Úprava expozice v Gimpu

Oprava špatně naexponovaného snímku je snad nejčastější operací, kterou je potřeba provést s poměrně velkým množstvím fotografií. Řekneme si něco o teorii tohoto úkonu a naučíme se používat správný nástroj.

Jas-kontrast ne

Začátečníci automaticky při prohlížení příliš tmavé či světlé fotografie sáhnou po nástroji Jas-kontrast. Jeho použití je sice logické, ale ve většině případů naprosto nesprávné. Problém je totiž v tom, že Jas-kontrast mění vlastnosti obrázku plošně bez ohledu na to, jak vypadají jeho jednotlivé části.

Řekněme, že jsme si na dovolené vyfotili část ostrova. Náš fotoaparát ale špatně exponoval proti obloze a my sice máme výborně prokreslené mraky, ale samotná zeleň nám jaksi zaniká, protože na ni dopadalo málo světla. Výsledek tedy vypadá následovně.

Pokud bychom na změnu použili nástroj Jas-kontrast, posuneme všechny body směrem k bílé. Tedy i ty, které už jsou těsně před ní – velmi světlé plochy. Z nich se nám pak ztratí detaily, protože z určitých částí obrázků uděláme prostě bílé plochy.

Vidíte, že výsledek je poměrně nevýrazný, nebe je už příliš světlé a přišli jsme o detaily horních listů, které nejvíce odrážely světlo. Musíme tedy vybrat vhodnější nástroj.

Co je histogram?

Většina moderních přístrojů už dnes umí zobrazit takzvaný histogram. Abychom mohli pokračovat, musíme pochopit jeho smysl. Histogram vypadá například takto:

V Gimpu jej vyvoláme v menu Dialog → Histogram. Jedná se o graf, do kterého jsou vyneseny informace o úrovních jasu ve fotografii. Na vodorovné ose jsou jednotlivé úrovně, kterých je 256 (od 0 po 255). Svislá osa pak ukazuje, kolik bodů má na obrázku příslušnou hodnotu jasu.

U správně exponované fotografie je histogram „roztažený” po celé šířce grafu. Znamená to, že na snímku jsou jak úplně bílé, tak i úplně černé body a všechny odstíny mezi nimi. Tvar histogramu pochopitelně silně závisí na konkrétní fotografii. Pokud například fotíme vázu proti oknu, bude na snímku velké množství tmavých bodů a fotografie bude kontrastní. To ovšem není na škodu, platí ovšem, že i na takovém snímku by měly být body z celého spektra.

Pokud tomu tak není, snímek je podexponovaný nebo naopak přeexponovaný. Výsledný histogram pak může vypadat například takto.

Vidíme, že fotografie má poměrně velké množství světlých bodů, ale v podstatě na něm nenalezneme tmavá místa. Tvarem histogramu můžeme samozřejmě hýbat a tím docílíme správného prokreslení celého snímku.

Histogram našeho snímku se zelení jsme si už ukazovali.

Nástroj Úrovně

Je vidět, že fotografie je naexponovaná dobře, ale my bychom rádi některé body posunuli ke světlejší straně spektra. K tomu nám slouží nástroj Úrovně, který nalezneme v menu Nástroje → Nástroje barev. Pokud zvolíme nástroj Úrovně, zobrazí se nám náš histogram, doplněný o ovládací prvky.

V horní části dialogu máme možnost změnit kanál, se kterým budeme pracovat. Složky jsou celkem čtyři: červená, zelená, modrá a jasová. Nás bude v tuto chvíli zajímat samozřejmě jas.

V tomto případě jsou nejdůležitější tři trojúhelníkové šipky, které jsou umístěny přímo pod histogramem. S jejich pomocí nastavujeme maximální, minimální a střední hodnotu jasu ve snímku. Vidíte, že jsou standardně namířeny přesně na okraje histogramu a jeho střed.

Předtím, než začnete s polohou experimentovat, doporučuji v dialogu zaškrtnout položku Náhled, která způsobí, že se všechny případné změny ihned projeví ve vašem obrázku.

Levý (černý) ukazatel míří na tu část bodů, které budou označeny za naprosto černé, a cokoliv se nachází vlevo od něj, bude rovněž černé. Pravý (bílý) ukazatel má přesně opačnou funkci a označuje naprosto bílé body.

Chceme-li dosáhnout správné expozice snímků, nastavíme oba ukazatele na krajní hodnoty histogramu. V našem případě jsou světlé body úplně na kraji histogramu a tmavou část snímku můžeme posunout jen minimálně. Víme, že naše fotografie je exponovaná správně.

Pokud potvrdíme naše nastavení, histogram se automaticky „roztáhne” tak, že se ukazatele budou opět nacházet na úplných krajích. Jas všech bodů se tak příslušně změní. Pokud tedy máme histogram „nahuštěný příliš k jedné straně, dojde k jeho rozložené po celém spektru.”

Nás ale v tuto chvíli zajímá jen posun středních hodnot. K tomu slouží šedivý trojúhelníček. Ten určuje, kde bude střední hodnota jasu, tedy 50 % šedá. V případě naší fotografie z dovolené je na fotografii příliš málo světlých bodů. Můžeme proto šedý ukazatel posunout blíže k tmavým odstínům a zvýšit tak prostor mezi ním a bílým bodem. Ve fotografii tak automaticky přibude světlejších míst.

Všechny změny můžeme pozorovat rovnou na obrázku a vybrat tak optimální hodnotu. Pokud volbu potvrdíme, opět dojde k úpravě histogramu tak, že se graf napravo od naší šipky zhustí přesně do pravé poloviny a levá část se nám naopak roztáhne. Tím dojde k vyvážení jasů podle našich požadavků. Výsledek bude vypadat takto

Vidíte, že skutečně proti původnímu histogramu ubylo tmavých bodů a naopak jich máme více ve střední části, jak jsme si přáli. Výsledná fotografie má opravdu světlejší zeleň a je vidět více detailů.

Příště

Příště si budeme povídat o úpravě hloubky ostrosti v počítači. Kompaktní digitální fotoaparáty totiž trpí právě tím, že příliš proostřují, takže snímek pak vypadá ploše. S Gimpem ovšem můžeme i přesto dosáhnout profesionálního výsledku.