Hlavní navigace

Ve sporu SCO vs IBM je zatím vítězem Microsoft

Můj oblíbenec Robert X. Cringely přináší další úvahu na téma SCO, IBM a vůbec aktuální dění v IT. Ač se článků s touto tematikou objevuje celá řada, ty jeho opravdu stojí za přečtení.

Pro všechny připomínám, že v jednom z minulých článku Robert přemítal, jestli sama SCO přidala onen zcizený kód do Linuxu, nebo zda původně pocházel z BSD a byl „zatoulán“ do Linuxu i Systému V, či jestli pravda leží někde za dveřmi číslo 3 – tedy u IBM.

A zdá se, že číslo 3 je správná odpověď. Podle některých, co měli možnost nahlédnout do inkriminovaného kódu, je jeho původcem přeci jen IBM. Údajně existuje řada shodného kódu v Linuxu a Unixu (Unixware, Systém V) a zdá se, že přinejmenším některé linuxové části dokonce nesou copyright IBM. Což je překvapivé pro Roberta a jistě potěšující pro SCO, ale rozhodně to pro SCO ještě neznamená vítězství. Proč?

Dle Laury Didio (Yankee Group) nejsou nároky SCO omezeny jen na jednu oblast jádra Unix Systému V. SCO tvrdí, že existuje řada instancí porušení copyrightu a ty (mimo jiné) zahrnují: NUMA (Non Uniform Memory access), RCU (Read Copy Update) (a) SMP.

Vypadá to, že všechny tyto části původně pocházejí od Sequent Computer Systems, nyní vlastněné firmou IBM. RCU bylo implementováno v DYNIX/ptx (legální derivát Systém V Unixu od Sequentu) v roce 1994 ve verzi pro SMP a v roce 1996 pak pro NUMA. RCU kód v Linuxu 2.2 dokonce obsahuje jméno Paul McKenney, který byl hlavním přispěvatelem DYNIX i Linux verzí. Tento chlapík napsal obě verze kódu a zřejmě i použil techniku „zkopíruj a vlož“. Pro SCO to představuje nabitou zbraň proti IBM, protože licence unixového kódu zastřešuje i odvozenou práci. Jinými slovy, pokud bych vlastnil licenci na kód Systému V a provedl změny, tak tyto dále žijí pod původní licencí.

Takže chlapíci z IBM jsou tedy viní, že? Chyba.

Pokud se podíváme zpátky na materiály Sequentu o RCU, zjistíme, že jsou velmi pečlivě napsány tak, aby popsaly obecné řešení problémů na většině multi-threadových operačních systémů. Je to obecné řešení. V klíčovém dokumentu nepadne zmínka o Unixu až do strany 5 (sekce o implementaci). Oni tedy udělali tuto práci, která byla podporován řadou dotací a týkala se více firem než jen Sequentu, a přišli s koncepcí, kterou poté implementovali na Unixu.

Nyní se podívejme na licenci unixového kódu a na to, jak se dotýká intelektuálního vlastnictví. SCO se podívá do kódu Systému V a najde tuto implementaci. Poté se podívají do Linuxu a najdou podobný (či totožný) kód. Oba mohou celkem jistě vést až k chlapíkovi ze Sequentu, který nyní vlastní IBM. A SCO, jakožto vymahatel unixového intelektuálního vlastnictví, vlatní licenci pro veškerou odvozenou práci – unixovou práci. A tak se David Boies (právní zástupce SCO) tohoto nálezu chopí a má případ. Ovšem David Boies není IP právník. A to je klíč.

Právníci IBM, kteří se specializují na IP, se ale budou silně hádat, že nic z toho nehraje roli, protože tu máme jen jednoho programátora, jenž vytvořil dvě podobné implementace postavené na jeho předchozí výzkumné práci. Jak unixové, tak linuxové verze (práce B a C) byly založeny na jeho originálním výzkumu (práce A), který nebyl nijak exklusivně určen pro Unix. Jeho dokumentace ukazuje, že to byl tento případ, a tak zatímco SCO to může vnímat jako nabitou zbraň, pro IBM je to důkaz nevinnosti.

To, co SCO vlastní (vynechme teď tvrzení Novellu apod.), je copyright na konkrétní dílo, jak je použito v Unixu. Ale Linux není Unix, takže použití stejných myšlenek či dokonce totožného kódu (pokud pochází z nadřazenějšího zdroje) není nezbytně porušení copyrightu.

Řekněme, že napíši vyšší programovací jazyk a ten pak téměř identicky implementuji do Unixu i Linuxu, přičemž unixová verze se stane součástí nějaké komerční distribuce. Znamená to, že linuxová verze porušuje unixový copyright? Ne. Ale napsal jsem obě verze a kód je téměř identický, takže to jistě musí být porušením copyrightu. Opět ne. Je to čistě záležitost nadřazenosti/pri­ority a autorství. Sequent (nyní IBM) se nevzdal svých práv ke kódu, když se tento stal součástí Unixu. Byli totiž velmi pečliví při svém plánování.

IBM má největší právní oddělení na světě. Jsou také neuvěřitelně citliví v otázkách intelektuálního vlastnictví, které jim produkuje více než 1.5 miliardy ročně v licenčních poplatcích. Fakt, že zvolili GPL licenci pro svou linuxovou práci, znamená, že tato byla posouzena a shledána přijatelnou jejich právním oddělením.

Proto věřím, že David Boies sice předvede pěknou show, ale případ skončí právě pro tyto okolnosti.

A zatímco se tak bude dít, řada firem a zákazníků utrpí značné škody, a to jedině k radosti Microsoftu.

SCO se efektivně snaží zničit linuxový a unixový trh. Sice to možná nedává smysl, ale je to logickým završením jejich současných snah. Myšlenka, že 1500 největších amerických firem bude přinuceno zavrhnout Linux pro dobro Unixware, je prostě směšná. Proč by se tyto společnosti obtěžovaly utrácet peníze za licence od SCO (firmy, která je rozhodně naštvala), když můžou poměrně jednoduše a lacino přejít na některou z BSD variant? Pouze jedna firma byla dosud dostatečně úspěšná v nucení uživatelů ke koupi jejího OS, a tou je Microsoft. A SCO rozhodně Microsoft není. Takže toto chování jí žádný software neprodá.

Mezitím se Oracle snaží zničit PeopleSoft, jednu z nejúspěšnějších vývojářských společností kolem. Oracle se domnívá, že se snaží o růst v plochém trhu, ale ve skutečnosti riskuje, že si naštve největší a nejdůležitější zákazníky.

Microsoft je chytrý a rychlý. Je bezpochyby jisté, že se pokusí využít stávajících zmatků v IT průmyslu. A jestli se bude historie opakovat, učiní velmi dobrá obchodní rozhodnutí. Všichni ostatní se rozhodnou ne až tak dobře nebo přímo hloupě. Ve výsledku budou Windows ještě silnější a CRM od Micosoftu (získaný koupí firmy Navision) si na trhu najde oporu proti Oracle a PeopleSoftu. Takže od nynějška za rok bude pozice Microsoftu ještě daleko silnější než nyní. Což o něčem vypovídá.

A kde se v tomto všem nachází IBM? Pokud by IBM bylo chytré, snažilo by se najít si cestičky k J. D. Edwardsu, PeopleSoftu a SAPu a dohodnout se s nimi na podpoře a prodeji vývojového prostředí Websphere a DB2 databáze, uždibujíc tak části trhu Oracle. IBM by mělo pomáhat PeopleSoftu držet Oracle stranou a učinit pro zákazníky výhodným jejich přesun k PeopleSoft a SAP aplikacím z Oracle k DB2. Ovšem toto se velmi pravděpodobně nestane.

Naneštěstí IBM zabere měsíce, než si uvědomí tyto zlaté příležitosti, a další měsíce pak bude trvat schválení těchto plánů. Zřejmě každý od IBM, kdo prodává a zajišťuje podporu produktů, dobře rozumí stávající situaci. Ale když je vedení příliš letargické a nevědomé, dobré příležitosti jsou často promeškány.

A toto vše nás zavádí ještě k jednomu příběhu. A to k soudu mezi firmou Ashton-Tate a Fox Software v roce 1988, který se týkal porušení copyrightu. Tento soud skončil, když se ukázalo, že Ashton-Tate učinil falešná prohlášení v původním copyrightu k dBase II.

Firma tehdy hlásala, že vlastní zdrojový kód k základu (předchůdci) dBase II – kód z databáze Vulcan, která byla vyvinuta Waynem Ratliffem v Jet Propulsion Laboratory (NASA). Vulcan byl Z-80 assemblerovou verzi JPLDIS, mainframového databázového programu napsaného Jebem Longem a dalšími. Long později vstoupil do služeb Ashton-Tate a byl zodpovědný za řízení vývoje dBase III a IV. Chyba, kterou viditelně Ashton-Tate učinil, bylo opomenutí faktu, že zakoupení marketingových práv k Vulcanu od Ratliffa nijak nezrušilo platnost IP práv jeho zaměstnavatele, tedy JPL.

newsletter_root
       

Tato žaloba opět vykazuje mnoho podobného s konáním SCO. Oba ignorovali nadřízená práva ostatních zainteresovaných. Ironií je, že Fox Software nebyla jedinou firmou žalovanou Ashton-Tate pro porušení copyrightu. Dalším spoluobžalovaným byla tehdy firma SCO. A tím, že již byli na opačné straně podobného případu, by to měli znát lépe.

Zdroj: pbs.org

Ohodnoťte jako ve škole:
Průměrná známka 2,96

Školení: Programování v PHP 5

 
  • Nový objektový model se všemi jeho vlastnostmi.
  • Práce s databázemi - MySQLi, SQLite, PDO.
  • Zajištění kompatibility s PHP 4, výhled na PHP 6.

Zjistěte více informací o školení>>

       
9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 6. 2003 18:26

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem