Ubuntu 9.10 Karmic Koala: vačnatec ladí k dokonalosti

Úvod

V posledních měsících se ve spojitosti se softwarem mluví o slovech evoluce a revoluce. Od KDE 4 jsme dlouho žádné revoluční kroky neviděli. U KDE to nebylo zrovna bez bolesti, takže je to možná dobře. Cestou evoluce, neboli vyladění stávajícího stavu se vydává v open-source světě většina programů. Nedávno to byl Firefox, bylo to i Ubuntu 9.04 a nyní to je 9.10. V porovnání s některými jinými systémy, které se snaží křečovitě měnit všechno, na co jsou uživatelé zvyklí, se Ubuntu v několika posledních vydání drží vcelku při zemi.
Čtěte článek Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope startuje o 40 % rychleji.

Ubuntu 9.10 testuji přibližně měsíc a v tomto článku přináším veškeré postřehy a přehled toho nejzásadnějšího.

Tentokrát jsem se rozhodl nezvolit nástroje pro upgrade, a to z jednoduchého důvodu. Za ten půl rok jsem si Ubuntu 9.04 zahltil nejrůznějšími zbytečnými balíky natolik, že jsem si řekl, že začnu na zelené louce. Ubuntu jsem používal před asi dvěma lety, pak jsem si dal pauzu a nasadil Archlinux a Gentoo. Když se začalo hrnout pořád víc a víc práce, tak jsem opět přesedlal na Ubuntu, konkrétně na 9.04. Během používání 9.04 jsem se usadil na skupině programů, které jsou většinou v Ubuntu nainstalované ve výchozím stavu v kombinaci s několika nevýchozími jako mplayer nebo inkscape. S vydáním bety jsem moc neváhal a obětoval funkční systém na Eeečku, abych si mohl všechny novinky patřičně otestovat. V té době ještě všechno nebylo hotové. Např. vzhled GDM ještě nebyl kompletní, což se změnilo několik dní poté.

Hned od začátku bylo Ubuntu 9.10 beta vcelku stabilní. Jediné problémy jsem měl s externím monitorem, jehož připojení způsobí pád X Serveru a nefungující připojení na jedné WiFi síti. Bohužel pouze na jedné z mnoha, takže zjištění, co je špatně, se mi zatím vyhýbá. Až na tyto dva problémy jsem nenarazil na žádné problémy se stabilitou a systém se dal bez problémů používat. Jiní uživatelé tvrdí, že bylo Ubuntu 9.10 stabilní již od alfa verzí a postupné aktualizace ho nerozbíjely.

Hned na začátku jsem si Ubuntu mírně přizpůsobil, takže na některých screenshotech je vidět moje varianta desktopu. Ta výchozí tam je ale také.

Když si dáte vedle sebe Ubuntu 8.10 a 9.10, během pár minut narazíte na několik rozdílů a zjistíte, že v Ubuntu 9.10 je to řešeno mnohem elegantněji. Je to výsledek evolučních změn za několik měsíců. Pokud jde o vzhled a o první pohled, na mnoho rozdílů nenarazíte, pokud jde o funkčnost, tak stálý uživatel Ubuntu zajásá.

A jiné to není ani teď. Ubuntu dokáže i nezkušený uživatel na čistý počítač nainstalovat a hned ho používat. Instalace nových programů je díky novému Centru Softwaru ještě větší hračkou než předtím a po čisté instalaci je Ubuntu připravené během hodiny do práce. Problém už mu nedělá ani LVM nebo RAID, ze kterého jde už i bootovat.

Instalace

Instalační proces se nezměnil. Je prakticky stejný posledních několik vydání a to jak u desktop, tak alternate verze. Nějakých změn se dočkáme až za půl roku, kdy by se měly jednotlivé balíčky instalovat paralelně. Nepodstatnou novinkou je seznámení s možnostmi systému během kopírování souborů.

Novinky

Po instalaci na vás konečně dýchne nový vzhled. Samotné prostředí GNOME se moc nezměnilo. Jenom je jiné pozadí a odstín barev. Na druhou stranu vás do obličeje praští vzhled GDM. Ten se podle mě, na rozdíl od pozadí, velmi povedl. Po bližším zkoumání narazíme i na další změny, než je vzhled. Shrneme-li to, tak Ubuntu pracuje lépe se zvukem a bluetooth, jednodušeji se v něm instaluje software, umí se připojit do IPv6 sítí, má promyšlenější možnosti touchpadu, umí se synchronizovat přes Ubuntu One, komunikuje s okolím pomocí Empathy, umí řeší síťové problémy, zavádět systém z LVM nebo RAID a vylepšení se dotklo i podpory hardwaru.

Centrum softwaru pro Ubuntu

Centrum softwaru nahradilo správu programů z minulých verzí. Osobně se mi zdá nové Centrum mnohem přehlednější a rychlejší. V budoucnu je přislíbeno rozšiřování o další funkce a snad by mělo jít někdy software i kupovat. Jednoduchost instalace předčí i jiné nástroje. Rozhodně je Centrum mnohem přehlednější pro začátečníky než Synaptic.

NetworkManager

Centrem sítě je v Ubuntu již dlouhou dobu NetworkManager. Jde o aplikaci, která pracuje trochu jinak než ostatní, a tak pro běžného uživatele není tak přehledná jako její konkurence. Funkčnost v minulých verzích malinko pokulhávala. Už Ubuntu 9.04 přineslo zlepšení a 9.10 na tom není jinak. Krom vzhledu a lepšího propojení s notifikačním systémem tu máme i jednu obrovskou novinku. NetworkManager v Ubuntu 9.10 podporuje IPv6. První pokusy dopadaly vcelku dobře. Trochu mi vadí, že nastavení na automatickou konfiguraci se v nepřítomnosti IPv6 protokolu v síti nepřipojí ani přes IPv4.

Pulseaudio

Velmi diskutovanou součástí dnešních distribucí je Pulseaudio. Sice je na něj slyšet hodně záporných ohlasů, ale realita je taková, že ho najdeme ve většina velkých linuxových distribucí. Z toho můžeme usuzovat, že Pulseadio nebude zas tak zbytečné, jak se o něm můžeme dočíst. Když se objevilo v Ubuntu poprvé, bylo vcelku proč nadávat. Přinášelo víc problémů než řešilo. Problémy měly vyvážit „pouze“ nové funkce, nikoli lepší zvuk. Pravdou je, že uživatel chce zvuk hlavně slyšet a pokud nemůže, protože se vývojáři snaží vytvořit mezivrstvu, která umožní přehrávat zvuk na jiném stroji nebo regulovat hlasitost jednotlivých aplikací, tak ho to zákonitě rozčílí. Obě strany mají své důvody.

Když vám bude Pulseaudio dělat problém i přes to, že v minulé verzi fungovalo, nezapomeňte smazat adresář ~/.pulse. Minimálně to byl zdroj problémů na mém desktopu. Problémů způsobených starými konfiguračními soubory bylo ale více napříč celým systémem. Čistý uživatel jel bez problémů.

V Ubuntu 9.10 bylo Pulseaudio vyladěno a ovládání zvuku pracuje již s jeho funkcemi. Na první pohled je vidět rozdíl od starého ovládání. Máme možnost vybrat si hardware pro výstup, pro vstup a ovládat hlasitost jednotlivých aplikací. Bluetooth sluchátka včetně handsfree k mobilním telefonům fungují nyní automaticky a můžeme si z nich brát třeba jen zvuk z mikrofonu nebo do nich přesunout normální zvukový výstup. Pokud se sluchátka dostanou z dosahu, je zvuk přehráván běžným způsobem.

Pro lepší zážitek s bluetooth zařízeními doporučuji nainstalovat program blueman, který si poradí i s připojením k Internetu přes mobilní telefony.

Vylepšení touchpadu

Prvních několik hodin jsem si nemohl zvyknout na předělání konfigurace touchpadu. Ten je teď mnohem univerzálnější než byl. Je možné u něj nastavit způsob rolování, jeho vypnutí při psaní a změnou prošlo i klikání dotekem prstu. Kliknutí levým tlačítkem funguje, alespoň na mém Eee, stejně jako předtím. Aktivace pravého tlačítka se provede poklepáním dvěma prsty. Tři prsty aktivují prostřední tlačítko. Dříve můj touchpad aktivoval prostřední tlačítko pomocí dvou prstů. Můj subjektivní pohled je takový, že jsem třetí tlačítko na webu využíval mnohem víc a třemi prsty se najednou klepe mnohem hůře než dvěma.

Nové grafické téma

K novému grafickému tématu jsme již jeden článek vydali, takže informace z této části článku budou víceméně totožné. Vývojáři tentokrát rozhodli, že použijí dvě odlišná grafická témata. Jedno pro GDM a druhé pro běžný systém. Zatímco GDM mě opravdu zaujalo, na nové téma GNOME jsem si musel chvíli zvykat. GDM je v novém Ubuntu mnohem tmavší a celkově působí velmi příjemně a moderně. Po prvním zalogování dostaneme trochu studené sprchy, protože téma prostředí GNOME vypadá úplně jinak. Tmavě hnědou vystřídala světle hnědá a oranžová. V podobném duchu jsou i ikonky všech typů souborů. Ikonky většiny programů v traybaru dostaly svou šedou variantu. Mnohem méně svým vzhledem narušují grafické téma a je jen škoda, že se tím neřídí všechny programy. Nové téma, ať už GNOME nebo GDM, neurazí a některé i nadchne.

Ubuntu One

O Ubuntu One už na Rootu také vyšel článek a zjistíte v něm, o co se přesně jedná. S příchodem nového Ubuntu se objevilo několik zajímavých novinek. První je rozšíření kapacity u placené varianty na 50 GB za 10 USD na měsíc. Druhou změnou je synchronizace kontaktů a poznámek s Evolution. Bohužel mi tato funkce v beta a RC verzi ještě nefungovala. Ubuntu One, stejně jako je popisováno v článku, ještě není tak stabilní, jak bychom si přáli, a občas má problémy začít se synchronizací při nějaké změně. Je to asi největší a zároveň nejslibnější online novinka v Ubuntu. Pokud se začnou přes Ubuntu One sdílet kontakty, úkoly, poznámky, kalendář, e-maily, tak tu máme vynikající nástroj, který se postaví jako konkurence pro Windows Live. Zatím se musíme spokojit se soubory a snad během příštích dnů či týdnů s kontakty a poznámkami.

Empathy

V Ubuntu 9.10 nahradilo Empathy Pidgin ja­ko komunikační program. Empathy podporuje audio a video chat. Je to vysokoúrovňová knihovna a rozhraní pro Telepathy. Existuje i množství widgetů, díky kterým lze o komunikaci přes IM protokoly rozšířit vlastní aplikaci. Lepší je i integrace s GNOME.

Komunikace Telepathy a Empathy, resp. jakéhokoli klienta s Telepathy se provádí přes DBUS. Nejdříve je spuštěn daemon Telepathy. Pak se spustí Empathy (KCall, Tapio­ca, …) a je navázáno spojení s Telepathy přes DBUS. Veškerá komunikace ať už textová či VoIP je taktéž prováděna přes DBUS.

Testovací VoIP hovor přes Jabber se moc nepovedl. Empathy se po navázání spojení zhroutilo. Podle zkušeností uživatelů jede na rychlé síti VoIP bez problémů. Jaké jsou vaše zkušenosti v VoIP přes jabber?

Notifikační systém

I notifikační systém si prošel malými změnami a to rozhodně správným směrem. Poprvé se nový notifikační systém objevil v Ubuntu 9.04 a přinesl svěží vzduch do této oblasti. Bylo sice potřeba upravit některé aplikace, ale nakonec se to jakž takž povedlo. Ubuntu 9.10 ho nyní vylepšuje natolik, že je mnohem použitelnější. Největší problém staré verze byl ten, že nebylo moc dlouho vidět sdělovanou událost. To bylo vyřešeno dvěma způsoby. První je prodloužení doby zobrazení ve výchozím stavu a také zastavení timeoutu po najetí kurzoru myši. Při přibližování myši informační bublina postupně mizí, ale timeout stojí, i když je bublina neviditelná jen trochu.

Síťové nástroje

Co mě v novém Ubuntu potěšilo opravdu hodně, jsou nástroje pro diagnostiku sítě k dispozici hezky na dva kliky v Systém->Správa. Po spuštění se nám objeví program s několika záložkami, kde můžeme jednoduše začít hledat příčinu problému nebo se jen podívat, co všechno má náš server otevřené za porty. Co tedy můžeme dělat:

• Zjistit informace o síťových zařízení v systému
• Zjistit odezvu pomocí pingu
• Zjistit otevřené spojení přes netstat
• Hledat cestu přes traceroute
• Sken portů
• Hledání IP adresy
• Zjistit informace o přihlášených uživatelích přes finger
• Hledat ve whois databázi

Jde o jednoduchý nástroj, který klikacím adminům zjednoduší život.

GRUB 2

Zavaděč GRUB 2 je vyvíjen již několik let a nahrazuje dnes již velmi stabilní jedničkovou verzi. Dvojka je přepsaná od základu a je velmi modulární. Má grafické rozhraní, podporu skriptování, je portabilní na různé platformy, obsahuje memory management, záchranný mód a mnoho dalších. Prakticky s Grubem nepřijdete do styku, pokud nepotřebujete něco opravdu specifického. Čeho si ale všimnete, je, že nemusíte vytvářet zvláštní oddíl pro /boot, pokud se rozhodnete použít LVM nebo softwarový RAID. Z obojího totiž umí GRUB 2 nabootovat.

Podpora 26 netbooků

Od zrodu netbooků se kolem nich Linux mihotá. Ubuntu 9.10 rozhodně ostudu nedělá, protože oficiálně je podporováno 26 netbooků. Pokud v seznamu těchto 26 kousků najdete ten, co si chcete pořídit, je velmi pravděpodobné, že vám poběží všechen hardware bez problémů. Ubuntu 9.10 s sebou přináší jádro, které si prošlo velkým vývojem kolem WiFi karet Ralink, který najdeme v některých netboocích Asus Eee, ale i dalších. To znamená, že by s většinou Eeečkek mělo být mnohem méně problémů než bylo doposud.

Že se Canonical neotáčí k netbookům zády dokazuje také vydání Ubuntu a Kubuntu Netbook Remix. Varianty s upraveným GNOME, resp. KDE, pro malé displaye netbooků. Verze 9.10 je prvním vydáním, které má Netbook Remix ve variantě s KDE i GNOME.

Závěr

Práci vývojářů Ubuntu i vývojářů jednotlivých open source programů za poslední rok nemůžeme hodnotit jinak než kladně. Ubuntu 9.10 je zase použitelnější než minulá verze a má naběhnuto na oslovení dalších uživatelů, kteří nad přechodem k Linuxu teprve váhají.