Účtování aneb co důležitého se stalo v roce 2009

V roce 2009 nám linuxový svět opět trošku povyrostl a opět pokročil více k běžnému uživateli. Google začal prosazovat svoje operační systémy Chrome OS a Android, nastal také ten správný čas pro prohlížeč Google Chrome, Sun byl prodán Oraclu, KDE pokořilo velkou metu a došlo i na Marka Shuttlewortha.

Chrome

Webové prohlížeče Google Chrome a Chromium tu jsou s námi sice již od minulého roku, ale tento rok se začaly mnohem více rozšiřovat mezi lidi. I když to může vypadat, že je nový prohlížeč jen vynalézání kola, už od prvního spuštění zjistíte, že je Google Chrome něco jiného než okoukaný Firefox nebo Opera. Krom toho, že je extrémně rychlý, nabízí velké množství rozšíření, která se dají instalovat, odstraňovat a aktualizovat bez restartu celého prohlížeče. Přišel také s množstvím novinek, které zvyšují bezpečnost a stabilitu. Dá se říci, že za zlomek času stráveného na vývoji oproti Firefoxu dokázali vývojáři připravit o něco lepší produkt, který je přesně našit na koncového uživatele.

Hlavním rozdílem oproti Firefoxu je striktní rozdělení všeho do samostatných procesů. I když je kolem toho více režie ze strany operačního systému, výsledek je rychlý a spolehlivý.

Během posledních 365 dní se kolem Google Chrome hodně událo. Byl vytvořen web s velkým množstvím rozšíření, z nichž některá kopírují vlastnosti z rozšíření ve Firefoxu a umožní tak přechod novým uživatelům. Pro nás se udála také ta největší událost, a to uvolnění Google Chrome pro Linux. Nicméně uživatelé, kteří chtěli, mohli využívat open source variantu Chromium, ve které najdete jen minimální rozdíl. Naopak mnohem dříve přinesla novinky mezi lidi bez výrazné ztráty stability.

Google Chrome udělal ve webových prohlížečích stejnou díru jako Firefox před lety.

Chrome OS

Stejně jako Google Chrome započal svou cestu minulý rok, Google Chrome OS ji započal letos a příští rok o něm ještě hodně uslyšíme. Pokouší se také udělat malou díru, ale tentokrát do světa operačních systémů, protože po nainstalování udělá z plnohodnotného počítače jen nástroj pro využívání webových Google aplikací. Po spuštění na vás vykoukne okno podobné Google Chrome a několik ikonek s Google službami. Systém zatím není ve finální podobě a k plné funkčnosti to má také ještě kus. Pokud se mu ale podaří prosadit stejně dobře jako Androidu, je pravděpodobné, že se dočkáme zajímavých vylepšení a novinek, které také nabourají zažitý styl používání počítače.

Prodej SUNu

Rok 2009 přinesl jeden obrovský otazník nad databázi MySQL. Je to důsledek asi největší obchodní události kolem open source v uplynulém roce. Začalo to jednáním firmy Sun a IBM, ze kterých šla naděje, že IBM koupí Sun. IBM by tak pod kontrolu získalo OpenOffice.org, MySQL, ale i další projekty. Pro OpenOffice.org by to byla asi nejlepší šance se dostat zas o kousek dál. Nakonec z tohoto obchodu sešlo, protože se v tom mělo otočit moc peněz, konkrétně sedm miliard dolarů.

Když IBM cuklo, bylo to, jako když zasáhli Sun velkým kladivem. Jeho akcie šly dolů a nezbývalo než najít jiného kupce. Až moc rychle se objevil jiný kupec. I když to byla jedna z možností, nečekalo se, že to bude tak rychle. Oracle a Sun se dohodli na částce 7,4 miliard dolarů. Schválení tohoto kroku bylo představenstvem Sunu provedeno jednohlasně.

Oracle tím získal kontrolu kromě jiného nad operačním systémem Solaris, kancelářským balíkem OpenOffice.org a také nad databází MySQL, která dělala Oraclu asi nejsilnějšího konkurenta. Zatím Oracle tvrdí, že hodlá ve vývoji MySQL pokračovat.

Firefox 3.5

Firefox 3.5 byl velkou události kolem prázdnin. Byl to prohlížeč, který byl vyvíjen tak intenzivně, že během vývoje se jednou dokonce změnilo označení verze. Nebyla to jediná změna. Mnohem častěji docházelo k posunování data konečného vydání. Největší problém dělalo JavaScriptové jádro TraceMonkey. V prohlížeči se pořád vyskytovaly bugy, které znemožňovaly opravu jiných bugů, pořád se přidávaly nové a nové vlastnosti a nakonec označení 3.1 už nevystihovalo skok, kterým Firefox prošel.

Když se objevila třetí beta verze s pouhým týdenním zpožděním, všechno vypadlo dobře, jenže pak se vývojáři rozhodli přidat další a další nové vlastnosti, které vydání protáhly až do 30.6. Nyní vývojáři pracují na Firefoxu 3.6, následovat bude 3.7 a 4.0.

KDE 4.2

Začátkem roku se čekalo asi na největší událost KDE komunity. Vydání KDE 4.2 mělo přinést všechno co KDE 4 zatím chybělo. Měla to být stabilita a doplněné vlastnosti, které byly v KDE 3 a do čtyřky se ještě nedostaly. Kdo se na KDE 4.2 vrhl zjistil, že vývojáři dodrželi co slíbili a od KDE 4.2 bylo KDE prakticky připraveno pro běžné uživatele. Během roku se pak objevila verze 4.3, která pokračovala v doplňování vlastností.

KDE 4.2 vrátilo KDE jeho slávu a dnes díky snaze v roce 2007 a 2008 máme na Linuxu moderní desktopové prostředí, které dokáže být konkurence schopné i prostředím z jiných operačních systémů.

Mark Shuttleworth už nebude ředitelem společnosti Canonical

Poslední velká událost se stala před pár dny. Mark Shuttleworth se rozhodl skončit na pozici ředitele firmy Canonical a na své místo dosadil Jane Silber. Ta by měla firmu dostat k lepším finančním výsledkům. Nebude to mít jednoduché, protože Canonical je stále v červených číslech. Podle Shuttlewortha to vypadá, že firma je na dobré cestě, aby začala vydělávat.

Sám Mark se chce zapojit přímo do vývoje Ubuntu. Chce pracovat na designu a vývoji celého systému. Rád by, aby se Ubuntu více prosadilo na netboocích, noteboocích, desktopech i serverech. Dále se chce věnovat také Cloudům, což je aktivita, se kterou Canonical nedělá moc dlouho. Mark se bude věnovat velkým zákazníkům, kteří Canonicalu přinesou peníze.

Samotná změna ředitele by se neměla podepsat na aktuálních cílech firmy.

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.