Unity a spojení Kdelibs a Qt, je čeho se bát?

Adam Štrauch 5. 11. 2010

Kolem linuxového desktopu to teď hodně šumí a dějí se změny, které vyvolávají mezi uživateli nejrůznější reakce. Nejdřív přišel Mark Shuttleworth s Unity pro Ubuntu a pak se v KDE rozjel brainstorming nad spojením Qt s Kdelibs. Bude obojí taková katastrofa, nebo jde jen o další revolučněevoluční posun vpřed?

Revoluce v Ubuntu?

O Unity jsme vám již článek přinesli a zrovna moc dobře nedopadlo. Jde o uživatelské rozhraní, jehož první výskyt najdeme v Ubuntu pro netbooky, které je díky tomu tak trochu odepsané. I když je na první pohled relativně nestabilní, tou největší bolestí je kompletně přepracované tzv. user experience, tedy takový ten pocit uživatele při používání. A po této zkušenosti nám Mark Shuttleworth oznámil, že Unity bude výchozím uživatelským rozhraním v Ubuntu 11.04. Není divu, že se kolem tohoto rozhodnutí rozproudila diskuse s nejrůznějšími názory.

Tomáš Břinčil: „Jsem rozhodně PROTI integrování GnomeShell nebo Unity jako defaultní sezení!“ Vojtěch Trefný: „Já se moc netěším – tenhle typ ovládání mi moc nesedí. Na netbooku možná (unity na něm mám), ale na desktopu si to představit neumím.“

Můžeme klidně říct, že firma Canonical za svou historii takhle razantní změnu v Ubuntu neudělala. Když šlo o různé pokusy s rozhraním pro malé displaye u prvního Ubuntu pro netbooky, tak jsme mohli maximálně mávnout rukou a pobavit se nad tím, jaké to má výhody a nevýhody. Teď je situace jiná. Po instalaci Ubuntu 11.04 uvidíte Unity, ať chcete nebo ne.

Unity v Ubuntu je problém ještě z jednoho pohledu. Canonical nemá kapacity na vývoj několika prostředí a dosud se soustředil na jedno, na GNOME. I když třeba oficiálně podporované Kubuntu stojí na KDE, nemá takovou péči, jaká se dostává Ubuntu. Když si Ubuntu nainstalujete, nabídne vám Ubuntu samo uzavřené ovladače, nasměruje vás ke kodekům, pomůže vám nainstalovat tiskárnu a během hodinky máte systém připravený pro plnohodnotnou práci. Tady je vidět, že existuje tým lidí, který ten systém instaluje pořád dokola a vymýšlí, jak by se dala uživateli práce co nejvíce zpříjemnit. Myslí se na detaily, a to hodně uživatelů dokáže ocenit. Teď ale přijde zvrat. Další vydání dostane neznámé uživatelské rozhraní, které nyní vypadá jak králík po mnoha experimentech a všechna péče se přesměruje na něj, takže i když zůstane GNOME, jak ho známe, nějakým způsobem dostupné (komunita, možná i Canonical něco přidá), ztratí všechnu tu péči, která kolem něj doposud byla, a to je to, čeho by se věrní uživatelé GNOME v Ubuntu měli bát.

Sám moc nevěřím, že by Unity v Ubuntu 11.04 bylo takovým propadákem, jak si mnoho uživatelů myslí. Dokonce se přikláním k tomu, že ho za půl roku ani nepoznáme, ale pokud se něco stane, bude to pro Ubuntu obrovská rána, která sice nenastartuje masivní odliv od Linuxu, jak někteří straší, ale může rozdělit velkou část uživatelů mezi jednotlivé varianty Ubuntu jako Xubuntu, Kubuntu a za půl roku možná už i Gubuntu.

Brainstorming o Qt+Kdelibs spojení

Zatímco Unity se zatím týká jedné, i když velmi početně, skupiny uživatelů jediné distribuce, změny v KDE, o kterých se nyní diskutuje, by mohly ovlivnit uživatele všech distribucí, resp. ty, co KDE používají. Momentálně je totiž v plném proudu diskuse nad spojením knihoven Kdelibs a Qt.

I když je Qt mocná knihovna a umožní udělat perfektní aplikace, prostředí KDE a jeho programy do sebe linkují ještě Kdelibs, které doplňuje to co Qt nemá. Především to je sjednocení standardu pro ukládání konfigurace, možnost vkládat části aplikací do jiných aplikací, jednotná cesta pro práci s multimédii, skriptovací framework, různé doplňující widgety apod. Na první pohled je vidět, že by spojením Kdelibs a Qt mohli něco získat všichni, ať už to jsou vývojáři aplikací, kteří by měli jednodušší práci a čistší podmínky pro vývoj, nebo uživatelé, kteří by dostali zas o něco lepší aplikace. Ale je tomu opravdu tak?

Diskuse nad tímto tématem se vede už konce října a má stovku příspěvků. Rozhodli jsme se proto vyzpovídat člověka, který s tímto nápadem přišel, abychom odhrnuli závoj strachu a pochybností nad další velkou změnou v KDE a mohli se těšit na věci, které to přinese.

Na sedm krátkých otázek nám odpověděl Cornelius Schumacher. Je to vývojář žijící v Německu, do KDE přispívá od roku 1997 a momentálně dělá prezidenta KDE e.V.

Jak se nyní diskuse vyvíjí? Můžeme očekávat nějaký plán v blízké době (řádově měsíce), nebo je to záležitost spíše na roky?

Diskuse na našem vývojářském mailing listu přinesla hodně nápadů, jak bychom mohli pokračovat. Určitě se budeme těmito nápady řídit, ale momentálně se nacházíme stále ve stavu brainstormingu, takže žádný reálný plán neexistuje. Doufám, že během příštích pár měsíců budeme znát nějaké konkrétní detaily, ale myslím si, že to potrvá ještě dlouho.

Jaký je názor ostatních vývojářů? Všiml jsem si, že diskuse se už docela rozrostla, jaký z ní máte pocit?

Jsem překvapen kvalitou celé diskuse a množstvím opravdu užitečných nápadů. Je potřeba posunout vývojářskou platformu KDE vpřed a myšlenka spojit ji s Qt donutila vývojáře mnohem víc přemýšlet. Teď je tu hodně vzrušení, ale bylo by předčasné předpovídat, kam přesně to povede.

Jak dlouho by vám spojení trvalo?

To je teď nemožné říct. Musíme promyslet ještě hodně detailů, abychom mohli sestavit přesný plán.

Je to komplikovanější než byl přechod z KDE 3 na KDE 4?

Jsem si jistý, že by to nebylo tak komplikované. Tohle není o přepisování obrovských částí knihoven, ale o jejich lepší celkové struktuře.

Co by to znamenalo pro běžné uživatele KDE? Můžeme očekávat situaci jako u KDE 3/KDE 4, kde KDE 4 nemělo v prvních vydáních funkce svého předchůdce?

Uživatelů by se to nemělo moc dotknout. Pokud by naše vývojová platforma přesvědčila více lidí, aby programovali pro KDE, tak je možné, že díky tomu získají více aplikací a ty stávající se zlepší. V existujících aplikacích by mělo dojít jen k interním změnám, pokud vůbec.

Zkoušeli jste o tom mluvit s někým z Nokie? Co si o tom myslí oni?

Mluvil jsem o tom s lidmi z Nokie a budu v tom dále pokračovat. Tohle může uspět jedině, pokud tu bude konstantní komunikace, a myslím, že podmínky jsou dobré.

Pozn. redakce: Nokie začátkem roku 2008 koupila firmu Trolltech, která do té doby stála za vývojem knihovny Qt, takže bez podpory právě Nokie by ke spojení, jak si ho vývojáři představují, nemohlo nikdy dojít.

Vyplatí se dělat takhle velké změny krátce po uvolnění KDE 4? Co všechno tím získáte?

Není to zas tak krátká doba. První KDE 4 bylo uvolněno téměř před třemi lety a práce na něm budou samozřejmě pokračovat ještě dlouhou dobu. KDE 4 je už stabilní, a tak je čas začít řešit nějaký větší problém. Největší přínos, který očekávám, je, že bychom mohli získat více vývojářů a udělat vývoj aplikace pro KDE jednodušší, efektivnější a zábavnější.

A pár slov nakonec

Unity příští půl rok hodně zamíchá kartami, ale ty jsou nám zatím skryty, takže můžeme jen hádat, co nakonec dostaneme pod nos. Musíme brát v potaz, že Canonical je firma jako každá jiná, která chce vydělat a už v minulosti ukázala, že „user experience“ je pro ni důležitá část operačního systému. Může se stát, že to, co známe teď pod pojmem Unity, bude za půl roku úplně něco jiného a linuxový desktop to opravdu posune dál. U toho postoje zatím zůstávám, protože krom nepovedeného Ubuntu pro netbooky nejsou k dispozici žádné informace, které by naznačovaly opak.

U KDE si ještě na spojení Kdelibs+Qt počkáme a i když se to podaří, pravděpodobně to z pohledu uživatelů nepoznáme a pokud se rozhodneme něco pro KDE napsat, budeme mít jednodušší práci. Rozhodně nás nečeká polofunkční systém jako u prvních KDE 4, ani revoluční změna koncepce. Jediné, co vývojáři chtějí, je udělat vývoj pro KDE jednodušší.

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Co vzal čas: internetové kavárny a herny

Co vzal čas: internetové kavárny a herny

Vitalia.cz: Skutečně zdravá škola je ve 160 školách zdarma

Skutečně zdravá škola je ve 160 školách zdarma

Lupa.cz: Olympiáda zakázala GIFy. Moc to nepomáhá

Olympiáda zakázala GIFy. Moc to nepomáhá

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Měšec.cz: Test: Výběry z bankomatů v cizině a kurzy

Test: Výběry z bankomatů v cizině a kurzy

Lupa.cz: Co najdete uvnitř kosmické sondy?

Co najdete uvnitř kosmické sondy?

DigiZone.cz: Hodlá Markíza skončit v DVB-T?

Hodlá Markíza skončit v DVB-T?

Podnikatel.cz: Pozor na vykuky, imitují služby České pošty

Pozor na vykuky, imitují služby České pošty

Vitalia.cz: Za její cukrovkou stojí rodiče

Za její cukrovkou stojí rodiče

Podnikatel.cz: Česká pošta vycouvala ze služby ČP Cloud

Česká pošta vycouvala ze služby ČP Cloud

Podnikatel.cz: Novela zákoníku práce. Řeší homeworking

Novela zákoníku práce. Řeší homeworking

DigiZone.cz: ČTÚ zveřejnil aktualizovaný D-Book

ČTÚ zveřejnil aktualizovaný D-Book

DigiZone.cz: Evropa 2: od září nové vedení

Evropa 2: od září nové vedení

Lupa.cz: Kdo vykrádá LinkedIn? Zjistit to má soud

Kdo vykrádá LinkedIn? Zjistit to má soud

Podnikatel.cz: Týká se vás EET? Chtějte od berňáku posudek

Týká se vás EET? Chtějte od berňáku posudek

Vitalia.cz: dTest vybral nejlepší pomerančový džus

dTest vybral nejlepší pomerančový džus

Měšec.cz: Kurzy platebních karet: vyplatí se platit? (TEST)

Kurzy platebních karet: vyplatí se platit? (TEST)

Měšec.cz: Udali ho na nelegální software a přišla Policie

Udali ho na nelegální software a přišla Policie

120na80.cz: Víte, co je svobodná menstruace?

Víte, co je svobodná menstruace?

Vitalia.cz: „Sjíždět“ porno není bez rizika

„Sjíždět“ porno není bez rizika