Názory k článku
Učíme se psát dokumenty v LaTeXu II

Dělá se to až přímo v dokumentu následovně:
\fontsize{14pt}{21pt}\selectfont
Nastaví velikost písma 14 bodů a řádkování 1.5 (vhodné na diplomky, protože se počet písmen na stránce blíží písmu 12 řádkování 2 = psací stroj obřádek, což tu a tam ještě chtějí).

Na zvyraznovani se v textu pouziva \emph{text}. Takto oznaceny text se obvykle vysazi italikou, ale v pripade ze mame \emph uvnitr italiky vysazi se vzprimene. Take zapouzdrene \emph zmeni italiku na vzprimene a obracene.

Jinak serial je fajn, ale na hovno. Kdo chce ten se LaTeX nauci, jak z elektronicke knihy Jmeny uvod do LaTeXu nebo z vyborne knizky J. Rybicky LaTeX pro zacatecniky. Naucit se vysazet dokument v LaTeXu je otazka par hodin, horsi to je
s tim udelat v nem neco slozitejsiho, na coz narazi urcite kazdy kdo se LaTeX rozhodne pouzivat nebo chce udelat neco jinak nez jak to delaji predem pripravene balicky... Takze na webu pak existuji stovky uvodu, ale jen malo pokrocilych temat.

Dnes je rozhodne prospesnejsi formatovat dokument v nejakem jazyku, ktery zachovava semantiku dokumentu do te miry, ze jenom nerika, ze tato cast textu je nadpis, tato podnadpis a tohle odstavec, ale dokaze navic definovat zacatek-konec daneho useku a pro vybrane useky dokaze nastavit nejaky atribut. Napr. to docela dobre zvlada XML/DocBook, z ktereho pak text je mozne prevest do "nizsiho" jazyka zamereneho pouze a jen na vzhled jako je HTML, LaTeX nebo ConTeXt, ten posledni ma dokonce i moznost vstupu z XML a take nektere formatovani zpusobu z XML prizpusobuje napriklad u tabulek (TABLE), kde jsou znacky jako \bTR \bTD \eTD \eTR odpovidajici <tr><td> </td></tr>. Treba se za par let dockame masove tvorby uvodu i do teto oblasi :)

DocBook je pro "bezne" dokumenty urcite dobry, ale matematicke ci chemicke vzorce bych v nem sazet opravdu nechtel, na to je (La)TeX nedostizny. MathML s nami uz nejaky ten patek je, ale neco slozitejsiho nez dve pod sebe zarovnane rovnice v nem snad nikdo nepise.

Ty složité věci nakonec v tom LaTeXu zbastlíte podstatně jednodušeji než v nějaké oficoidní příšernosti. Nakonec se dají dělat i takové psí kusy, že vložím obrázky dovnitř tabulek (bez čar okolo) a formátuji s popisky; pokud se mi nelíbí implicitní způsoby uložení obrázku na stránce.
Důležité je, že jakmile problém jednou vyřeším, tak si na to udělám makropříkaz a všechny další opičárny téhož druhu dělám jen voláním toho makra, ale s jinými parametry. Zatímco ve wordu a spol. musím klikat znovu od zařátku a nemám ani nějakou rozumnou možnost si úspěšný postup někam uložit třeba jen na zapamatování.
Docela zajímavé také je, že mohu +- identického výsledku dosáhnout i zcela odlišnými postupy.

Mimochodem, na to řešení úpravy velikosti písma a mezer (viz o nějaký příspěvek výš) jsem jen hrábnul do archivu nma HDD a našel jednu z diplomek, kde jsme toto řešení použili.

Neboj, jsme vzhůru. Ano, sekretářka v LaTeXu asi nic psát nebude, ale nevšiml jsem si, ze by ji k tomu článek jakkoliv nutil. Ale až budu psát mnohastránkovou příručku, kde bude obsah, obrázky, tabulky, odkazy v rámci textu na jiné kapitoly, případně vzoreček a na konci rejstřík a seznam použité literatury, tak mi naskakuje husí kůže při představě dělat to v OpenOffice nebo Wordu...

Čistě mezi námi: Pokud by někdo neblbý (neslučuje se tudíž s kvalifikací současných manažerů) té sekretářce udělal mustr hlavičky, patičky, případně mustr pár typických dopisů apod., tak by to klidně mohla v tom LaTeXu dělat, i v nějakém rozumném jednoduchém editoru. A výsledek by byl o mnoho lepší než monstra z wordu, která putují po intranetech sem a tam, kdy deset řádků na jedné stránce má velikost 10 MB i víc, protože je tam historie sekretářčiny práce za posledních několik let (včetně důvěrných dokumentů); vše, pochopitelně, nijak neheslované a nešifrované. :-)

Až po vás někde budou chtít tu disertačku ve formátu .doc ...

Tedy, řešení:
convert disertacka.pdf disertacka.png (udělá sérii obrázků png z pdf souboru, co stránka to obrázek, zavede do názvů čísla - možná se musí laborovat s parametry, dělal jsem to je jednou a dost dávno)
Obrázky pak naházet do wordovského souboru.

Souhlasím.

Autor tu cituje prostředí verbatim. Setkal jsem se s tím, že sice nezpracovává znaky (včetně těch, co mají v TeXu / LaTeXu formátovací význam), ale zpracovává uvozovky (=z prvních udělá znak \clqq a z druhých \crqq). Což je nepříjemné v citaci znění programu, kde bývají uvozovky jen jedny. Jistě se to dá obejít nějakým perlovým skriptem, který uvozovky " natvrdo vymění za znak \crqq, nebo dva apostrofy; nicméně jsem se domníval, že by ani ty uvozovky zpracovány neměly být. Nemáte s tím někdo zkušenost?

Tak porad tak nejak nevidim, proc to zacit pouzivat. Dnesni office baliky dokazi hodne slozite veci a velice jednoduse a hlavne rychle se v nich tvori... stale jsem nejak nenasel neco, kdy bych si rekl "joo, tak uz jen pro tohle to musim zkusit". Tak jsem zvedav, jestli na neco takoveho narazim :-) Pisi spoustu dokumentu, ale kazdy je v podstate jiny (a ty stale stejne jsou vlastne plain text, takze se daji psat v cemkoliv...).

Hlavní výhodou TeXu by měla být typografická kvalita. Algoritmy, které TeX běžně používá ve Wordu nenajdete, vyskytují se spíše až v DTP systémech a některé (jako třeba podpora zavěšené interpunkce nebo hz algoritmus se do profi DTP teprve pomalu zavádějí).

Například když si vezmete matematická skripta napsaná ve Wordu a někdy předtím jste viděl skripta napsaná v TeXu, poznáte na první pohled ten naprosto markantní rozdíl. Z těch Wordových se prostě nedá učit :)

To ale pro vás asi nebude argument a je to pochopitelné. TeX není pro každého a nemá smysl ho nutit každému.

Adobe Indesign má víc než jednu verzi zpět něco jako hz algoritmus i zavěšenou interpunkci. Bylo taky načase :-)

Koneckonců právě na typografických algoritmech InDesignu spolupracoval také Knuth. V tuto chvíli má InD nejlepší zpracování textu v rámci standardních DTP programů.

Pomocí pluginů tam lze dodat i nástroje pro zpracování matematické či chemické sazby, ale jsou nechutně drahý.

Jak se dělá zavěšená interpunkce v TeXu?

pdftex a balík microtype