na nic. Rozhodně nepočítejte s tím, že zvládne třeba flashové hry. Vývoj Gnash byl navíc de facto ukončen, a tak vám spíš doporučím zvykat si bez Flashe.

Záleží na štěstí

Trisquel mě poměrně překvapil. Upřímně jsem očekával spíš takový underground, kde spousta věcí nebude fungovat. Nakonec mi ale kromě Flashe vlastně nic nechybělo. Z hlediska podpory hardwaru jsem měl očividně štěstí a vše mi fungovalo stejně dobře jako v Ubuntu. Každý takové štěstí ale mít nebude a začátky s distribucí pro něj budou trnitější. A grafické ovladače? Za oficiálními samozřejmě zaostávají, ale na akceleraci desktopu bez problémů stačí.

UX DAy - tip 2

Trisquel je poctivá distribuce s několika omezeními, které vyřazení uzavřeného kódu přináší. Nejsem si ale jistý, jak velká je její cílová skupina. Obávám se, že běžným uživatelům na otevřeném kódu tolik nesejde a jde jim hlavně o to, aby vše fungovalo tak, jak má. No a pokročilejší zase mohou zvolit jinou svobodnou distribuci nebo si sami pohlídat složení té své. To by možná vysvětlovalo, proč distribuce ani po téměř osmi letech existence nezažila větší rozmach.

Pokud ale z jakéhokoliv důvodu budete svobodnou distribuci potřebovat, Trisquel je dobrá volba. Nesmíme zapomenout ani velkou výhodu, kterou je pětiletá podpora. Jednou systém nastavíte a dál už se nemusíte starat. Trisquel také budiž důkazem, že už si open source vystačí sám. Sem tam se sice absence proprietárních částí projeví, ale není to otázka života a smrti.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Bývalý redaktor serveru Root.cz, dnes produktový manažer a konzultant se zaměřením na Bitcoin a kryptoměny.